Ústí nad Orlicí: Církev, žena a společnost ve středověku - sborník k příležitosti 20. výročí kanonizace sv. Anežky České

V roce 2009 se v Hradci Králové uskutečnila konference u příležitosti kanonizace sv. Anežky Přemyslovny. Na základě přednesených referátů vznikl sborník nazvaný „Církev, žena a společnost ve středověku", v němž nalezneme celkem dvanáct příspěvků, z nichž dva jsou psány německy.

Největší prostor je věnován výrazné osobnosti 13. století sv. Anežce České († 1211-1282), dceři českého krále Přemysla Otakara I., jež byla kanonizována v revolučním listopadu 1989. Princezna Anežka neměla v dětství nouzi o nápadníky, jedním byl dokonce samotný římský císař Fridrich II. z rodu Štaufů.

Všechny nápadníky ale nakonec odmítla a zasvětila svůj život Bohu. Mohla se pak stát významnou postavou tzv. druhého období christianizace, do níž bylo aktivně zapojeno hned několik, ve své době velice významných a vlivných žen (např. sv. Klára, Alžběta Durynská). Sv. Anežka se stala „spoluzakladatelkou" františkánského řádu a „spolutvůrkyní" jeho ženské spirituality, mimo jiné se také aktivně podílela na politickém životě Českého království. Určitě nelze opomenout ani její zásluhy při založení řádu křižovníků s červenou hvězdou.

Petr Piťha se v prvním příspěvku zamýšlí nad ženami, jež významným způsoben zasáhly do českých duchovních dějin. Významné místo mezi nimi zaujímá právě sv. Anežka Přemyslovna, ale jsou tu např. i mytologická kněžna Libuše, sv. Ludmila, sv. Zdislava a další. Své úvahy pak dovádí až k Dr. Miladě Horákové.

V německy psaném textu Christiana-Frederika Felskaua je nastíněn vliv žen na chod církve v českých zemích ve 13. století. Nejvíce si všímá Anežky České, ale neopomíjí ani významný podíl Zdislavy z Lemberka.

Následující dva texty představují sv. Anežku jako zakladatelku řádu křižovníků s červenou hvězdou (Marek Pučalík O. Cr.) a jako „bojovnici" za řeholi, kdy se snažila prosadit upravená pravidla, jejichž hlavním znakem by bylo především privilegium chudoby (Sr. Ludmila Pospíšilová OSF). Docela velký prostor je také věnován Anežčiným kontaktům, které udržovala zejména se sv. Klárou a také papeži.

Tomáš Petráček vyslovil několik tezí k postavení žen ve středověké církvi a došel k závěru, že postavení žen nebylo okrajové a že bylo mnoho žen, jež ve své době hrály velice významnou roli. Samozřejmě při posuzování jejich místa ve středověké společnosti je nutno vzít v úvahu řadu faktorů, které měly na vývoj postavení žen rozhodující vliv. Za „klíčový" pak považuje „biblický základ pro radikální rovnost mezi mužem a ženou".

Zbožnost prošla v období středověku mnoha proměnami. Kateřina Čadková přibližuje ve svém příspěvku ženskou zbožnost 13. století, přičemž použila srovnání italského prostředí, jež je nádherným příkladem rozvinuté středověké společnosti, s prostředím českých zemí, které svým způsobem působí jako výrazný kontrast.

Velice inspirativním čtením je text Pavla Blažka o ženách v díle středověkých kazatelů. Autor představuje zajímavá kázání dominikána Humberta de Romanis († 1277), kterými se „obracel" přímo k ženám (ad mulieres). Pavel Blažek vybral jen ta, která se obracejí k těm skupinám žen, do nichž patřila i Anežka Přemyslovna. Čteme tak kázání ke všem ženám, k dívkám, šlechtičnám, zasvěceným ženám a františkánkám. Před čtenářem se tak vynořuje hodnocení světa středověkých žen, kterému se církev „snažila vtisknout mravní a náboženský kodex".

Historik Pavel Hruboň pojednává ve své stati na základě statistické analýzy dochovaných papežských listin o ženských klášterech na Moravě a jejich vztahu k papežské kurii. Svůj výklad dovádí až do konce vlády Karla IV.

Vedle Anežky České byla významnou osobností 13. století také princezna Markéta Uherská († 1270/71), která žila velice asketicky. Podobně jako sv. Anežka odmítala své nápadníky, mezi nimiž bychom nalezli i českého krále Přemysla Otakara II. Za svatou byla prohlášena také až ve 20. století, roku 1943. Právě jí je věnován druhý německy psaný příspěvek.

Poslední tři texty se zabývají kultem sv. Anežky a jeho odrazem v kultuře. Jan Kalivoda přibližuje vývoj Anežské hagiografie od středověku až do konce 17., respektive počátku 18. století. Zuzana Všetečková se pokusila o ikonografický výklad vybraných iluminací, přesněji iniciál z Františkánského brevíře z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Pro laika je pak určitě nejzajímavější poslední příspěvek Věry Němečkové nazvaný „Svatá Anežka na bankovkách, mincích a medailích", která svým způsobem navázala na dřívější stať Jarmily Háskové z roku 1990.

Sborník je nejen hlubokou sondou do života jedné z nejvýznamnějších žen z rodu Přemyslova, ale i zajímavým příspěvkem k životu žen ve středověku vůbec.

Marek Zágora

Církev, žena a společnost ve středověku: Sv. Anežka Česká a její doba, Oftis spolu s Biskupstvím královéhradeckým - Diecézním teologickým institutem za podpory FF UHK, Ústí nad Orlicí 2010, 216 stran, cena 72 Kč.

Obsah:

I. Sv. Anežka - Život a dílo

Petr Piťha: Ženská linie českých duchovních dějin

Christian-Frederik Felskau: Agnes und die anderen: Der Anteil der Frauen am evangelischen Aufbruch in Böhmen und Mähren während der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts

Marek Pučalík O. Cr.: Sv. Anežka Přemyslovna (1211-1282), zakladatelka řádu křižovníků s červenou hvězdou

Sr. Ludmila Pospíšilová OSF: Anežka a její boj o řeholi

II. Sv. Anežka a její doba - Postavení ženy ve středověké společnosti

Tomáš Petráček: Evangelium, církev a žena: několik tezí k postavení ženy ve středověkém křesťanstvu

Kateřina Čadková: Ženská zbožnost 13. věku - stejné výzvy, různý prostor? Srovnání prostředí Itálie a českých zemí

Pavel Blažek: Žena očima středověkých kazatelů. Kázání ad mulieres Humberta de Romanis († 1277)

Pavel Hruboň: Papežská kurie a ženské kláštery na Moravě ve středověku (od prvních ženských založení do konce vlády Karla IV.)

Maria Pretzschner: Margareta von Ungarn - eine Heilige der Árpadendynastie (1242-1270/71, Kultapprobation 1276, Heiligsprechung 1934)

III. Kult sv. Anežky a jeho odraz v kultuře

Jan Kalivoda: Rari nantes in gurgite vasto: Anežská hagiografie ve víru staletí

Zuzana Všetečková: Poznámky k interpretaci iluminací ve Františkánském brevíři z UPM v Praze (C 7681)

Věra Němečková: Anežka na bankovkách, mincích a medailích