Rok 2017 pohledem redaktorů internetového portálu Stavitelé katedrál

Na fotografiích záběry z akcí Klubu přátel Stavitelů katedrál

Peter Kováč

historik umění, publicista a hlavní redaktor stránky www.stavitele-katedral.cz

Diváckou atrakcí roku ve výtvarném umění se stala výstava Světlo v obrazech o tvorbě českých impresionistů (otevřená je do 7. ledna 2018), kterou v Jízdárně Pražského hradu do konce roku navštívilo nejméně 65 tisíc návštěvníků. Jejím organizátorem se stal Spolek výtvarných umělců Mánes, kolekci se spolupracovníky připravil malíř Ivan Exner a historik umění Michael Zachař. Záslužný čin, který přivedl diváky zpět do výstavních síni. Na impresionisty se dokonce stojí fronty.

Zklamání jsem zažil v listopadu v pařížském Muzeu Louvre. Bylo tam tolik lidí, že to spíše připomínalo úl. Seděl jsem tam hodinu v knihkupectví specializovaném na publikace o umění a za tu hodinu si tam nikdo nekoupil ani jednu z těch krásných knih. A to západní vydavatelé stlačili cenu opravdu luxusních monografií k hranici 50 eur a v Německu a Rakousku se reprezentativní katalogy k velkým výstavám prodávají pod 30 eur. Informace a reprodukce uměleckých děl si zájemci stále častěji hledají na internetu.

Z tohoto hlediska je pozitivní zpráva, že pražská Národní galerie od 23. prosince zpřístupnila své umělecké sbírky online v rámci „digitální galerie“. Všem zájemcům je k dispozici prvních 300 uměleckých děl na fotografiích ve vysokém rozlišení. Z klidu domova si centimetr po centimetru můžete prohlédnout malby Třeboňského mistra, asi nejúžasnějšího malíře, který kdy v Čechách žil.

Osobně mne potěšilo, že v obci Strašín na Šumavě se na hlavní oltář místního poutního kostela vrátila o Vánocích 2017 dlouho postrádaná socha Panny Marie s Ježíškem, která tam byla zcizena neznámým pachatelem už před 27 lety. Nejde však o pozdně gotický originál, který je žel stále nezvěstný, ale o pečlivě zhotovenou vědeckou kopii. Její příprava byla svěřena uměleckým restaurátorům – akademické sochařce Lence Kortánkové a akademickému sochaři Rastislavu Jackovi.  Ve své práci se opíraly o fotodokumentaci, kterou jsem před 44 lety pořídil jako student gymnázia v Klatovech, když jsem připravoval samizdat o gotickém sochařství na okrese Klatovy.

Nejzajímavější výstavy podle Petra Kováče v roce 2017 v zahraničí:

Paul Gauguin v Grand Palais v Paříži

Král Richard Lví Srdce ve Špýru

Nejzajímavější výstavy podle Petra Kováče v roce 2017 v ČR:

Filla a český surrealimus v Muzeu Kampa v Praze

Gerhard Richter v Národní galerii v Praze

Světlo v obrazech na Pražském hradě

Nejzajímavější zahraniční publikace podle Petra Kováče v roce 2017:

Powojenna mediewistyka niemiecka, antologii článků připravil prof. Jerzy Strzelczyk a Adam Krawiec, Poznań 2017, 641 stran

Richard Löwenherz. König - Ritter – Gefangener, katalog výstavy, Regensburg 2017, 416 stran

Renate Kohn (ed.), Der Kaiser und sein Grabmal 1517–2017, Neue Forschungen zum Hochgrab Friedrichs III. im Wiener Stephansdom, Böhlau Verlag, Wien – Köln – Weimar 2017, 521 stran

Nejzajímavější domácí publikace podle Petra Kováče v roce 2017:

Romana Meluzínová, Krásný sloh a Jižní Tyroly, Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium vol. XXVII, Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2017, 224 stran

Marek Zágora

historik, hlavní redaktor a zástupce šéfredaktora stránky www.stavitele-katedral.cz

Stejně jako každý rok uvedu hned několik knih, které mne zaujaly. Z původních prací nejprve zmíním objevnou monografii Vratislav. První král Čechů (Argo), v níž se Lukáši Reitingerovi podařilo nově představit nejen vzdálenou dobu a vládu, ale částečně i osobnost prvního českého krále z rodu bájného Oráče. Další objevnou a zároveň podnětnou prací je kniha Ondřeje Schmidta Jan z Moravy. Zapomenutý Lucemburk na aquilejském stolci (Vyšehrad), kritická biografie nemanželského syna moravského markraběte Jana Jindřicha, mladšího bratra římského císaře a českého krále Karla IV. Pozornost si zaslouží i kolektivní monografie Karel IV. Stále živý (Historický ústav), která ukazuje, jak se zabývat v posledních letech tolik módní vzpomínkovou kulturou a historickou pamětí. Mnohé jistě potěšilo české vydání stejnojmenného katalogu výstavy Císař Karel IV. 1316-2016 (Národní galerie v Praze), jenž je velice kvalitním odborným dílem, které osloví určitě i širší veřejnost. Velkou inspiraci můžeme najít v knize Nahlédnutí do středověku. Mluva písma a četba obrazů (Nakladatelství Karolinum), v reprezentativním souboru studií profesora Františka Šmahela. A nakonec by pozornosti neměla uniknout nedávno vydaná kniha profesora Josefa Žemličky Do tří korun. Poslední rozmach Přemyslovců (1278–1301) (Nakladatelství Lidové noviny).

Z překladů do češtiny uvedu hned tři tituly z řady Medievistika nakladatelství Karolinum: Benátky a jejich impérium ve Středomoří 9.-15. století Bernarda Doumerca, Geneze pražského reformního hnutí 1360-1419 Oliviera Marina a Courtrai. 11. července 1302. Bitva zlatých ostruh Xaviera Hélaryho. Z překladů středověkých děl musím zmínit nádherné a místy až dojemné Dopisy dvou milenců. Milostná korespondence 12. století (Argo), 24. svazek řady Paměť středověku, a Ptačí sněm (Argo) proslulého anglického básníka 14. století Geoffreyho Chaucera.

Ze zahraničních titulů mě nejvíce oslovil katalog výstavy Richard Löwenherz. König - Ritter – Gefangener (Schnell und Steiner Verlag), jenž velice barvitě a zároveň objevně přibližuje osobnost a dobu anglického krále Richarda I. Jedinečnou knihou je i Red. The History of a Color, anglický překlad práce Michela Pastoureaua, která seznamuje čtenáře nejen s dějinami červené barvy.

Z domácích výstav mě nejvíce zaujala expozice Světlo v obraze: český impresionismus. Inspirace blízké i vzdálené v Jízdárně Pražského hradu, která je i přes četné výtky z řad odborné veřejnosti fascinující přehlídkou českého malířství v širším kontextu toho evropského. Ze zahraničních výstavních projektů pak zmíním hned dva: špýrskou objevnou výstavu Richard Löwenherz. König - Ritter – Gefangener v Historickém muzeu Falcka a úžasnou expozici Raffael ve vídeňské Albertině.