Stanislav Vaněk

Recenze monografické publikace věnované životu a tvorbě Monogramisty IP

Zlínský deník 15.10.2020

Kroměřížský deník 15. 10. 2020

Hradecký deník 12. 10. 2020

Sokolovský deník 11. 10. 2020

Rychnovský deník 10. 10. 2020

Jablonecký deník 9. 10. 2020

Českolipský deník 8. 10. 2020

Karlovarský deník 8. 10. 2020

Liberecký deník 7. 10. 2020

Plzeňský deník 6. 10. 2020

Pardubický deník 5. 10. 2020

Chrudimský deník 5. 10. 2020

Chebský deník 4. 10. 2020

Slovácký deník, 4. 10. 2020

Šumperský deník 3. 10. 2020

Olomoucký deník 3. 10. 2020

Klatovský deník 2. 10. 2020

Tachovský deník 1. 10. 2020

Děčínský deník 30. 9. 2020

Litoměřický deník 30. 9. 2020

Prachatický deník 30. 9. 2020

Pražský deník 30. 9. 2020

Domažlický deník 30. 9. 2020

Jindřichohradecký deník 30. 9. 2020

Českobudějovický deník 30. 9. 2020

Táborský deník 30. 9. 2020

Českokrumlovský deník 30. 9. 2020

Strakonický deník 30. 9. 2020

Písecký deník 30. 9. 2020

Nymburský deník 29. 9. 2020

Mělnický deník 29. 9. 2020

Benešovský deník 29. 9. 2020

Rakovnický deník 29. 9. 2020

Příbramský deník 29. 9. 2020

Kladenský deník 29. 9. 2020

Boleslavský deník 29. 9. 2020

Berounský deník 29. 9. 2020

Kolínský deník 29. 9. 2020

Kutnohorský deník 29. 9. 2020

Rokycanský deník 29. 9. 2020

 

Přečtěte si recenzi monografické publikace věnované životu a tvorbě Monogramisty IP - jedné z nejvýznamnějších postav v dějinách umění. Stěžejní díla tohoto sochaře a řezbáře, žijícího v první polovině 16. století určitý čas v českých zemích, se také nalézají v uměleckých sbírkách vašeho regionu.

 

Stanislav Vaněk: Monogramista IP

V dějinách výtvarného umění českých zemí na přelomu období gotiky a renesance lze nalézt několik osobností, jejichž původ a totožnost je zahalena tajemstvím. Díla, která jimi byla vytvořena, jsou signována toliko iniciálami jejich jména. Jedním z těchto umělců byl řezbář patrně německého původu, zvaný Monogramista IP. Jeho tvorba zahrnuje šest desítek dochovaných artefaktů a již dříve byla předmětem zájmu historiků umění nejen z českých zemí. Přestože pobýval několik let na území Českého království a vytvořil zde na objednávku mecenášů z řad nejvyšší šlechty svoje nejvýznamnější dochovaná díla, teprve na sklonku léta roku 2020 vyšla původní česká knižní monografie věnovaná Monogramistovi IP a jeho tvorbě.

Publikace je vydána v edici Stavitelé katedrál. Vydavatel, autor a editor knihy v jedné osobě Peter Kováč ve spolupráci s Markem Zágorou publikuje výsledky svého badatelského výzkumu i svých kolegů. Výsledná podoba monografie tak nabývá značného rozsahu – 528 str. Text obsahuje množství informací, velký počet kvalitních černobílých i barevných fotografií uměleckých děl a jejich detailů i podrobný poznámkový aparát. Koncepce knihy je mnohovrstevná: tvorba a působení Monogramisty IP v Čechách jsou zasazeny do dobového společenského rámce s důrazem na osobu významného mecenáše Zdeňka Lva z Rožmitálu (autor příslušné kapitoly: Jaroslav Čechura), s důrazným akcentem na čtyři nejvýznamnější dochovaná díla, která se nalézají na území České republiky – oltář sv. Anny samotřetí (SHZ Český Krumlov), oltář sv. Jana Křtitele (ŘKF u kostela Matky Boží před Týnem, Praha), oltář z kostela sv. Filipa a Jakuba ve Zlíchově (ŘKF Zlíchov, zapůjčeno do Národní galerie v Praze) a dřevěná skříň ozdobená erby majitelů (SHZ Jindřichův Hradec).

Rozsahem největší kapitola (Peter Kováč) je věnována oltáři sv. Anny samotřetí (dnes umístěném v Rožmberské kapli Státního hradu a zámku v Českém Krumlově). Ikonografie díla, reálie související s jeho vznikem a druhotné osudy této movité památky jsou popsány do nejmenších detailů. Kováčova erudice vybízí k zajímavému porovnání s antologiemi názorů jeho kolegů (Jiří Kropáček, Anton Legner, Jan Müller, Jaromír Homolka, Jutta Reisinger-Webber, Jiří Fajt). Oproti některým dříve publikovaným závěrům se autor přiklání k hypotéze donace Zdeňka Lva z Rožmitálu pro klášter františkánů – observantů v Horažďovicích. Pečlivou analýzou písemných pramenů dokládá pokyny pana Lva pro jemu podřízené úředníky ohledně „řezáka“ z Pasova pro období 1520-1525, tedy do let, kdy na základě odborných analýz oltář vznikl a Monogramista IP se měl pohybovat na území Čech.

Ostatním třem významným dílům, ale i dalším pracím (včetně těch, zařazených do tvorby dílenského okruhu Mistra IP) je také věnován značný prostor. Cenné jsou zejména přesahy, vizuálně dokumentované pomocí fotografií, umožňující srovnání jednotlivých děl Monogramisty IP a jejich detailů s detaily děl jeho předchůdců či vrstevníků nalézajících se v zahraničních uměleckých sbírkách či v soukromém vlastnictví. Systematický pohled na tvorbu významného umělce umožňuje autorovi hypoteticky částečné poodhalit jeho totožnost, ale zejména potvrdit význam tvorby Monogramisty IP pro český dějezpyt umění i sepětí „řezáka“ z Pasova s českými zeměmi ve větší míře, než se dosud mohlo zdát.

Publikace Monogramista IP je v českém prostředí průkopnickou monografií. Kromě značné odborné hodnoty přináší zajímavou dějinnou analogii. Vydání knihy bylo umožněno také zásluhou soukromého mecenátu paní Aleny Fialové z Českého Krumlova – v jeho velkolepém hradním a zámeckém areálu lze obdivovat oltář sv. Anny samotřetí – jedno z nejvýznamnějších děl vytvořených umělcem zvaným Monogramista IP.