faksimile detailštýrský hradec (graz): utrechtský žaltář - nový svazek řady glanzlichter der buchkunst (adeva)

Štýrský Hradec (Graz): Utrechtský žaltář - nový svazek řady Glanzlichter der Buchkunst (ADEVA)

Na konci roku 2016 vyšel nejnovější svazek úžasné řady „Glanzlichter der Buchkunst“, v jejímž rámci jsou ve zmenšeném formátu představovány nádherné, převážně bohatě iluminované středověké a renesanční manuskripty, které již dříve vydala štýrskohradecká ADEVA (Akademische Druck- und Verlagsanstalt) jako úplná faksimile.

V pořadí již čtyřiadvacátým rukopisem je proslulý Utrechtský žaltář, jehož originál je uložen v utrechtské Univerzitní knihovně (Bibliotheek der Rijksuniversiteit, Hs. 32). ADEVA ho vydala jeho úplné faksimile jako pětasedmdesátý svazek své další řady CODICES SELECTI. V říjnu 2015 byl rukopis zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Rukopis má celkem 111 pergamenových listů o rozměrech 33 x 26 cm, ale samotný žaltář je „jen“ na devadesáti dvou listech. Manuskript je považován za jedno z mistrovských děl karolínské renesance, jehož vznik se klade většinou mezi roky 820 a 840. Manuskript měl být napsán i ilustrován v severofrancouzském benediktýnském opatství Hautvillers a za jeho objednavatele je považován remešský arcibiskup Ebo. Hotový kodex měl pak obdržet buď císař Ludvík Pobožný, nebo jeho druhá manželka Judita. Nedávno ale vyšla studie, která posunuje dataci rukopisu do pozdní antiky, k čemuž se došlo na základě nového paleografického a také kodikologického výzkumu.

Kolem roku 1000 se rukopis dostal do Anglie. Po zrušení anglických klášterů se dostal kodex do soukromých rukou, a tak víme, že se v 16. století nacházel v majetku sira Roberta Cottona, který pro něj nechal zhotovit novou vazbu. V roce 1716 se dostal rukopis do Utrechtu. Tehdy jej jeho majitel Willem de Ridder věnoval místní Univerzitní knihovně.

Žaltáře patřily v raném středověku k nejpoužívanějším biblickým knihám. Do současnosti se dochovala řada iluminovaných exemplářů, ale žádný se nevyrovná tomu Utrechtskému. Jedná se o nejstarší ilustrovaný žaltář v dějinách západoevropské knižní kultury, který je unikátní i svou obrazovou výzdobou. Zároveň jde nejstarší dochovaný rukopis, jehož výzdobu tvoří perokresby.

Sto padesát žalmů a šestnáct zpěvů je ilustrováno perokresbami přes celou šířku strany. Na jednotlivých kresbách najdeme velké množství postav umístěných do krajiny. Vše je pak provedeno s jedinečnou virtuozitou. Předpokládá se, že perokresby měly být následně kolorovány, ale již k tomu nedošlo. Tvůrčí síla autora kreseb je dokonce některými historiky umění srovnávána s velkými malíři novověku, jako byli Leonardo da Vinci, Rembrandt nebo Vincent van Gogh.

Součástí pěkné a zajímavé publikace je jako tradičně základní komentář v němčině a angličtině, který následuje po obrazové části, v jejímž rámci je představeno celé dílo. Pozornost je věnována nejprve osudům rukopisu a jeho majitelům. Poté je popsán celý rukopis i s novověkou vazbou. Autor komentáře, Koert van der Horst, přibližuje také vznik rukopisu, podíl jednotlivých „rukou“ na jeho výzdobě i to, zda obrazový doprovod odpovídá textu. Největší prostor je pak vymezen popisu jednotlivých perokreseb.

Cena nejnovějšího svazku edice „Glanzlichter der Buchkunst“ je 98 eur. Pro zájemce, kteří si pořídí všechny díly řady, platí zvýhodněná cena 85 euro. Navíc je pak ke každé publikaci jeden faksimilový list v originální velikosti rukopisu zdarma.

 

Marek Zágora

 

Glanzlichter der Buchkunst 24, Der Utrecht-Psalter, ADEVA, Graz 2016, obrazová část 222 stran, komentář 214 stran, doporučená cena 98 euro

 

Internet:

http://adeva.com/produkt_detail.asp?id=801

 

Svazky řady „Glanzlichter der Buchkunst“:

1 Das Goslarer Evangeliar (13. století), 1991; obrazová část 258 stran, komentář 38 stran

2 Die Bible moralisée (kolem 1230), 1992; obrazová část 136 stran, komentář 156 stran

3 Das Stundenbuch der Maria von Burgund (1470-1480), 1993; obrazová část 380 stran, komentář 72 stran

4 Das Jagdbuch des Mittelalters (1405-1410), 1994; obrazová část 276 stran, komentář 64 stran

5 Das Reichenauer Evangelistar (2. polovina 11. století), 1995; obrazová část 182 stran, komentář 66 stran

6 Die Medicina Antiqua (1. polovina 13. století), 1996; obrazová část 322 stran, komentář 108 stran

7 Das Speculum Humanae Salvationis (1325-1330), 1997; obrazová část 124 stran, komentář 68 stran

8/1 Der Wiener Dioskurides (kolem 512), 1998; obrazová část 486 stran, komentář 92 stran

8/2 Der Wiener Dioskurides (kolem 512), 1999; obrazová část 496 stran, komentář 128 stran

9 Das Falkenbuch Kaiser Friedrich II. (1241-1248), 2000; obrazová část 222 stran, komentář 88 stran

10 Die Trierer Apokalypse (kolem 800), 2001; obrazová část 150 stran, komentář 84 stran

11 Die Goldene Bulle (kolem 1400), 2002; obrazová část 160 stran, komentář 126 stran

12 Der Ramsey-Psalter (konec 13. století), 2003; obrazová část 346 stran, komentář 88 stran

13 Tacuinum Sanitatis in Medicina (konec 14. století), 2004; obrazová část 216 stran, komentář 152 stran

14/1 Wolfram von Eschenbach: Willehalm (1320), 2005; obrazová část 290 stran, komentář 104 stran

14/2 Wolfram von Eschenbach: Willehalm (1320), 2005; obrazová část 408 stran, komentář 64 stran

15 Der Oldenburger Sachsenspiegel (1336), 2006; obrazová část 272 stran, komentář 176 stran

16 Der Rosenroman (kolem 1519), 2007; obrazová část 416 stran, komentář 144 stran

17 Der Liber Aureus (11.-15. století), 2008; obrazová část 106 stran, komentář 70 stran

18/1 Das Antiphonar von St. Peter (kolem 1160), 2009; obrazová část 438 stran, komentář 140 stran

18/2 Das Antiphonar von St. Peter (kolem 1160), 2009; obrazová část 408 stran, komentář 212 stran

19 Die Oxforder Apokalypse (13. století), 2010; obrazová část 142 stran, komentář 132 stran

20 Der Psalter Ludwigs des Heiligen (1253-1270), 2011; obrazová část 184 stran, komentář 80 stran

21 Die Chirurgia des Abuۥl Qasim (2. polovina 14. století), 2012; obrazová část 166 stran, komentář 244 stran

22/1 Das Berthold Sakramentar (1215-1232), 2013; obrazová část 152 stran, komentář 136 stran

22/2 Das Berthold Sakramentar (1215-1232), 2014; obrazová část 180 stran, komentář 224 stran

23 Das Gebetbuch Jakobs IV. von Schottland (kolem 1503); obrazová část 494 stran, komentář 98 stran


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru