Schaffhausen – Luzern: Doprovodná publikace k výstavě Ritterturnier.Geschichte einer Festkultur (Das Begleitbuch zur Ausstellung „Ritterturnier. Geschichte einer Festkultur)

Až do 21. září 2014 je ve švýcarském Schaffhausenu v muzeu zu Allerheiligen k vidění výstava nazvaná „Ritterturnier. Geschichte einer Festkultur“, která chce představit rytířské turnaje nejen jako „bojové“ hry, ale také jako významné společenské události. Turnaje sloužily především k předvádění šlechty, která dávala najevo své sebevědomí, ambice a chuť k boji. Samotný Schaffhausen byl v 15. století místem konání velkých rytířských turnajů s více než dvěma sty účastníky.

Je to poprvé, co se větší výstavní projekt pokouší přiblížit více než pětisetletou historii rytířských turnajů. Společně s vlastními exponáty představuje výstava především výpůjčky z proslulé vídeňské habsburské sbírky. Vystaveny jsou nejen brnění a jejich součásti, ale také např. slonovinové destičky a rukopisy, které mimo jiné přibližují další rovinu rytířství, úctu k dámě. Pozornost je dále věnována výchově panošů, roli žen nebo soudům a s nimi spjatým trestům.

K výstavě vydalo muzeum společně s luzernským vydavatelstvím Quaternio stejnojmennou reprezentativní doprovodnou publikaci, která má stejný cíl jako celá výstava, přiblížit pětisetletou historii rytířských turnajů jako jednoho z významných fenoménů středověku.

Rytířství je v publikaci představováno z mnoha různých úhlů, především pak jako příprava k boji, sport a rituál. V první části je přiblížen vývoj turnajů od jejich počátků kolem roku 1100 až do počátku 16. století. Autoři si všímají hlavně proměn turnajových her, dobové terminologie, výzbroje, výstroje a také samotných účastníků. Z dochovaných vizuálních pramenů si vysoce cení proslulého Codexu Manesse, který označují „obrazovým pokladem rytířských her“.

Velkým kladem publikace je její bohatý obrazový doprovod. Určitě zaujme traktát o turnajích Reného z Anjou, který vznikl kolem roku 1460. René z Anjou nechal pro svého bratra sepsat jakýsi úvod k organizování rytířských turnajů, který excelentně ilustroval proslulý Barthélemy van Eyck. Originál díla se dnes nachází v pařížské Francouzské národní knihovně.

Poučná a podnětná zároveň je i okrajová výzdoba oxfordského Románu o Alexandrovi Velikém z let 1338-1344, která je jedinečným pramenem k poznání výcviku mladých adeptů rytířských ostruh. Právě výchově budoucích rytířů je věnována celá kapitola.

V další kapitole věnované rytířskému turnaji jako rituálu jsou mimo jiné představeny i některé proslulé turnaje, např. španělský „Passo Honroso“ z roku 1434.

Významnou roli při „vzniku“ a vnímání rytířství hrála dobová literatura. Ta měla velký vliv na formování postavy rytíře jako reprezentanta dvorsko-rytířské kultury. Samozřejmě výrazný vliv byl i opačný. V literatuře se časem objevují popisy skutečných turnajů a vyzvedávána je i role žen.

Turnaje se většinou konaly ve městech, resp. v jejich blízkosti. Účastníky byli představitelé šlechty, přesto významnou roli hrálo i měšťanstvo, které se na jejich organizování spolupodílelo. Nabízí se otázka: Mohli se turnajů účastnit i měšťané? Jak dokládají dochované písemné prameny tak ano, i když tomu tak nebylo vždy.

Zvláštností pozdního středověku bylo konání tzv. společenských turnajů, které jsou doloženy v oblasti mezi Bodamským jezerem a řekou Mohan. Turnaje se konaly v říšských a rezidenčních městech a organizátory byla zvláštní turnajová společenství. Tyto turnaje spojovaly rytířské hry s dohledem nad dodržováním rytířského chování. Slavnostní rámec banketů, tance a přítomnosti žen pak nabízel prostor pro urovnání různých konfliktů.

Jak již bylo uvedeno výše, bylo město Schaffhausen místem konání významných turnajů. Písemně jsou doloženy především dva z let 1435 a 1436, kterých se zúčastnilo vždy kolem dvou stovek účastníků. Proto je celá jedna kapitola věnována městu ve 30. letech 15. století.

Za posledního rytíře je považován římský císař Maxmilián I. Habsburský (1459-1519), který významně ovlivnil i podobu turnajů a dvorských slavností. S jeho výjimečnou osobností je spjato velké množství zpráv, obrazů a knih, jež prezentují jeho skutečné i imaginární hrdinské činy. Nejvýznamnějším dílem je pak bezpochyby „Freydal“, fiktivní rytířský román, který uvádí na scénu císaře jako rytíře, úspěšného účastníka četných turnajů.

Dlouhým vývojem si prošly také rytířská výzbroj a výstroj. Rytířská brnění pak „dosáhla“ svého vrcholu v 16. století, kdy na jedné straně byla konstruována tak, aby bezpečně chránila samotného rytíře, na straně druhé pak byla výrazem moci svého nositele a hlavně ukazatelem jeho bohatství. Jednotlivá dochovaná brnění jsou skvostými uměleckými díly, která zaujmou svou zdobností a jedinečným smyslem pro detail.

Nedílnou součástí publikace je i katalog, který čítá sice „pouze“ třicet položek, ale přesto se jedná o několik dalších sond do světa středověkého rytířství. Každé katalogové heslo má svou barevnou fotografii, většina z nich je pak doplněna ještě dalším obrazovým materiálem, který danou problematiku více osvětluje.

