USA: Podle historika umění Benjamina Binstocka v amerických muzeích visí padělky malíře Jana Vermeera, které prý vytvořila jeho dcera Marie

Na slavném obraze Jana Vermeera van Delft Dívka s perlou není vyobrazena mladá služka Griet, jak se před několika lety dozvěděly milióny diváků ve filmu režiséra Petera Webbera (natočeném podle novely Tracy Chevalierové), ale ve skutečnosti jde o portrét malířovy nejstarší a nejoblíbenější dcery Marie. Slavný holandský umělec ji nejen používal jako modelku, ale zasvětil ji také do tajů svého řemesla a ona sama pak malovala obrazy, které dnes visí v nejslavnějších amerických muzeích jako Vermeerovy originály.

Odhalení Marie Vermeerové jako modelky a malířky i šikovné „falzifikátorky" je hlavní myšlenkou knihy Benjamina Binstocka Tajemství Vermeerovy rodiny, která vyšla v roce 2009 v New Yorku v nakladatelství Routledge. Binstock není šarlatán či fantasta, ale seriózní vědec, který doktorát z dějin umění získal na prestižní Columbijské univerzitě. Vermeerovým dílem i životem se podrobně zabýval mnoho let.

Ve filmu Dívka s perlou je podle Binstocka všechno smyšlené. Dramatická scéna, kdy hysterická Catharina rozrazí dveře ateliéru a křičí na svého manžela, proč maluje služku, a nikoliv ji, se podle Binstocka nikdy neodehrála. Vermeer totiž zásadně používal jako modely svoje rodinné příslušníky, a to i ve scénách, kde paní domu doprovází obyčejná služka.

Malíř žil u své tchyně Marie Thinsové, svoji manželku Catharinu (rozenou Bolnesovou) velice miloval a jejich první děti byly dcery Marie a Elizabetha, které se staly malířovými modlekami v jeho pozdním díle. Catharinu Binstock identifikoval nejméně na osmi obrazech a je hlavní hrdinkou rané a vrcholné umělcovy tvorby.

Vermeer ji zachytil v různých situacích: jak spí u stolu, jak zasněně čte dopisy, jak váží vzácné perly nebo jak otevírá okenice ateliéru. V žánrových scénách, tehdy oblíbených u holandských zákazníků, vystupuje jako koketující osoba plná života. Právě ji hladí po prsou chlípný záletník, který jí do dlaně sype peníze, aby si na chvíli získal její přízeň.

Na mnoha těchto obrazech je Catharina těhotná. Těhotenství v Nizozemí nepatřilo v 17. století mezi esteticky oblíbená témata, takže sám fakt, že Vermeer zachytil svoji ženu v požehnaném stavu, je mj. důkazem, že ji měl opravdu rád.

Nejzajímavější postřehy Benjamina Binstocka se však týkají Vermeerovy nejstarší dcery Marie, která se narodila v roce 1654. Její tvář se prý třikrát objevuje na umělcových obrazech, ve dvou případech jde o vůbec nejslavnější díla.

Ve třinácti otci posloužila jako modelka k Ateliéru čili Alegorii malířství (malba je dnes ozdobou Uměleckohistorického muzea ve Vídni) a v šestnácti ji otec portrétoval jako Dívku s perlou (galerie Mauritshuis v Hague). Marie byla nejen múzou, ale sama se podílela na otcově práci. Zprvu zřejmě jen při míchání barev a přípravě plátna a pak ve dvaceti letech začala sama malovat.

Podle Binstocka je dílem Marie Vermeerové Mladá žena u virginalu v privátní sbírce v Las Vegas, Přerušená hodina hudby a Dáma se služkou, obě práce ve Frickově sbírce v New Yorku, Dívka s červeným kloboukem a Dívka s flétnou z Národní galerie ve Washingtonu, Portrét mladé dívky a Hráčka na loutnu v Metropolitním muzeu v New Yorku a Mladá dívka s kytarou v Muzeu ve Filadelfii.

Binstock tvrdí, že Marie pokračovala tajně ve své práci i po předčasné smrti otce, který zemřel v prosinci 1675 ve věku třiačtyřiceti let. Dluhy, hrozící chudobu i existenční starost o malé děti si prý Vermeer bral natolik k srdci, že „se dostával do duševního rozpoložení, kdy vypadal, jako by propadl úplnému šílenství", jak napsala doslova Catharina Vermeerová v jednom dopise. Smrt malíře nastala zřejmě úplným psychickým vyčerpáním.

Manželka dluhy v Delftu zprvu vyrovnávala obrazy. Jenže těch nebylo moc, a tak podle Binstocka začala malířské pokusy své dcery Marie vydávat za Vermeerovy originály. Obětí tohoto šikovného podvodu se prý stal především zdejší pekař, kterému rodina dlužila nejvíce.

Binstock tvrdí, že s touto možností počítal už sám Jan Vermeer. Svoje obrazy maloval nesmírně pomalu, takže schopný pomocník pracující v jeho stylu by pro něj byl velkou posilou. Ostatně nebyl v tomto ohledu sám. Když některý Rembrandův žák vytvořil dobrý obraz ve stylu svého mistra, Rembrandt ani na chvíli nezaváhal, malbu podepsal vlastním jménem a prodal ji prvnímu zákazníkovi, který se objevil. Dodnes historikové umění pátrají, co je vlastně Rembrandtův originál a co jen jeho napodobenina.

Autoportrét Marie neboli obraz Dívka s červeným kloboukem Binstock považuje za nejúžasnější dílo Vermeerovy tajné žačky. Jak se dál vyvíjel její slibný talent? O tom nevíme vůbec nic. Možná toto řemeslo záhy po smrti otce trvale opustila.

Je třeba známo, že mnozí z Rembrandtových žáků byli vynikající v době, když působili v dílně svého mistra, ale když se vydali na samostatnou uměleckou dráhu, jejich tvorba záhy zplaněla. Něco podobného známe i z moderního umění. Gabriela Münterová byla velmi šikovná malířka, když malovala po boku Kandinského. Když ji Kandinský opustil, už nikdy nic vynikajícího neudělala.

Binstock pro svá tvrzení nemá žádný přímý písemný důkaz. Nikde v archívních dokladech nenajdeme žádnou zmínku o tom, že by Marie Vermeerová opravdu malovala. Autor knihy pouze vychází z pečlivého rozboru všech obrazů, které jsou malovány Vermeerovým stylem, a opravdu část těchto mistrovských děl působí, jako by je maloval někdo jiný, míň zručný než sám Vermeer.

Nešlo by ostatně o nic překvapivého. Třeba malíř Tintoretto měl dceru Mariettu, o níž víme, že ji otec vyučil svému řemeslu a ona pracovala jako jeho pomocnice. Je nesporné, že leckterý obraz, který dnes visí v galeriích jako Tintorettův originál, mohla ve skutečnosti malovat jeho dcera. Nikdo to však zatím detailně nezkoumal...

PhDr. Peter Kováč

Benjamin Binstock, Vermeer's Family Secrets: Genius, Discovery, and the Unknown Apprentice, Routledge New York 2009, 428 stran, text anglicky.

Text k　obr:

Dívka s perlou z galerie Mauritshuis v Hague je podle Benjamina Binstocka portrétem nejstarší Vermeerovy dcery Marie v době, kdy jí bylo šestnáct let. Zdroj WebGallery