knižní novinky detailspeyer - regensburg: katalog výstavy richard löwenherz. könig - ritter – gefangener (ausstellungskatalog richard löwenherz. könig - ritter – gefangener)

Speyer - Regensburg: Katalog výstavy Richard Löwenherz. König - Ritter – Gefangener (Ausstellungskatalog Richard Löwenherz. König - Ritter – Gefangener)

Do 15. dubna 2018 je v Historickém muzeu Falcka ve Špýru k vidění velice zajímavá a objevná umělecko a kulturně-historická výstava „Richard Löwenherz. König – Ritter – Gefangener“. Jejím cílem je přiblížit nejen osobnost známého anglického krále, ale i jeho dobu. Výstava, která je úplně prvním výstavním projektem věnovaným jednomu z nejznámějších anglických vladařů středověku, překvapila a nadchla svým provedením i obsahem nejen širokou veřejnost, ale i odborníky.

Richard Lví srdce (1157-1199), třetí syn anglického krále Jindřicha II. Plantageneta a Eleonor Akvitánské, je představen jako charismatický král, odvážný a ukázkový rytíř, účastník křížové výpravy a také nejproslulejší zajatec. Vládl velikánské říši, která kromě Anglie zahrnovala i velkou část Francie a sahala od hranic se Skotskem až po Pyreneje. Když byl na vrcholu své vlády a moci, byl během návratu z třetí křížové výpravy potupně zajat a předán císaři Jindřichovi VI. Nakonec byl propuštěn až po zaplacení vysokého výkupného. Králův velice dobrodružný život nakonec ukončil „náhodný“ výstřel z kuše při obléhání zcela nevýznamného hradu Châlus.

K výstavě vyšla hned na jejím začátku stejnojmenná, bohatě ilustrovaná doprovodná publikace s katalogem. Publikace je rozdělena do celkem osmi kapitol, které přibližují Richardovu osobnost i jeho dobu z mnoha různých úhlů pohledu. Každá kapitola přináší nejprve několik esejí mezinárodního týmu odborníků, za nimiž pak následují jednotlivá katalogová hesla. Ta přibližují téměř sto osmdesát exponátů z předních evropských muzeí a knihoven, z nichž mnohé jsou v Německu vystavovány zcela poprvé, a je možné, že i naposledy.

Mezi nejzajímavější exponáty patří určitě jeden z nejstarších exemplářů proslulého dokumentu Magna charta libertatum, testament francouzského krále Filipa II. Augusta, drahokamy posázený kříž Richardova švagra vévody Jindřicha Lva, dojemné sousoší Návrat z křížové výpravy nebo odlitky náhrobních desek Richarda I. a jeho rodičů z kláštera Fontevraud. Z nádherně iluminovaných manuskriptů musíme zmínit alespoň Kodaňský žaltář, který vznikl v severní Anglii, a exemplář díla „Abbreviatio chronicorum“ kronikáře Matouše Pařížského s vyobrazením hned čtyř anglických králů, mezi nimiž nechybí ani Richard I. Ve výčtu pozoruhodných exponátů by se ale dalo pokračovat.

Některé kapitoly jsou ještě doplněny o biogramy významných osobností Richardovy doby, ale najdeme mezi nimi i jeho předky, s nimiž se nikdy nesetkal (např. Jindřich I.). Velice objevné a podnětné jsou pak i četné exkurzy, např. o Richardovi jako autoru dvou dochovaných písní, o tom, jakými jazyky mluvil nebo nač bylo použito zaplacené výkupné. V publikaci jsou navíc otištěny a přeloženy některé vybrané písemné prameny, kupř. Richardův dopis matce, Eleonor Akvitánské, který napsal během svého zajetí.

Katalogová hesla jsou různě dlouhá, ale jejich rozsah i obsah je dostačující. Každé heslo má pak i svou fotografii, některé předměty jsou navíc zmíněny a někdy i ještě jednou zobrazeny i v rámci jednotlivých esejí.

