BIBLIOGRAFIE

BIBLIOGRAFIE K SAINTE-CHAPELLE V PAŘÍŽI

Zařazeny jsou publikace a články o architektuře Sainte-Chapelle a její výzdobě; okrajově jsou připomenuty studie k mobiliáři, jako jsou liturgické knihy nebo liturgické náčiní a oděvy. Protože komentovaná bibliografie nahrazuje poznámky k úvodnímu eseji, jsou přidány i publikace a studie, které umožňují pochopení odkazů v textu, zejména týkající se trnové koruny nebo Ludvíka IX. a jeho matky Blanky Kastilské.

 

1790

Sauveur-Jérôme Morand, Histoire de la Sainte-Chapelle royale du Palais, Paris 1790. Kompletně dostupné na internetu.

Obsáhlé dílo o Sainte-Chapelle s přetištěním dobových dokumentů z archivů, vyobrazení interiéru a relikviářové skříně před poničením za revoluce; cenu trnové koruny Morand vyčíslil na 13 075 byzantských zlaťáků, což podle jeho přepočtu bylo 156 900 liber (s. 11 a 12); k obřadům za účasti krále na Velký pátek (s. 41).

 

1854-1868 a 1997

Eugène-Emmanuel Viollet-le-Duc, Diction-naire raisonné de l'architecture française du XIe au XVIe siècle, Paris 1854-1868, reedice: Dictionnaire de l'architecture médiévale, Paris 1997. Kompletně dostupné na internetu.

Heslo Chapelle obsahuje popis Sainte-Chapelle a její vliv na tzv. Svaté kaple ve Francii (2. díl, s. 424-434 ); ocenění konstrukce kaple v Saint-Germain-en-Laye (2. díl, s. 430-434); heslo Flore obsahuje i představu o jaru, létu a podzimu v dekoraci katedrál (5. díl, s. 485-524).

 

 

1857, 1865 a 2007

Victor P. Calliat a Duban, Lassus, de Guilhermy, La Sainte-Chapelle de Paris apres les restaurations, Paris 1857; Alfred P. H. Decloux, Histoire archéologique, descriptive et graphique de la Sainte-Chapelle du Palais, Paris 1865; citováno podle reedice obou publikací (v jednom svazku): Jean-Michel Leniaud (ed.), La Sainte Chapelle de Paris, Paris 2007.

K historii kaple a jejímu provozu (s. 37-61), popis kaple (s. 62-76), k restaurování a k (s. 17-26 a 135-139), bohatá grafická dokumentace (půdorysy, průřezy, architektonické detaily).

 

 

1867, 1874 a 1884

François de Guilhermy, Description de la Sainte-Chapelle, Paris 1867 (několik dalších vydání, poslední šesté 1884), zde citováno vydání z roku 1874.

Historie pařížské Sainte-Chapelle (s. 5-12); podrobný popis dolní a horní kaple (s. 21-50), popis vitrají (s. 50-54), ikonografie vitrají (s. 54-63); v příloze půdorysy kaple.

 

 

1870

Charles Rohault de Fleury, Mémoire sur les instruments de la Passion de N.-S. J[esus]-C[hrist], Paris 1870.

Historie ostatků Kristova umučení; k trnové koruně s. 199-224; k relikvii svatého kříže v Paříži (s. 107-120); text listiny Balduina II., kterou předává relikvie Ludvíku IX. (s. 357-358); autor se z doslechu od rytíře maltézského řádu dozvěděl o možné existenci dokumentu, kterým rodina Quirino předala poslům Ludvíka IX. trnovou korunu za „10.000 pépérins d'or" (s. 396).

 

 

1878 a 1879, 2004

Paul-Edouard-Didier Riant, Exuviae sacrae Constantinopolitanae, 2 díly, Geneva 1878 a 1879, reprint Le butin de Constantinople, 2 díly, Paris 2004.

Základní práce k relikviím v Konstantinopoli a k jejich vývozu na Západ po roce 1204 - antologie dokumentů a kronikářských záznamů; ve vztahu k trnové koruně tu je mj. zpráva Gautiera Cornuta o její translaci do Paříže (1. díl, s. 45-56); hymnus k její oslavě k svátku 11. srpna (2. díl, s. 47-48); dokumenty k relikviím Sainte-Chapelle (2. díl, s. 128-129, 132-137); listiny z let 1238-1239 o zástavě koruny (2. díl, s. 118-123); listy Ludvíka IX. k darování trnů (2. díl, s. 125, 137-145, 154-159); zprávy kronikářů: Alberik o nákupu trnové koruny (2. díl, s. 242); Matthew Paris o relikviích v Paříži (2. díl, s. 242-244); Robert de Clari o relikviích v Konstantinopoli (2. díl, s. 230-232; viz 1924); část kroniky Roberta de Clari byla přeložena do češtiny: Staré francouzské kroniky (Václav Černý ed.), Praha 1962, s. 67-78; podle Černého překladu v knize citujeme s přihlédnutím k novému vydání kroniky Robert de Clari, La Conquête de Constantinople, Jean Dufournet (ed.), vydání ve starofrancouzské a novofrancouzské verzi, Paris 2004. K ceně trnové koruny: „Rachetée par saint Louis pour 10.000 hyperpères seulement, 135.000 fr." (1. díl, s. CLXXV); kurz franku: 550 l. tournois = 12 430 fr (1. díl, s. CLXXIX).

 

 

1872-1884

Matthew Paris, Chronica majora: Matthaei Parisiensis, monachi Sancti Albiani. Chronica majora, (Henry Richards Luard ed.), 7 dílů, London 1872-1884.

Matthew Paris (Mattheus Parisiensis, zemřel 1259) přináší řadu údajů k Ludvíkovi IX. (výpis v rejstříku: 7. díl, s. 379-388); popisuje ho jako „rex juvenis, tener et delicatus" (4. díl, s. 225), ale po kruciátě jako „smutného krále" (5. díl, 465-465); translace svatého kříže do Paříže v roce 1241 (4. díl, s. 90-92); o Sainte-Chapelle: „capella Parisiensi pulcherrima" ( 4. díl, s. 92); návštěva Jindřicha III. v Chartres a v Paříži (5. díl, s. 475-483). Výběr z kroniky: Richard Vaughan, The Illustrated Chronicles of Matthew Paris, Observations of Thir-teenth-Century Life, Stroud 1993.

 

 

1873

Charles Desmaze, La Sainte-Chapelle du Palais de justice de Paris, Paris 1873.

Historie Sainte-Chapelle, podrobnosti o její restauraci, seznam kanovníků a pokladníků a staré inventáře pokladnice.

 

 

1878

Récit du treizième siècle sur les translations faites en 1239 et en 1241 des saintes reliques de la Passion, [Gérard de Saint-Quentin], Natalis de Wailly (ed.), Bibliothèque de l'École des Chartes, 39, 1878, s. 401-415.

Translace relikvií do Paříže za Ludvíka IX., z popisu je zřejmé, že druhý nákup se dostal do Francie ve dvou zásilkách; svatý kříž přivezl ze Sýrie rytíř Guido a zbývající relikvie z Konstantinopole dva františkánští mniši (samotný text s. 408-415); k rukopisu v Bibliothèque nationale de France (lat. 1423) viz: Le trésor (2001), s. 46.

 

 

1898, 1958, 1984

Emile Mâle: L'art rèligieux du XIIIe siècle en France, Paris 1898; Paris 1958 deváté vydání s úpravami, citováno podle an-glického překladu Religious Art in France: the Thirteenth Century, a Study of Medieval Iconography and its Sources, Princeton, New Jersey 1984.

Apoštolové v Sainte-Chapelle mají konsekrační kříže, což souvisí se zasvěcením prostoru (s. 22); okna v Sainte-Chapelle zachycují příběh-historii („story"), zatímco okna v katedrálách v Chartres a v Bourges představují mysterium („mystery"; s. 138).

 

 

1899

Vie de saint Louis par Guillaume de Saint-Pathus, confesseur de la reine Marguerite, Henri-François Delaborde (ed.), Paris 1899.

Guillaume de Saint-Pathus sepsal životopis Ludvíka IX., který je kromě Jeana de Joinville (1995) hlavním zdrojem informací o panovníkových uměleckých zakázkách. Devoční praktiky krále (s. 33-35 a 39-45), procesí s trnovou korunou po paláci (s. 42); ke stavbám klášterů a špitálů (s. 46-47 a 87-88); k fortifikacím ve Svaté zemi (s. 110), cena Sainte-Chapelle „XL mile livres de tournois et plus" a relikviářové skříně „cent mile livres de tournois et plus" (s. 41 a 42); stavba Royaumontu za účasti krále (s. 71). Některé části jsou přetištěny v: Victor Mortet, Paul Deschamps, Recueil de textes relatifs à l'histoire de l'architecture et à la condition des architectes en France au Moyen Âge, 2. díl Paris 1929 (jednosvazkové vydání 1. a 2. dílu Paris 1995), s. 241-246. K rukopisu La vie et les miracles de saint Louis v Bibliothèque nationale de France v Paříži (ms. fr. 5716) z let 1330-1340 s četnými iluminacemi viz: katalog Les fastes du Gothique: le sièc-le de Charles V, Paris 1981, s. 299-300 a katalog Le trésor (2001), s. 123.

 

 

1901

Fernand de Mély, Les reliques de Constantinople au XVIIIe siècle, II. Le sainte couronne, v: Revue de l'art chrétien, s. 37-133, Lille 1901.

Studie k historii trnové koruny s katalogem všech trnů v relikviářích (na s. 104-105 uvedena i česká královská koruna a na s. 98 zmíněn trn v Olomouci).

 

 

1904

Fernand de Mély, Exuviae sacrae constantinopolitanae - La Croix des pre-miers croisés; la sainte Lance; la sainte Couronne, Paris 1904.

Třetí díl ke knize Paula Rianta (1878 a 1879); k trnové koruně s. 165-440; koruna byla uchovávána v bazilice na hoře Sion a asi v roce 1063 byla z Jeruzaléma převezena do Konstantinopole (s. 172); k trnu v Olomouci (s. 220-221 a 260-261); trny v Saint-Denis (s.229-235 a 240-241); koruna-relikviář v Namuru (s. 247-248); osudy trnové koruny v Paříži a její relikvie v Evropě (s. 269-358); dluh za korunu činil „13.134 hyperpères d'or, 177.309 francs de notre monnaie" (s. 269), ale v Benátkách se zaplatilo méně „ils rembourseront seulement pour la dégager 10.000 hyperpères, 135.000 francs" (s. 270) - autor se odvolává na Paula Rianta (1878 a 1879); darování trnů do Prahy Karlu IV. (s. 344-345) a trn v české koruně (s. 370); text Gérarda de Saint-Quentin o translaci relikvií do Paříže (s. 102-112).

 

 

1907-1910

Alexandre Vidier, Le trésor de la Sainte-Chapelle: inventaires et documents, v: Mémoires de la Société de l'historie de Paris et de l'Île-de-France, XXXIV, 1907, s. 199-324, XXXV, 1908, s. 189-339, XXXVI, 1909, s. 245-395, XXXVII, 1910, s. 185-369.

Archivní prameny o mobiliáři Sainte-Chapelle; nejstarší inventáře pocházejí z konce 13. a ze 14. století (otištěny jsou v 1. části na s. 199-266).

