Vídeň a Kolín nad Rýnem (Wien, Köln): Vyšel užitečný německý sborník ke stavební praxi v době vrcholného a pozdního středověku Die Kirche als Baustelle

V Drážďanech se na Technické univerzitě konají pravidelně semináře a kolokvia, jejichž tématem je zázemí vzniku velkých středověkých staveb z pohledu dobové technologie, organizace práce i sociální historie. Prvním výsledkem této aktivity byly dva sborníky: Werkmeister der Spätgotik: Position und Rolle der Architekten im Bauwesen des 14. bis 16. Jahrhunderts (2009) a Werkmeister der Spätgotik: Personen, Amt und Image (2010), které editorsky připravili Stefan Bürger a Bruno Klein.

Nyní vyšel třetí reprezentativní sborník Die Kirche als Baustelle (2013), který se týká každodenní činnosti na staveništích středověkých katedrál, velkých městských chrámů a klášterů, detailní analýzy stavebních procesů, uplatnění dobové techniky, ale také role církevních i světských donátorů a objednavatelů. Zájemce v knize najde řadu inspirujících příspěvků.

Bruno Klein, velký znalec německé a francouzské gotiky, otevírá bilancujícím příspěvkem téma stavební praxe na velkých stavbách evropského středověku. Další otištěné studie se pak týkají konkrétních staveb v Německu, Itálii, Francii, Španělsku a Anglii.

Stefana Bürgera zaujala dokumentace jednotlivých etap stavby kostela sv. Anny v Annabergu, kde pracoval i Jakob Heilmann von Schweinfurt, žák či spolupracovník Benedikta Rejta. Autor ukazuje na nejrůznější písemné i „hmotné" prameny (letopočty na stěnách budovy i na liturgickém vybavení v interiéru), které nám naznačují konkrétní postup prací při budování chrámu. Má to svoji analogii k českému bádání, které se týká kostela v Mostě.

Klaus Tragbar se věnuje poznámkám k stavbě katedrály v Sieně v Toskánsku ve 13. a 14. století. Čerpal především z nedávno publikovaných pramenů v rámci německého projektu Die Kirchen von Siena (Forschungsprojekt des Kunsthistorischen Instituts in Florenz - zde jde především dvě publikace vzniklé z tohoto velkorysého programu: Andrea Giorgi a Stefano Moscadelli, Costruire una cattedrale 2005 a 3. díl z edice Die Kirchen von Siena Der Dom S. Maria Assunta 2008). Tragbar přehledně hodnotí vše, co se od roku 1226/1227 ke stavbě zaznamenává v tzv. bicherně (spisy účetního úřadu města Sieny) a to až do roku 1337, kdy se rozhodlo o stavbě nové katedrály.

Jens Niebaum věnuje pozornost staveništi renesanční katedrály sv. Petra v Římě v letech 1506 až 1547. Huť se tu jmenovala Fabbrica di San Pietro a autor se podobně zabývá její organizaci za papeže Julia II. (včetně jednotlivých úřadů s tím souvisejících) a poté reformě struktury za medicejského papeže Lva X. i za Klementa VII a Pavla III.

Peter Kurmann si jako téma zvolil katedrálu v Remeši, která je pro tohoto badatele osudovým celoživotním tématem. Jeho zájem je věnován sporům mezi městem a kapitulou a biskupem, které vedly v Remeši ve 30. letech 13. století až k revoluci, kdy stavební materiál určený pro katedrálu i stavební opracované články vzbouřený dav obyvatel používal jako munice do katapultů, ničících domy kanovníků a palác biskupa.

Eva Maria Waldmann se pustila do zkoumání archivních zpráv k jednotlivým etapám budování florentského františkánského kláštera Santa Croce a do způsobů jejich financování. Je to část její připravované knihy o stavebních dějinách tohoto toskánského opatství od 13. a 16. století. K Florencii se vztahuje také studie týkající se provozu hutě při stavbě renesančního augustiniánského chrámu San Spirito, kterou napsala Claudia Jentzsch,

Jens Rüffer se zabývá organizací práce a mzdou na staveništích v Anglii ve 13. a 14. století, konkrétně ve Westminsterském opatství a v katedrále v Exeter. K Westminsterském opatství opatství existují z doby vlády Jindřicha III. zachovány dílčí účty za období jednoho roku, které jsou cenným pramenem pro poznání stavební praxe v době vrcholného středověku. Podobný článek nedávno autor publikoval i ve sborníku k výstavě Der Naumburger Meister (3. díl; 2012)

Dva příspěvky jsou věnovány stavební praxi v Nizozemí a to ve vztahu mezi městským magistrátem a církví, takže se tu řeší otázky městské sakrální topografie nebo chrámové stavby a městské identity. Část studií se vztahuje k císaři Karlu IV., což je nyní v Německu populární téma.

Katja Schröck se speciálně zabývá architekturou pražské katedrály sv. Víta s obsáhlou citací německé a české literatury. Její zájem se především obrací na dílo Matyáše z Arrasu a tzv. problémový pilíř na vnější stavby u věnce kaplí. Matyášovo umění bylo podle ní plně jasu, jasně strukturováno a se snahou o čistou a přehlednou formu. Gerhard Weilandt se poukazuje na ikonografii západního průčelí Frauenkirche v Norimberku z hlediska kultu a císařské ideologie spojené s Karlem IV.

