Vídeň (Wien): Gustave Courbet: realista a rebel – atraktivní výstava velikána francouzské malby v Leopold Museum

V roce 1971 vydala přední americká historička umění Linda Nochlin knihu nazvanou anglicky Realism, kde představila dva nejvýznamnější představitele tohoto směru: Gustave Courbeta a Édouarda Maneta. Manet se sem opravdu hodí víc než do dějin impresionismu. Takže oni dva měli velkou zásluhu na nové podobě francouzského umění. Žel Courbet u širší veřejnosti zůstává stále neprávě v Manetově stínu.

Leopold Museum ve Vídni hostí do 21. června 2026 vynikající výstavu Gustave Courbet: realista a rebel, která nabízí mimořádnou příležitost, jak se s odkazem Manetova konkurenta důkladně seznámit. Bilance je velmi rozsáhlá a zahrnuje obrazy ze všech tvůrčích období umělce, který rád společnost provokoval. Najdeme tam portréty a autoportréty, zachycení sociální reality, smyslné ženské akty, dramatické krajiny z jeho rodného kraje kolem Ornans, monumentální mořské výjevy i „lovecká“ zátiší.

Organizátorům se podařilo získat cenné zápůjčky ze soukromých i státních sbírek. Na výstavě se tak podílí Musée d'Orsay v Paříži, Metropolitan Museum of Art v New Yorku nebo National Gallery v Londýně.

Courbet odmítal idealizované historické motivy a maloval svět takový, jaký byl, navíc se silným sociálním cítění a sympatiemi pro nižší vrstvy společnosti. Šlo mu vždy o neidealizovanou krásou.

Výstava skvěle ukazuje, jak jeho radikální realismus otevíral cestu modernímu umění. Řada krajin třeba odkazuje k budoucí tvorbě Paula Cézanna a obraz Bonjour Monsieur Courbet připomene podobný obraz Bonjour, monsieur Gauguin ze sbírky francouzského umění Národní galerie v Praze.

Malba Bonjour Monsieur Courbet patří k atrakcím výstavy a byla do Vídně zapůjčena z Musée Fabre v Montpellier kam ji sám malíř věnoval. Představuje setkání umělce s jeho mecenášem Alfredem Bruyasem na cestě do Montpellier. Courbet má na zádech přenosný stojan a malířské náčiní. Muzeum v Montpellier obraz půjčuje do zahraničí pouze při zvláštních příležitostech…

Erotickou atrakcí výstavy jsou díla, která Courbet maloval pro privátní „necudnou“ sbírku osmanského diplomata Chalil Beje (psaný též anglicky jako Khalil Bey), velkého sběratele umění a vášnivého hazardního hráče. Je to nejen proslulý obraz Spánek, zobrazují nahou černovlásku a blondýnku, jak spolu spí spánkem zapomnění (ze stálé expozice Petit Palais v Paříži DETAIL NA REPRODUKCI), ale také ženský klín nazvaný Počátek světa, nejprovokativnější obraz 19. století, který Musée d'Orsay zapůjčuje do zahraničí také jen výjimečně. Vídeň je čtvrtou výstavou, kam se obraz dostal!

Courbet jako bytostný realista pracoval s tématem ženské sexuality a intimity bez jakýchkoliv mytologických příkras. I Manetova Snídaně v trávě působí vedle těchto obrazů jako krotká erotická hra, kde nahá žena vypadá spíše jako variace na umělecké alegorie 19. století než jako provokativní pařížská kráska.

Z Palais des Beaux-Arts v Lille dorazil do Vídně rozměrný obraz Po večeři v Ornans (francouzsky: L'Après-dînée à Ornans). Šlo o Courbetovu první monumentální realistickou malbu s postavami téměř v životní velikosti. Děj se odehrává v domě Courbetova přítele Cuénota a v interiéru domku je zobrazen i malířův otec. Realistický styl malby i kompozice jsou výrazně ovlivněny barokním velikánem Caravaggiem a jeho slavným římským obrazem Povolání sv. Matouše.