 

 

1912 a 1927

Henri Stein, Le Palais de justice et la Sainte-Chapelle de Paris, Paris 1912, druhé vydání Paris 1927.

Historie a popis bývalého královského paláce, k Sainte-Chapelle (s. 119-159), stará grafická vyobrazení, seznamy kanovníků a pokladníků kaple.

 

 

1916, 1937

Les Grandes Chroniques de France, Chronique des règnes de Jean II et de Charles V (R. Delachenal ed.), Paris 1916; český překlad Jakub Pavel, Cesta císaře Karla IV. do Francie, Praha 1937.

Císař Karel IV. a král Václav IV. ve Francii v roce 1378 (s. 193-277), jejich návštěva Sainte-Chapelle (s. 229-230, 232-235); překlad Jakub Pavel, Cesta císaře Karla IV. do Francie (k Sainte-Chapelle s. 52-58). K cestě viz: Jiří Spěváček, Karel IV., život a dílo, Praha 1979, s. 470-473, Ferdinand Seibt, Karel IV., císař v Evropě 1346-1378, Praha 1999, s. 343-355 a František Šmahel (2006); k obřa-dům v Sainte-Chapelle viz Françoise Autrand, Charles V, Paris 1994, s. 795-796 (bylo to: „une vouvelle occasion de grand spectacle poli-tique"); interpretace popisu Sainte-Chapelle Kováč (2003); viz též Barbara D. Boehm, Zbožný panovník, v: Karel IV., císař z Boží milosti (Jiří Fajt ed.), Praha 2006, s. 141-142.

 

 

1931 a 1937

François Gèbelin, La Sainte-Chapelle et la Conciergerie, Paris 1931, citováno podle vydání z roku 1937.

Historie Sainte-Chapelle (s. 7-16), popis architektury a výzdoby (s. 17-57), vitraje a jejich ikonografie (s. 58-83); vazba mezi armaturami oken v Sainte-Chapelle a v katedrále v Chartres (s. 60-66). V papežské listině z roku 1244 (autor ale uvádí chybný letopočet 1243) Inocenc IV. souhlasil s královým záměrem vybudovat Sainte-Chapelle, takže ke stavbě kaple muselo dojít až po doručení buly do Paříže (s. 8-9).

 

 

1948

Marcel Aubert, La date de la dédicace de la Sainte-Chapelle de Paris, Bulletin monumental, 106, 1948, s. 141-143.

Zasvěcení Sainte-Chapelle proběhlo v neděli 26. dubna a tato neděle (Quasimodogeniti) byla první nedělí po Velikonocích. Datum 26. dubna dokládají i pařížské liturgické knihy ze 14. a 15. století.

 

 

1950, 1988

Hans Sedlmayr, Die Entstehung der Kathedrale, Zürich 1950, řada dalších vydání, citováno podle vydání Graz 1988.

Umělecko-historická interpretace Sainte-Chapelle, objasnění důležitostí kaplí jako klíčových uměleckých děl 13. století, kaple jako symbolický obraz nebe na Zemi, dobový pojem „capella vitrea" (zejména s. 376-384).

 

 

1952-1953 a 1996

Jean Guerout, Le Palais de la Cité à Paris, des origines à 1417: essai topographique et archéologique, v: Mémoires, Fédéra-tion des Sociétés Historiques et Archéologiques de Paris et de l'Île-de-France, 1. 1949/52, s. 57-212, 2. 1950/52, s. 21-204, 3. 1951/53, s. 7-101.

Zmapování podoby královského paláce na ostrově Cité v Paříži, k témuž Jean Guerout, L'hôtel du roi au palais de la Cité à Paris sous Jean II et Charles V, v: Vincennes aux origines de l'état moderne: actes du colloque scientifique sur: Les Captétiens et Vincennes au moyen âge, (Jean Chapelot ed.), Paris 1996, s. 219-288.

 

 

1956

Romilly J. H. Jenkins a Cyril A. Mango, The Date and Significance of the Tenth Homily of Photius, v: Dumbarton Oaks Papers, 1956, s. 123-140.

Podrobnosti ke konstantinopolskému kostelu Theotokos Faros (Church of Our Lady of the Pharos); název „u Faru" byl odkazem na maják, jenž byl poblíž a sloužil v paláci k přijímání pošty pomocí světelných signálů (s. 134); v roce 944 sem byl přinesen otisk Kristovy tváře z Edessy, v roce 975 Kristovy sandály, v 10. století tu byl Kristův kříž a Longinovo kopí; relikvie Kristova umučení včetně trnové koruny tu byly kompletně už v polovině 11. století (s. 134). Homilie, kterou sepsal Photius v 9. století, popisuje vzhled kostela; anglický překlad: Cyril Mango, The Art of the Byzantine Empire 312-1453, Sources and Documents, Toronto 1986, s. 185-186. K popisu Konstantinopole od kronikáře Odona z Deuil (Eudes de Deuil), překlad do češtiny Věra Hrochová, Křížové výpravy ve světle soudobých kronik, Praha 1982, s. 92.

 

 

1958

Elisabeth von Witzleben, heslo Dornenkrone a Karl-August Wirth, heslo Dornenkronenreliquiar, v: Reallexikon zur Deutschen Kunstgeschichte, Stuttgart 1958, 4. díl, s. 299-315.

Podrobně historie trnové koruny; její nejstarší popisy a relikviáře; první historickou zmínku o trnové koruně přináší Paulinus z Noly viz Epistola XLIX, Migne, Patrologia Latina, LXI, 407. K ikonografii Kristova korunování: Gertrud Schiller, Ikonographie der christlichen Kunst, 2. díl, Die Passion Jesu Christi, Gütersloh 1968, s. 79-83, a Lexikon der christlichen Ikonographie (Engelbert Kirschbaum ed.), 1. díl, Rom, Freiburg, Basel, Wien 1968, hesla E. Lucchesi Palli, Dornenkrone a Dornenkrönung, s. 511-516.

 

 

1959

Marcel Aubert, Louis Grodecki, Jean Lafond, Jean Verrier, Les vitraux de Notre-Dame et de la Sainte-Chapelle de Paris, Corpus Vitrearum Medii Aevi, 1. svazek, Paris 1959, s. 71-349.

Základní práce o vitrajích v Sainte-Chapelle, historie a restaurování sklomaleb, ikonografické popisy scén, rozlišení původních středověkých částí vitrají a jejich moderních doplňků (katalog s. 94 -349). K historii kaple - data stavby 1243-1248 (s. 72-73), souhrnně: ikonografie vitrají (s. 78-84) a jejich stylový rozbor (s. 91-93).

 

 

1960

Saint Louis à la Sainte-Chapelle, katalog výstavy, Paris 1960.

Katalogová hesla k mobiliáři Sainte-Chapelle (relikviáře, rukopisy, zlatnická díla apod.); úvodní stať o vztahu Ludvíka IX. k umění a architektuře Paul Deschamps (s. 7-19); Žaltář svatého Ludvíka pro Sainte-Chapelle s. 94-95; dokumenty k Sainte-Chapelle s. 100-103; k relikviářům s pašijovými ostatky s. 106-110.

 

 

1960

Percy Ernst Schramm, Der König von Frankreich: das Wesen der Monarchie vom 9. zum 16. Jahrhundert; ein Kapitel aus der Geschichte des abendländischen Staates, 2. rozšířené vydání, 2 díly, Darmstadt 1960.

Monografie k ideologii královské moci ve středověké Francii; k době Ludvíka IX. (s. 177-217); k trnu v královské koruně (s. 209); nesouhlas arcibiskupa ze Sens s korunovací manželky Filipa III. v Sainte-Chapelle (1. díl, s. 127-128 a citace z kroniky Guillelma de Nangis, 2. díl, s. 84, pozn. 1). Kniha je doplňkem k: Percy Ernst Schramm, Herrschaftszeichen und Staatssymbolik: Beiträge zu ihrer Geschichte vom dritten bis zum sechzehnten Jahrhundert, Schriften der Monumenta Germaniae Historica, svazek XIII/1-3, 3 díly, Stuttgart 1954-1956; zde: relikviář v podobě královské koruny pro trn, který Ludvík IX. daroval do Lutychu (3. díl, s. 870-871) a ke koruně s trnem v Namuru a k relikviím v Konstantinopoli (3. díl, s. 850-857).

 

 

1962, 2000

Paul Frankl, Gothic Architecture, Pelican History of Art, Harmondsworth 1962, citováno podle revidovaného vydání Paul Frankl a Paul Crossley, Gothic Architecture, New Haven a London 2000.

Charakteristika Sainte-Chapelle - teze: důsledněji než u jiných staveb vrcholné gotiky tu byl interiér pojednán s pochopením pro to, co je nadreálné; stavba začala zřejmě v roce 1241 (s. 131-133).

 

 

1962

Inge Hacker-Sück, La Sainte-Chapelle de Paris et les chapelles palatines du Môyen Âge en France, v: Cahiers archéologiques, XIII, Paris 1962, s. 217-257.

Základní studie o genezi a typologii patrových kaplí ve středověku s ohledem na Sainte-Chapelle (význam biskupských patrových kaplí v Paříži, Noyonu, Meaux a v Remeši s. 230-240) a o vlivu Paříže na architektury tzv. Svatých kaplí ve Francii do počátku 16. století (s. 243-257).

 

 

1963 a 1983

Cestopis tzv. Mandevilla (František Šimek ed.), Praha 1963.

Popis trnové koruny v Paříži a v Cařihradu (s. 25, 27 a 28); faksimile cestopisu z British Library v Londýně: Josef Krása, The Travels of Sir John Mandeville, New York 1983, reprodukce týkající se relikvií v Konstantinopoli a v Paříži, obr. 7, 8, 11, 15, 16; na obr 11 je Ludvík IX. se svým průvodem a duchovní mu přinášejí Kristovu trnovou korunu.

 

 

1965, 1985

Robert Branner, St. Louis and the Court Style in Gothic Architecture, London 1965, reprint London 1985.

Takovými díly, jako byla Sainte-Chapelle, inicioval Ludvík IX. vznik „dvorského stylu": šlo o architekturu „elegantní a delikátní", většinou se skeletovou konstrukcí a s obdivem ke kráse geometrie (definice s. 12: „Light and thin in the extreme, they mark the absolute victory of void over solid. Structurally each one is a spare skeleton from which the unnecessary parts have been removed. Visually each is a jewel, its surface exquisitely faceted to give an impression of ever-changing effects. And each is a speculation upon the nature of plane geometry, using the straight line, the circle, the arc and the square."); „dvorský styl" měl obrovský vliv v celé západní Evropě. K Sainte-Chapelle s. 56-84, otázka autorství kaple (zřejmě Thomas de Cormont s. 61-65); arcibiskup z Bourges o nerozhodnosti Ludvíka v otázkách architektury (s. 7); ke stavbám Ludvíka IX.: klášter Royaumont (s. 31-39), Saint-Denis (s. 45-51), kaple v Saint-Germain-en-Laye (s. 51-55).

 

 

1966-1967

Madeline H. Caviness, Three Medaillons of Stained Glass from the Sainte-Chapelle of Paris, v: Bulletin of the Philadelphia Museum of Art, LXII, 1966-1967, s. 245-259.

Detailní studie ke sklomalbám ze Sainte-Chapelle v amerických sbírkách.

