Wien – Köln – Weimar: Kolektivní monografie Die Königserhebung Friedrichs des Schönen im Jahr 1314. Krönung, Krieg und Kompromiss

Anotace:

Nakladatelství Böhlau vydalo kolektivní monografii nazvanou „Die Königserhebung Friedrichs des Schönen im Jahr 1314“ s podtitulem „Krönung, Krieg und Kompromiss“, v níž se autoři věnují volbě Habsburka Fridricha Sličného římským králem a jeho sporu o trůn s druhým zvoleným králem Ludvíkem Bavorem. Jednotlivé texty vycházejí z příspěvků interdisciplinární konference, která se konala k výročí Fridrichovy korunovace v Bonnu.

Po nečekané smrti Jindřicha Lucemburského v srpnu 1313 se uvolnil trůn Svaté říše římské a započal zápas o jeho obsazení. Dne 19. 10. 1314 byl v Sachsenhausenu zvolen římským králem Fridrich. O den později byl pak před branami Frankfurtu zvolen Ludvík Bavorský. Ludvík byl korunován v Cáchách, ale neměl originální insignie a korunovaci provedl mohučský arcibiskup, ne tradiční arcibiskup kolínský. Fridrich byl korunován kolínským arcibiskupem a pravými insigniemi, ale ne v Cáchách, nýbrž v Bonnu.

Situaci měla rozhodnout válka, vítězství by bylo vnímáno jako Boží rozhodnutí. V letech 1314-1322 došlo k několika menším bitvám a šarvátkám. K rozhodující bitvě došlo 28. 9. 1322, kdy Ludvík s výraznou pomocí českého krále Jana Lucemburského porazil svého soka u Mühldorfu. Fridrich byl v bitvě zajat a v zajetí zůstal tři roky. Vítězství ale neznamenalo, že Ludvík měl svou vládu zajištěnou. Roku 1323 papež vyhlásil, že Ludvík je uzurpátorem práv, a měl by se jich vzdát. O rok později jej navíc exkomunikoval a uvalil na něj klatbu. Začal dlouhý spor mezi papežstvím a Ludvíkem Bavorem.

Ludvík se rozhodl pro vyrovnání s Fridrichem Habsburským. Ten se v tajných jednáních vzdal koruny a habsburských říšských lén a jménem svých bratrů musel uznat panství Wittelsbachů. Ludvík pak Fridricha propustil ze zajetí. Tzv. Trausnitzký mír byl zpečetěn společným přijetím eucharistie a polibkem míru. Fridrich dal najevo, že nesouhlasí s papežskou exkomunikací a postavil se proti papeži. Fridrichovi bratři ale mír neakceptovali, a proto následovala další tajná jednání mezi Ludvíkem a Fridrichem. V září 1325 se mnichovskou smlouvou dohodli na společném vládnutí. Fridrich se měl stát spoluvládcem v Německu. Ve smlouvě se oba panovníci nazývají bratry, což je výraz rovnocenného partnerství a vzájemné podpory. Papež smlouvu ale prohlásil za neplatnou. Spoluvláda trvala jen krátce, v únoru 1327 došlo k jejich „rozchodu“ a Fridrich se stáhl z politického života. Zemřel v lednu 1330 a Ludvík Bavor se tak stal jediným vládcem.

Jednotlivé příspěvky se věnují nejen aspektům říšské a rodové politiky, ale též právu, kultuře a umění v období dvojvládí.

Marek Zágora

Annotation des Verlags:

Die Krönung des Habsburgers Friedrich des Schönen im Bonner Münster am 25. November 1314 prägte das römisch-deutsche Königtum nachhaltig, da am gleichen Tag sein Vetter Ludwig der Bayer in Aachen zum König erhoben wurde. In der Folgezeit bekriegten sich beide Herrscher, gelangten aber nach mehr als zehn Jahren zu einem bemerkenswerten Kompromiss und übten die Herrschaft im Rahmen eines Doppelkönigtums gemeinsam aus. Der Band nimmt einen Perspektivenwechsel vor: weg von dem erfolgreicheren und daher intensiver erforschten Ludwig dem Bayern hin zu Friedrich dem Schönen; thematisiert werden neue Aspekte seiner Reichs- und Hausmachtpolitik sowie von Recht, Kultur und Kunst seiner Zeit, die auf einer interdisziplinären Tagung in Bonn anlässlich seines Krönungsjubiläums diskutiert wurden.

Internet:

http://www.boehlau-verlag.com/978-3-412-50546-2.html

Matthias Becher und Harald Wolter-von dem Knesebeck (Hg.), Die Königserhebung Friedrichs des Schönen im Jahr 1314. Krönung, Krieg und Kompromiss, Böhlau, Wien – Köln – Weimar 2017, 356 stran, doporučená cena 50 euro

Obsah:

Vorwort

Matthias Becher, Die Krönung Friedrichs des Schönen in Bonn 1314. Einordnung und Bedeutung

Andreas Büttner, Rituale der Königserhebung im Konflikt. Die Doppelwahl von 1314 –

Verlauf, Deutung und Folgen

Mathias Schmoeckel, Canonice electus. Die Wahl des rex Romanorum aus der Perspektive

des kanonischen Rechts um 1300

Albert Gerhards, De benedictione et coronatione regis. Liturgie im Kontext politischer

Repräsentation

Gerald Schwedler, Familienmodell im Wandel. Zu korporativen und dynastischen Vorstellungen der Habsburger zur Zeit Friedrichs des Schönen

Christian Lackner, Der erste ‚österreichische‘ Habsburger? Friedrich der Schöne und Österreich

Stefanie Dick, Isabella von Aragón und Friedrich der Schöne: Heiratspolitik im Zeichen

des Königtums

Manfred Groten, Die Rolle der nördlichen Rheinlande und des Kölner Erzbischofs

bei der Wahl Friedrichs des Schönen

Tafelteil

Peter Kurmann, Heinrich II. von Virneburg, der Koronator Friedrichs des Schönen als Donator des Dreikönigsfensters im Hochchor des Kölner Domes

Claudia Garnier, Im Zeichen von Krieg und Kompromiss. Formen der symbolischen

Kommunikation im frühen 14. Jahrhundert

Martin Clauss, Ludwig IV. und Friedrich der Schöne. Wien – Mühldorf – München

Florian Hartmann, Briefgewohnheiten in ungewöhnlichen Zeiten. Briefe und Brieflehren

in Zeiten des Doppelkönigtums

Christian Freigang, Zur Frage der Hofkunst im Reich und in Frankreich im 14. Jahrhundert

Harald Wolter-von dem Knesebeck, Kunstwerke aus dem Umfeld Friedrichs des Schönen