Vídeň: Katalog Arcimboldo–Bruegel–Bassano: Die Zeiten der Natur (Kunsthistorisches Museum)

Malíř Albrecht Dürer, když měl shrnout svoje zkušenosti z pobytu v Benátkách a studia italského umění, prohlásil, že renesance přímo souvisí se starověkým odkazem. „Co není po antickém způsobu, není dobré.“

Renesance však nebyla jen o následování antiky, o napodobování či tvůrčí interpretaci antických reliéfů a soch. Nebylo to také jen důsledné čtení Vitruviových Deseti knih o architektuře a přímé studium antických památek pozorovaných z hlediska tohoto teoretického traktátu.

Renesance přišla také s požadavkem, že tvorba malíře i sochaře musí být opřena o teorii a vědu. A zase nešlo jen o budování prostoru v obrazech a reliéfech pomocí matematicky zkonstruované perspektivy nebo o promýšlení a bádání lidských proporcí k zachycení lidské postavy.

Obsáhlý vídeňský katalog k výstavě Arcimboldo–Bruegel–Bassano: Die Zeiten der Natur ukazuje, že součástí toho všeho bylo důsledné studium přírody a světa v jejich jednotlivostech i vzájemně propojeném celku.

Tímto problémem se kdysi zabýval historik umění Erwin Panofsky ve studii nazvané Artist, scientist, genius notes on the „Renaissance-Dämmerung“ (Wallace K. Ferguson ed., The Renaissance, New York 1962 s. 123-182). Dospěl k závěru, že výrazného pokroku v lékařství, vědě, přírodovědě, anatomii se v 15. a 16. století dalo dosáhnout jen tím, že malíři nabídli vědcům přesné kresby, které přírodu i lidské tělo věrně reprodukovaly a interpretovaly.

Sám Leonardo da Vinci, průkopník v těchto snahách, napsal ve svých poznámkách, aby ti, co anatomická bádání pouze slovně popisují, zanechali marných snah, protože pouze kresba umělce dokáže přesně definovat časti a vnitřnosti lidského těla.

Objevování světa přírody v renesanci se nyní věnuje vídeňská publikace. Je to kniha o Arcimboldovi, Bruegelovi a Bassanovi, jak zní titul katalogu, ale články jsou tam věnovány i takovým tématům, jako je třeba vývoj benátské agronomie v 16. století, vědeckým patronům malířů, propojení venkova a města, studiu přírody na dvoře Rudolfa II. v Praze a v medicejské Florencii.

Je to pohled na italské i nizozemské renesanční umění 16. století z jiného zorného úhlu, než bývá běžné a obvyklé.

Renesance neznamenala nové objevení světa a člověka, vesmíru a času, jak se nejednou uvádí. Toho po antice dosáhl už vrcholný středověk. Nabídla však – řečeno slovy Panofského – novou koncepci pohledu na člověka, svět, přírodu i čas. Krok za krokem to na každé stránce dokládá i vídeňský katalog.

Pieter Bruegel detailně studoval zásadní proměny přírody v průběhu roční doby. Leandra Bassana zajímalo propojení venkovanů s jejich prostředím v pozdně renesančním Venetu. Giuseppe Arcimboldo se zhlédl s dobových herbářích a vědeckých pojednání o zvířectvu a z fragmentů přírody sestavoval fantazijní portréty a alegorie.

Většinou se v šíření renesance uvažuje o vlivu směřujícím od jihu na sever, ale autoři katalogu ukazují, že i opačný směr ze severu na jih měl také značný význam pro podobu evropského umění v 16. století. Benátský malíř Giorgione byl ve svých krajinách možná více blízký malířům podunajské školy než svým italským renesančním současníkům. Škoda, že právě autoři, jako byl třeba Albrecht Altdorfer, ve vídeňské publikaci chybí.

Hlavní editorkou bohatě vybaveného katalogu je Francesca Del Torre Scheuch, kurátorka Uměleckohistorického muzea ve Vídni, mj. spoluautorka knih Titian's Vision of Women nebo Parmigianino e Pratica dell'alchimia. Pro detailní poznání renesance v evropském umění jde o jeden z významných současných badatelských příspěvků.

Peter Kováč

Francesca Del Torre Scheuch (ed.), Arcimboldo–Bruegel–Bassano: Die Zeiten der Natur, 335 stran, německá verze nakladatelství Belser a Kunsthistorisches Museum Wien 2025, anglická verze nakladatelství Hannibal a Kunsthistorisches Museum Wien 2025, cena 49 eur

This publication accompanies the exhibition of the same title at the Kunsthistorisches Museum in Vienna, from 11 March to 29 June 2025

Internet:

https://shop.khm.at/en/shop/detail?shop[showItem]=100000000038508-3477-02

How did people in the Renaissance perceive nature and time? How were these relationships visualized in art? And what role did the fascinating cycles of seasons and months – expressed in ever-new and diverse forms – play in this context?

These are some of the central questions explored in this volume. Masterpieces by Pieter Bruegel the Elder, Giuseppe Arcimboldo, Jacopo and Leandro Bassano, and many others are examined not only from an art historical perspective but also in terms of their content and original purpose for the patrons who commissioned them.

In addition to paintings, sculptures, and tapestries, the book presents clocks, globes, scientific instruments, and calendars, along with manuscripts and printed works related to the theme. Together, these objects illustrate how humanity oriented itself in the world and sought to find its place within it.

This publication accompanies the exhibition of the same title at the Kunsthistorisches Museum in Vienna, from 11 March to 29 June 2025.

Francesca Del Torre Scheuch is a curator at the Kunsthistorisches Museum in Vienna, Austria. She has contributed to numerous publications including Titian's Vision of Women: Beauty - Love - Poetry (2021), Natura in posa: capolavori dal Kunsthistorisches Museum di Vienna in dialogo con la fotografia contemporanea (2019) The Habsburg Dynasty: 600 Years of Imperial collections : 150 years of friendship Austria-Japan (2019) and Kunst voller Wein (2012).