 

 

1968

Robert Branner, The painted Medallions in the Sainte-Chapelle in Paris, v: Transactions of the American Philosophical Society, 58, Philadelphia 1968, s. 1-42.

Ikonografie malovaných medailonků mučedníků a mučednic v Sainte-Chapelle; teze: v roce 1239 Ludvík IX. organizoval adoraci trnové koruny a žádal duchovní, aby k tomu přinesli relikvie z pařížských chrámů - z toho hlediska mohli být i vybráni světci a světice pro medailonky (s. 13-14); král se z oratoře díval na světce a královna na světice (s. 14).

 

 

1970

Le siècle de Saint Louis, Régine Pernoud (ed.), Paris 1970.

Sborník k 700. výročí smrti Ludvíka IX.; řada příspěvků např. k mincovnictví, módě, ikonografii, urbanismu apod., k dějinám umění zejména: Jean-Pierre Babelon, Saint Louis dans son palais de Paris (s. 45-54), Robert Branner, La place du „style de Cour" de Saint Louis dans l'architecture du XIIIe siècle (s. 133-139), Paul Deschamps, Saint Louis et le rayonnement de l'art français (s. 143-152), a Anselme Dimier, Royaumont et les cisterciens sous Saint Louis (s. 275-280).

 

 

1970, 1972

Willibald Sauerländer, Gotische Skulptur in Frankreich 1140-1270, München 1970, citováno podle anglického vydání Gothic Sculpture in France 1140-1270, New York 1972.

Základní práce o gotické plastice ve Francii; k apoštolům v Sainte-Chapelle (datace, autorství, osud plastik v 19. století s. 471-472), sochy patří k vrcholům pařížského umění čtyřicátých let 13. století, mezi apoštoly existují stylové rozdíly.

 

 

1971

Branner Robert, The Sainte-Chapelle and the Capella Regis in the Thirteenth Century, v: Gesta, 10, 1971, s. 19-22.

Pojem královská kaple (capella regis) neměl jen liturgický význam, ale současně šlo o instituci fungující i jako panovnická kancelář; ve Francii byla primární role liturgická a ceremoniální; capella regis nebyla totožná se Sainte-Chapelle a každá z těchto institucí měla i vlastní liturgické knihy; ty, jež nebyly přímo určeny pro Sainte-Chapelle, se poznají podle toho, že je v nich zaznamenán svátek relikvií pařížské Notre-Dame.

 

 

1971

Robert Branner, The Grande Châsse of the Sainte-Chapelle, v: Gazette des beaux-arts, 113, 1971, s. 6-18.

Rekonstrukce relikviářové skříně ze Sainte-Chapelle; teze: skříň se původně nacházela dole za oltářní menzou, k „vyzvednutí" relikvií na tribunu došlo až po roce 1254 a tato změna „znetvořila" program Sainte-Chapelle (s. 16) - polemika k tomu Kováč (2003); popis relikviářové skříně z roku 1688 (s. 17, pozn. 10). K terminologii: Branner tribunu pro relikvie označuje jako „Tribune", W. Sauerländer jako „Platform des Altarziborium" (1977, s. 110) a L. Grodecki jako „Reliquary-Platform" (1975, 1979, s. 37).

 

 

1972, 1997

Régine Pernoud, La reine Blanche, Paris 1972, citováno podle německého vydání Herrscherin in bewegter Zeit, München 1997; polské vydání Królowa Blanka, Warszawa 1989.

Monografie k životu Blanky Kastilské, panoráma dvorské společnosti (slavnosti a móda; svatba Ludvíka IX. v Sens s. 184-194); vztahy Blanky Kastilské a Markéty Provensálské (s. 182-232); k trnové koruně a stavbě Sainte-Chapelle (s. 203-208). K dobové módě a životnímu stylu dvorské společnosti viz: Concha Herrero Carretero, Museo de Telas Medievales, Monasterio de Santa María la Real de Huelgas, Madrid 1988 (katalog muzea textilu a oděvů ze 13. století), a Joachim Bumke, Höfische Kultur, Literatur und Gesellschaft im hohen Mittelalter, München 1986, 8. vydání 1997, zejména s. 172-210 (móda) a 276-317 (slavnosti), a Willibald Sauerländer, Kleider machen Leute, v: Arte medievale, 1, 1983, s. 221-240.

 

 

1972, 1990

Otto von Simson (ed.), Das Mittelalter II, Das Hohe Mittelalter, Propyläen Kunstgeschichte, Berlin 1972, Berlín 1990 (studijní vydání).

Funkce Sainte-Chapelle ve dvorských ceremoniích; zahájení stavby před rokem 1243, ukončení na jaře 1248 (s. 65-66 a 86-87); cena za trnovou korunu 135 tisíc liber. Slovo „coronavit" v bule Inocence IV. z roku 1244 chápe autor doslova jako „korunovat": „Der Papst hat ihm damals geschrieben, indem Gott ihm die Dornenkrone Christi zur Obhut übergebe, habe er Ludwig gleichsam mit dieser gekrönt." (s. 66); ke kapli Ludvíka XIV. ve Versailles a její vazbě k Sainte-Chapelle: Michael Petzet, Französische Architektur, v: Die Kunst des 17. Jahrhunderts (Erich Hubala ed.), Propyläen Kuntsgeschichte, Berlin 1990 (studijní vydání), s. 256.

 

 

1975, 1979

Louis Grodecki, La Sainte-Chapelle, Paris 1975, citováno podle 3. vydání v angličtině, Paris 1979.

Publikace o historii a významu Sainte-Chapelle; cena za trnovou korunu 135 tisíc liber (s. 5); stavba začala po roce 1241, v roce 1244 byla kaple ve stadiu budování a 26. dubna 1248 byla posvěcena (s. 6); úpravy a restaurování Sainte-Chapelle (s. 6-10); popis horní a dolní kaple (s. 15-29) - velikost kaple srovnává autor s katedrálami v Laonu a Noyonu (s. 25); otázka architekta: od 16. století se traduje, že jím byl Pierre de Montreuil, stylově má však stavba blízko ke katedrále v Amiensu, k dílu Thomase de Cormonta (s. 30); sochy apoštolů jsou prací nejméně dvou sochařů (s. 41); ikonografický program vitrají: 1. oslava pašijí Krista a relikvií + historické epizody z bible = idea spasení je hlavním smyslem lidské historie; 2. královské téma dokumentované řadou korunovací a Kmenem Jesse se 14 korunovanými postavami - glorifikace Kristovy trnové koruny je i oslavou koruny Francie a králové Francie jsou dědici vládců ze Starého zákona (s. 52-55); provedení vitrají bylo uspěchané a kvalita je nižší než v katedrálách v Chartres nebo v Bourges; pracovali tu tři dílny (s. 56-60).

 

 

1977

Willibald Sauerländer, Die Sainte-Chapelle du Palais Ludwigs des Heiligen, v: Jahrbuch der Bayerischen Akademie der Wissenschaften 1977, München 1977, s. 92-115.

Restaurace Sainte-Chapelle byla jedním z největších památkářských výkonů 19. století ve Francii (s. 95); symbolika kaple a její fungování, teze: vzájemné propojení symbolů - trnová koruna v Paříži, ampule s posvátným olejem v Remeši a válečná zástava oriflamme v Saint-Denis: kult relikvií, křížová výprava a sakrální role krále - to vše bylo v pozadí vzniku a fungování pařížské kaple (s. 112).

 

 

1977

Robert Branner, Manuscript Painting in Paris during the Reign of Saint Louis, Berkeley, Los Angeles, London 1977.

Základní monografie k malířství doby Ludvíka IX.; řada iluminací má orámování v podobě architektonických forem, jaké nabízí Sainte-Chapelle; ke knihovně Ludvíka IX. (s. 4 - 5); v rámci stylové klasifikace rukopisů zavádí Branner pojem „The Sainte-Chapelle group" (s. 117-118); vztahy mezi iluminacemi a výzdobou Sainte-Chapelle (s. 139-140).

 

 

1978

Wolfgang Liebenwein, Privatoratorien des 14. Jahrhunderts, v: Die Parler und der Schöne Stil 1350-1400, (Anton Legner ed.), Köln 1978, 3. díl, s. 189-193.

Funkce oratoří pro francouzského krále a královnu v Sainte-Chapelle (s. 190).

 

 

1979

William Chester Jordan, Louis IX and the Challenge of the Crusade: A Study in Rulership, Princeton (Princeton University Press) 1979.

Ke králově „tournée" po království v roce 1248 a k zasvěcení Sainte-Chapelle (s. 105-109); k přístavu Aigues-Mortes (s. 71-76); k Ludvíkovým darům pašijových ostatků, zejména trnům (s. 192-195); fakta o financování křížové výpravy (výdaje lze odhadnout na jeden a půl milionu liber, roční králův příjem byl 250 tisíc liber; s. 78-79); postavení Ludvíka IX. jako nejkřesťanštějšího krále Evropy (s. 182-213).

 

 

1980-1998

Lexikon des Mittelalters, München, Zürich 1980-1998, 9 dílů.

Hesla: J. Fleckenstein, Th. Kölzer, X. de la Selle, K. Schnith, heslo Hofkapelle, 1991, 5. díl, s. 70-74, J. Fleckenstein, heslo Kapellan, 1991, 5. díl, s. 930, H. Leuchtmann, heslo Kapelle, 1991, 5. díl, s. 931-932, J. Favier, heslo Paris-Stadt, 1993, 6. díl, s. 1705-1711.

 

 

1980

Elizabeth A. R. Brown, Philippe le Bel and the Remains of Saint Louis, v: Gazette des beaux-arts, 95, 1980, s. 175-182.

O kultu Ludvíka Svatého propagovaném Filipem IV. Sličným; místem uctívání měla být i Sainte-Chapelle, a proto sem byla přenesena ze Saint-Denis králova lebka, pro kterou udělal zlatník Guillaume Julien relikviářovou bustu.

 

 

1981

Karen Gould, The Sequences De sanctis reliquiis as Sainte-Chapelle Inventories, v: Mediaeval Studies, 43, 1981, s. 315-341.

Sekvence De sanctis reliquiis (kolem r. 1250) v knihovně v jihoitalském Bari (Ms 199) k oslavě relikvií v Sainte-Chapelle; texty poskytují seznam ostatků a autorka sestavila jejich „complete catalogue" s porovnáním s dokumenty a inventáři; sekvence o interpretaci relikvií: trnová koruna byla nástrojem mučení, ale stala se „symbol of Christ as king of glory" (s. 330). Sekvence publikoval René-Jean Hesbert, Le Prosaire de la Sainte-Chapelle, Monumenta musicae sacrae 1, Mâcon 1952, ke kodexu z Bari též Robert Branner Two Parisian Capella Books in Bari, Gesta, 8, 1969, s. 14-19.

 

 

1982, 1993

Otto von Simson, Opere superante materiam: zur Bedeutung der Sainte-Chapelle zu Paris, v: Mélanges d'histoire, d'histoire de l'art et d'archéologie offerts à Jacques Stiennon, Liège 1982, s. 597-615; přetištěno ve sborníku: Otto von Simson, Von der Macht des Bildes in Mittelalter, Berlin 1993, s. 113-145.

Interpretace iluzivnosti architektury Sainte-Chapelle ve vztahu k představám pařížských teologů 13. století; k výrazu „opere superante materiam" Jan Białostocki, Ars auro prior, v: Refleksje i syntezy ze świata sztuki, Warszawa 1978, s. 111-121, a Meyer Schapiro, O estetickém přístupu v románském umění, v: Dílo a styl (Karel Srp ed.), Praha 2006, s. 53-78 (William z Malmesbury a kronika z Le Mans).

 

 

1983, 1992

Jean Richard, Saint Louis, Paris 1983, cito-váno podle anglického vydání Saint Louis - Crusader King of France, Cambridge (Cambridge University Press) 1992.

Monografie o životě Ludvíka IX.; vztah ke klášterům a k Royaumontu (s. 78-79); Sainte-Chapelle jako „palladium" (s. 80); roční příjmy Ludvíka IX. 250 tisíc liber a první křížová výprava stála 1,5 milionu liber (s. 111); k ceremoniím před vyplutím na křížovou výpravu (s. 113-114); k relikviím a devočním praktikám krále (s. 238-244).

 

 

1983

Helmut Bauer, Der Apostelzyklus der Sainte-Chapelle in Paris, dizertace na Ludwig-Maximilian-Universität, München 1983.

Souborně k apoštolům na stěnách Sainte-Chapelle; zmapování středověké tradice soch v interiérech chrámů (s. 122-144).

 

 

1983

Jean Bony, French Gothic Architecture of the Twelfth and Thirteenth Centuries, Ber-keley (University of California Press) 1983.

Sainte-Chapelle je stylově spojena s katedrálou v Amiensu (s. 388-391); stavba jako by imitovala zlatnická díla, ale i zlatníci se inspirovali její architekturou (s. 400-401); k pařížské architektuře doby Ludvíka IX. zejména kapitola: A Third Gothic System: the Rayonnant Style (s. 357-405).

 

 

1984, 1985

Louis Grodecki, Catherine Brisac, Le vitrail gothique au XIIIe siècle, Paris 1984, anglický překlad Gothic Stained Glass 1200-1300, New York a London 1985.

K Sainte-Chapelle s. 96-106 a 254-255; datace kaple do let 1242/1243-1248; ikonografie má glorifikovat Kristovy pašije plus k tomu: 1. v lodi devět oken s tématy ze Starého zákona jako kontinuita mezi biblickými a kapetovskými vládci; 2. život Krista ve východním závěru obklopený okny s příběhy Jana Křtitele jako posledního proroka a Jana Evangelisty jako autora Apokalypsy, jíž byla věnována západní rozeta; 3. okna zasvěcená velkým prorokům slouží jako „spojka" k biblickým příběhům; 4. okno ilustrující historii pašijových relikvií (trnové koruny a svatého kříže) a jejich přenesení do Paříže (s. 254); autorské podíly: 1. dílna Hlavního mistra (okna na severní straně lodě, okna v apsidě a část okna s Janem Křtitelem), 2. dílna Mistra Ezechiela (okna s příběhy Ezechiela a příběhy z Knih královských a část okna s Janem Křtitelem), 3. dílna Mistra Júdity a Ester (okno s příběhy Júdity a Ester), okno s historií relikvií dělala společně 1. a 2. dílna (s. 254).

 

 

1985

Marcel Thomas, Der Psalter Ludwigs des Heiligen, Graz 1985.

Z rukopisů doby Ludvíka IX. patří z hlediska vztahu k jeho osobě k nejzajímavějším žaltář v Bibliothèque nationale de Fran-ce v Paříži (latin 10525); figurální výjevy mají architektonické orámování v podobě připomínající architekturu Sainte-Chapelle. K Žal-táři Ludvíka IX. také: Le Goff (1996, 2000, s. 514-516; král ho používal přímo v Sainte-Chapelle), Jordan (2001) a Gerald B. Guest, The People demand a King: Visualizing Monarchy in the Psalter of Louis IX, v: Studies in Iconography, 23, 2002, s. 1-27.

 

 

1985

Caroline Astrid Bruzelius, The 13th Century Church at St-Denis, New Haven (Yale University Press) 1985.

Dostavba Saint-Denis ve 13. století; ke vztahu mezi opatem Eudesem Clémentem a Ludvíkem IX. s. 11-13 a 128; teze: pro představu o umění Ludvíka IX. mají důležitost klášter Royaumont, Sainte-Chapelle, kaple v St-Germain-en-Laye a bazilika v Saint-Denis, ale stylové rozdíly mezi nimi sugerují, že králův vkus se vždy přizpůsoboval jak požadavkům funkce stavby, tak odlišnému stylu architektů (s. 163).

 

 

1985 a 1995

Dieter Kimpel, Robert Suckale, Die gotische Architektur in Frankreich 1130-1270, München 1985, citováno podle 2. doplněného vydání, München 1995.

Ke stavebním zakázkám Ludvíka IX. (s. 376-409: Royaumont, kaple v Saint-Germain-en-Laye, bazilika v Saint-Denis, katedrála v Tours a další); důležitá teze k novému významu dvorské kaple ve 13. století: „Der Adressat der grossen Kathedralarchitektur ist immer die Allgemeinheit gewesen, d.h. die Kathedralen erhoben den Anspruch, klassen- und schichtenübergreifende Bauwerke zu sein, in denen die Aspirationen aller sichtbar würden. Bei den Kapellen war das anders. Sie dienten dem privaten Gottesdienst der Oberschichten... Die Monarchie wurde absolutistisch, der König (myšlen je Ludvík IX.) die Spitze einer streng gestuften Pyramide. Seine Position war unanfechtbar geworden. Die verstärkte Distinktion des Königtums drückt sich in der Errichtung eines neuen Typus von Kapellenarchitektur aus; er ist nicht Ausdruck des Machtanspruchs bedrohter Standeswürde, sondern dient vor allem deren Erhöhung." K Sainte-Chapelle (s. 400-405 a 530); hrubá stavba byla hotova v roce 1245, stavěla se tři až pět let (s. 401); vazba kaple ke zlatnictví (s. 404); stylová příbuznost ke kaplím v Amiensu, které dělal Robert de Luzarches, jenž mohl být architektem Sainte-Chapelle (s. 404); dvanáct apoštolů na pilířích odkazuje na Nebeský Jeruzalém (s. 405); výdaje královské rodiny za klášter Maubuisson a za opatství v Compiègne (s. 221-222).

 

 

1989

John James, The Template-Makers of the Paris Basin: Toichological Techniques for Identifying the Pioneers of the Gothic Movement; Leura, West Grinstead Nominees Pty. 1989.

Stavebně-technologická analýza Sainte-Chapelle, rozlišení podílu různých mistrů a stavebních skupin, chronologie na základě úvah o vlastnostech středověké malty (s. 63-81). Část kapitoly je přeložena v této knize; upravené studie z této knihy vyšly pod názvy The Two Geometric Layouts for la Sainte-Chapelle a Medieval Mortar ve sborníku prací Johna Jamese In Search of the Unknown in Medieval Architecture, London 2007.

 

 

1991

Claudine Billot, Le message spirituel et politique de la Sainte-Chapelle de Paris, v: Revue Mabillon, 63, 1991, s. 119-141.

Studie k Sainte-Chapelle z hlediska historie a kultu ve 13.-16. století; relikvie dorazily ve třech etapách: 11. srpna 1239 do Sens trnová koruna, 30. září 1241 do Paříže fragment Kristova kříže a 3. srpna 1242 do Paříže Vítězný kříž a další relikvie (s. 120); rozhodnutí ponechat relikvie v pařížském paláci bylo ovlivněno tradicí Karla Velikého a jeho cášské kaple (s. 121); Kapetovci a rod Valois cestovali s relikviemi, pokud na velké svátky nebyli v Paříži (s. 124), procesí spojená se Sainte-Chapelle v 15. a 16. století (s. 128-130), dary trnů z trnové koruny (včetně Zlaté koruny a Karlštejna; s. 131).

 

 

1991

Jean-Michel Leniaud, Françoise Perrot, La Sainte-Chapelle, Paris 1991.

Základní monografie o historii, ikonografii a funkci Sainte-Chapelle (247 stran), k hodnocení viz Leniaud, Perrot 2007.

 

 

1992

Karel Otavsky, Die Sankt Wenzelskrone in Prager Domschatz und die Frage der Kunstauffassung am Hofe Kaiser Karls IV., Bern 1992.

Popis relikviářů a zlatnických děl, které v Sainte-Chapelle mohl vidět jako mladík císař Karel IV. (s. 103-122).

 

 

1992

Donna L. Sadler, The King as Subject, the King as Author: Art and Politics of Louis IX, v: European Monarchy: Its Evolution and Practice from Roman Antiquity to Modern Times (Heinz Duchhardt, Richard A. Jackson, David Sturdy ed.), Stuttgart 1992, s. 53-68.

Studie o vlivu Ludvíka IX. na ikonografii katedrály v Remeši a Sainte-Chapelle a na uspořádání náhrobků v Saint-Denis. V Sainte-Chapelle se mohl král David vztahovat k osobě Ludvíka IX. a Ester k Blance Kastilské; ikonografie kaple má vyjádřit roli francouzských králů na díle spásy: „The French king's role as champion of Christ's Passion and Resurrection" (s. 63).

 

1994

Donna L. Sadler, Courting Louis IX in the Sculptural Program of Villeneuve-l'Archevêque, v: Majestas, 2, Köln, Weimar, Wien 1994, s. 3-15.

Článek je přeložen v této knize; o vztahu mezi ikonografií portálu kostela Panny Marie v Villeneuve-l'Archevêque a pařížské Sainte-Chapelle především s. 8 a 9; o ceně 10 tisíc liber nebo 20 tisíc liber zaplacené za trnovou korunu viz s. 11 a pozn. 31.

 

 

1995

Beat Brenk, The Sainte-Chapelle as a Capetian Political Program, v: Artistic Integration in Gothic Buildings (Virginia Chieffo Raguin, Kathryn Brush, Peter Draper ed.), Toronto 1995, s. 195-213.

Královská ikonografie Sainte-Chapelle, vitraje s Ester jako paralela k roli Blanky Kastilské na kapetovském dvoře (s. 204); text arcibiskupa Gautiera Cornuta o translaci koruny jako inspirace pro umělce pracující v horní kapli (s. 208).

 

 

1995

Anton Legner, Reliquien in Kunst und Kult: zwischen Antike und Aufklärung, Darmstadt 1995.

K relikviím Kristova mučení a smrti s. 78-87; trn z trnové koruny byl Ludvíkem IX. vložen do francouzské koruny: „So besteht eine eigentümliche real-symbolische Beziehung zwischen dem Königtum Christi und Ludwigs Königtum, zwischen Gottes Dornenkrone und der Königskrone der französischen Monarchie." (s. 88); Karel IV. v Sainte-Chapelle (s. 200-201).

 

 

1996

The Dictionary of Art (Jane Turner ed.), New York 1996.

