knižní novinky detailwien (vídeň): sborník europäische bild- und buchkultur im 13. jahrhundert (böhlau verlag)

Wien (Vídeň): Sborník Europäische Bild- und Buchkultur im 13. Jahrhundert (Böhlau Verlag)

Na konci června 2017 se uskutečnila v Uměleckohistorickém institutu (Institut für Kunstgeschichte) Vídeňské univerzity třídenní mezinárodní konference historiků umění nazvaná „Europäische Bild- und Buchkultur im 13. Jahrhundert“. Jejím výsledkem je stejnojmenný sborník, který nedávno vydalo nakladatelství Böhlau.

Ve 13. století došlo k zásadním změnám evropské vizuální kultury, což lze zpětně pozorovat především na přechodu od románského stylu ke gotice. Předpoklady těchto změn pozorujeme již v předchozím století, např. od poloviny 12. století v severofrancouzských stavebních hutích, které časem ovlivnily umělecký vývoj i v dalších evropských oblastech. Další důležitý impulz pak přineslo dobytí Konstantinopole v roce 1204. Začaly být zpracovávány částečně známé i neznámé vizuální prvky byzantského umění, což se projevilo zejména ve vývoji malby ve střední Evropě a na Apeninském poloostrově.

Nové vlivy se zásadním způsobem projevily i v literární produkci. Vedle velkého množství latinsky psaných náboženských a odborných děl (právnických, lékařských, astrologických) se od konce 12. věku začala rozšiřovat též profánní poezie v národních jazycích. Je to mimo jiné důkaz rostoucího počtu čtenářů mimo církevní kruhy. S tím také souvisí změny v knižní malbě a při tvorbě - výrobě samotných rukopisů, po nichž byla najednou zvýšená poptávka. Do popředí se dostaly i nové sekulární vizuální programy.

Sborník přináší celkem dvanáct studií, jejichž autorky a autoři nahlížejí tyto změny novou optikou a nabízejí výsledky svých nejnovějších výzkumů. Neomezují se pouze na popis vybraných uměleckých děl – vizuálních pramenů (dochovaných soch, nástěnné a především knižní malby, ta je středobodem zájmu), ale zaměřují se na řadu (i nových) témat, jako jsou kupř. emoce, důkladné analýzy příjemců či transfer předmětů, nápadů nebo technických inovací.

Texty v němčině, angličtině a italštině jsou rozděleny do celkem tří oddílů. První, nazvaný Medialität je věnován vizuálním strategiím a jejich cílům. Druhý – Transfer – je zasvěcen regionálním a nadregionálním uměleckým sítím a úzkým vztahům mezi nimi, které jsou doložitelné např. v knižní malbě, konkrétně jejími motivy, formami a také samotnými texty rukopisů. Příspěvky závěrečného oddílu – Innovation – se pak zabývají novinkami a adaptacemi konceptů a vznikem vybraných uměleckých děl.

Přestože je nejvíce textů věnováno knižní malbě, jsou velice podnětné i studie pojednávající o sochařství nebo nástěnné malbě. Např. britský historik umění Paul Binski se v úvodní rozsáhlé stati zabývá emocemi, a to nejen jako náplní samotného uměleckého (hlavně sochařského) díla, ale i těmi, které byly při pohledu na něj vyvolávány. Analýzu vybraných uměleckých děl pak dává i do širších souvislostí s dochovanými středověkými spisy.

Slovenský kunsthistorik Dušan Buran pak ve svém textu představuje konkrétní dílo, tabernákl z Vojňan (dnes ve sbírkách Slovenské národní galerie), který se snaží zařadit do širších nadregionálních souvislostí. „Oltářík“ s pohyblivý křídly, který byl ve své době „novým typem“, se nedochoval v původní podobě, proto autor přibližuje na základě důkladné komparace i rekonstrukci jeho původního programu a rovněž se pokouší poukázat na jeho funkci.

Jak již bylo výše uvedeno, nejvíce textů je zasvěceno knižní malbě. Michael A. Michael se podobně jako Paul Binski zabývá emocemi, konkrétně emocionálním nábojem scén Ukřižování v anglických iluminovaných rukopisech z 13. století. Vybrané iluminace představuje nejen v kontextu středověkých textů, jejichž výzdobu tvoří, ale srovnává je i s dalšími dochovanými středověkými vizuálními prameny.

Zcela mimořádná pozornost je vyhrazena pozdně románskému Bertholdovu sakramentáři (text Christine Jakobi-Mirwald), jenž vznikl podle posledních výzkumů snad v desetiletí do roku 1217. Manuskript, jenž se dnes nachází v Pierpont Morgan Library v New Yorku, je spjat Bertholdem z Hainburgu, opatem benediktinského kláštera ve Weingartenu. Právě on se nejvíce zasloužil o rozkvět kláštera i místního skriptoria, v němž vzniklo mnoho jedinečných, bohatě iluminovaných rukopisů. Inspiračními prameny iluminátora Bertholdova sakramentáře – tzv. Bertholdova mistra – byly anglosaská a vlámská knižní malba, z nichž se vyvinul jeho vlastní, zcela osobitý styl. Sto šedesáti stránkový rukopis je přebohatě zdobený. Nejvíce zaujme jednadvacet celostránkových iluminací. Veškerá výzdoba se pak vyznačuje vysokou kvalitou, jež činí z Bertholdova mistra jednoho z nejlepších iluminátorů své doby. K výzdobě díla bylo bohatě použito zlata a také stříbra, což dalo vyniknout jednotlivým barvám. Celkově lze ale konstatovat, že z hlediska knižního typu, písma, vazby i provedení evokuje rukopis slávu zašlých časů.

Michaela Schuller-Juckes přibližuje ve svém příspěvku mobilitu písařů a iluminátorů na příkladech nadregionální spolupráce, která se odráží nejen ve vybraných iluminovaných rukopisech z doby kolem roku 1300.

Katharina Hranitzky napsala před více než třiceti lety diplomovou práci o rukopisu se signaturou 490, který je uložen v Hornorakouské zemské knihovně v Linci. Biblické kompendium vzniklo kolem poloviny 13. století pro cisterciácký klášter Baumgartenberg. V autorčině diplomové práci nebyly zodpovězeny všechny otázky, proto se k manuskriptu vrátila a zaměřila se na rukopisy, které vykazují obdobné provedení, zejména pak různých diagramů a schémat a také vypodobnění světa. Následně vyhodnocuje vztahy mezi jednotlivými manuskripty, z nichž většina se dnes nachází v rakouských knihovnách.

Velice zajímavá je studie o vazbě Bamberského žaltáře (David Ganz), která je vytvořena z rohovinových desek a bohatě vyzdobena miniaturami (Kristus mezi anděly na přední straně, Panna Maria s dítětem obklopená kardinálními ctnostmi a jejími proroky Áronem, Jišajem, Ezechielem a králem Šalomounem na straně zadní). Jedná se o jeden z nejstarších dochovaných exemplářů takto pojatých knižních vazeb, na jejichž výzdobě se často podíleli i autoři výmalby samotného rukopisu. Vazby z rohovinových desek jsou představeny jako umělecké inovace, které nahrazovaly nákladné vazby ze slonoviny, zlata a drahých kamenů.

Podnětný je i zcela poslední text, jehož autorkou je Stella Panayotova, která se již řadu let zabývá barvami a barevnou paletou středověkých rukopisů. Na příkladu padesáti rukopisů různé provenience, ale ze sledovaného období přibližuje problematiku použitých barev a také technik. Stranou neponechává ani další otázky, např. vyobrazení draperií či použití kovů, zejména zlata a stříbra. Výsledky svého výzkumu shrnuje hned v několika přehledných tabulkách.

Všechny studie jsou doplněny bohatým obrazovým doprovodem, který je významnou součástí jednotlivých textů. Autoři opírají o jednotlivé reprodukce výsledky svého bádání, což dodává jejich textům mnohem větší vypovídací hodnotu.

Texty sborníku „Europäische Bild- und Buchkultur im 13. Jahrhundert“ nejsou sice jednoduchým čtením, přesto se jedná o zajímavou a hlavně podnětnou sondu do vizuálního a myšlenkového světa 13. století.

 

Marek Zágora

 

Christine Beier - Michaela Schuller-Juckes (Hg.), Europäische Bild- und Buchkultur im 13. Jahrhundert, Böhlau Verlag, Wien – Köln – Weimar 2020, 289 stran, doporučená cena 65 euro

 

Obsah:

 

Einleitung

 

MEDIALITÄT

Paul Binski, Affekt in der Gotik

Michael Viktor Schwarz, Zackenstil des Südens: Zur Höllenlandschaft im Florentiner

Baptisterium, ihren Voraussetzungen und ihrer Rezeption

Michael A. Michael, The Emotional Charge and Humanistic Effect of the Crucifixion in

some Thirteenth-century English Illuminated Manuscripts

Christine Jakobi-Mirwald, Aus der Zeit gefallen – Das Weingartner Berthold-Sakramentar

 

TRANSFER

Michaela Schuller-Juckes, Encounters in Books. Superregional Collaboration in Illuminated Manuscripts Around 1300

Beatrice Alai, Al di là del Mediterraneo, al di qua delle Alpi: il dialogo con la miniatura francese e outremer nei Vangeli della Bibbia de’ Cerchi

Katharina Hranitzky, Das Bibelcompendium des Petrus von Poitiers in einer Handschrift

aus Baumgartenberg: Zur Verbreitung eines Ausstattungstyps

Evelyn Theresia Kubina, Für Recht und Ordnung. Fleuronnée-Initialen in Handschriften

und Urkunden des vierten Viertels des 13. Jahrhunderts in Wien und Niederösterreich

 

INNOVATION

Dušan Buran, Das Tabernakel aus Kreig (Vojňany, Zips)

David Ganz, Distanz und Nähe des Heiligen. Rezeptionsangebote des Hornplatteneinbands, am Beispiel des Bamberger Psalters

Christine Beier, Zwischen Eigenleistung und gewerblicher Serienfertigung: Psalter aus Augsburg und Regensburg

Stella Panayotova, Close-up: Illuminators’ Materials and Techniques

 

Internet:

https://www.vandenhoeck-ruprecht-verlage.com/themen-entdecken/kunst-und-architektur/kunstgeschichte-kunstwissenschaft/55656/europaeische-bild-und-buchkultur-im-13-jahrhundert

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru