Schallaburg: Lavina z Východu – výstava o vpádu Hunů, Avarů, Maďarů a Bulharů do střední a jihovýchodní Evropy (Reiternomaden in Europa)

Schallaburg je renesanční zámek v okrese Melk v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy. Jeho interiéry pravidelně hostí zajímavé celosezonní výstavy. Tentokrát se tématem stalo období stěhování národů a vliv kočovníků z Asie na utváření raně středověké střední a jihovýchodní Evropy. Konkrétně jde o Huny, Avary, Bulhary a Maďary. Shromážděné exponáty dokazují, že kočovníci na koních nebyli jen válečníci a dobyvatelé. Měli velmi specifickou kulturu, která výrazně ovlivnila raně středověké umění Evropy.

Chronologicky výstava začíná dobou 4. století. Vyspělá Římská říše, topící se v bohatství, ale i mravním úpadku, byla tehdy konfrontována s jiným životním stylem a jinými kulturními hodnotami, které přinášely kočující národy z Východu. O Hunech antičtí spisovatelé psali neuvěřitelné věci. Že jsou nepřirozeně oškliví, že působí spíše jako dvounohé bestie než lidé. Už při pohledu na ně jímala římskou armádu hrůza.

Římští poslové však narazili v táboře jejich obávaného vůdce Attily na řeckého obchodníka, který se tam oženil s Hunkou a tvrdil, že se mu u Hunů daří daleko lépe než za ochranným valem impéria. Když Attila zemřel, hunská říše se rychle rozpadla. Mocenské vakuum však bylo záhy zaplněno.

Historie Avarů v Evropě začíná v letech 558/559. Tehdy nabídli byzantskému císaři své služby jako zkušení bojovníci na koních. Jejich kultuře je věnována další část výstavy. Kdo byli Avaři a odkud přesně pocházeli, není jasné, protože termín Avaři byl v té době značně populární a používalo ho k označení různých kočovných skupin. Pravděpodobně se jednalo o kmenový svaz ze Střední Asie, který dorazil do střední Evropy asi v počtu 20 000 bojovníků se svými rodinami. Avaři se nejprve usadili na dolním Dunaji a od roku 568 se postupně zmocnili celé Karpatské kotliny. Tam založili říši, která trvala téměř 250 let a na svém vrcholu sahala od Dolních Rakous až po dnešní Rumunsko.

Na konci 7. století se poblíž ústí Dunaje usadila skupina kočovných kmenů, kteří se sami nazývali Bulhaři. Není zcela jasné, odkud pocházeli. Tito tzv. Protobulhaři, jak je označují odborníci, postupně rozšířili svou říši na Balkán a způsobili Byzantské říši značné problémy. Postupem času se přizpůsobili svému prostředí. Přijali jazyk svých slovanských poddaných a křesťanskou víru byzantských sousedů.

Konečně poslední část výstavy je věnována příchodu Maďarů do střední Evropy v roce 895 pod vedením vůdce Arpáda. Šlo o konfederaci kočovných kmenů převážně turkického a ugrofinského původu. Mj. jejich dílem bylo zničení a vydrancování Velkomoravské říše. Kolem roku 1000 se stal prvním uherským králem svatý Štěpán I. Uherský. Maďaři se stali křesťany a založili království, které se stalo předchůdcem dnešního maďarského státu.

Kultura těchto kočovníků je představena především archeologickými nálezy. Škála umění se tehdy zúžila na užitou tvorbu. Antické kamenné sochy z chrámů i mozaikové podlahové obrazy z vil římských boháčů ztratily smysl. Lidé byli v pohybu a nikdo neměl na to, aby monumentální umění převážel na koních. Mistrovskými díly tehdejší dnů se staly ozdoby šatů, šperky, zlaté a stříbrné postroje na koně, zdobené zbraně či pochvy na meče. Ovšem mnohé z tehdejších šperků náleží mezi nejvýznamnější skvosty doby, která bývá považována za temné období v historii Evropy.

Peter Kováč

Výstava Reiternomaden in Europa: HUNNEN, AWAREN, BULGAREN, UNGARN, zámek Schallaburg, do 6. listopadu 2022, pondělí až pátek: 9.00 bis 17.00 Uhr, sobota a neděle: 9.00 bis 18 Uhr

Reprodukční foto převzato z tiskových materiálů

Internet:

https://www.schallaburg.at/de/ausstellung

Ausstellungskonzept und wissenschaftliche Leitung: Falko Dai, Dominik Heher

Wissenschaftliche Arbeitsgruppe: Andrey Aladzhov, Gergely Csiky, Valeri Grigorov, Bence Gulyás, Zsófia Masek, Zsófía Rácz, László Révész, Levente Samu, Rita Soós, Gergely Szenthe, Tivadar Vida

Kooperationspartner: Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie – Landesmuseum für Vorgeschichte, Halle (Saale), National Archaeological Institute with Museum – Bulgarian Academy of Sciences, Sofia, Hungarian National Museum, Budapest

Z tiskové zprávy:

Krieger und Eroberer – so werden die Reiternomaden üblicherweise wahrgenommen, doch die nomadische Lebensweise war keinesfalls primitiv, sondern eine hochspezialisierte Anpassung an das Leben in ökologischen Nischen. Dafür waren großes Wissen und Fähigkeiten vonnöten. Sie hinterließen moderne Technologien und Moden und nahmen großen Einfluss auf ihre Umgebung.

Wer waren die Völker, die das Karpatenbecken, den Unteren Donauraum, aber auch den Osten des heutigen Österreichs über viele Jahrhunderte hinweg geprägt haben? Was bewog sie dazu, aufzubrechen und nach Westen zu wandern? Und warum konnten manche von ihnen bleibende Reiche schaffen, während andere fast spurlos wieder verschwanden?

Heute wissen wir, dass Reiternomaden mitnichten nur Krieg und Zerstörung gebracht haben, obwohl dies ein Teilaspekt ihrer Interaktion war. Neueste wissenschaftliche Erkenntnisse über die einstigen Reiternomaden lösen Stereotype ab und bieten erstmals eine vergleichende Betrachtung dieser Kulturen. Der geographische Raum Niederösterreichs im weiteren Sinne ist für die Erforschung der frühmittelalterlichen Reiternomaden ein Knotenpunkt früher Begegnungen und eine Zone des oft friedlichen Austausches.

„Ist es nicht faszinierend, wie Geschichte und Archäologie mit modernsten Methoden die Vergangenheit erforschen? Wo heute Niederösterreich ist, begegneten sich seit über 2000 Jahren völlig verschiedene Gesellschaften und Kulturen. Die Reitervölker aus dem Osten lebten nach völlig anderen Regeln und Werten. Aber sie passten sich in vielerlei Hinsicht den Nachbarn an“, erklärt Kurator Falko Daim.

Mitteleuropa wurde kontinuierlich von reiternomadischen Kulturen geprägt, die ihre Heimat im eurasiatischen Steppenraum hatten – sie sind ein wichtiger und unterschätzter Puzzlestein in der Entstehung Europas.

„Es ist beeindruckend zu beobachten, welch unterschiedliche Strategien die Reiternomaden verfolgten, um sich in ihrer neuen Heimat zu behaupten. Noch heute ist uns der Hunnenkönig Attila ein Begriff, während das Großreich der Awaren, das sich bis nach Österreich erstreckte, den meisten so gut wie unbekannt ist. Man sieht hier, wie stark unsere Wahrnehmung der Vergangenheit auf der Stärke von Geschichten und Legenden beruht", unterstreicht Kurator Dominik Heher.

Ausstellung Reiternomaden in Europa

ab 9. April 2022 bis 6. November 2022

Montag bis Freitag: 9.00 bis 17.00 Uhr

Samstag, Sonn- und Feiertage: 9.00 bis 18 Uhr