Podnětnou částí doprovodné publikace je oddíl nazvaný „Panorama“, v němž jsou blíže nastíněna některá konkrétní témata, kupř. problematika soubojů mezi mužem a ženou, role žen na turnajích, dílo „Frauendienst“ Ulricha von Liechtenstein, turnajové a erbovní knihy. Zajímavý je i rozhovor o koních s aktivním účastníkem současných rytířských turnajů Arne Koetsem.

Na úplný závěr publikace je zařazeno šest dobových svědectví, která přibližují svět pozdně středověkých turnajů.

Doprovodná publikace schaffhausenské výstavy „Ritterturnier. Geschichte einer Festkultur“ je velice pěkným úvodem do dané problematiky, který přibližuje svět středověkých a raně novověkých turnajů z mnoha různých úhlů.

Marek Zágora

Peter Jezler – Peter Niederhäuser – Elke Jezler (Hrsg.), Ritterturnier. Geschichte einer Festkultur, Museum zu Allerheiligen Schaffhausen und Quaternio Verlag Luzern, Schaffhausen – Luzern 2014, 264 stran, doporučená cena 39,80 euro/48 švýcarských franků

Resumé:

Bis zum 21. September 2014 kann man im Museum zu Allerheiligen in Schaffhausen die interessante Ausstellung „Ritterturnier. Geschichte einer Festkultur“ besuchen. Die Stadt Schaffhausen war in den 1430er-Jahren ein bedeutender Turnierort mit mehr als zweihundert Turnierreitern. Zur Ausstellung erschien ein schönes, reich bebildertes Begleitbuch, das das Thema des Ritterturniers des Mittelalters und der Renaissance vorstellt. Das Turnier entwickelte sich in seiner ca. 500-jährigen Geschichte zu einem Phänomen. Die Publikation zeigt das Turnier nicht nur als Kampf, Sport, Spiel oder Ritual, sondern auch als ein bedeutendes, höfisch-gesellschaftliches Ereignis. Ritterturniere waren nicht nur eine Welt der Ritter - Männer, aber auch Frauen, die eine wichtige Rolle spielten. Der Frauen widmete Ritter oft seine Kämpfe, sie vergaben die Preise an die Tapfersten und Erfolgreichsten unter den Kämpfern. Ein Teil der Publikation ist auch ein schöner Objektkatalog. Die Publikation „Ritterturnier. Geschichte einer Festkultur“ ist ein repräsentatives Buch nicht nur für alle Liebhaber des Ritterturniers, sondern auch des Mittelalters und der Renaissance.

Internet:

http://www.quaternio.ch/de/ritterturnier

K výstavě:

http://www.allerheiligen.ch/de/wechsel-und-sonderausstellungen/375-ritterturnier-geschichte-einer-festkultur%20

Obsah:

GELEITWORTE UND VORWORT

GRUNDLAGEN

Peter Jezler, Entwicklung des Ritterturniers 1100-1600

AUFSÄTZE

Heinz Krieg, Auf dem Weg zur Ritterschaft: Ritterliche Kindheit und Jugend

Klaus Oschema, Kräftemessen mit Regeln: das Ritterturnier als ritualisierter Kampf

Stefan Matter, Als wie bei künig Artus zeiten auch geschehen … Von den Einflüssen höfischer Literatur auf das Turnierwesen

Thomas Zotz, Stadt, Adel und Ritterturnier

Peter Jezler, Gesellschaftsturniere – Turnierhöfe der deutschen Ritterschaft im Spätmittelalter

Kurt Bänteli, Schauplatz des Turniers von 1436 – Die Stadt Schaffhausen in den 1430er-Jahren

Peter Niederhäuser, Adel und Turnier – der Hochrhein als spätmittelalterliche Adelslandschaft

Peter Niederhäuser, „In allen Ritterspielen unübertrefflich“ – Kaiser Maximilian als Turnierkämpfer

Matthias Pfaffenbichler, Die Harnischgarnitur im 16. Jahrhundert

Stefan Krause, aufs lustigist ausbereitet. Zur Rüstungsdekoration des Spätmittelalters und der Renaissance

OBJEKTKATALOG

PANORAMA

Der Gerichtskampf und das Gesellschaftsturnier

Gerichtskampf zwischen Mann und Frau

Frauen am Turnier

Ulrich von Liechtensteins „Frauendienst“

Die Belagerung der Minneburg

Frauen in der Turniergerichtsbarkeit

Rossdecken – die Bekleidung der Pferde

Turnier- und Wappenbücher

Die Mitglieder der Adels- und Turniergesellschaften am Ende des 15. Jahrhunderts

Gesellen- und Bürgerstechen

Ross und Reiter in Aktion – Gespräch mit dem aktiven Turnierreiter Arne Koets

AUGENZEUGENBERICHTE

1436 und 1438 Schaffhausen

… und nun gingen die Parteien aufeinder los – anonymer spanischer Gesandter

… von Costentz hinab uff den Rin gefaren – Gebhard Dacher

… dort wird mit großen Gepränge ein Turnier abgehalten- Pero Tafur

1484-1487 Stuttgart, Ingolstadt, Ansbach, Bamberg und Worms

… thurniert ich auch unter meyne angeborn kleinat – Siegmund von Gebsattel

1479 Würzburg – Man will kein Schwerdt zuelassen, es seye dann… - Turnierordnung

1538 Nürnberg – durch ein Fenster ich sah ein wolverschrankte ban – Hans Sachs

ANHANG