Malba Po večeři v Ornans se objevila na pařížském Salonu v roce 1849 a malíř si za ní odnesl zlatou medaili. Podobné intimní interiérové scény byly dříve zobrazovány v malých obrazech, zatímco velké formáty byly vyhrazeny pro úctyhodné historické obrazy. Šlo tedy o průlom v historii francouzské malby.

Courbet také jako první v historii uspořádal vlastní výstavu v provizorním pavilonu (Pavilon realismu), když mu porota Světové výstavy odmítla vystavit jeho klíčová díla. Tím založil tradici nezávislých výstav, kterou později proslavili impresionisté. Jeho bilance byla představena v roce 1855 v rámci pařížské Světové výstavy. Courbet tam měl i svůj slavný obraz Ateliér, který je ve Vídni zastoupen pouze velkoformátovou fotografií.

Rakouská výstava věnuje velký prostor Courbetovým krajinám z okolí rodného Ornans (narodil se tam v roce 1819) a také obrazům moře na severu Francie, které umělec zachycuje jako živelnou, nezkrotnou hmotu, často pomocí malířské špachtle, což dává obrazům specifickou texturu a energii.

Uceleně jsou představena i malířova pozdní díla z exilu ve Švýcarsku, kam emigroval po pádu Pařížské komuny a kde také v roce 1877 zemřel. Komuny se aktivně účastnil a byl obviněn ze stržení Vendômského sloupu, symbolu bonapartismu. Čekalo ho v Paříži 6 měsíců vězení, a nakonec i útěk z Francie, protože mu hrozilo, že bude muset zaplatit nové postavení zmíněného sloupu. Ve Vídni je i obraz uloveného pstruha s nápisem, že ho Coubert namaloval v „železech“, tedy během pobytu ve vězení.

Jeho poměrně krátký život (zemřel ve věku 58 let) byl neustálým bojem proti autoritám, ať už uměleckým nebo politickým, a spojen se skandály s milenkami a modelkami. Courbet se nikdy neoženil, i když měl nemanželského syna. Prohlásil prý, že je „ženatý s uměním“.

Pokud se chcete s uměním tohoto bouřliváka v reprezentativní podobě seznámit, tak výstava ve Vídni je k tomu skvělou příležitostí. Mám doma reprezentativní katalog největší výstavy Gustava Courbeta, která se uskutečnila v New Yorku v roce 2008. Vídeňská výstava nabízí zhruba dvě třetiny toho, co bylo tehdy v USA vystaveno, a to včetně těch nejslavnějších obrazů, které byly i v Metropolitan Museum of Art před osmnácti lety tou nejhledanější atrakcí.

Peter Kováč

GUSTAVE COURBET, Realist and Rebel, Leopold Museum Wien,  do 21. června 2026, otevírací doba: denně kromě úterý od 10:00 do 18:00 hodin

Anotace pořadatele výstavy:

Gustave Courbet is considered the most eminent exponent of realism, who boldly defied the idealizing conventions of 19th-century art. A spearhead of a socially committed type of painting, the artist also became known for his political involvement following the demise of the French Empire in 1870 through his role in the 1871 Paris Commune. In his portraits, landscapes and still lifes, the “dreamer” Courbet showed a quiet, contemplative world which appears in contrast to the rapid political and industrial changes of his time. With his self-confident demeanor, the importance he placed on artistic autonomy, his penchant for provocation and his revolutionary style of painting, he became a rebel of the art scene.

The large-scale retrospective at the Leopold Museum is the first solo exhibition dedicated to Courbet in Austria, featuring works from all periods of the artist’s oeuvre, and affording a comprehensive overview of his painterly and graphic work. The presentation starts with Courbet’s early, iconic self-portraits, and continues via his revolutionary paintings on themes like social realism and artistic bohemianism all the way to his sensually charged female nudes. Further emphases include his landscapes, depicting the region surrounding his native Ornans, powerful seascapes, as well as renderings from his time in Swiss exile.