knižní novinky detailvídeň (wien): publikace in hoc precioso monomento. die bestattung kaiser friedrichs iii. im wiener stephansdom – výsledky částečného průzkumu hrobu císaře fridricha iii.

Vídeň (Wien): Publikace In Hoc Precioso Monomento. Die Bestattung Kaiser Friedrichs III. im Wiener Stephansdom – výsledky částečného průzkumu hrobu císaře Fridricha III.

Vídeňské Uměleckohistorické muzeum vydalo ve spolupráci se stavební hutí Dómu sv. Štěpána bohatě ilustrovanou kolektivní publikaci nazvanou „In Hoc Precioso Monomento“ s podtitulem „Die Bestattung Kaiser Friedrichs III. im Wiener Stephansdom“, která přibližuje především výsledky částečného průzkumu interiéru hrobu císaře Fridricha III. Habsburského (1415–1493).

Ze čtrnácti pohřebišť králů a císařů Svaté říše římské v pozdním středověku je pouze jediné, které nikdy nebylo vypleněno či z jiných důvodů pozměněno. Oním místem je hrob římského císaře Fridricha III. ve Svatoštěpánském dómu. Císařův monumentální náhrobek je pak jedním z nejvýznamnějších pozdně středověkých uměleckých děl.

V roce 2013 se podařilo pořídit malým otvorem první snímky interiéru proslulého hrobu. Vzniklé fotografie se následně staly jedinečným svědectvím o panovnických pohřbech na přelomu pozdního středověku a raného novověku. S výsledky průzkumu byli nejprve seznámeni odborníci. Nyní se s nimi může prostřednictvím zajímavé a podnětné publikace seznámit i širší veřejnost.

Samotné nahlédnutí do císařova hrobu je možné přirovnat k objevení nevykradené Tutanchamonovy hrobky. Ve 20. století se dokonce tvrdilo, že císařův hrob je ve skutečnosti prázdný, že Fridrich III. v něm nebyl vůbec pohřben. Tyto dohady vedly k tomu, že byl v roce 1969 udělán do náhrobku malý otvor, kterým pak byla za pomoci zrcadel a světel zahlédnuta mrtvola a malá část pohřební výbavy. Fotografie tehdy ale nemohly být pořízeny. Ty vznikly teprve v roce 2013, kdy byl po letech opět „otevřen“ zazděný otvor.

Právě pořízené unikátní snímky jsou středobodem zájmu autorů publikace. Velkou vypovídací hodnotu mají nejen pohřební insignie – koruna, žezlo a říšské jablko – ale i textilie, do nichž je mrtvé tělo zahaleno. Jedinečné jsou i velké pozlacené kovové desky s texty, v nichž jsou velebeny nejen činy Fridricha III., ale i jeho syna a nástupce Maxmiliána I. (1459–1519). Byl to právě Maxmilián, kdo nechal po otcově smrti dokončit monumentální náhrobek a v roce 1513 do něj uložit i jeho ostatky.

Úplné otevření hrobu nebylo v roce 2013 možné, nelze jej ale očekávat ani v blízké budoucnosti. Z hrobky byly alespoň vyjmuty malé zlomky z unikátní glazované keramické rakve a kousek textilie, které budou podrobeny dalšímu průzkumu.

Publikace je rozdělena do dvou částí, kterým předchází pokus o grafickou rekonstrukci situace v hrobu, která je vytvořena na základě pořízených snímků. Texty první části jsou věnovány Fridrichovu pohřbu, náhrobku a také průzkumu interiéru císařova hrobu. Druhá část pak seznamuje s prvními výsledky a analýzami „předmětů“, které se skrývají pod monumentální horní deskou.

Hned první text přibližuje samotné prozkoumávání vnitřních prostor Fridrichova hrobu v roce 1969 a především pak v roce 2013. V krátkosti jsou představeny i první poznatky, které šlo vyčíst hlavně ze vzniklých fotografií. Následující text je zasvěcen vzniku samotného náhrobku, jehož horní deska s vyobrazením císaře je dílem slavného pozdně středověkého sochaře Niclause Gerhaerta z Leydenu. Jedná se o sochařovu poslední velkou zakázku. Jako celek byla císařova monumentální hrobka dokončena až několik desetiletí po sochařově smrti. Ten zemřel ve Vídeňském Novém Městě v červnu 1473, o dvacet let dříve než samotný Fridrich III. Hlavním pokračovatelem v jeho práci byl pak sochař Michael Tichter.

Další příspěvek přibližuje císařovu smrt v Linci v roce 1493, jeho celkem tři pohřby a průběh pohřebních liturgií, tzv. exekvií. Poslední text první části seznamuje s písemnými a obrazovými prameny 16. století, které přibližují nejen pohřeb Fridricha III., ale i Maxmiliána I. a jeho vnuka Ferdinanda I., jehož ostatky jsou uloženy ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě.

Předěl mezi texty první a druhé části tvoří jednačtyřicet stran barevné obrazové přílohy, která představuje především často velice detailní snímky ze samotné hrobky. Na obrazovou přílohu pak plynule navazují další texty, které z části vycházejí právě z předcházejících fotografií.

V prvním textu je pojednáno o nápisech, které jsou dobře viditelné na snímcích z hrobky. Dlouhé texty autentik na pozlacených kovových deskách, které jsou umístěny na delších stranách tumby, jsou přepsány a přeloženy. Jsou místa, která nelze jednoznačně přečíst, přesto se je autorka textu, Renate Kohn, pokusila zrekonstruovat. Je v nich zmíněn a chválen nejen samotný císař Fridrich III., ale i jeho syn Maxmilián I. Na snímcích jsou čitelné i nápisy na pohřebních insigniích (říšské jablko a koruna). Autorka zkoumá nejen obsah nápisů, ale i jejich provedení a písmo, které je renesanční.

Velká pozornost je věnována i zachyceným pohřebním insigniím. Jedná se o korunu, žezlo a jablko. Viditelný je navíc ještě meč a původně na hrudi císaře umístěná socha ukřižovaného Krista, která je dnes ale poškozená. Jednotlivé předměty jsou nejen popsány, ale autor textu se pokouší určit i použitý materiál, kterým je u pohřebních insignií nejpravděpodobněji slitina stříbra. Koruna s říšským jablkem byly bezpochyby vytvořeny přímo k císařově pohřbu. Koruna s mitrou pak vykazuje znaky charakteristické pro počátek 16. století, lze tedy předpokládat, že byla vytvořena k pohřbu v roce 1513. Se stejnou korunou je císař vypodobněn i na horní desce náhrobku. Koruna je pak hlavním znakem vysokého postavení svého nositele, císaře Svaté říše římské.

Následující stať je věnována textiliím z Fridrichova hrobu. Na základě pořízených snímků není bohužel možné určit, v jakém oděvu byl císař pohřben. Proto autorka nejprve představuje dochované písemné záznamy o císařově oděvu a pracuje i s dochovanými obrazovými prameny, zejména s Fridrichovými reprezentativními portréty. Přibližuje i dochované textilie z jiných středověkých panovnických hrobů, mezi nimiž pak vyniká především dochovaná výbava z hrobů vladařů pohřbených ve Svatovítské katedrále v Praze (Karel IV.). Seznamuje i s výsledky průzkumu fragmentu sametu, který byl odebrán v roce 2013. Jedná se o textilii, která kryje císařovy ostatky.

Uvnitř tumby byly objeveny stříbrné a také zlaté mince, které byly raženy speciálně u příležitosti pohřbů a byly rozhazovány mezi přihlížející. V případě Fridricha III. jsou doloženy dva typy těchto mincí. Právě těmto speciálním ražbám je zasvěcen další příspěvek, v němž jsou přiblíženy i obrazové předlohy mincí a mincovny, kde byly raženy.

Důležitou součástí publikace je přehled důležitých pramenů a dokumentů, které jsou stručně charakterizovány a přepsány. Jedním z nejdůležitějších pramenů je pak Cuspinianova zpráva o smrti, hrobě a pohřbu Fridricha III.

Publikaci „In Hoc Precioso Monomento. Die Bestattung Kaiser Friedrichs III. im Wiener Stephansdom“ můžeme určitě vnímat jako doplněk k reprezentativní kolektivní monografii o Fridrichově náhrobku, která vyšla v roce 2017 (Renate Kohn (Hg.), Der Kaiser und sein Grabmal 1517–2017. Neue Forschungen zum Hochgrab Friedrichs III. im Wiener Stephansdom, Böhlau Verlag).

I když v rámci projektu nemohly být zodpovězeny úplně všechny otázky, podařilo se alespoň částečně na základě pořízeného unikátního fotografického materiálu a dalších pramenů různé povahy zdokumentovat pohřeb Fridricha III. Habsburského, císaře Svaté říše římské.

 

Marek Zágora

 

Franz Kirchweger - Katja Schmitz-von Ledebur - Heinz Winter - Franz Zehetner (Hrsg.), In Hoc Precioso Monomento. Die Bestattung Kaiser Friedrichs III. im Wiener Stephansdom, Schriften des KHM, Band 20, Kunsthistorisches Museum Wien in Kooperation mit der Dombauhütte zu St. Stephan, Wien 2019, 288 stran, doporučená cena 40 euro

 

Obsah:

ZUM GELEIT

VORWORT

SCHEMATA

Versuch einer graphischen Rekonstruktion der Situation im Hochgrab

BEITRÄGE I

Franz Zehetner, Untersuchungen des Inneren des Friedrichsgrabes

Stefan Roller, Das Grabmal Kaiser Friedrichs III. im Wiener Stephansdom

Miсhail A. Bojcov, Ein Tod, drei Bestattungen und vier Exequien Friedrichs III.

Karl Rudolf, Schriftliche und bildliche Quellen des 16. Jahrhunderts zu den Bestattungen der Kaiser Friedrich III., Maximilian I. und Ferdinand I.

BILDTAFELN

Außen- und Innenansichten des Grabmals Kaiser Friedrichs III. im Wiener Stephansdom

BEITRÄGE II

Renate Kohn, „Valeant Vigeant Floreant Felicissima Nomina Friderici Maximiliani et Philippi Beatissimorum Imperatorum ac Regum in Aeternum“. Die Inschriften im Hochgrab Kaiser Friedrichs III.

Franz Kirchweger, „mit geburlicher andacht und zirlichait umbzulegen verordnet und bevolhen“. Die Insignien im Hochgrab Kaiser Friedrichs III.

Katja Schmitz-von Ledebur, „samad, seiden guldener tucher“. Textilien im Hochgrab Kaiser Friedrichs III.

Heinz Winter, „Friderici Tercii Romanorum Imperatoris Archiducis Austriae Sepultura“. Die Auswurfprägungen aus dem Hochgrab Kaiser Friedrichs III.

Elisabeth Klecker, Der Humanist als Augenzeuge. Die Feierlichkeiten des Jahres 1513 im Panegyricus des Joachim Vadian

ANHANG

Quellen und Dokumente (zusammengestellt von Karl Rudolf)

Cuspinians Bericht zu Tod, Grab und Bestattung Friedrichs III. (De Caesaribus, Straßburg 1540)

 

Internet:

https://shop.khm.at/shop/detail/?shop%5BshowItem%5D=100000000034780-2430-0&cHash=6aae7667b0aea6429a9171836112b000

 

K publikaci Der Kaiser und sein Grabmal 1517–2017. Neue Forschungen zum Hochgrab Friedrichs III. im Wiener Stephansdom:

http://www.stavitele-katedral.cz/wien%E2%80%93koln%E2%80%93weimar-der-kaiser-und-sein-grabmal-1517%E2%80%932017-%E2%80%93-nejnovejsi-poznatky-o-nahrobku-cisare-fridricha-iii-ve-videnskem-domu-sv-stepana-bohlau-verlag/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru