Tábor: Jan Hus. 1371?-1415. O knězi, mysliteli a reformátorovi – pěkná kniha k výročí Husova upálení

Město Tábor vydalo k šestistému výročí upálení Jana Husa krásnou, reprezentativní publikaci nazvanou „Jan Hus. 1371?-1415. O knězi, mysliteli a reformátorovi“, jejímiž autory jsou Zdeněk Vybíral a Jakub Smrčka, historici Husitského muzea v Táboře. I když Jan Hus zemřel pět let před vznikem samotného města, je jeho osobnost s husitským městem neodmyslitelně spjata.

Kniha zaujme na první pohled svým atypickým formátem a po jejím otevření pak i zajímavým a bohatým obrazovým doprovodem, jenž je neoddělitelnou součástí textu. Ten je rozdělen do dvou hlavních částí.

První přibližuje život a dílo Jana Husa a též místa, která hrála v jeho životě významnou roli. Máme před sebou celkem tři hlavní „zastávky“: jihočeský Husinec, nejpravděpodobnější Husovo rodiště, Prahu, kde po většinu svého života žil a působil, a nakonec jihoněmeckou Kostnici, kde byl souzen a 6. července 1415 upálen.

Hus je představen jako student, univerzitní mistr, učenec i kazatel. Jedním z největších zlomů v jeho životě bylo setkání s učením Johna Wycliffa, na jehož myšlenky navazoval. Dalším mezníkem se stal rok 1402, kdy začal kázat v Betlémské kapli, kam za ním docházely až tři tisíce posluchačů, tehdy téměř deset procent obyvatel Prahy.

Z hlediska jeho díla byl pak zásadní jeho pobyt na venkově po odchodu z Prahy (mimo jiné i v jižních Čechách – na Kozím hrádku a v Sezimově Ústí). Právě v tomto období vznikla Husova nejzávažnější díla, z nichž většina byla napsána v češtině.

Poslední kapitola jeho života začala jeho odchodem z Krakovce do Kostnice, kde se konal koncil, jehož hlavním úkolem bylo obnovit jednotu církve, která byla narušena trojpapežstvím. Hus předpokládal, že bude mít možnost diskutovat o svých názorech s představiteli koncilu, ale situaci podcenil, pravděpodobně nepochopil, že s ním bude pokračovat proces, jehož počátky spadaly do doby, kdy ještě působil v Praze.

Velký prostor je v knize „vymezen“ i Husovým současníkům, kteří ovlivnili ať pozitivně či negativně jeho život (např. Křišťan z Prachatic, Štěpán z Pálče, Jan Protiva z Nové Vsi, Zbyněk Zajíc z Házmburka).

Druhá část se nezabývá, jak by se logicky předpokládalo, Husovým „druhým“ životem (tomu je věnováno pár posledních řádků první části), nýbrž představuje jeho dochovaná vypodobnění od středověku až do 20. století. Právě Husova podoba prošla během staletí docela velkým vývojem, a proto si dnes většina lidí představuje významného českého kazatele a reformátora jako vysokého, štíhlého muže s bradkou, přesně tak, jak jej známe ze Šalounova pomníku na pražském Staroměstském náměstí. Mimořádná pozornost je pak věnována táborskému památníku Jana Husa od Františka Bílka, jenž byl s městem i osobně propojen.

Velkým kladem publikace je její čtivost, text je psán srozumitelně, i když jsou přibližovány dobové filozofické koncepce a nejdůležitější teologické otázky. Bez nich by obraz o Husově době i jeho dílu nebyl ucelený.

Publikace „Jan Hus. 1371?-1415. O knězi, mysliteli a reformátorovi“ je holdem autorů i města Tábora výjimečné osobnosti kněze, myslitele a reformátora Jana Husa. Kniha si jistě najde své čtenáře, podobně jako monografie o Janu Žižkovi, kterou vydalo město Tábor v roce 2014 (Zdeněk Vybíral, Jan Žižka. 1360?-1424. O táborském hejtmanu a husitském vojevůdci).

Marek Zágora

Zdeněk Vybíral – Jakub Smrčka, Jan Hus. 1371?-1415. O knězi, mysliteli a reformátorovi, Město Tábor, odbor kultury a cestovního ruchu, Tábor 2015, 159 stran, doporučená cena 359 Kč

Obsah:

Úvodní slovo

I. OSUDOVÉ KŘIŽOVATKY MISTRA JANA

1/ Z Husince do Prahy

Narozen ve znamení husy

Přítel na celý život

2/ V Praze

Lesk velkoměsta

Studentské časy

Za univerzitními grady

Viklef, Viklef!

Co má přednost? Jméno, nebo věc?

Ten, který mne zradil

3/ Kazatelem v domě chleba

Začátky u Svatého Michala

Povinnosti správce Betléma

Moji posluchači

4/ Z Prahy do Kostnice

Na vlnách rozbouřené doby

Když ne arcibiskup, tedy král?

Podle hradu, jenž slove Kozí

5/ Kostnické pašije

Jeviště koncilu

Odsouzený vězeň

II. PROVOKUJÍCÍ ODKAZ

1/ Pohlédnout Janovi do tváře

2/ Mistr z kovu a kamene

Šalounův „symbol českého života“

Bílkův strom věčně hořící