První kapitola je věnována četným mýtům a legendám spjatým s králem Richardem (patří sem např. též příběh o Robinu Hoodovi), které se pak zásadním způsobem odrážejí hlavně v jeho „druhém životě“. Na jejich počátky ale samozřejmě narazíme již za jeho života. Druhá kapitola seznamuje s obdobím 12. století a to rovnou v evropském kontextu. Zvláštní pozornost je pak věnována Svaté říši římské a zemím, kterým vládli Plantagenetové v čele s Richardovým otcem Jindřichem II.

Dvanácté století svým způsobem „končí“ až roku 1214 známou bitvou u Bouvines, v níž se střetla vojska francouzského krále Filipa II. Augusta s vojsky koalice Anglie, Svaté říše římské a Flander. Bitvy se zúčastnili přední šlechtici tehdejší doby a skončila jasným vítězstvím Francie. Bitva se stala významným mezníkem v dějinách Francie i Anglie. Král Filip mohl dokončit sjednocení svého území, protože se zmocnil území dříve patřícího Anglii. Prohra Anglie pak ještě více podlomila moc anglického krále Jana Bezzemka a ten byl nucen pod nátlakem šlechty přijmout proslulou Magnu chartu. Bitva měla vliv i na dějiny Svaté říše římské, vedla k pádu císaře Oty IV. Brunšvického, kterého ještě za svého života prosadil za kandidáta na říšský trůn Richard Lví srdce, a v Říši se tak prosadil s konečnou platností Fridrich II. Štaufský.

Samotnému králi Richardovi je zasvěcena třetí kapitola. Pozornost je věnována hlavně jeho vládě, ale zároveň je představen i jako vzdělaný panovník, na nějž měly velký vliv výchova a vzdělání, které získal v Akvitánii, jež byla jedním z významných kulturních a uměleckých center tehdejší Evropy.

Následující kapitola je věnována králům, královstvím a konceptům vlády. To vše je pak dáno do souvislostí s výpovědí dochovaných německých a anglických kronikářů, kteří se zejména k osobnosti Richarda Lví srdce stavěli zcela rozdílným způsobem.

Jak na výstavě, tak v doprovodné publikaci je výrazné místo vyhrazeno třetí křížové výpravě, které se zúčastnili přední panovníci tehdejší Evropy. Nejvýraznější stopu ale ve Svaté zemi zanechal pouze anglický král Richard, jenž proslul jako vyrovnaný soupeř sultána Saladina. Jednotlivé eseje přibližují počátky, průběh i konec celkově neúspěšné kruciáty.

Šestá, nejrozsáhlejší kapitola publikace je věnována Richardovu zajetí. Formou exkurzů jsou pak představena všechna důležitá místa, kde byl anglický král vězněn (hrad Dürnstein, falc Hagenau, hrad Trifels). Vedle Špýru je pojednáno i o dalších významných říšských městech: Wormsu a Mohuči. Byla to pak právě Mohuč, kde byl na začátku února 1194 po zaplacení výkupného propuštěn. Jeden z textů také osvětluje, proč se výstava koná právě ve Špýru. Významný zajatec ve městě několikrát pobýval a hlavně se tam v roce 1193 konal říšský sněm, na němž byly domluveny podmínky jeho propuštění.

Richard Lví srdce je i v současnosti stále vnímán jako jeden z největších rytířů druhé poloviny 12. století, ne-li celého středověku. I proto je předposlední kapitola zasvěcena rytířství, s nímž úzce souvisí i dvorská kultura a fungování vladařského dvora. Akvitánie, dědictví Eleonor Akvitánské, byla ve své době velice významným centrem hudby, poezie a malířství, což, jak bylo již výše uvedeno, mělo vliv i na Richarda, který zde strávil své dětství a mládí a dokonce se stal akvitánským vévodou.

Jeden z textů je věnován i hradní architektuře Richarda I. a jeho současníka Filipa II. Augusta. Právě při obléhání jednoho z hradů zranila na konci března 1199 anglického krále střela z kuše a o pár dní později zemřel v náruči ženy, kterou nejvíce miloval, své matky Eleonor Akvitánské.

Poslední kapitola je jakýmsi epilogem přibližujícím nejprve události po Richardově smrti, kdy se anglickým králem stal jeho mladší bratr Jan Bezzemek, který postupně ztratil pozice, které držel na evropské pevnině jeho předchůdce. Zároveň se pak po prohrané bitvě u Bouvines musel dohodnout se šlechtou. Výsledkem je proslulá Magna charta, listina, která ve svých 63 článcích do detailu vymezila vztah šlechty ke králi a zároveň poprvé zaručovala základní práva obyvatel Anglie. Dokument obsahoval na svou dobu i jednu velice revoluční zásadu, že i král podléhá zákonu.

Období druhé poloviny 12. věku bylo mimo jiné i díky Richarda I. Lví srdce obdobím kulturního transferu mezi lidmi různých kultur a vyznání, což bezpochyby ovlivnilo i následující staletí.

Doprovodná publikace výstavy „Richard Löwenherz. König - Ritter – Gefangener“ je poutavým a zároveň velice podnětným čtením, které stejně jako samotná výstava přibližuje atraktivním způsobem osobnost a dobu anglického krále Richarda I. Lví srdce. Navíc zařazením zajímavých biogramů a především pak různých exkurzů získává čtenář mnohem ucelenější představu i o období 12. století.

 

Marek Zágora

 

Alexander Schubert (Hg.), Richard Löwenherz. König - Ritter – Gefangener, Historisches Museum der Pfalz Speyer im Schnell und Steiner Verlag, Regensburg 2017, 416 stran, doporučená cena 39,95 euro

 

Internet:

https://www.schnell-und-steiner.de/artikel_8836.ahtml?NKLN=28_RSA

 

Resumé:

Bis zum 15. April 2018 kann man in dem Historischen Museum der Pfalz in Speyer eine interessante und zugleich wunderschöne kunst- und kulturhistorische Ausstellung „Richard Löwenherz. König – Ritter – Gefangener“ besuchen. Der englische König Richard I. Löwenherz (1157-1199) gehört zu den bekanntesten Herrschern des Mittelalters. Die Autoren der Ausstellung stellen nicht nur diese Person, die als idealer Ritter gilt, sondern auch seine Zeit vor. Richard I. war auch ein tapferer Kreuzfahrer, der auf dem Rückweg vom Dritten Kreuzzug in die Hände seiner Feinde (Herzog von Österreich Leopold V. und Kaiser Heinrich VI.) geriet und bis zur Zahlung eines Lösegeldes in Gefangenschaft blieb.

Zur Ausstellung erschien eine repräsentative, gleichnamige Begleitpublikation mit dem Katalog. Die Publikation hat acht Kapiteln, in denen es verschiedene Essays, Biogramme und Exkurse gibt, die zusammen eine lebendige Vorstellung über die Zeit Richards I. und das 12. Jahrhundert bilden. Am Ende jedes Kapitels findet man einen Katalog der Objekte (insgesamt fast 180 Katalognummern). Jede Katalognummer hat ihr Foto, die meisten Katalogtexte wurden dann gleich wie die Essays auf der Grundlage der neuesten Forschungen geschrieben.

Die Ausstellung und auch die schöne Publikation „Richard Löwenherz. König – Ritter – Gefangener“ zeigen, dass der englische König, Herrscher zwischen Geschichte und Legende, eine große Persönlichkeit der europäischen Geschichte war. Zugleich handelt es sich um eine interessante und anregende Sonde in das 12. Jahrhundert.

 

Obsah:

Grußwort

Vorwort

KAPITEL I – DER MYTHOS

Sabine Kaufmann, König – Ritter – Gefangener. Mythos Löwenherz

Anton Neugebauer, Robin und Richard. Der Rebell und sein König

Sabine Kaufmann, Richard I. Löwenherz und die Artus-Legende

OBJEKTE 1 BIS 12

KAPITEL II – EUROPA IM 12. JAHRHUNDERT

Bernd Schneidmüller, Europa um 1200. Eine Einführung

Christoph Mauntel, Heinrich I. und Mathilde

Stefan Weinfurter, Staufisches Reich und staufisches Kaisertum im 12. Jahrhundert

Jürgen Sarnowsky, Das Angevinische Reich

Christoph Mauntel, Heinrich II. Plantagenêt

Ursula Vones-Liebenstein, Eleonore von Aquitanien

Jörg Peltzer, Die „Europäisierung“ der Politik bis 1214

OBJEKTE 13 BIS 29

KAPITEL III – RICHARD I. LÖWENHERZ

John Gillingham, Richard Löwenherz als Herrscher

Christoph Mauntel, Richard I. Löwenherz

Sebastian Zanke, Geschichte(n) bewahren. Englische Historiografie am Beispiel von Roger Howden und Matthew Paris

Klaus van Eickels, Richard Löwenherz und seine Freundschaften

Martin Aurell, Richard Löwenherz als gelehrter König

Stephan Jolie, „Dauphin, ich möchte Euch zur Rede stellen…“

Annette Kehnel, Welche Sprachen sprach der König? Ein Engländer mit Migrationshintergrund

OBJEKTE 30 BIS 41

KAPITEL IV – KÖNIGE UND KÖNIGTUM

Jean-Marie Moeglin, Das französische Königtum und die Schlachten von Fréteval und Bouvines

Christoph Mauntel, Philipp II. Augustus

Sebastian Zanke, Konzepte von Herrschaft und Königtum

Grischa Vercamer, Das „Schweigen“ der deutschen Chronisten. Die deutsche und englische Historiografie im Hochmittelalter

Simone Heimann, Die Welfen und das englische Königshaus

OBJEKTE 42 BIS 57

KAPITEL V – DER DRITTE KREUZZUG

Nikolas Jaspert, Der dritte Kreuzzug. Mythos – Verlauf - Folgen

Hannes Möhring, Sultan Saladin

Lukas Clemens, Das Mittelalter. Drehscheibe von Kultur und Wirtschaft

Angel Konnari, De calamitatibus Cypri. Die Eroberung Zyperns durch Richard Löwenherz

Melanie Herget, Johanna von England

OBJEKTE 58 BIS 92

KAPITEL VI – DIE GEFANGENSCHAFT

Knut Görich, Gefangennahme und Gefangenschaft Richards I. Löwenherz

Quellentext 1

Joachim Zeune, Castro Tyernstein iuxta Danubium. Die Burg Dürnstein in Niederösterreich

Thomas Biller, Die Pfalz Hagenau

Quellentexte 2 und 3

Angela Kaiser-Lahme, Die Burg Trifels zur Zeit der Gefangenschaft von Richard Löwenherz

Caspar Ehlers, Der Speyerer Hoftag und seine Folgen. Die verzögerte Auslieferung von Richard I. Löwenherz

Quellentext 4

Gerold Bönnen, Speyer, Mainz und Worms um 1200

Quellentexte 5 und 6

Richard Engl, Mit dem Lösegeld finanziert. Kaiser Heinrich VI. erobert das Königreich Sizilien

Janis Witowski, Die teuer erkaufte Freiheit. Das Lösegeld für Richard Löwenherz

Stefan Kötz, Das Lösegeld für Richard I. Löwenherz im Licht der Numismatik

OBJEKTE 93 BIS 157

KAPITEL VII – BURG UND HOF

Jan Keupp, Beruf und Berufung. Das Rittertum in der Zeit des Richard Löwenherz

Ursula Vones-Liebenstein, Eleonore von Aquitanien und ihr Hof in Poitiers. Wahrheit oder Legende?

Ingrid Bennewitz, Musik, Dichtung und höfische Liebe

Denis Hayot, Die Burgen Richards I. Löwenherz und Philipp II. Augustus. Die Erneuerung der Burgenarchitektur am Ende des 12. Jahrhunderts

Daniel Prigent, Das Grab von Richard Löwenherz in Fontevraud

OBJEKTE 158 BIS 167

KAPITEL VIII – PERSPEKTIVEN

Martin Kaufhold, Die Schlacht von Bouvines am 27. Juli 1214. Die Ordnung der Kräfte im Westen Europas

Christoph Mauntel, Johann Ohneland

Sebastian Zanke, Die Magna Carta

Martin Kitzinger, Kulturtransfer in Westeuropa. Richard Löwenherz im Kontext seiner Zeit

OBJEKTE 168 BIS 179


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru