Stuttgart a New York: Kniha hodinek Kateřiny Klevské a výstava v Morganově knihovně

Jedním z nejkrásnějších rukopisů středověkých Hodinek, jež se řadí mezi významné doklady osobní zbožnosti, je manuskript, jenž byl mezi léty 1430-1440 napsán a iluminován pro vnučku burgundského vévody Jana Nebojácného, na svou dobu velice sebevědomou Kateřinu Klevskou, vévodkyni z Geldern.

Neznámý mistr pro ni vytvořil nádherný a malířskou výzdobou fascinující rukopis, v němž na 714 stranách nalezneme celkem 157 miniatur. Některé z nich jsou zcela výjimečné a v Knihách hodinek a dokonce v celém pozdně středověkém umění se objevují vůbec poprvé. Jednotlivé iluminace jsou zároveň velice významným pramenem poznání každodenního života první poloviny 15. století.

V nizozemském městě Nijmegen v museu Het Valkhof se na konci roku 2009 a počátkem ledna roku letošního konala výstava De wereld van Katherina. Devotie, demonen en dagelijks leven in de 15e eeuw (Svět Kateřiny. Zbožnost, démoni a každodenní život v 15. století), na níž byl celý rukopis prezentován.

Od 22. ledna do 3. května 2010 je pak stejná výstava k vidění v Morganově knihovně a muzeu v New Yorku, kde se dnes vzácný rukopis nachází. K výstavě byla vedle katalogu a unikátního faksimile celého rukopisu vydána i zajímavá doprovodná publikace nazvaná Das Stundenbuch der Katharina von Kleve.

Malíř (tzv. Mistr Kateřiny Klevské) patřil určitě mezi největší iluminátory své doby. Svědčí o tom nejen kvalita samotných miniatur, ale i celková ikonografická pestrost. Autor musel beze všech pochybností znát práce bratrů van Eyckových a také francouzskou knižní malbu své doby. Přesto si vytvořil svůj vlastní styl, který ovlivnil i mladší iluminátory.

Biblické příběhy se mu staly scénou pro výjevy z každodenního života středověké společnosti, takže se před námi odkrývá pestrý svět dvořanů, měšťanů i sedláků. Malíř věnoval velký prostor také orámování jednotlivých miniatur, v němž můžeme vidět mince, mušle a kraby, zápasící kohouty, ryby, motýly, květiny i různé druhy hmyzu. Nalezneme ale také vyobrazení lovce se psy, rybáře, dojící selky nebo celé pekařské dílny. Každá strana nabízí malé nahlédnutí do pozdně středověké každodennosti.

Dodnes nevíme, kdo byl objednavatelem rukopisu. Předpokládá se, že vznikl ku příležitosti svatby Kateřiny Klevské (1417-1476) s Arnoldem z Egmontu, vévodou z Geldern. O osudech rukopisu se mnoho neví. V novověku je poprvé zmiňován až po roce 1850, kdy byl jedním antikvářem rozdělen na dvě přibližně stejné velké části. Rozdělení bylo provedeno tak šikovně, že si laik mohl myslet, že se ve skutečnosti jedná o dva samostatné rukopisy. Každá část se pak dostala do rukou jiného sběratele. V letech 1963 a 1970 se Pierpont Morgan Library v New Yorku podařilo získat obě části. V roce 2009 vzniklo faksimile tohoto jedinečného rukopisu a poté byly obě části svázány do podoby, v jaké je kdysi spatřila vévodkyně Kateřina Klevská.

Doprovodná publikace je velice zajímavá a na první pohled nádherná. Nabízí čtyři studie doprovozené řadou ukázek z rukopisu v originální velikosti. Hned několikrát je v rukopise vyobrazena samotná Kateřina Klevská, což je dáno do souvislosti s její osobní zbožností. Studie z pera Claudine A. Chavannes-Mazel blíže přibližuje umělecké vlivy, jež lze vyčíst z díla Mistra Kateřiny Klevské. Jeho iluminace jsou srovnávány zejména s díly nizozemské knižní a deskové malby. Hlavně není opomíjen vztah autora k oblasti Geldern a k okolí Utrechtu.

Podnětný je rovněž příspěvek Anne Margreet W. As-Vijvers nazvaný Die Randverzierungen des Meisters der Katharina von Kleve, v němž je přiblížen pestrý svět středověkých symbolů zakódovaný do výzdoby okrajů jednotlivých stránek, přičemž se okrajová vyobrazení stávají důležitou součástí pro pochopení širších souvislostí. Některým vybraným vyobrazením (např. včelím úlům nebo kozlu ve vinném keři) je věnovaná větší pozornost a autorka osvětluje jejich význam ve vztahu k hlavní iluminaci na stránce.

Poslední studie je věnována výjevům ze života v domácnosti a hlavně vyobrazením dětí. Právě jim byl v rukopise dán neobvykle velký prostor. Děti jsou zachyceny po narození, v kolébce, při dětských hrách, během čtení i psaní. Malíř se nevyhnul ani odvrácené stránce života dětí (nemoci, tělesná postižení).

V žádném rukopisu nenajdeme tolik reálných vyobrazení z dětského života. Za všechny lze uvést jeden konkrétní případ, na jednom listu je zobrazena sv. Rodina při práci: Panna Marie tká, její muž Josef opracovává kus dřeva a malý Ježíš je zachycen ve středověkém chodítku na kolečkách. Neobvyklé, ale velice reálné!

Součástí publikace je také přehled obrazového programu celého rukopisu, na jehož základě byl pak nově svázán. Na konec knihy zařadili její autoři třicet pět vybraných miniatur, které jsou považovány za nejkrásnější. Většině iluminací je věnována dvojstrana a každá je doplněna stručným ikonografickým popisem.

Marek Zágora

Na internetových stránkách The Morgan Library and Museum v New Yorku si mohou zájemci prohlédnout všechny iluminace, protože rukopis byl nedávno digitalizován:

www.themorgan.org/collections/works/cleves/manuscript.asp?id=1

Das Stundenbuch der Katharina von Kleve, Belser Verlag, Stutgart 2009, 160 stran, cena 39,90 euro.

Ve stejné době jako výstava Hodinek Kateřiny Klevské probíhá v Morganově knihovně v New Yorku doprovodná výstava nazvaná Flemish Illumination in the Era of Catherine of Cleves.