Alain Erlande-Brandenburg, Pamela Z. Blum, Virginia Chieffo Raguin, heslo Paris - Sainte-Chapelle, 24. díl, s. 156-159; Anne Prache, Pierre de Montreuil, 24. díl. s. 774-775; k tématu Svatých kaplí ve Francii: Allan M. Brodie, Sainte-Chapelle, 27. díl, s. 550-551; k restaurování Sainte-Chapelle: Jean-Michel Leniaud, heslo Boeswillwald, 4. díl. s. 222-223; David van Zanten, Duban, 9. díl. s. 312-313; Jean-Michel Leniaud, heslo Lassus, 18. díl, s. 816; k dalším stavbám Ludvíka IX.: Whitney S. Stoddard, heslo Aigues-Mortes, 1. díl, s. 482-483 a Stephen Murray, heslo Rayonnant style, 26. díl, s. 44-46. Ludvík IX. jako donátor: C Bruzelius, Louis IX, 5. díl, s. 664-665, zde důležitá teze: „Branner (1965) suggested that the King and his circle initiated a ,court style‘ in architecture that became fashionable throughout the kingdom and in all Europe. There is good evidence, however, that an elegant style was already flourishing in Paris (the nave chapels at Notre-Dame and the refectory and Lady chapel at St-Germain-des-Prés, for example) independently of royal patronage. The early buildings erected by Louis vary in style, reflecting the character and function of each building rather than a single and consistent royal taste in architecture."

 

 

1996

Matthias Müller, Paris, das neue Jerusalem? - Die Ste-Chapelle als Imitation der Golgatha-Kapellen, v: Zeitschrift für Kunstgeschichte, 59, 1996, s. 325-336.

Vliv sakrálních patrových objektů z Jeruzaléma na architektonickou koncepci západního průčelí Sainte-Chapelle.

 

 

1996, 2000, 2001

Jacques Le Goff, Saint Louis, Paris 1996, německé vydání Ludwig der Heilige, Stuttgart 2000, polské vydání Święty Ludwik, Warszawa 2001.

Základní monografie k Ludvíkovi IX. a jeho době. Ke ztrátě hřebu v Saint-Denis (s. 124-127); k translaci trnové koruny do Paříže a k Sainte-Chapelle; cena zaplacená za relikvii není známa (s. 140-148); v roce 1940 byla nesena trnová koruna v procesí, aby Kristus zachránil Francii před Němci (s. 148, pozn. 2); devoce Ludvíka IX. (s. 754 a 766-774); kázání mnichů v kapli (s. 746-750). Fra Salimbene z Parmy o Ludvíkovi IX. (s. 451-460); ke královskému archivu (s. 321-322); vztah Ludvíka IX. k hudbě, výtvarnému umění a architektuře (zejména s. 572-585); 2526 liber za svatbu v Sens (s. 136); sakrální aura kolem krále (s. 826-857); králové Francie a králové Starého zákona (s. 388-401); z této knihy čerpáme většinu historických dat k životu Ludívka IX. Recenze na knihu Le Goffa: Martin Nejedlý, Český časopis historický, 95, 1997, s. 482-487.

 

 

1997

Annette Weber, Les grandes et les petites statues d'apôtres de la Sainte-Chapelle de Paris: hypothèses de datation et d'interprétation, v: Bulletin monumental, 155, 1997, s. 81-101.

Při zasvěcení Sainte-Chapelle bylo hotovo pouze šest soch apoštolů, které byly jen v kněžišti horní kaple, k doplnění dalších apoštolů a jejich rozmístění na stěny kaple podle autorky došlo až v šedesátých letech 13. století v souvislosti se svátkem Božího těla.

 

 

1997

Christine de Pizan, Le Livre des Faits et Bonnes Moeurs du roi Charles V le Sage (Eric Hicks a Térèse Moreau ed.), Paris 1997.

Zpráva o prověření relikvií v Sainte-Chapelle (1. část, čl. XXXIII, s. 102-103 ); popis Sainte-Chapelle během návštěvy Karla IV. (3. část, čl. XL, s. 263-264, viz text v této knize); Karel V. na Velký pátek ukazoval relikvii svatého kříže (s. 102-103).

 

 

1997

Ulrike Heinrichs-Schreiber, Vincennes und die höfische Skulptur: die Bildhauerkunst in Paris 1360-1420, Berlin 1997.

V královskému areálu ve Vincennes u Paříže byla postavena kaple podle vzoru Sainte-Chapelle Ludvíka IX. i s podobnými obřady; vliv tradice doby Ludvíka IX. na dvorskou společnost na přelomu 14. a 15. století (s. 28-39).

 

 

1998

L'art au temps des rois maudits: Philippe le Bel et ses fils 1285-1328, katalog výstavy v Grand Palais v Paříži, Paris 1998.

Katalog výstavy o umění za pozdních Kapetovců, zejména za Filipa IV. Sličného (1285-1314); Filip se zajímal o odkaz Ludvíka IX., nechal přenést část jeho ostatků do Sainte-Chapelle. V katalogu ve vztahu k Ludvíkovi IX. zejména s. 100-102 (mj. socha sv. Ludvíka z Mainneville), s. 206-207 (relikviářová busta sv. Ludvíka), s. 261 a 284 (rukopisy pro Sainte-Chapelle).

 

 

1998

Hiltrud Westermann-Angerhausen (ed.), Himmelslicht, Europäische Glasmalerei im Jahrhundert des Kölner Dombaus (1248-1349), Köln 1998.

Studie k vitrajím ze 13. a 14. století (styl, ikonografie, vztah k architektuře); k Sainte-Chapelle a k vitraji se zápasem Samsona se lvem (s. 120).

 

 

1998

De plâtre et d'or: Geoffroy-Dechaume sculpteur romantique de Viollet-le-Duc (katalog výstavy), Frédéric Chappey a Annick Couffy ed., Nesles-la-Vallée 1998.

Geoffroy-Dechaume byl autorem většiny plastik při rekonstrukci kaple v 19. století, stať na toto téma napsal Jean-Michel Leniaud pod názvem Geoffroy-Duchaume a la Sainte-Chapelle (s. 173-180).

 

 

1998

Daniel H. Weiss, Art and Crusade in the Age of Saint Louis, Cambridge (Cambridge University Press) 1998.

Studie k Sainte-Chapelle a k rukopisu Starého zákona z pařížské Bibliothèque de l'Arsenal; k Sainte-Chapelle s. 11-77 a 199-215. Kaple má symbolickou analogii k Šalomounově chrámu a tribuna s relikviářovou skříní k Šalomounově trůnu moudrosti (s. 53-73); teze: „The Capetian king was thus emulating Solomon's palace complex on the Temple Mount in Jerusalem through his construction of a new house of God within his own palace complex in Paris. In this manner... reinforcing the connection among Solomon, Christ, and Louis IX." (s. 70); paralelou k Sainte-Chapelle jsou kaple v Cáchách a v Palermu; scény idolatrie na vitrajích připomínají odpovědnost krále za obranu církve a víry (s. 48); sochy apoštolů nejsou jen připomenutím Nebeského Jeruzaléma, ale „they are also active participants in the ceremony consecrating the new Holy Land in Paris" (s. 44). Viz též: Daniel H. Weiss, Architectural Symbolism and the Decoration of the Sainte-Chapelle, v: Art Bulletin, 77, 1995, s. 308-320.

 

 

1998

Jean de Joinville, Vie de saint Louis (Jacques Monfrin ed.), Paris 1998.

Zrcadlové vydání ve starofrancouzské a novofrancouzské verzi; Jean de Joinville (1224-1317), přítel Ludvíka IX., autor královy biografie, která podvakrát vyšla česky, úplný je překlad Otto Alberta Tichého (Jean Sire de Joinville, Život svatého Ludvíka, krále francouzského, Vyškov 1917), výbor připravil Václav Černý: Paměti křižákovy (V. Černý ed.), Praha 1965, a Staré francouzské kroniky (V. Černý ed.), Praha 1962 (s. 110-153); překlady citujeme s korekturami podle edice J. Monfrina. Joinville nazýval Sainte-Chapelle „chapelle le roy" (moderní překlad: „la chapelle du roi") a tribunu s relikviářovou skříní „l'eschaufaut au reliques" („la tribune des reliques"; s. 364-365, č. 733), anglický překlad uvádí pro tribunu termín „the platform where the relics were kept", Joinville and Villehardouin, Chronicles of the Crusades, London 1963, s. 345, polský překlad „podwyższenie s relikwiami", Jean de Joinville, Czyny Ludwika Świętego króla Francii, Warszawa 2004, s. 207; překlad O. A. Tichého zní: „lešení pro svaté ostatky" (s. 216-217). Poznámky: cena lodě „quatre mille livres et plus" (s. 311, čl. 627); výkupné za krále (s. 169, čl. 342); votivní dar v podobě stříbrné lodi (s. 315, čl. 633); mytí nohou na Zelený čtvrtek (s. 343, čl. 688); milodary chudině (s. 359 a 361, čl. 720-722 a 726); Ludvík IX. jako velkolepý bojovník (s. 113, čl. 228); stavba klášterů a špitálů (s. 359-363, čl. 723-725 a 727-729); skromné odívání krále po roce 1254 (s. 333, čl. 667); diskuse o oblečení u krále (s. 17 a 19, čl. 35-36); slavnost v Sau-muru (s. 49 a 51, čl. 95-97); vztah Markéty a Blanky Kastilské (s. 301 a 303, č. 606-608), snaha krále přistát v Aigues-Mortes (s. 325, čl. 652-654), spory s biskupem z Chartres a z Remeše (s. 337, čl. 673 a 674).

 

 

1998

Claudine Billot, Les Saintes Chapelles royales et princières, Paris 1998.

O historii Sainte-Chapelle a jejím vlivu na tzv. Svaté kaple ve Francii; definice pojmu „Svatá kaple" pomocí pěti kriterií: 1. jde o palácovou kapli krále nebo prince; 2. kaple musí být založena Ludvíkem IX. nebo jeho nástupci; 3. architektura musí odpovídat schématu jednolodní kaple s polygonálním chórem a velkými okny mezi štíhlými opěrnými pilíři, jako tomu bylo v Paříži; 4. kaple musí mít jako relikvie části z ostatků, které pocházejí z pařížské Sainte-Chapelle; 5. liturgický chod se řídil podle pařížské Sainte-Chapelle (s. 9-10). Těmto kriteriím by odpovídala kaple ve Vivier-en-Brie (stavebník král Karel V.), kaple ve Vincennes (Karel V.), kaple v Bourges (vévoda Jean z Berry), kaple v Riom (Jean z Berry), kaple v Châteaudun (Jean, hrabě z Dunois, královský levoboček). K obřadům a svátkům v Sainte-Chapelle (s. 22-27), dary pašijových relikvií včetně trnů - zmíněn i dar Přemyslu Otakarovi II. datovaný do roku 1263 (s. 27-30).

 

 

1999

Katherine Fischer Taylor, The Festival of Justice: Paris, 1849, v: Law and the Image (Costas Douzinas a Lynda Nead ed.), Chicago (University of Chicago Press) 1999, s. 137-177.

V listopadu 1849 se konala v Paříži tzv. Slavnost spravedlnosti, jejíž část se odehrávala v Sainte-Chapelle, která k tomu byla provizorně upravena; pokus republikánského režimu o nové využití kaple ke státnickým účelům.

 

 

1999

Alyce A. Jordan, Material Girls: Judith, Ester, Narrative Modes and Models of Queenship in the Windows of the Ste-Chapelle in Paris, v: Word & image, 15, 1999, s. 337-350.

Historická interpretace vitrají: Ester by mohla být předobrazem Markéty Provensálské, manželky Ludvíka IX., zatímco vitraje s vdovou Júditou by se vztahovaly k jeho matce Blance Kastilské; jiný názor na tento problém má Brenk (1995).

 

 

1999

Laurence de Finance, La Sainte-Chapelle: Palais de la Cité, Paris, Éditions du Patrimoine, Paris 1999.

Kvalitní turistický průvodce po Sainte-Chapelle v řadě jazykových mutací.

 

 

1999

Stephen Murray, The Architectural Envelope of the Sainte-Chapelle, Form and Meaning, v: Pierre, lumière, couleur (Fabienne Joubert ed.), sborník k poctě Anne Prache, Paris 1999, s. 223-230.

Inspirací k Sainte-Chapelle se stal popis Šalomounova královského paláce, jak je představen v bibli (První královská 7,1-12); výška Sainte-Chapelle je rovna výšce hlavní lodě katedrály v Amiensu (s. 224).

 

 

2001, 2002, 2003, 2004, 2006

Gabriella Lini, Maya Grossenbacher, Yves Christe, La Bible du roi - Daniel et Ézéchiel dans les Bibles moralisées et ses vitraux de la Sainte-Chapelle, v: Arte medievale, 14, 2000 (2001), s. 73-99; Yves Christe, Laurence Brugger, La Bible du roi - Tobie dans les Bibles moralisées et les vitraux de la Sainte-Chapelle, v: Cahiers archéologiques, 50, 2002, s. 147-160; Gabriella Lini, La Bible du roi: le Deutéronome et Josué dans les Bibles moralisées et les vitraux de la Sainte-Chapelle, v: Cahiers de civilisation médiévale, 46, 2003, s. 23-51; Yves Christe, La Bible du roi: l'histoire de Job dans les Bibles moralisées et les vitraux de la Sainte-Chapelle, v: Cahiers de civilisation médié-vale, 47, 2004, s. 113-126; Maya Grossenbacher, La Bible du Roi: prélude à l'étude du vitrail de la Sainte-Chapelle: les panneaux du réseau supérieur, v: Cahiers archéologiques, 51, 2003 (2006), s. 93-104.

Detailní studie ke vztahu vitrají v Sainte-Chapelle k dobové knižní malbě (zejména k Bible moralisée). K tématu Bible moralisée zejména John Lowden, The Making of the Bibles Moralisées, Pennsylvania State University Press 2000, 2 díly. Prof. Lowden má kompletní bibiliografii k tomuto tématu na internetových stránkách Courtauld Institute of Art (www.courtauld.ac.uk), kde je i řada studií k Sainte-Chapelle.

 

 

2001

Jacques Le Goff, Éric Palazzo, Jean-Claude Bonne, Marie-Noël Colette, Le sacre royal à l'époque de Saint Louis, Paris 2001.

Studie k sakrální povaze moci francouzského krále s komentovaným překladem korunovačního řádu z doby Ludvíka IX.; korunovační řády ze 13. století publikoval Richard A. Jackson v: Ordines Coronationis Franciae, Texts and Ordines for the Coronation of Frankish and French Kings and Queens in the Middle Ages (Richard A. Jackson ed.), 2. svazek, Philadelphia 2000, s. 341-366. Marc Bloch, Králové divotvůrci, Praha 2004 - základní kniha k problematice zázračné moci francouzských králů a jejich schopnosti uzdravovat nemocné, role a význam pomazání záz-račným olejem; důležitý traktát Tomáše Akvinského o významu královské moci je přeložen do češtiny: Tomáš Akvinský, O království ke králi kyperskému, v: Stanislav Sousedík (ed.), Texty k studiu dějin středověké filosofie, Praha 1994, s. 25-94.

 

 

2001

William Chester Jordan, Ideology and Royal Power in Medieval France; King-ship, Crusades and Jews; Aldershot 2001.

Soubor studií; The Psalter of Saint-Louis: the Program of the 78 Full-page Illustrations (II; s. 65-91), Saint Louis in French Epic and Drama (V; s. 174-194), Cutting the Budget: the Impact of the Crusades on Appropriations for Public Works in France (VII; s. 307-318) - během přípravy na křížové tažení král zcela zastavil stavební práce s výjimkou Sainte-Chapelle a Aigues-Mortes s. 316-317, Supplying Aigues-Mortes for the Crusade of 1248: the Problem of Reconstructing Trade (VIII; s. 165-172).

 

 

2001

Le trésor de la Sainte-Chapelle, katalog výstavy v Musée du Louvre, Paris 2001.

Důležité studie k Sainte-Chapelle a jejím relikviím; Bernard Flusn, Les reliques de la Sainte-Chapelle et leur passé impérial à Constantinople (s. 20-31), a Jannic Durand, La translation des reliques impériales de Constantinople à Paris (s. 37-41); Claudine Billot, La fundation de saint Louis, Le collége des chanoines de la Sainte-Chapelle 1248-1555 (s. 98-105), o založení kaple a kolegiu kanovníků, majetek vztahující se k Sainte-Chapelle, liturgický provoz, kantor a sbor zpěváků (s. 102); Jannic Durand, La Grande Châsse aux reliques (s. 107-112), k relikviářové skříni a její možné proměně po požáru v 17. století; Jannic Durand, Après la Sainte-Chapelle (s. 262-265), osudy kaple a relikviářů po francouzské revoluci.

 

 

2001

La Sainte-Chapelle, l'art au temps de saint Louis, revue Dossiers d'archéologie, 264, Paris 2001.

Časopis vydaný k výstavě v Louvru v roce 2001 s příspěvky renomovaných odborníků: Jean Richard, La vie de saint Louis, s. 2-9; Alain Erlande-Brandenburg, La Sainte-Chapelle de Paris, s. 10-17; Jean-Michel Leniaud, Un monument du XIXe siècle, s. 18-27; Martine Callias Bey, Une châsse de lumière, s. 28-39; Françoise Baron, Le décor sculpté de la Sainte-Chapelle, s. 40-51; Marie-Pierre Laffitte, Les manuscrits du trésor la Sainte-Chapelle au Moyen Age, s. 52-59; Jannic Durand, Les reliques de Constantinople, s. 60-65; Elisabeth Taburet-Delahaye, L'orfèvrerie sous saint Louis, s. 66-73; Danielle Gaborit-Chopin, La Vierge à l'Enfant d'ivoire, s. 74-79; Jannic Durand, Le grand trésor gothique, s. 80-86.

 

 

2001 a 2005

Jerzy Pysiak, Królewski kult Korony Cierniowej we Francji Ludwika Świętego, Roczniki Historyczne, 67, 2001, s. 7-28; Jerzy Pysiak, Kult relikwi Męki Pańskiej w ideologii władzy monarszej we Francji i w Anglii w XIII wieku: Ludwik Święty i Henryk III, v: Sacrum. Obraz i funkcja w społeczeństwie średniowiecznym, Aneta Pieniądz-Skrzypczak, Jerzy Pysiak (ed.), Warszawa 2005 , s. 281-303.

Studie se týkají kultury Francie ve 13. století z hlediska představ o sakrálním významu moci panovníka, přičemž důležitou roli v zájmu autora hrají právě relikvie, a především trnová koruna.

 

 

2002

Robert W. Berger, In Old Paris, An Anthology of Source Descriptions 1323-1790, New York 2002.

Antologie starých popisů Paříže od 14. do 18. století; Jean de Jandun o městě a Sainte-Chapelle (s. 1-17); charakteristika kaple od benátského vyslance Girolama Lippomano (s. 48-49); zprávy o počtu obyvatel Paříže do 18. století (s. 141-145). Viz též: Walter Cahn, Masterpieces: Chapters on the History of an Idea, Princeton (Princeton Univiversity Press) 1979, citováno podle polského vydání s předmluvou Jana Białostockého: Walter Cahn, Arcydzieła, Warszawa 1988; názory Francouzů ze 16. století na Sainte-Chapelle: Gilles Corrozet a Jacques Androuet du Cerceau ji považovali za „nejsmělejší konstrukci" v dějinách architektury (s. 99 a 106).

 

 

2002

Alyce A. Jordan, Visualizing Kingship in the Windows of Sainte-Chapelle, Turnhout 2002.

Původní uspořádání vitrají v Sainte-Chapelle a jejich ikonografie, doplnění studií badatelky a její dizertace z roku 1994. Některé vitraje mohly být umístěny při rekonstrukci na jiná místa; celková ikonografie oken se však nemění, protože šlo jen o přesun v rámci vlastního okna; výjimkou je okno kdysi věnované Kapetovcům a úspěchům Ludvíka IX., které bylo restaurátory tematicky změněno na historii relikvií Kristova kříže a trnové koruny. Okno nazývané „Relics window" bylo původně „Royal window" (s. 58-69). Viz též: Alyce A. Jordan, Rationalizing the Narrative: Theory and Practice in the Nineteenth-Century Restoration of the Windows of the Sainte-Chapelle, v: Gesta, 37, 1998, s. 192-200; podrobná studie k restaurování vitrají v 19. století.

 

 

2002

Marcin Rafał Pauk, Sancta Corona i Heiligenkreuz: Uwagi na temat kontaktów czesko-austriackich w XIII wieku, v: Pater familias, Sborník k jubileu prof. Ivana Hlaváčka, Praha 2002, s. 205-231.

Studie k trnu z Kristovy koruny, který se dostal za Ludvíka IX. jako dar do Prahy a byl určen pro opatství Zlatá koruna (s. 208-210); kromě Zlaté koruny vlastnil podobný ostatek i klášter Heiligenkreuz; trn mohl být do Čech přivezen mezi srpnem 1260 a prosincem 1261 a asi to souviselo s korunovací Přemysla Otakara II. a jeho mýtem obránce východní křesťanské hranice (s. 220). Autor se k tématu vrací v dalších příspěvcích, především M. R. Pauk, Królewski kult relikwii Świętej Korony Cierniowej jako ideowe spoiwo monarchii; Czechy i Austria w dobie Przemysla Otakara II., Roczniki Historyczne, 67, 2001, s. 59-78.

 

 

2002

John James, The Ark of God - The Crea-tion of Gothic Architecture, an Illustrated Thesaurus, svazek A, 1. a 2. díl: The Evolution of Foliate Capitals in the Paris Basin 1170 to 1250, London a Hartley Vale 2002.

První část kompletního katalogu gotické architektury 12. a 13. století ve Francii nabízí databázi hlavic pro srovnávací studium architektonických článků; k Sainte-Chapelle, 2. díl, s. 1471-1484 a s. 1591; k dalším zakázkám Ludvíka IX.: opatství Royaumont 2. díl, s. 1164 a 1593, královská kaple v Saint-Germain-en-Laye, 2. díl, s. 1328-1330 a 1594, Nogent-lès-Vierges, 2. díl, s. 1470 a 1588.

 

 

2003

Pierre-Yves Le Pogam, The Hagioscope in the Princely Chapels in France from the Thirteenth to the Fifteenth Century, v: Court Chapels of the High and Late Middle Ages and their Artistic Decoration, (Jiří Fajt ed.), Praha 2003, s. 171-178.

Popis a smysl skryté oratoře ze 14. století (hagioskop) v Sainte-Chapelle.

 

 

2003

Peter Kováč, Notes on the Description of the Sainte-Chapelle in Paris from 1378, v: Court Chapels of the High and Late Middle Ages and their Artistic Decoration (Jiří Fajt ed.), Praha 2003, s. 162-170.

Anglický překlad upravené části kapitoly z této knihy, týkající se popisu Sainte-Chapelle v době návštěvy Karla IV.

 

 

2003

Alyce A. Jordan, Stained Glass and the Liturgy: Performing Sacral Kingship in Capetian France, v: Objects, Images and the Word (Colum Hourihane ed.), Princeton (Princeton University Press) 2003.

Vztah vitrají v Sainte-Chapelle k liturgii k poctě trnové koruny a ke korunovačnímu řádu; klíč k výběru scén na oknech: 1. rodová návaznost (manželství a ženy s dětmi), 2. králova zodpovědnost vůči lidu (bibličtí vůdci rozmlouvající s Izraelity), 3. král jako ochránce víry a státu (boje válečníků a příklady modlářství), 4. královská koruna jako symbol (korunované postavy a korunovace); na vyobrazení korunovací je vždy hold - aklamace - kdy lidé kolem vládce vztahují ruce ke koruně na jeho hlavě, což je rituální gesto zavedené ve Francii ve 13. století (s. 283). Autorka cituje méně dostupné práce: D. K. Kirk, Translatione Corona Spinea: A Musical and Textual Analysis of a Thirteenth-Century Rhymed Office (M. A. Thesis, University of Texas at Austin, 1980), a J. L. M. Taylor, Rhymed Offices at the Sainte-Chapelle in the Thirteenth Century: Historical, Political and Liturgical Contexts (Ph.D. diss., University of Texas at Austin, 1994).

 

 

2003

Alain Erlande-Brandenburg, Sainte-Chapelle in Paris, v: Heiliges Licht: mittelalterliche Glasfenster in Europa (Xavier Barral i Altet ed.) , Köln 2003, s. 53-55.

Souhrně k vitrajím v Sainte-Chapelle; Ludvík IX. koupil trnovou korunu za 135 tisíc liber; vybudováním kaple král pověřil buď architekta Jeana de Chelles, nebo Pierra de Montreuil, nebo Mistra ze Saint-Denis, zahájení stavebních prací v roce 1239, nebo 1241, nebo 1243; tématem západní rozety byla od počátku Apokalypsa; provedení vitrají proběhlo v rekordní době.

 

 

2003

Erik Inglis, Gothic Architecture and a Scholastic, Jean de Jandun's Tractatus de laudibus Parisius (1323), v: Gesta, 42, 2003, s. 63-85.

Popis Sainte-Chapelle a katedrály Not-re-Dame v Paříži od teologa Jeana de Jandun z roku 1323; analýza použitých termínů a slovních konvencí. Kompletně je text Jeana de Jandun v českém překladu Hany Florianové otištěn v 1. svazku edice Stavitelé katedrál - Peter Kováč, Katedrála v Chartres, Praha 2007, s. 293-295.

 

 

2003

Ruth Wessel, Die Sainte-Chapelle in Frankreich, Genese, Funktion und Wandel eines sakralen Raumtyps, dizertace Düsseldorf 2003.

Dizertace navazující na výzkum C. Billot a I. Hacker-Sück; k Sainte-Chapelle s. 12-52; díla, která ovlivnila její podobu: kaple v Saint-Germain-en-Laye, biskupské patrové kaple v Paříži, Meaux, Noyonu a v Remeši (s. 53-76); recepce architektury Sainte-Chapelle v Anglii (kaple sv. Štěpána ve Westminsteru), Německu (Cáchy) a ve Francii (s. 82-111).

 

 

2004

Gustav Kühnel, Heracles and the Crusaders: Tracing the Path of a Royal Motif, v: France and the Holy Land - Frankish Culture at the End of the Crusades (Da-niel H. Weiss a Lisa Mahoney ed.), Baltimore 2004, s. 63-76.

Císař Herakleios a sv. Helena na sklomalbách v Sainte-Chapelle - vliv na zařazení do ikonografie oken v Paříži mohlo mít jejich vyobrazení v kapli Božího hrobu v Jeruzalémě; autor také připomíná, že Herakleios byl ve Francii velmi uctíván už od 12. století - Gautier d'Arras sepsal ve 2. polovině 12. století román Eracle.

 

 

2004

Alain-Charles Perrot, Les verrières de la Sainte-Chapelle, Paris: étude préalable et restauration, v: Vitrail, 2004, s. 22-25; Didier Alliou, Frédéric Pivet, La restauration de la verrière de saint Jean-Baptiste et du livre de Daniel v: Vitrail, Paris 2004, s. 26-27.

Studie k současnému restaurování oken v Sainte-Chapelle.

 

 

2004 a 2006

Chiara Mercuri, Corona di Cristo, corona di re: la monarchia francese e la corona di spine nel Medioevo, Roma 2004.

Historické zmínky o trnové koruně od 4. do 13. století (s. 35-50); návaznost Kapetovců na dědictví Karla Velikého: trny z koruny v Saint-Denis (s. 51-96); translace koruny do Francie a založení jejího kultu Ludvíkem IX. (s. 97-147); trnová koruna a nová ikonografie ve 13. století (s. 149-179; k Sainte-Chapelle (s. 111-116); hlavní teze: v Konstantinopoli byla trnová koruna v pozadí kultu svatého kříže a Kristovy tváře z Edessy; až kapetovská monarchie s ní spojila svoje vlastní charisma: Ludvík IX. uvedl do vzájemného vztahu korunu Krista s korunou krále Francie; k tomu sloužil liturgický kult, Sainte-Chapelle i dary trnů v západní Evropě. Investici Ludvíka IX. v propagandě reflektuje dobová ikonografie, díky níž se prosadilo vyobrazení Krista na kříži s trnovou korunou na hlavě; k agitaci byla využita i pařížská univerzita (s. 215-217). Viz též: Chiara Mercuri, Les reflets sur l'iconographie de la translation de la couronne d'épines en France, v: Reliques et sainteté dans l'espace médiéval (Jean-Luc Deuffic ed.), Saint-Denis, Pescia, 8-11, 2006, s. 117-125.

 

 

2004

Byzance et les reliques du Christ (Jannic Durand a Bernard Flusin ed.), Paris 2004.

Sborník studií k relikviím utrpení Páně v Konstantinopoli, mj. Paul Magdalino, L'église du Phare et les reliques de la Passion à Constantinople (VIIe/VIIIe-XIIIe siècles), s. 15-30 (podrobnosti ke kostelu Theotokos Pharos; teze: poprvé v historii tu byly relikvie umučení Páně soustředěny do komorního prostoru v rámci panovníkova sídla a byly přístupné jen omezenému počtu diváků, význam chrámu ve dvorských ceremoniích, sbírka relikvií vznikla v letech 944-1032 a zosobňovala Konstantinopol jako Nový Jeruzalém); další důležité studie: Jannic Durand, La relique impériale de la Vraie Croix d'après de „Typicon" de Sainte-Sophie et la relique de la Vraie Croix du trésor de Notre-Dame de Paris, s. 91-105; George P. Majeska, The relics of Constantinople after 1204 (uvádí, že do roku 1204 patřila trnová koruna mezi nejčastěji zmiňované relikvie v držení konstantinopolského císaře), s. 183-190 a Claudine Billot, Des Reliques de la Passion dans le royaume de France, s. 238-248.

 

 

2004

Ina Nettekoven, Der Meister der Apokalypsenrose der Sainte-Chapelle und die Pariser Buchkunst um 1500, Turnhout Brepols 2004.

Karel VIII. nechal zhotovit v Sainte-Chapelle novou rozetu a vybral pro ni jako nové téma Janovo Zjevení; tvůrce rozety souvisel s pařížským knižním uměním kolem roku 1500 (souhrn: s. 102-107, ikonografie s. 11-18). Tvrdí se, že apokalyptický cyklus měla i rozeta ze 13. století, ale podle autorky to není možné, protože toto téma se tehdy jako narativní cyklus neobjevuje (s. 18-20); původní rozetu reprodukuje miniatura v Přebohatých hodinkách vévody z Berry, ale bratří z Limburka dost zredukovali kdysi mnohem bohatší kompoziční rozvržení růžice (s. 9).

 

 

2005

Jiří Kuthan, Pařížská Sainte-Chapelle a trny z koruny Kristovy; Poznámky k vazbám mezi architekturou a sochařstvím ve Francii a zakladatelským a objednavatelským dílem posledních Přemyslovců a Lucemburků, v: Omnia autem probate, Sborník Katolické teologické fakulty, In memoriam doc. ThDr. PhDr. Karla Vrány (Petr Kubín, Mlada Mikulicová, David Svoboda, ed.), Praha 2005, s. 285-319.

Souborně k vlivu Sainte-Chapelle na architekturu v Čechách ve 13. a ve 14. století - klášter Zlatá Koruna, Karlštejn a kaple Všech svatých na Pražském hradě - zde čtenář najde i detailní bibliografii k těmto objektům; autor publikoval už v roce 1986 stať Královské kaple 13. století v českých zemích - styl, typologie, sociální kořeny a význam, v: Umění XXXIII, 1986, s. 35-43, kde se podrobně zabývá významem pařížské Sainte-Chapelle pro architekturu doby Přemyslovců ve střední Evropě.

 

 

2005

Jean-Michel Leniaud, La restauration du décor peint de la Sainte-Chapelle haute par Duban, Lassus et Boeswillwald (1839-cca 1881), v: Die „Denkmalpflege" vor der Denkmalpflege (Volker Hoffmann ed.), Bern 2005, s. 333-359.

Rekonstrukce barevnosti architektonických článků Sainte-Chapelle tvoří v polovině 19. století mezník v dějinách památkové péče, do té doby panovala snaha očistit vše od polychromie, aby vynikla „krása" holých zdí a klenebních žeber. Při renovaci kaple za Karla VIII. se barevnost interiéru pozměnila, snahou restaurátorů bylo, aby vše mělo podobu jako ve 13. století.

 

 

2005

Jaroslav Folda, Crusader Art in the Holy Land: from the Third Crusade to the Fall of Acre, 1187-1291, Cambridge (Cambridge University Press) 2005.

Sainte-Chapelle v kontextu křižáckého tažení Ludvíka IX. (s. 234-235) - kaple byla „deklarací královské ideologie, programově vztahující kapetovskou dynastii ke Svaté zemi"; na ikonografii i získání pašijových ostatků měla vliv představa o úzké vazbě mezi francouzskými a starozákonními panovníky (s. 234).

 

 

2006

František Šmahel, Cesta Karla IV. do Francie (1377-1378), Praha 2006.

Komentář k pobytu císaře Karla IV. v Paříži v lednu 1378, jak ho popisují Velké kroniky, jejichž text přeložil v roce 1937 do češtiny Jakub Pavel (s. 155-195, upravený překlad J. Pavla); popis královského sídla na ostrově Cité ve 14. století se třemi hlavními částmi: 1. Sainte-Chapelle s kanovnickými příbytky, 2. královský palác s Velkým sálem a zasedacím sálem nejvyššího soudního dvora (Parlamentu) a 3. privátní příbytky krále a jeho rodiny se zahradou (s. 105 a 288-293); k návštěvě Karla IV. v Sainte-Chapelle s. 106 a 351.

