Vídeň (Wien): Ruská avantgarda jako velký historický experiment (Chagall to Malevich - The Russian Avant-Gardes)

Vídeňská Albertina hostí do 26. června rozsáhlou výstavu Od Chagalla k Malevičovi, která představuje malířství ruské avantgardy v letech 1910 - 1920. Bilance se sto třiceti obrazy vznikla ve spolupráci s Ruským muzeem v Petrohradě a zřejmě současná politická situace a trvající embargo ze strany Evropské unie způsobily, že Rusové se rozhodli pochlubit v Rakousku tím absolutně nejlepším, co ve svých sbírkách mají.

Navíc Rakušané přizvali ke spolupráci i přední západoevropská muzea, zejména pařížské Centre Pompidou, Museo Thyssen-Bornemisza v Madridu a Stedelijk Museum v Amsterdamu, proslulé svými sbírkami ruské avantgardy. Dominantou jsou především malby Marka Chagalla, původem z Běloruska, a Kazimira Maleviče, rodáka z ukrajinského Kijeva.

Rané obrazy Chagalla ve Vídni ukazují, jak se malíř inspiroval tradicí ruských ikon a také lidovým uměním, slavnými grafikami - luboky. Jen místo madon a andělů se v jeho malbách vznášejí věční milenci a rabíni a místo architektury nebeského Jeruzaléma se v pozadí objevuje silueta města Vitebska, u kterého se narodil.

Velkoformátové Chagallovy obrazy s židovskými motivy z ruských sbírek doplňuje veleslavný malířův Autoportrét se sedmi prsty, zapůjčený z Amsterodamu. Sedm prstů má snad souvislost se sedmiramenným svícnem. Dalším symbolem výstavy se stala Chagallova procházka, kde kráčí krajinou a nad ním se vznáší jeho nevěsta Bella.

Malevič je zastoupen ranými malovanými kolážemi i vrcholnými díly suprematismu, což je jeho originální podoba geometrické abstrakce. Ač geometrie v umění občas působí jako nuda, především černé čtverce, kruhy a kříže zapůjčené z Ruského muzea v Petrohradu vyvolávají přímo mystický dojmem.

Po boku Chagalla a Maleviče objevíme obrazy dalších osobností: Michaila Larionova, Natalie Gončarovové, Kuzmy Petrova Vodkina, Vasilije Kandinského, El Lisického, Natan Altmana a Alexandra Rodčenka. Hlavní představitel konstruktivismu Vladimir Tatlin má ve Vídni ženský akt, který působí jako modernistická varianta na staré mistry, a slavný autoportrét s čapkou námořníka - dvě nejpůsobivější díla z jeho malířské epizody, než se začal věnovat pouze designu a architektuře.

Reprezentativně je také zastoupen tvůrce analytického umění Pavel Filonov, jehož umění kdysi pro Evropu objevil první monografií český historik umění Jan Kříž (kniha vyšla v Praze v roce 1966). Škoda jen, že Kandinský nemá ve Vídni lepší obrazy.

Výstava působí doslova jako zjevení a je až neuvěřitelné, že v naprosto nepříznivých podmínkách let 1910 - 1920, v době chudoby, krize, nedostatku, válečných a revolučních událostí, a občanské války nabídli představitelé ruské avantgardy originální, různorodé a fascinující umění, které inspiruje dodnes.

Strašné je pak sledovat, jaký byl jejich osud. V emigraci uspěl prakticky jen Chagall a Kandinský, zatímco třeba Gončarovová (dnes na trhu s obrazy první dáma cenových rekordů – v roce 2012 se její zátiší prodalo za téměř 11 miliónů dolarů) se živila v Paříži žebrotou. S těmi, kteří zůstali v Rusku, nemilosrdně zametl Stalin, který avantgardu postupně zcela zlikvidoval. Charakteristický byl z tohoto hlediska výtvarný osud Maleviče, který se ke konci života obrátil k italské renesanci jako trvalé estetické jistotě.

V roce 1962 vydala anglicky a německy historička umění Camilla Gray často recenzovanou knihu Velký experiment: ruské umění 1863 - 1922. Byla jednou z prvních, kdo objevili ono široké a tvořivé panorama východní avantgardy. Současná výstava v Albertině je potvrzením toho, co tehdy Camila Gray dala do názvu své knihy. Obrazy představitelů ruské avantgardy zaujmou originalitou uměleckých koncepcí, experimentálními nápady nejrůznějšího druhu, pozitivní energií, a v mnoha ohledech také vírou v krásu a humanitu. Je to vše, čeho se současnému umění dostává jen výjimečně.

Peter Kováč

Od Chagalla k Malevičovi – ruská avantgarda, Albertina Vídeň, do 26. června, denně 10 – 18 hodin, ve středu do 21 hodin

Internet:

http://www.albertina.at/

Chagall to Malevich - The Russian Avant-Gardes

Vienna  26 February to 26 June 2016

The art of the Russian avant-garde numbers among the most diverse and radical chapters of modernism. At no other point in the history of art did artistic schools and artists’ associations emerge at such a breathtaking pace than between 1910 and 1920. Every group was its own programme, every programme its own call to battle - against the past as well as against competing iterations of the present.

The Albertina is devoting a major presentation to the diverse range of art from that era: 130 masterpieces by Mikhail Larionov, Natalia Goncharova, Kazimir Malevich, Wassily Kandinsky, and Marc Chagall illustrate fundamentally different styles and their dynamic development from primitivism to cubo-futurism and on to suprematism, as well the chronological parallels between figurative expressionism and pure abstraction.

In eleven chapters, Chagall to Malevich traces the brief epoch of the Russian avant-garde as a climactic drama stemming from the diversity of avant-garde movements that were diametrically opposed to one another. Enabling the public to see and experience the visual tensions inherent in this heroic phase of Russian art is the stated goal of this exhibition.

The exhibition is a cooperation of the Albertina, Vienna and the State Russian Museum, Saint Petersburg.