Dany Sandron se pak zabývá vztahem Notre-Dame v Paříži a královským francouzským dvorem, Jean-Sébastien Sauvé řeší podobné téma ve vztahu císařů ke katedrále ve Štrasburku. Sborník Die Kirche als Baustelle nesporně stojí za pozornost všech, kteří se zabývají středověkou architekturou.

PhDr. Peter Kováč

Kirche als Baustelle: Große Sakralbauten des Mittelalters (editoři: Bruno Klein, Katja Schröck a Stefan Bürger), 428 stran, nakladatelství Böhlau, Wien a Köln 2013, cena 54 eur.

Editoři:

Katja Schröck ist Wissenschaftliche Mitarbeiterin am Lehrstuhl für Christliche Kunst der Spätantike und des Mittelalters der TU Dresden. Bruno Klein ist Professor für Christliche Kunst der Spätantike und des Mittelalters an der TU Dresden. Stefan Bürger ist Privatdozent am Lehrstuhl für Christliche Kunst der Spätantike und des Mittelalters der TU Dresden.

Anotace nakladatelství:

Wer sich heute große mittelalterliche Kirchen in den alten Städten Europas anschaut, sieht zumeist nur das künstlerische Resultat, ohne die schwierige Entstehungsgeschichte dieser Monumente zu bedenken. Die Bauherren lösten mit ihrem Bauauftrag stets Prozesse aus, die sie in vielerlei Hinsicht nicht überblicken konnten: Weder ließ sich die zeitliche Dauer abschätzen noch die endgültige künstlerische Gestalt. Vor allem aber vermochten sie die potenzielle soziale Dynamik eines solchen Projektes nicht zu kalkulieren, da solche großen Bauvorhaben das Engagement zahlreicher Personen und Gruppen erforderten. Dabei konnte jeder Stifter und Förderer versuchen, seine soziale Stellung und politische Position zu stabilisieren oder zu verändern. Dass diese Aktivitäten als Teil der baukünstlerischen Qualität zu verstehen sind, wird im vorliegenden Band systematisch und anhand zahlreicher Einzelfälle dargestellt.

Internet:

http://www.boehlau-verlag.com/978-3-412-20976-6.html

Příspěvky:

Bell, Peter, Die "fabrica" Babels : gebaute Wirklichkeit in Bildern des Spätmittelalters

Beltramo, Silvia, The construction sites of the mendicant orders in northwestern Italy (13th - 15th centuries) : "civitas", masters and architecture.

Bischoff, Franz, St. Ulrich und Afra in Augsburg - ein benediktinisches Großbauprojekt im städtischen Kontext

Bürger, Stefan, Bauen bildet ab - eine Baustellengeschichte zur "schönen und kunstreichen St. Annenkirche" in Annaberg

Hurx, Merlijn, City churches in Holland - combining ambition with pragmatic building strategies (1350 - 1550)

Jentzsch, Claudia, Partizipation am Bau der Augustinerkirche Santo Spirito in Florenz

Karge, Henrik, Von der bischöflichen zur königlichen Apostelkirche - Transformationen des Memorialbaus in Santiago de Compostela: der Bischof und die Bürger - Auseinandersetzungen um den Bau der Kathedrale von Santiago de Compostela

Klein, Bruno, Bauen bildet - Aspekte der gesellschaftlichen Rolle von Bauprozessen mittelalterlicher Großbaustellen

Köhl, Sascha, "Ter eeren vander selve stad"? : städtischer Kirchenbau, soziale Ordnung und politische Identität im spätmittelalterlichen Brabant.

Kurmann, Peter, Baustelle und Barrikaden : die Kathedrale von Reims im Spannungsfeld kirchlichen Machtanspruchs und unternehmerischer Freiheit

Longhi, Andrea, L'organisation et la comptabilité des chantiers à l'époque des principautés territoriales dans la région subalpine occidentale (XIVe - XVe siècles)

Lüpnitz, Maren, Dombaumeister und Domkapitel beim Bau des Kölner Domchores - eine bauarchäologische Spurensuche

Niebaum, Jens, Die Peterskirche als Baustelle - Studien zur Organisation der Fabbrica di San Pietro (1506 - 1547)

Reveyron, Nicolas, Le chantier dans le chantier: archéologie des chapelles latérales de la nef

Rüffer, Jens, Arbeitsorganisation und Lohnmodelle in den Baurechnungen von Westminster Abbey und Exeter Cathedral

Sander, Andrea, Die mittelalterliche Kollegiatstiftskirche St. Marien in Wurzen - ein bischöflicher Bau im Westen des Meißner Bistums?

Sandron, Dany, La cathédrale et les rois: Notre-Dame de Paris (XIIe - XIIIe siècles)

Sauvé, Jean-Sébastien, Der Kaiser und das Straßburger Münster

Schröck, Katja, Der Prager Veitsdom - Aspekte des Bauens

Steiger, Helga, Der Chorbau an St. Michael in Schwäbisch Hall - ein Bauprojekt einer Reichsstadt im politischen Wandel

Tragbar, Klaus, Wie man eine Kathedrale baut: Anmerkungen zum Baumanagement des Doms in Siena

Waldmann, Eva Maria, Die etappenweise Vollendung der Franziskanerkirche Santa Croce in Florenz: Fundraising und Bauökonomie im Hochmittelalter.

Weilandt, Gerhard, Der ersehnte Thronfolger - die Bildprogramme der Frauenkirche in Nürnberg zwischen Herrschaftspraxis und Reliquienkult im Zeitalter Kaiser Karls IV.

Wendland, David, Rodrigo Gil de Hontañóns Handbuch zum spätgotischen Kirchenbau