 

 

2007

Jean-Michel Leniaud, Françoise Perrot, The Sainte-Chapelle (anglické vydání), La Sainte-Chapelle (francouzské vydání), Paris 2007.

Aktualizované vydání publikace z roku 1991; text J. M. Leniauda k historii kaple, k její funkci a ikonografii s. 13-109, text F. Perrot k vitrajím s. 117- 201. Sainte-Chapelle je památkou jak 13., tak i 19. století, její obnova v 19. století se stala vzorem pro restaurování památek ve Francii (s. 17); k restaurování kaple s. 17-47. Ludvík IX. koupil trnovou korunu za 135 tisíc liber; uložil ji do kaple sv. Mikuláše a 3. října 1239 ji převezl do Saint-Denis; když na podzim 1241 dorazily další relikvie, král se asi rozhodl, že vybuduje Sainte-Chapelle (s. 51-52); v květnu 1306 obohatila relikvie v Sainte-Chapelle lebka Ludvíka IX. (s. 52-53). Horní kaple byla rozdělena na dvě části: loď byla pro dvořany a kněžiště pro královskou rodinu a kanovníky (s. 64); dolní kaple byla farním kostelem pro personál (s. 87); podrobnosti ke kanovníkům, pokladníkovi a zpěvákovi (s. 64-69); král ukazoval svatý kříž na Velký pátek nemocným, kteří se tu shromáždili večer o Zeleném čtvrtku a v kapli trávili celou noc, zvyk byl dodržován do 1. dubna 1781 (s. 72); korunovace královen a pohřební obřady v Sainte-Chapelle (s. 73 a 75); zpochybnění vazby na amienskou katedrálu: chórová kaple v Amiensu, která se podobá Sainte-Chapelle, vznikla podle dendrochronologického rozboru až poté, co byla pařížská kaple postavena, a nikoli před ní! Pierre de Montreuil by mohl být autorem Sainte-Chapelle (s. 81 a 82). Díky relikviím z Byzance Kapetovci uplatňovali požadavek na „renovatio imperii" a Ludvík IX. usiloval i o „harmonii regnum a sacerdotium" - proto bylo důležité, že mezi relikviemi byla hůl Mojžíše jako vůdce židovského lidu, Vítězný kříž odkazující na Konstantina Velikého a trnová koruna jako atribut panovnické moci Krista (s. 88 a 89). Vyobrazení apoštolů bylo součástí ikonografie dvorských kaplí, viz S. Apollinare Nuovo v Ravenně, Cappella Palatina v Palermu, kaple sv. Kříže na Karlštejně (s. 89). Ikonografie sklomaleb (s. 123-162); návaznost Ludvíka IX. na Karla Velikého a jeho kapli v Cáchách s pašijovými ostatky (s. 168); role královské rodiny v ikonograii (s. 168-171), příběh Ester nad výklenkem „pro královnu nebo královny" se vztahuje k Blance Kastilské, překvapující je absence erbů Markéty Provensálské (s. 169 a 171). K dataci zahájení stavby Sainte-Chapelle podle Perrotové existuje jediný dokument: papežská bula z května 1244, ale interpretace textu je diskutabilní (s. 173). K restaurování sklomaleb ve středověku (s. 181-183), rozeta z doby Karla VIII. (s. 183-195); restaurace oken v 17. a 18. století a v 19. století (s. 196-201).

 

 

2007

La Sainte-Chapelle de Paris: Royaume de France ou Jérusalem céleste?; Actes du colloque Paris, Collège de France, 2001 (Christine Hediger ed.) Turnhout Brepols 2007.

Čtyřsetstránkový sborník z vědecké konference k Sainte-Chapelle konané v roce 2001 v Paříži, který obsahuje řadu příspěvků k umělecko-historickému hodnocení architektury, sochařství i sklomalby, k ikonografii pařížské kaple, k její restauraci v 19. století (otištění některých dokumentů o postupu prací); souhrně zpráva o této konferenci: Christine Hediger, Paris, Collège de France: La Sainte-Chapelle: Royaume de France et Jérusalem céleste, v: Münster, 55, 2002, s. 258-262 a Gabriella Lini, La Sainte-Chapelle, royaume de France et Jérusalem céleste, v: Studi medievali, 45, 2004, s. 519-527. Sborník obsahuje tyto příspěvky: Hervé Pinoteau, Le roi très chrétien, ses insignes et le ciel; Edina Bozoky, Saint Louis, ordonnateur et acteur des rituels autour des reliques de la Passion; Hans-Joachim Schmidt, La dévo-tion de Louis IX: Exception ou normalité?; Alexis Charansonnet a Franco Morenzoni, Prêcher sur les reliques de la Passion à l'époque de saint Louis; Éric Palazzo, La liturgie de la Sainte-Chapelle: un modèle pour les chapelles royales françaises?; Willibald Sauerländer, Architecture gothique et mise en scène des reliques, L'exemple de la Sainte-Chapelle; Jiří Kuthan, Les épines de la couronne du Christ, la Sainte-Chapelle de Paris et son rayonnement en Bohême; Stephan Gasser, L'architecture de la Sainte-Chapelle, État de la question concernant sa datation, son maître d'oeuvre et sa place dans l'histoire de l'architecture; Jean-Michel Leniaud, La Saint-Chapelle: monument du XIXe siècle; Françoise Perrot, La rose de la Sainte-Chapelle et sa reconstruction; Meredith Cohen, La Sainte-Chapelle du Moyen Âge à la lumière des archives de la restauration: problèmes et solutions; Stanislas Anthonioz, La restauration des verrières prophétiques de la Sainte-Chapelle de Paris au XIXe siècle; Yves Christe, Un autoportrait moral et politique de Louis IX: les vitraux de sa chapelle; Maya Grossenbacher, Le vitrail des Rois: six panneaux provenant de la verrières des Nombres; Christine Hediger, Samson: „Typus Christi" oder Verkörperung des durch das Fleisch verführten Verstandes?; Das Samsonfenster der Kathedrale von Auxerre und das Richterfenster der Sainte-Chapelle in Paris; John Lowden, Les rois et les reines de France en tant que „public" des Bibles moralisées: une approche tangentielle à la question des liens entre les Bibles moralisées et les vitraux de la Saint-Chapelle; Annette Weber, Apostel für König Louis IX: Neue Überlegungen zu den Apostelstatuen der Sainte-Chapelle; Peter Kurmann, Himmelsboten aus Amiens: Bemerkungen zu den Engeln der Blendarkatur in der oberen Sainte-Chapelle.

Důležité teze: Willibald Sauerländer (s. 113-136): 1. v řadě chrámů (včetně Not-re-Dame v Paříži) byly nad hlavním oltářem vystaveny na zvláštních tribunách relikviáře a toto „vyvýšení" relikvií v kněžišti není invencí 13. století; konstrukce s relikviářovou skříní v Sainte-Chapelle tak vycházela z tradice, ale současně byla výjimečná a umožnila jedinečnou prezentaci relikvií, která byla spektakulární a současně mystická; s tímto řešením se počítalo od samého počátku a nemá pravdu Branner (1971), že tribuna s relikivářovou skříní byla udělána až dodatečně a že tím byl znehodnocen originální charakter horní kaple; 2. sochy všech 12 apoštolů na stěnách horní kaple tu byly od samého počátku a nebyly přidány dodatečně, jak tvrdila Weber (1997); 3. výběr mučedníků a mučednic na malovaných medailoncích nesouvisel s ostatky v Paříži a okolí, jak se domníval Branner (1968), ale výběr byl dán ikonografií kaple ve vztahu k trnové koruně: postavy jsou vždy zachyceny ve chvíli smrti, kdy se stávají následovníky Krista a na nebesích získávají mučednickou korunu světců.

Stephan Gasser (s. 157-180): 1. k dataci začátku stavby Sainte-Chapelle: bula papeže z roku 1244 jako by naznačovala, že v době jejího vydání se ještě v Paříži nestavělo, ale pasáž „capellam Parisius... tuis sumptibus duxeris construendam" by se měla překladat tak, že výstavba kaple již probíhala; kdyby nebyla hrubá stavba již v pokročilém stadiu, nevydal by Ludvík IX. tzv. první fundaci ke kolegiu kanovníků; 2. vzhledem k výsledkům dendrochronologického bádání (1241-1254) se zdá, že části katedrály v Amiensu spojované se Sainte-Chapelle vznikly asi až po jejím postavení; autor po-ukazuje naopak na řadu pařížských stylových prvků v architektuře Sainte-Chapelle. Peter Kurmann (s. 393-411): stylová příbuznost mezi katedrálou v Amiensu a Sainte-Chapelle není až tak těsná, aby pařížskou kapli musel nutně postavit některý z hlavních architektů Amiensu, nicméně některé formy z Amiensu byly leitmotivem pro utváření Sainte-Chapelle a mezi oběma staveništi existovala čilá výměna nápadů; Kurmann přesvědčivě dokládá, že v horní kapli Sainte-Chapelle pracoval na plastikách andělů nesoucích královské koruny prokazatelně sochař, který se účastnil práce na západních portálech katedrály v Amiensu.

 

2007

John James, In Search of the Unknown in Medieval Architecture, London 2007.

Souborné vydání málo přístupných studií australského architekta a historika středověké architektury Johna Jamese, které se zejména týkají technologie, stavební praxe, inovací a tradice, geometrie a otázek datace staveb ve Francii 12. a 13. století (speciálně k Sainte-Chapelle: The Geometric Layout for the Sainte-Chapelle. - s. 445-451 ). Upravená část autorovy studie Medieval Mortar (s. 287-294) je přeložena v této knize.

 

 

2008

Meredith Cohen, An Indulgence for the Visitor : the Public at the Sainte-Chapelle of Paris, v: Speculum, 83, 2008, s. 840-883.

Významná podkapitola Visitors at the Sainte-Chapelle (s. 865-874) a Processions and Public Display (s. 874-877). První papežské odpustky k Sainte-Chapelle byly vydány už 3. června 1244 a vztahovaly se k svátkům relikvií (30. září a 11. srpna), k velikonocům a ke všem pátečním dnům; v roce 1246 papež přidal další odpustky ke dnu zasvěcení kaple (26. dubna) a k svátku Povýšení svatého kříže (14. září), papežové pak pravidelně udělovali pro Sainte-Chapelle odpustky, v roce 1298, 1300 a 1306 byly vydány odpustky k translaci hlavy sv. Ludvíka ze Saint-Denis do Sainte-Chapelle (s. 866-867).

 

 

2008

M. Cecilia Gaposchkin, The Making of Saint Louis: Kingship, Sanctity, and Crusade in the Later Middle Ages, Cornell University Press, 2008.

Obsáhlá publikace věnovaná kultu svatého Ludvíka ve středověké Francii; k Sainte-Chapelle speciálně s. 72-77: už v roce 1301 byl v dolní kapli založen oltář ke cti sv. Ludvíka a sv. Mikuláše. Úvodem k této knize byla objevná studie The King of France and the Queen of Heaven: the Iconography of the Porte Rouge of Notre-Dame of Paris, v: Gesta, 39, 2000, s. 58-72 v níž autorka poukázala na to, že sochařské vyobrazení krále Ludvíka a jeho manželky na jednom z bočních vchodů do Notre-Dame v Paříži nijak nesouviselo s jeho podporou stavby této katedrály, ale bylo poctou kanovníkům vůči panovníkovi.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru