Salzburg: Na výstavě ve Vídni vám doporučujeme knihu J. J. Bökera Der Wiener Stephansdom Architektur als Sinnbild für das Haus Österreich

V souvislosti se současnou výstavou gotickým plánů z katedrály sv. Štěpána ve Vídni (Der Dombau von St. Stephan, Die Originalpläne aus dem Mittelalter) se objevil i dotisk už dříve vydané knihy Der Wiener Stephansdom Architektur als Sinnbild für das Haus Österreich, která v reprezentativní formě představuje nejslavnější gotickou památku Rakouska.

Autorem publikace je Johan Josef Böker (ročník 1953), bývalý profesor dějin umění na univerzitě v Montrealu a nyní vedoucí Institutu dějin architektury na univerzitě v Karlsruhe (Institut für Baugeschichte, Universität Karlsruhe).

Böker k tématu sv. Štěpána publikoval několik studií, které jsou i velice zajímavé i pro české historiky umění, zejména vztahem k pražské katedrále sv. Víta.

V roce 2004 to byla studie Parlerisches am Wiener Stephansdom a o rok dříve studie Hanns Puchsbaum und Laurenz Spenning: zwei Wiener Dombaumeister des 15. Jahrhunderts, nedávno pak studie Veitsdom und Stephansdom: architektonische Beziehungen zwischen karolinischem Prag und rudolphinischem Wien (2008).

Velkým dílem Bökera je kritická edice všech vídeňských zachovaných gotických plánů, což je velkolepá kniha vydaná v roce 2005 pod názvem Architektur der Gotik: Bestandskatalog der weltgrößten Sammlung an gotischen Baurissen (Legat Franz Jäger) im Kupferstichkabinett der Akademie der Bildenden Künste Wien; mit einem Anhang über die mittelalterlichen Bauzeichnungen im Wien-Museum Karlsplatz.

Svatoštěpánská katedrála na návštěvníka působí téměř jako harmonický celek, skládá se však z různých částí, které historicky vznikly v rozdílných stylových i časových souvislostech. Dosti podstatná je chronologie stavby.

Böker zejména ukázal, že její nejstarší zachované části jsou až ze začátku 13. století a že reflektují pozdně románský styl a ranou gotiku, a to navzdory tomu, že existenci staršího chrámu připouští písemné dokumenty z první poloviny 12. století (1147 pasovský biskup při cestě na křížovou výpravu se zastavil ve Vídni a posvětil kostel, který byl asi rozestavěný).

V samostatných kapitolách pak autor věnuje pozornost jednotlivým částem architektonického celku, tak jak výstavba chronologicky pokračovala za sebou. Böker vyzdvihuje význam velkolepého chóru, což byl ve své době ojedinělý síňový prostor, postavený za habsburského vévody Albrechta II.

Další stavební fáze je spojena s působením vévody Rudolfa IV., kdy se výrazně projevuje na stavbě vliv parléřovské Prahy. Rudolfa IV. se zasnoubil s Kateřinou, dcerou Karla IV., a ve všem svého tchána napodoboval, což se týkalo založení univerzity, dvorských ceremonií, ale i architektury, malířství a sochařství.

Rudolf vybudoval západní kaple, napodobující svým způsobem pařížskou Sainte-Chapelle. A byl také iniciátorem založení jižní věže katedrály, která dodnes tvoří monumentální dominantu Vídně. Její podoba souvisí však až s 15. stoletím, kdy se na její stavbě podíleli Václav Parléř, Petr z Prachatic a Jan z Prachatic, odchovanci pražského umění.

Závěr Bökerových úvah je věnován působení Hanse Puchsbauma a Laurenze Spenninga, kteří z větší části dóm dokončili v druhé polovině 15. století, takže jedinou nedohotovenou částí zůstala navždy severní věž. Böker výrazně ocenil zejména talent Spenninga, kterého považuje za velkou osobnost pozdní gotiky a velkého stavitele chrámu sv. Štěpána.

Hlavní tématem Böker knihy jsou především stavební dějiny katedrály, viděné jak z hlediska uplatnění stylu a technologie, tak také z perspektivy historických a společenských souvislostí. Ikonologie katedrály tu zůstala trochu stranou, snad proto, že by se pro autora stala příliš spekulativní záležitostí. V tomto případě by analýza architektury musela být doplněna i podrobnou analýzou sochařské výzdoby, která byla jen okraji autorova zájmu.

Lze považovat Sv. Štěpána za „klasický" královský kostel jako byla katedrála v Remeši, v Burgosu nebo v Praze? Böker zdůrazňuje, že chrám se stal katedrálou až v roce 1469. V prvním sledu byl farním chrámem Vídně, pak přibíral další funkce, stal se chrámem měšťanu i Habsburků, byl kolegitáním chrámem kanovníků a později i biskupskou katedrálou, takže „sociální" zázemí stavby bylo mnohem širší a stavební i ideová proměna chrámu tak byla dána společenským vývojem, ne původními záměry stavebníků.

Téměř vzorové je zpracování knihy - grafická úprava, reprodukce gotických kreseb a plánů a nádherné černobílé fotografie Petera Kodera a Margherite Spiluttiniové, což vše činí z publikace velmi atraktivní monografii prodávanou za dostupnou cenu.

PhDr. Peter Kováč

Johann Josef Böker, Der Wiener Stephansdom Architektur als Sinnbild für das Haus Österreich, Verlags Anton Pustet, Salzburg 2007 (původní vydání), 344 stran, cena 49,95 euro. Kniha je aktuálně v prodeji na výstavě Der Dombau von St. Stephan, Die Originalpläne aus dem Mittelalter, která je ve Vídni otevřena do 21. srpna 2011.

Internet:

http://www.pustet.at/content.php?id=33&m_id=28&detail=300

K výstavě:

http://www.stavitele-katedral.cz/viden-puvodni-goticke-plany-ke-katedrale-svateho-stepana/