Stuttgart (Belser Verlag): Co je a co není pravý Bosch (Bosch Research and Conservation Project + Hieronymus Bosch: Maler und Zeichner)

Fantaskní vize malíře Hieronyma Bosche se v 16. století staly pro vybrané sběratele natolik přitažlivé a vyhledávané, že záhy vznikaly četné napodobeniny, varianty a padělky umělcových originálů. Copyright se neuznával a falzifikáty se produkovaly ve velkém. Už tehdy si ale opravdoví znalci umění kladli otázku, co je vlastně pravý Bosch.

Jeden z nich, Felipe de Guevara, španělskému králi Filipovi II. napsal, že mezi četnými padělateli se nachází i malířův žák, zdatný imitátor, který bez váhání „podepisuje svoje obrazy Boschovým jménem a nikoliv jménem svým“. Někteří z autorů kopií byli sami o sobě vynikající malíři. Velikán německé renesance Lucas Cranach starší třeba na zakázku vytvořil přesnou variantu rozměrného Boschova vídeňského triptychu s tématem Posledního soudu. Hodně tím historikům umění zamotal hlavu, protože vůbec není jasné, jak se k originálu dostal. A aby vytvořil tak přesnou kopii, která je dnes vystavena v obrazárně Státních muzeí v Berlíně, musel mít Bosche přímo před očima.

Revolucí v poznání Boschova díla se stala dendrochronologie. Bosch maloval na dubové dřevěné desky a dendrochronologie je metoda, jak pomocí letokruhů stanovit dosti přesně stáří dřeva. Výsledky byly šokující.

Rotterdamské muzeum Boijmans van Beuningen se pyšnilo Boschovým obrazem Svatba v Káně galilejské, který odborníci datovali do let 1475 až 1480, kdy se sám Bosch oženil, a považovali tuto malbu za klíčovou pro umělcovo rané období. V roce 1994 však odborník na dendrochronologii Peter Klein z Hamburku zjistil, že strom, z něhož malířem použitá deska pochází, byl v lese pokácen až v roce 1554, to jest 38 let po Boschově smrti!

Do rozsáhlého průzkumu díla Hieronyma Bosche se před šesti lety pustil vědecký tým nizozemských odborníků pod vedením historiků umění Jose Koldeweije, profesora dějin umění na univerzitě v Nijmegenu, a Matthijse Ilsinka, kurátora současné velkolepé výstavy Hieronyma Bosche v Noordbrabants Museum v malířově rodném městě ’s-Hertogenbosch. Tým nazvaný Bosch Research and Conservation Project (BRCP) měl prakticky neomezené možnosti a spolupracoval s mnoha zahraničními restaurátory a historiky umění s jediným cílem: odhalit autentického Bosche.

Díky grantům, například z Gettyho nadace, se většina děl nově restaurovala a k detailnímu poznání se využívaly nejmodernější digitální techniky. Matthijs Ilsink k tomu říká: „Mohli jsme probádat i detaily, které nejsou viditelné pouhým okem. A až tehdy jsme si plně uvědomili, jaký byl Bosch kreativní vizionář a virtuózní malíř. Náš mezioborový projekt je cestou, jak by měl vypadat výzkum v oboru historie umění v 21. století.“ AJos Koldeweij dodává: „Víme toho tolik, že můžeme prokazatelně určit, co je a co není pravý Bosch.“

Výsledky tým publikoval v únoru současně s otevřením velké Boschovy výstavy v Noordbrabants Museum, kterou už navštívilo 400 tisíc zájemců. Německou verzi nového šesti set stránkového katalogu malířova díla (Hieronymus Bosch: Maler und Zeichner, catalogue raisonné) vydalo nakladatelství Belser, anglickou verzi připravuje na květen nakladatelství Mercatorfonds a Yale University Press. Někde jsou průzkumem týmu BRCP nadšeni, jinde zůstaly kurátorům jen oči pro pláč. Nejspokojenější jsou v Benátkách. Odborníci totiž zjistili, že v tomto městě se nachází deset Boschových obrazů.

Mezi nezpochybnitelné originály byl zařazen z benátské Gallerie dell’Accademia triptych se třemi obrazy s hlavním motivem ukřižované křesťanské mučednice a triptych se třemi obrazy s výjevem svatých poustevníků, které na každém kroku ohrožuje ďábel. A v Dóžecím paláci jsou další čtyři obrazy s výjevy ráje a pekla. U nich byla nově zrestaurována i zadní strana, kterou Bosch pomaloval, jako by to byla mramorová deska. Skoro to vypadá, jako by šlo o malbu amerického abstraktního expresionisty Jacksona Pollocka. Zadní strana těchto čtyř obrazů je poprvé představena na výstavě v Noordbrabants Museum a vzbudila tady zaslouženou senzaci.

Naopak zklamání zavládlo v Madridu a Gentu. Veleslavný obraz Sedm smrtelných hříchů z madridského Prada není Bosch! Obraz zřejmě vznikl krátce po malířově smrti a je dílem zřejmě jen pouhého napodobitele. Prado se jím chlubilo od roku 1939 a nikdo nikdy nepochyboval o Boschově autorství. Pravda se ukázala až nyní. Neméně proslulé a často reprodukované Nesení kříže z muzea v Gentu také není Bosch. Malba vznikla zřejmě někdy v letech 1530–1540, zatímco Bosch zemřel v srpnu 1516. Naproti tomu Boschovým dílem je z gentského muzea Svatý Jeroným na modlitbách, o jehož pravosti občas znalci pochybovali.

Spokojeni jsou ve Vídni: obraz Posledního soudu je Boschův originál, byť se na něm s Hieronymem částečně podíleli i jeho příbuzní, kteří s ním pracovali v jedné malířské dílně na hlavním náměstí města ’s-Hertogenbosch. Také Poslední soud v muzeu v Bruggách je autentickým Boschovým dílem, což se jen tušilo.

Přímo v jásot propukli kurátoři v málo známém muzeu umění v americkém KansasCity, kde se nachází fragment obrazu Pokušení sv. Antonína. Dosud si všichni mysleli, že jde o jeden z mnoha falzifikátů ze 16. století. Nizozemští odborníci však konstatovali, že je to nesporný Boschův originál namalovaný někdy kolem roku 1500. Pozapomenuté dílo se tak z depozitáře dostalo na výsluní a nyní je ozdobou výstavy v Noordbrabants Museum.

Zklamáním bude asi pro všechny záhadology konstatování nizozemských odborníků, že Bosch nebyl žádný kacíř a heretik, ale jak ukázal archivní průzkum, patřil mezi spořádané a bohaté obyvatele města 's-Hertogenbosch, navíc úzce spojené s prestižním katolickým bratrstvem Panny Marie.

Dosud nejpodivnější triptych nazývaný Zahrada pozemských radostí nesloužil jako oltář pro tajnou sektu, ale byl namalován speciálně pro erotický kabinet významného aristokrata Jindřicha III. Nasavského, dvořana katolického císaře Karla V. a velkého sběratele a mecenáše umění. Kabinet se nacházel v paláci hraběte v Bruselu a v roce 1517 tam triptych viděl sekretář jednoho z vatikánských kardinálů Antonio de Beatis. Docela trefně si do deníku napsal: „Jsou tam věci podivné, nikde jinde nenamalované, představené tak reálně, zajímavě a fantazijně, že není možné je přesně popsat někomu, kdo obraz neviděl.“

Boschovi zákazníci – jako právě Jindřich III. Nasavský – byli první novodobí milovníci umění bažící po kuriozitách. Chtěli od malíře obrazy, které by podněcovaly jejich vlastní fantazii, které měly být podívanou pro oči i tajemnými rébusy, kterými by se bavili a trochu se jich i báli. Proto nikterak náhodou mnich a historik konce 16. století José de Sigüenza tváří v tvář Boschovým obrazům ve španělském klášteře El Escorial prohlásil: „Vůbec to nejsou nesmysly, jak se někdy tvrdí, nýbrž tyto obrazy se podobají knihám velké moudrosti. Jde o malířskou satiru lidských hříchů a nestálosti.“

Peter Kováč

Matthis Ilsink, Jos Koldeweij, Ron Spronk, Hieronymus Bosch: Maler und Zeichner, 33,3 x 25,4 cm, Belser Verlag 2016, 594 stran, 500 reprodukcí ISBN: 978-3-7630-2742-2, cena: 128 eur

http://www.belser-verlag.de/

Anotace nakladatelství Belser Verlag:

Nach sechs Jahren Forschungsarbeit des Bosch Research and Conservation Project werden in diesem umfassenden Werkverzeichnis nun die aktuellsten Forschungsergebnisse zum Werk des Malergenies präsentiert. Mit dem Hauptaugenmerk auf Ikonografie, Technik, Werkgenese und auch die Geschichte der Erhaltung seiner Bilder wird das Geschick und die Genialität Hieronymus Boschs ganz neu definiert. Der Band ermöglicht einen unvergleichlichen Blick auf sein Schaffen als gewiefter Zeichner, schonungsloser Maler und Schöpfer visionärer Bildwelten. Die Kreativität des spätmittelalterlichen Künstlers, die sich in unzähligen Details ausdrückt, wird ausführlich dargestellt und diskutiert. Die Werke wurden exklusiv für den Katalog neu fotografiert.

Matthijs Ilsink, Jos Koldeweij, Hieronymus Bosch: Visionen eines Genies, katalog výstavy v Noordbrabants Museum, Belser Verlag 2016, 27,1 x 22,6 cm, 192 stran, 140 reprodukcí, ISBN: 978-3-7630-2743-9, cena: 24,99 eur

Anotace nakladatelství Belser Verlag:

Das Werk von Bosch (1450–1516) mit seiner ausdrucksstarken Formsprache und ausschweifenden Fantasie hat bis heute nichts an seiner Faszination eingebüßt. Monster, Teufel und surreale Wesen bevölkern die Welt seiner Bilder und erregen bereits seit Jahrhunderten die Fantasie der Betrachter. Im niederländischen 'sHertogenbosch lebte und arbeitete der Künstler – dort wird nun, 500 Jahre nach seinem Todestag, die bisher größte und wichtigste Ausstellung präsentiert. Der Band – strukturiert in sechs Themenbereiche – umfasst den gesamten Werdegang Boschs und zeigt wichtige neue Ergebnisse zu den 25 bekannten Gemälden und 20 Zeichnungen. Detailliert behandelt er u.a. Boschs Triptychon „Heuwagen“, seine Rolle als technischer Zeichner, seine Heiligendarstellungen und den „Garten der Lüste“.