Varšava: Autor projektu Europa Jagellonica Doc. Dr. Jiří Fajt hovoří o výstavě ve Varšavě

Výstava Europa Jagellonica, největší umělecko-historický projekt desetiletí, se přesunula z Kutné Hory do Varšavy, kde zůstane na dvou místech do 27. ledna. Kvůli kauze České republiky s firmou Diag Human však chybí 27 uměleckých děl z českých státních sbírek, které Ministerstvo kultury ČR nepustilo přes hranice. Autora projektu Europa Jagellonica Doc. Dr. Jiřího Fajta jsme se zeptali na podrobnosti.

Peter Kováč: V čem se repríza výstavy o kultuře na dvorech jagellonských králů liší od české premiéry v Kutné Hoře?

Jiří Fajt: V části výstavy, kterou diváci najdou v Královském zámku ve Varšavě, je česká účast slabá, neboť v tak krátkém čase nebylo možné chybějící exponáty nahradit. Nejvíce to postihlo prezentaci dvorského umění českého a uherského krále Vladislava II. Lituji, že tu třeba nejsou umělecká díla z hradu Křivoklát, oblíbené rezidence Jagellonců. Jsou tu i další mezery, způsobené jednostranným rozhodnutím polského managementu rezignovat na některé zápůjčky, například ze sbírek Kunsthistorisches Museum ve Vídni nebo londýnské British Library.

PK: Proč se to stalo?

JF: Kolegové v Královském zámku ve Varšavě se v srpnu rozhodli jít vlastní cestou - a mám za to, že to nebylo zrovna ku prospěchu původního záměru. Výstava byla po tři roky domlouvána a všemi partnery odsouhlasena jako společný projekt s jednotnou vizuální identitou a architektonickým řešením. Takže to je škoda.

PK: Jak vypadá druhá část výstavy v Národním muzeu ve Varšavě?

JF: Tady je představena umělecká tvorba jagellonských zemí - Litvy, Polska, Čech a Uher - a některé kulturně-historické fenomény, které charakterizují jagellonskou dobu, jako bylo hornictví, zbožnost, humanismus či raná severská renesance. Návštěvník rozpozná jednotný autorský rukopis v obsahu i prezentaci, jak byl k vidění v Kutné Hoře. Splnil se tím i náš hlavní cíl, aby umění, které vzniklo v zemích, kde vládli Jagellonci, dostalo mezinárodní rozměr.

PK: Nejsou však i tam ochuzeny české země, když chybějí zápůjčky ze státních institucí?

JF: Máme tam cenná díla z majetku církve doplněná uměleckými díly z nestátních zámků, muzeí a galerií. Velkou pozornost třeba vzbuzuje umělecky mimořádný deskový oltářní obraz sv. Anny Samotřetí z kutnohorského kostela Panny Marie Na Náměti. Sál věnovaný Praze jsme museli zásadně přestavět, takže dneska by patrně nikdo z nezasvěcených návštěvníků nepostrádal ta díla, která pro tuto část byla původně zamýšlena.

PK: Co si myslíte o dlouholeté kauze, kdy zapůjčování děl českého umění ze státních sbírek brání spor s firmou Diag Human, protože panuje obava, že tato firma zabaví všechna cennější díla, která Česká republika zapůjčí do zahraničí?

JF: Velmi bych si přál, aby zodpovědná místa státní administrativy k tomuto vážnému problému, který zásadně ztěžuje prezentaci české kultury v zahraničí, přistoupila věcně a konstruktivním způsobem. Konkrétně třeba sestavením expertní skupiny, která by se zapojila do probíhající mezinárodní diskuse o právní ochraně uměleckých děl a prezentaci evropského kulturního dědictví na úrovni Evropské komise.

Internet:

http://www.stavitele-katedral.cz/warszawa-varsava-europa-jagellonica-1386-1572-sztuka-i-kultura-w-europie-Środkowej-za-panowania-jagiellonow/