KAPLE OBDIVOVANÁ KARLEM IV.

Jedna z nejbarvitějších kapitol ze života Karla IV. se týká jeho cesty do Paříže, uskutečněné v roce, kdy zemřel, tedy 1378. Právě v této souvislosti je císař nejlépe znám západoevropským historikům. O pobytu v Paříži vypovídají dva prameny: Grandes Chroniques de France, oficiálně posvěcené dějiny francouzské monarchie, a Christine de Pizan, dvorní básnířka a historička. Pohled, který nabízejí, je pronikavě hluboký a ukazuje císaře Karla IV. v evropské perspektivě: jeho vztahy se sobě rovnými a s příbuznými, politický a diplomatický dialog mezi Karlem a jeho francouzskými protějšky, umělecké kontakty mezi francouzským a českým královským rodem a Karlovu víru.

V přepychovém exempláři Grandes Chroniques de France, uchovávaném v pařížské Národní knihovně (Bibliotheque nationale de France, ms. fr. 2813), je Karlova návštěva podrobně popsána a ilustrována na třinácti stranách. Na Tři krále, 6. ledna 1378, požádal císař francouzského krále Karla V., aby mohl být přítomen mši a zhlédnout svaté relikvie v Sainte-Chapelle, kterou dal v Paříži vybudovat Ludvík IX. pro ostatky spojené s Kristovým umučením. Vylíčení Karlovy návštěvy tohoto místa, pro křesťany jednoho z nejposvátnějších, odhaluje mnohé, pokud jde o fungování kaple i umístění relikvií. A podrobný popis liturgického rituálu, jehož se Karel IV. účastnil, je zvláště cenný pro pochopení toho, jak byla kaple ve středověku používána. Navíc Sainte-Chapelle poskytla inspiraci pro vlastní císařskou kapli na Karlštejně.

Z tohoto hlediska je překvapivé, že česky dosud nevyšla žádná monografie o pařížské Sainte-Chapelle, vynikající památce francouzského gotického umění, kterou Karel IV. tak miloval a jež ho tolik ovlivnila.  Tato mezera zaráží ještě víc, když uvážíme množství publikací v jiných jazycích, ať již o její architektuře, výzdobě či proslulé pokladnici.  Je více než případné, že ten, kdo nyní takovým titulem zaplňuje onu mezeru v české literatuře, je právě Peter Kováč.  Vyprávění Grandes Chroniques de France je ve své podstatě reportáž ze 14. století.  A autor současné knihy se už před dvaceti lety vydal na dráhu uměleckého publicisty, takže se zde možná jedinečným způsobem uplatňuje jeho smysl a citlivost pro hodnotu podobných pramenů. Peter Kováč je současně zasvěceným znalcem středověkého umění; jeho text je psaný poutavě, s početnou řadou zajímavých faktických detailů, a je soustředěn na široce pojatou kulturní historii, což čtenáři umožňuje lépe pochopit Sainte-Chapelle v rámci dvorské kultury vrcholného středověku. Vše navíc doplňují významné studie renomovaných odborníků. Raritou této monografie je obsáhlá antologie dobových středověkých textů. Většina těchto dokumentů existuje pouze v latině. Nebyly dosud přeloženy ani do angličtiny, francouzštiny či němčiny. Jejich český překlad je tak světovou premiérou.

 

Barbara DRAKE BOEHM

od roku 1984 pracuje jako kurátorka Metropolitan Museum of Art v New Yorku; specializuje se na francouzské umění 12.-14. století, v roce 2000 publikovala komentář k vydání faksimile Hodinek francouzské královny Jeanne d'Évreux, společně s Jiřím Fajtem připravila v letech 2005 a 2006 výstavu o umění na pražském dvoře císaře Karla IV. a jeho synů Václava IV.  a Zikmunda Lucemburského pro Metropolitní muzeum a pro Pražský hrad.

 

 

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru