Švýcarsko: Die Zeit Karls des Grossen in der Schweiz – doprovodná publikace k výstavě Karl der Grosse und die Schweiz (Die Zeit Karls des Grossen in der Schweiz – Begleitpublikation zur Ausstellung Karl der Grosse und die Schweiz)

Do 2. února 2014 je v Zemském muzeu v Curychu k vidění výstava Karl der Grosse und die Schweiz, která je prvním velkým výstavním projektem k 1 200. výročí úmrtí Karla Velikého (asi 748-814), jedné z nejvýznamnějších postav evropských dějin.

Karel byl Velikým označován již za svého života. V roce 800 byl v Římě korunován papežem Lvem III. na prvního císaře od zániku západořímské říše v 5. století, šířil křesťanství a provedl řadu reforem, jež posunuly jeho říši kupředu. Karel bývá dokonce považován za "otce" Evropy.

Curyšská výstava představuje život a „dílo“ nejen Karla Velikého, ale i jeho předchůdců a nástupců, v epilogu je pak přiblíženo vnímání Karla Velikého v pozdějších staletích. Vystaveno je kolem dvou set uměleckých a kulturně-historických exponátů ze Švýcarska i zahraničí. Součástí expozice jsou četné počítačové rekonstrukce a také filmové sekvence.

V den zahájení výstavy vyšla velice zajímavá doprovodná publikace nazvaná „Die Zeit Karls des Grossen in der Schweiz“, která ale neobsahuje katalog výstavy. Naopak jednotlivé příspěvky se staly hlavním podkladem pro samotnou výstavu.

Ze sledovaného období se ve Švýcarsku dochovalo, resp. je archeologicky doloženo neobvykle velké množství objektů. Jedná se nejen o stavby (kláštery, kostely, falc na Lindenhofu v Curychu), ale také četné, částečně iluminované rukopisy, textilie sloužící k církevním účelům nebo mistrovská díla ze zlata a slonoviny.

Publikace je rozdělena do šesti kapitol, v nichž nalezneme celkem třicet podnětných statí, které vůbec poprvé nabízejí ucelený pohled na oblast dnešního Švýcarska v karolínském období (cca. 750-900).

První kapitola je věnována Karlovcům a období jejich vlády s hlavním důrazem na panování Karla Velikého. Z textů je zřejmé, že s Karlem Velikým začalo zcela nové období, které „zasáhlo“ i území dnešního Švýcarska.

Až do současnosti se ve Švýcarsku dochovalo několik Karlových středověkých zobrazení, kupř. v klášterním kostele St. Johann v Müstairu z přelomu 11. a 12. století. Karel je zobrazen v „životní“ velikosti s vladařskými insigniemi (korunou, žezlem a jablkem).

Jednotlivé texty se pokoušejí odpovědět na základní otázku: Jaký byl vztah Karel Velikého ke Švýcarsku? S jistotou víme, že navštívil Ženevu a několikrát překročil Alpy. Právě přechody přes Alpy získaly v jeho době na významu. Kláštery založené v blízkosti obchodních cest poskytovaly jemu a jeho početné družině ubytování a byly důležitými opěrnými body při jeho „vládnutí z koně“.

Druhá kapitola představuje architekturu karolínského období, především pak sakrální stavby, které se dochovaly do současnosti. Někteří autoři se pokusili i o rekonstrukci původní podoby jednotlivých staveb. Velká pozornost je věnovaná proslulému plánu kláštera ze St. Gallenu (jeho formě a obsahu), který je v místní knihovně uchováván již více než 1 100 let.

Následující texty se zaobírají sochařstvím. Ze sochařských děl se dochovaly převážně fragmenty sloupů a hlavic. Jeden z textů je věnován také štuku, který sám o sobě není ani architekturou, ani čistě výtvorem sochařství nebo malířství, ale z karolínského období se v dnešním Švýcarsku dochovalo docela dost fragmentů zajímavé štukové výzdoby.

Největším klenotem nástěnné malby, které je věnována další kapitola, je výzdoba klášterního kostela v Müstairu, která byla objevena na konci 19. století. Malby vznikly pravděpodobně ve 2. čtvrtině 9. století, i když je někteří odborníci považují za ještě starší.

Pátá kapitola je zasvěcena uměleckému řemeslu, které reprezentují především krásné výtvory ze zlaty - relikviáře, nádoby a knižní vazby. Pozornost je věnována rovněž šperkařství a mincovnictví, tomu pak zejména ve spojení s ražbou stříbrných denárů. Fascinující jsou i raně středověká „díla“ ze slonoviny.

Poslední část publikace je věnována písemné a knižní kultuře. Ve sledovaném období zaznamenalo nebývalý rozkvět skriptorium kláštera St. Gallen. Manuskripty jsou zajímavé nejen svou výzdobou, ale také různými žánry, jež se neomazovaly pouze na náboženské texty.

Vedle sankt gallenské klášterní knihovny jsou představeny i četné rukopisy nacházející se v Centrální knihovně v Curychu. Jedná se převážně o díla, jež dokládají reformu Karla Velikého, jenž zavedl karolínskou minuskulu. V publikaci i na samotné curyšské výstavě jsou prezentovány nádherné, většinou částečně iluminované manuskripty, z nichž převážná část je širší veřejnosti představena zcela poprvé.

S Karlem Velikým a jeho vztahem k území dnešního Švýcarska je spojena i řada legend a mýtů. Jedna legenda kupř. vypráví, že v roce 788 strávil čtrnáct dní v opatství Saint-Maurice. Karel Veliký měl prý dokonce založit klášter St. Johann v Müstairu, kde se až do současnosti dochovaly unikátní nástěnné malby z karolínského období.

Jiný příběh zase informuje o tom, že měl nechat v Curychu vystavět Grossmünster poté, co tam objevil relikvie svatého Felixe a svaté Reguly. Tento příběh však není historicky doložen, vlastně se ani neví, zda Karel Veliký v Curychu vůbec někdy byl.

Každá stať má bohatý obrazový doprovod (barevné fotografie, plánky, mapy, kresby). Na závěr je pak zařazen katalog staveb a uměleckých děl z karolinského období, jež se dnes nacházejí ve Švýcarsku nebo z něj alespoň pocházejí a dnes se nacházejí v zahraničí.

Jedná se o velice záslužný počin, škoda jen, že součástí tohoto speciálního katalogu není obrazový doprovod. Alespoň jsou ale u jednotlivých hesel uvedeny odkazy na konkrétní strany publikace, kde je o dané památce pojednáno.

Za katalogem památek pak následuje chronologický přehled nejvýznamnějších říšských i "regionálních" událostí z let 741 až 911.

Reprezentativní publikace Die Zeit Karls des Grossen in der Schweiz je již nyní základním dílem o dějinách a umění karolínského období na území dnešního Švýcarska. Jedná se jedinečný soubor textů v takovém rozsahu, který sledovanému období i tématu doposud nebyl věnován.

Marek Zágora

Markus Riek – Jürg Goll – Georges Descœudres (Hrsg.), Die Zeit Karls des Grossen in der Schweiz, Benteli Verlag, Sulgen 2013, 336 stran, doporučená cena 62 euro.

Internet:

http://www.benteli.ch/de/die-zeit-karls-des-grossen-in-der-schweiz.html

Resümee:

Im Benteli Verlag erscheint eine reich bebilderte, repräsentative Publikation „Die Zeit Karls des Grossen in der Schweiz“, aus der sich die Idee der Züricher Ausstellung „Karl der Grosse und die Schweiz“ entwickelt hat. Dreißig Texte und ein umfassender Bestandeskatalog geben Einblicke in die Zeit Karls des Grossen und bieten zum ersten Mal eine Gesamtübersicht über die karolingische Kunst und Kultur in der Schweiz.

Der erste mittelalterliche Kaiser, Karl der Grosse, hat die europäische Kultur sehr geprägt. Deshalb wird er auch “Vater Europas” genannt. Im kleinen Gebiet der heutigen Schweiz ist eine ungewöhnliche Anzahl bedeutender Kunstwerke (z. B. Bauten, Skulpturen, Handschriften…) aus der karolingischen Zeit erhalten.

In der Publikation wird das Erbe karolingischer Hochkultur in der Schweiz erstmals in seiner Gesamtheit dargestellt. Ob Architektur, Skulptur, Wandmalerei, Kunsthandwerk oder Buchkunst – die Karolinger haben in der Schweiz bedeutende Spuren hinterlassen. Ein detaillierter Katalog zum Schluss bietet einen Überblick über die heute noch sichtbaren Bauten und Kunstwerke aus dem 8. und 9. Jahrhundert (750-911).

Obsah:

KAPITEL 1 Die Karolinger und ihre Zeit

Wilfried Hartmann: Die Persönlichkeit Karls des Grossen

Georges Descœudres: Ein neues Zeitalter wird gebaut. Ein kulturhistorischer Überblick

Hannes Steiner: Ein ferner Herrscher – nah erlebt

Barbara Dieterich: Das wirkmächtige Bild Karls des Grossen. Überlegungen zur Rezeption eines Herrscherbildes

Ernst Tremp: Karl der Grosse als Rex Philosophus. Das literarische Nachleben

KAPITEL 2 Architektur

Matthias Untermann: Kirchenfamilien, Grossklöster, cellae: Schweizer Klöster im karolingischen Umfeld

Jürg Goll: Müstair, Architektur im Dienst von Glaube und Herrschaft

Guido Faccani: Das Frauenkloster St. Peter von Mistail

Ursina Jecklin-Tischhauser: Ein sakrales Zentrum im karolingischen Churrätien. Zur Geschichte der Kirchenanlage Sogn Murezi in Tomils

Ursina Jecklin-Tischhauser: Ein kirchliches Hospiz? Die Kirchenanlage St. Peter in Domat/Ems

Georges Descœudres: Chur – Kirchen am Rand der frühmittelalterlichen civitas

Daniel Schönbächler: Frühe Kirchenbauten in Disentis

François Guex: Der Rundbau von San Lucio in San Vittore GR

Jean Terrier: Städtische und ländliche Kirchen in der Westschweiz

Alessandra Antonini: Karolingische Gangkrypten im Wallis

Rossana Cardani Vergani: Die Entwicklung der Kultbauten in karolingischer Zeit im Tessin

Barbara Schedl: Ein Ringen um Form und Inhalt. Der St. Galler Klosterplan

KAPITEL 3 Skulptur

Guido Faccani: „Geflecht mit Gewürm“. Karolingische Bauplastik und ihr Dekor

Jürg Goll – Isabelle Plan – Daniel Schönbächler: Stuck ist Schmuck

KAPITEL 4 Wandmalereien

Jürg Goll: Wandmalerei: Pracht und Botschaft

KAPITEL 5 Kunsthandwerk

Peter Cornelius Claussen: Gold und Edelstein: Die Schätze der Heiligen. Reliquiare und andere sakrale Goldschmiedekunst aus dem Frühmittelalter

Andreas Motschi: Cingula et fibulae. Kleidungsbestandteile und Schmuck der Karolingerzeit aus der Schweiz

José Diaz Tabernero: Vom Gold zum Silber. Münzen und Münzprägung in karolingischer Zeit

Christoph Eggenberger: Finessen der Schnitzkunst. Die karolingischen Elfenbeine in der Schweiz

Caroline Vogt: Kostbar, raffiniert, fragil. Textilien aus der Zeit Karls des Grossen auf dem Gebiet der heutigen Schweiz

Cordula M. Kessler – Sophie Wolf – Stefan Trümpler: Leuchtende Fenster. Glas als Werkstoff und seine Herstellung

Christine Keller – Reto Marti: Gefässe aus karolingischer Zeit

KAPITEL 6 Schrift- und Buchkultur

Christoph Eggenberger: Gold und Silber auf Pergament. Buchmalerei zur Zeit der Karolinger

Marlis Stähli: Schrift und Schriftreform. Bedeutende Handschriften der Zentralbibliothek Zürich

Peter Erhart: Schutzherr der Alemannen. Schreiber und Schriftlichkeit am Beispiel St. Galler Urkunden aus der Karolingerzeit

ANHANG

Katalog der sichtbaren Bauten und Meisterwerke

Zeittafel 741-911