Wroclaw: Nižší šlechta v Zemích Koruny české – další knižní svazek ze série profesora Bogusława Czechowicze Idea i panstwo – Korona Krolestwa Czech w latach 1457-1547

Když Josef Macek vydal v roce 1994 svůj čtyřdílný opus Jagellonský věk v českých zemích, věnoval vyšší i nižší šlechtě celý druhý díl. Rozsahem jde o 230 stránek.

Tento statistický údaj je důležití po pochopení neuvěřitelného záběru Bogusława Czechowicze, který nyní publikoval už třetí díl IV. řady svého veledíla Idea i panstwo – Korona Krolestwa Czech w latach 1457-1547. Díl označený IV. C je věnován nižší šlechtě zemí Koruny české, tedy především rytířům a vladykům. A tento díl má 582 hustě popsaných stran.

Czechowicz má mimořádně dobrou znalost české a polské literatury, počínaje zakladatelskými díly Augustina Sedláčka až po poslední publikaci Roberta Šimůnka nebo disertaci Dagmary Adamskiej. Vychází nejen ze základních publikací, ale bohatě využívá poznatků z často málo dostupných studií v regionálních sbornících. Detailní pozornost věnuje Čechách, Moravě, Slezsku a Lužici.

Bogusław Czechowicz dovedně kombinuje práci historika a historika umění, protože oba obory jsou jeho profesí. Architektura, umělecké objednávky, obecně hmotná kultura v širokém slova smyslu bývá v tradičně historických přehledech jen jako ozdobný dodatek. Autor ale s tím pracuje jako s nezastupitelným „historickým faktem“! Proto se zajímá také o deskové obrazy, nástěnné malby, náhrobní plastiku, oltáře, kostely i hrady a tvrze.

To všechno je důležitým obrazem doby a také důkazem nebývalé prosperity Zemí Koruny české, který vedl i k majetkovému vzestupu rytířů a vladyků. Snobismus bývá kulturotvorný. Příklad velkých rodů, ať už to byli Rožmberkové, Švihovští, Rožmitálští nebo Pernštejnové, vyvolal i zájem těch malých v jejich stínu, kteří usilovali o své místo na slunci.

Příkladem může být skvostný oltář složený z několika deskových obrazů, který Černínové objednali pro Chudenice a je díle Mistra chudenického oltáře. Černínové v období, které autor sleduje, přináleželi k nižší šlechtě.

Vzhledem k tomu, že se jedná o stovky, možná i tisíce rodů, bylo upuštěno od jejich samostatné prezentace, jak tomu bylo v předchozích svazcích o magnátech, a pozornost byla soustředěna na některé vybrané problémy.

Nejprve se Czechowicz zabývá společenským statusem nižší šlechty, ukotvené na půl cestě mezi šlechtickými magnáty na jedné straně a bohatými měšťany na straně druhé. Ukazuje právní postavení a společenský význam i podíl na moci. Zajímají jej také nobilitovaní měšťané, jako zvláštní případ připomíná třeba architekta Benedikta Rieda, povýšeného do šlechtického stavu.

Zabývá se také proměnami pramenné terminologie týkající se nižší šlechty a z toho plynoucími obtížemi při určování, kdo patřil k jaké společenské vrstvě v rámci nižší šlechty. Na jedné straně stojí nobilitovaní měšťané, majitelé hradů a vesnic a na druhé straně šlechtici vedoucí měšťanský způsob života, zabývající se řemesly a podílející se na městské samosprávě.

Czechowicz probírá podrobně majetkové poměry, pozemkové vlastnictví, vzájemné sňatky, dále léna, zástavy, dědictví nebo zábory. Věnuje se třeba rodu Rechenbergů, Gotschů nebo Smíšků z Vrchovišť a jejich okázalé reprezentaci. Trčkové z Lípy se dokonce vypracovali mezi největší boháče v Českém království. Autor třeba sleduje kariéru bývalého mlynáře Albrechta Rendla z Oušavy, který začínal ve službách Zdeňka Lva z Rožmitálu, vypracoval se na vynikajícího právníka, královského prokurátora a poradce krále, a díky tomu povýšil do rytířského stavu.

Další dvě kapitoly se přibližují problematice dějin umění, i když se také hojně opírají o výdobytky historie a zejména archeologie. Autor se zaměřuje na sídla rytířů, vladyků nebo zemanů. Šlo o budování nových hradů a tvrzí nebo o přestavby a úpravy stávajících. Někteří z nižších šlechticů byli natolik majetní, že získali i velké hrady, které dříve drželi panovníci, knížata nebo magnáti. Příkladem může být hrad Radyně u Plzně, postavený Karlem IV., který ovládlo v 15. století několik rytířských rodin nebo hrad Lipnice, který se v 15. století dostal do vlastnictví Trčků z Lípy.

Velká část knihy se zabývá kultovními i rodovými památkami (memoria) v kultuře nižší šlechty. Šlo o podporu kostelů jako rodových pohřebišť, výstavbu nebo financování pohřebních kaplí, pořizování nákladných epitafů a náhrobků nebo umisťování erbů v sakrálních prostorech.

Autor doslova píše, že některé posedla až „memoryjna obsesja.“ Jan Čeča si dokonce mohl dovolit i luxusní náhrobek v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Toto kvalitní dílo, které má blízko k dekoraci jagellonské oratoře v katedrále, by podle Czechowicze by mohlo být i dílem mladého Benedikta Rejta. Postřeh je to zajímavý, i když asi zůstane jen v oblasti hypotéz. Pasáže o sepulkrálních dílech jsou cenné také tím, že Czechowicz je autorem podrobné publikace Nagrobki późnogotyckie na Śląsku (Wroclaw 2003), takže problematiku zná do všech detailů.

Vše bohatě doplňuje bohatá dokumentace (půdorysy staveb) a také četné autorovy fotografie, protože Czechowicz všechna místa osobně procestoval a v mnoha případech i prochodil pěšky. Velmi kvalitní je podrobný rejstřík, zabírají v knize téměř čtyřicet stránek.

Jako v případě i předešlých publikací získává čtenář široké historické a kulturně-historické panoráma pozdně gotickém období Zemí Koruny české. Jde po všech stránkách o obdivuhodný projekt! °V současnosti máme hodně studií, ale málo syntéz. A právě tu nabízí Bogusław Czechowicz.

Peter Kováč

Bogusław Czechowicz, Idea i państwo. Korona Królestwa Czech w latach 1457-1547: IV, Król i stany: 2, Książęta i szlachta: C, Rycerze, włodykowie i inni “urodzeni”, text v polštině, nakladatelství Quaestio, 584 stran, Wrocław 2022

Internet:

http://quaestio.com.pl/idea-i-panstwo-korona-krolestwa-czech-w-latach-14571547-7-p-19.html