historie detailzikmund lucemburský 1368/1437: život císaře, uherského a českého krále zikmunda lucemburského. 1. část: narození (1368)

ZIKMUND LUCEMBURSKÝ 1368/1437: Život císaře, uherského a českého krále Zikmunda Lucemburského. 1. část: Narození (1368)

Letos si připomínáme šestisté padesáté výročí narození římského císaře, uherského a českého krále Zikmunda Lucemburského, vladaře, který se stal skutečným dědicem svého otce, římského císaře a českého krále Karla IV. Navíc na konec loňského roku (2017) připadlo pětisté osmdesáté výročí vymření Lucemburků po meči, protože 9. února 1437 zemřel ve Znojmě právě Zikmund Lucemburský, jenž po sobě zanechal pouze dceru Alžbětu. Synové Karla IV., kteří se dožili dospělosti, tedy Václav IV., Zikmund a Jan Zhořelecký měli dohromady pouze dva legitimní potomky, druhá Alžběta Lucemburská byla dcerou Jana Zhořeleckého.

Římský císař a český král Karel IV. (1316-1378) kladl velký důraz na dynastickou politiku a stejně jako všichni panovníci se snažil zajistit pokračování svého rodu a tím i vlády. Chtěl mít pokud možno početné potomstvo, především pak syny, kteří by zároveň navazovali na jeho dílo.

Srovnáme-li rod Lucemburků s konkurenčními rody Habsburků nebo Wittelsbachů, byl na tom Karel IV. z počátku velice špatně. Z prvního manželství s Blankou (Markétou) z Valois měl dvě dcery, ale jedna z nich, Markéta zemřela již v roce 1349. Z druhého manželství s Annou Falckou se Karlovi sice narodil vytoužený syn, jenž dostal jméno Václav (1350-1351), ale zemřel v necelých dvou letech. Brzy pak zemřela i Anna Falcká (2. února 1353). V květnu 1353 se Karel IV. oženil potřetí. Jeho vyvolenou byla Anna Svídnická, kterou Karel IV. vybral původně za manželku svému synovi Václavovi. V roce 1358 porodila Anna první dítě, dceru Alžbětu. Dvaačtyřicetiletý Karel ale toužil po narození syna a dědice.

Vytoužený syn přišel na svět v pátek 26. února 1361 kolem deváté hodiny večer na císařském hradě v Norimberku, kde císař s manželkou pobýval již od podzimu 1360. Karlovi bylo téměř pětačtyřicet, Anně asi dvaadvacet. Pro císaře bylo narození zdravého syna, který dostal při křtu jméno Václav, mimořádnou událostí, která mu dávala naději na pokračování rodu. Význam této události si velice dobře uvědomoval a o své štěstí a radost se podělil s evropskými vladaři, s nimiž udržoval čilejší styky. Radost z narození syna měla i Anna Svídnická.

Syn byl sice požehnáním, ale při vysoké dětské úmrtnosti nebylo jisté, zda se dožije dospělosti. Navíc 11. července 1362 zemřela Karlova milovaná choť, císařovna a česká královna Anna Svídnická, při třetím porodu i s novorozenětem neznámého pohlaví.

Karel Lucemburský se musel poohlédnout po další manželce, která by mu mohla ještě porodit nějaké děti a hlavně syny. Vyvolenou se stala Alžběta (Eliška) Pomořanská (1347-1393), dcera Bogislava V. z Pomořan a z Wolgastu a vnučka polského krále Kazimíra III. Velikého.

Karel IV. se s ní oženil 21. května 1363 v Krakově, Alžbětě bylo šestnáct, jemu čtyřicet sedm. V roce 1366 se jim narodila první dcera Anna († 1394), která se provdala za anglického krále Richarda II. Syn pak následoval roku 1368, kdy se narodil Zikmund. Celkem porodila Alžběta Pomořanská Karlovi šest dětí, dvě dcery (druhou byla Markéta „Mladší“ (1373-1410)) a čtyři syny (po Zikmundovi se narodili Jan Zhořelecký (1370-1396), Karel (1372-1373) a Jindřich (1377-1378)).

V české a zahraniční literatuře objevíme hned dvě data Zikmundova narození: 14. a 15. únor 1368. Které je tedy správné? Zikmund se narodil v pozdních večerních hodinách 14. února, ale podle středověkého počítání bylo již 15. února. Samotná císařovna datovala ve své zprávě Gonzagům, konkrétně Ludovicovi II., narození svého syna na 14. únor před půlnocí. Přesto nejsou historici v datu Zikmundova narození jednotní.

Dalším oříškem je místo narození. V souvislostech s nedávným výročím Karla IV. se mnohokrát zdůrazňovalo, že se v Norimberku narodil nejen Karlův syn Václav, budoucí Václav IV., ale i jeho mladší, nevlastní bratr Zikmund. Podíváme-li se však do pramenů a literatury, zjistíme, že se Zikmund Lucemburský narodil v Praze. Jiří Spěváček například píše ve „svém“ Václavu IV. (Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce, Praha 1986), že se císař na počátku roku 1368 pohyboval mezi Frankfurtem nad Mohanem a Norimberkem, kde jej nakonec zastihla radostná zpráva, že se v Praze narodil císařovně syn.

Stejně klade Zikmundovo narození do Prahy i František Kavka (Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355-1378), II. díl (1364-1378), Praha 1993). Stejné místo narození uvádí i německý historik Jörg Konrad Hoensch, autor uznávaného Zikmundova životopisu (Kaiser Sigismund. Herrscher an der Schwelle zur Neuzeit 1368-1437, München 1996). Navíc se císař dozvěděl velkou novinu až 18. února.

Beneš Krabice z Weitmile v Kronice Pražského kostela o Zikmundově narození napsal: „Téhož roku [1368] shlédl Bůh na českou zemi, a protože je rozsáhlá a zůstal ji jediný dědic, dal nám i druhého. Patnáctého dne měsíce února se totiž narodil našemu panu císaři z paní císařovny Elišky, jeho manželky, třetí syn v pořadí, jemuž bylo u křtu dáno jméno Zikmund. I byl po právu nazván tímto jménem, protože oba jeho rodiče, kteří zvláštní úctou ctili svatého Zikmunda odpočívajícího v Pražském kostele, bez veškerých pochyb dostali tohoto syna od Boha pro zásluhy a na přímluvu již řečeného mučedníka. Jeho hrob dal císař podivuhodně ozdobit zlatem a stříbrem a v den křtu řečeného chlapce věnoval tisíc zlatých na zakoupení důchodů pro jeho oltář a pražské kapitule deset hřiven, jež se měly rozdělit na díly.“

Šťastný otec spěchal do Čech. V Praze byl již začátkem března, aby mohl uspořádat křtiny svého novorozeného syna. Ten dostal jméno Zikmund podle burgundského mučedníka, jehož ostatky přivezl Karel IV. v srpnu 1365 do Prahy a uložil je ve Svatovítské katedrále. Jak napsal výše zmíněný Beneš Krabice z Weitmile, nechal Karel u příležitosti křtin ozdobit zlatem a stříbrem tumbu tohoto světce, jenž se zařadil mezi české patrony, a věnoval tisíc zlatých na zakoupení důchodů pro jeho oltář.

Karel IV. musel být spokojený, měl dva syny. Zikmund Lucemburský se krátce po narození stal předmětem sňatkové politiky…

 

Marek Zágora

 

Další díl:

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-2-cast-detstvi-a-mladi-1368-1382/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru