historie detailzikmund lucemburský 1368/1437: život císaře, uherského a českého krále zikmunda lucemburského. 6. část: ženy zikmunda lucemburského (1368-1437)

ZIKMUND LUCEMBURSKÝ 1368/1437: Život císaře, uherského a českého krále Zikmunda Lucemburského. 6. část: Ženy Zikmunda Lucemburského (1368-1437)

Podobně jako v životě římského císaře a českého krále Karla IV. hrály i v životě jeho syna Zikmunda významnou roli ženy. Jeho životem prošlo mnoho žen, z nichž převážnou většinu neznáme jménem, ale jen pět z nich v něm zanechalo výraznější stopu.

První ženou, která jej odmalička formovala, byla jeho matka Alžběta Pomořanská (asi 1347-1393), která proslula svou neobvykle velkou silou, prý lámala nože a ohýbala podkovy. Čtvrtá manželka Karla IV. byla dcerou Bogislava V. z Pomořan a z Wolgastu a vnučkou polského krále Kazimíra III. Velikého. Karel IV. se s ní oženil 21. května 1363 v Krakově, Alžbětě bylo šestnáct, jemu čtyřicet sedm let. V roce 1366 se jim narodila první dcera Anna († 1394), která se v roce 1382 provdala za Richarda II. a stala anglickou královnou, roku 1368 pak syn Zikmund. Krátce po Zikmundově narození podnikla Alžběta spolu s manželem římskou jízdu a byla v Římě korunována papežem římskou císařovnou.

Karlu IV. porodila nejvíce dětí, celkem šest: dvě dcery (druhou byla Markéta „Mladší“ (1373-1410)) a čtyři syny (po Zikmundovi se narodili Jan Zhořelecký (1370-1396), Karel (1372-1373) a Jindřich (1377-1378)).

Po Karlově smrti se všemožně snažila prosadit Zikmunda a další své potomky. Vadilo jí, že by její děti měly být podřízeny nevlastnímu bratrovi Václavu IV., kterého neměla ráda. Byla velice energická a byla to mimo jiné i její zásluha, že se Zikmund stal uherským králem. Ze všech Karlových manželek zanechala nejhlubší stopu.

Zemřela 14. února 1393 v Hradci Králové a byla pohřbena stejně jako všechny její předchůdkyně v královské hrobce ve Svatovítské katedrále.

Další dvě ženy, jež výrazným způsobem zasáhly do Zikmundova života, byly Marie Uherská (1371-1395) a její matka Alžběta Bosenská (asi 1340-1387). Začněme u druhé jmenované, i když jejich osudy se prolínaly. Alžběta Bosenská byla druhou manželkou uherského a polského krále Ludvíka I. Velikého z Anjou (1326-1382). Kronikáři ji popisovali jako půvabnou ženu krásné postavy, ale prudkého temperamentu, jako královnu bezohlednou, sobeckou, lstivou a zároveň krutou. Za života svého manžela se aktivně neúčastnila politického života, což bylo dáno i tím, že na Ludvíka měla velikánský vliv jeho matka Alžběta Lokýtkovna.

Její postavení bylo ovlivněno také tím, že neporodila Ludvíkovi následníka a dědice. Z manželství se narodily jen dcery. Nejstarší, jejíž existence je někdy zpochybňována, zemřela již v útlém věku, druhorozená Kateřina pak ještě před pubertou. Dospělosti se tak dožily jen dvě nejmladší dcery, Marie a Hedvika, které určil Ludvík za své nástupkyně.

Roku 1372 bylo dohodnuto, že se Zikmund Lucemburský ožení s jednou z Ludvíkových dcer. O rok později se pak domluvilo, že vyvolenou bude Marie. Později bylo ještě upřesněno, že se Marie za Zikmunda provdá po dosáhnutí dvanácti let. V roce 1379 se v Trnavě konaly velkolepé zásnuby a Zikmund hned zůstal v Uhrách, aby se naučil jazyk a poznal místní zvyky. Alžběta Bosenská ale neměla Zikmunda ráda a dokonce proti němu popouzela i svou dceru.

Ludvík Veliký původně chtěl, aby Marie vládla se Zikmundem v Polsku, ale situace se nakonec změnila (viz 2. a 3. část tohoto cyklu). V roce 1382 Ludvík zemřel a v politice se začala angažovat velice ambiciózní Alžběta Bosenská, která měla se svou dcerou zcela jiné plány. Zikmund si uvědomil závažnost situace a rozhodl se, že se musí s Marií co nejrychleji oženit. Jejich sňatek se konal v Budíně na podzim 1385, ale novomanželé spolu nepobývali, protože Marie byla stále pod vlivem své matky.

Po epizodní „vládě“ Karla z Drače, proběhla na jaře 1386 v Rábu jednání, na jejichž základě se měla Alžběta Bosenská podrobit Zikmundovi a nebránit mu v převzetí vlády v Uhrách. Zároveň mu pak měla vydat svou dceru jako zákonitou manželku. Většina Uher se podřídila Zikmundovi, ale Alžběta se rozhodla, že využije Zikmundových odpůrců a vydala se i s Marií na nebezpečný jih Uherského království. Během cesty byly přepadeny a zajaty. Zikmund se sice snažil obě ženy osvobodit, ale bez úspěchu. V lednu 1387 byla Alžběta Bosenská uškrcena před očima své dcery poté, co se vzbouřenci dozvěděli o jejích kontaktech s Benátkami.

Marie Uherská byla propuštěna až na začátku června 1387. Soudí se, že její manželství se Zikmundem nebylo šťastné, ale nemáme o něm žádné bližší informace. Zemřela 17. května 1395 po pádu z koně a předčasném porodu i s dítětem. Zikmund byl očitým svědkem neštěstí a prý dlouho bloudil lesem. Pohřbena byla ve Velkém Varadíně, Zikmund se jejího pohřbu nezúčastnil. Manželství zůstalo bezdětné.

Dlouhých deset let zůstal Zikmund Lucemburský vdovcem. Jeho druhou manželkou se až v roce 1405 stala Barbora Celská (asi 1392-1451). Pocházela z rodu hrabat Celských, kteří byli velice dlouho a zásadně proti tomu, aby se uherskými králi stávali členové západoevropských panovnických rodů. Nakonec Zikmunda k sňatku donutili, když byl na jaře 1401 uherskými magnáty zajat. Jedním ze Zikmundových odpůrců byl Hermann II. Celský, jenž se rozhodl, že nastalé situace využije ve svůj prospěch. Zikmunda po osmnácti týdnech propustili, mimo jiné i za slib, že se ožení s tehdy devítiletou Hermannovou dcerou Barborou.

Zásnuby proběhly v témže roce, svatba se pak konala na konci roku 1405. Ve stejném roce byla Barbora korunována uherskou královnou. Byla velice krásná a společně se Zikmundem prý tvořili jeden z nejkrásnějších panovnických párů v tehdejší Evropě.

Na svou dobu byla velice emancipovaná a ambiciózní. Několik let svého života dokonce strávila bez Zikmunda a vládla místo něj, jelikož byl zaneprázdněn jinými vladařskými povinnostmi. Např. v době konání kostnického koncilu se dá o Barboře hovořit jako o skutečné první dámě Evropy.

Barbora byla ve své době nejbohatší ženou v Uhersku. Četnými majetky ji od počátku jejich manželství bohatě obdarovával její choť. Právě její bohatství a z něj plynoucí moc byla trnem v oku mnoha jejích současníků, proto se již za svého života stala terčem cílených pomluv, které ji měly očernit i v Zikmundových očích.

V době Zikmundovy nepřítomnosti měla milostný vztah s mladým rytířem Johannem Wallenrothem, což Zikmund vyřešil tím, že ji i s jejich dcerkou Alžbětou poslal do Varadína, kde žily v docela nuzných podmínkách. Po několika měsících ji pak sice vzal na milost, ale jejich vztah už byl narušený. I proto např. nebyla v roce 1420 korunována českou královnou a o třináct let později ji dokonce nevzal ani na svou císařskou korunovaci.

Zikmund ji pár dní před svou smrtí v prosinci 1437 nechal zatknout a uvěznit, když se dozvěděl, že Barbora vyjednává o sňatku své vnučky Anny s polským králem Vladislavem III. Jagellonským, který se pak měl místo Albrechta Habsburského, kterého určil Zikmund za svého nástupce, stát uherským králem. Na svobodu byla propuštěna až po půl roce a musela se vzdát věnných zástav v Uherském království. V roce 1441 se vrátila do Čech jako královna vdova a usadila se na Mělníku, kde zemřela 11. července 1451 na mor. Pohřbena byla ve Svatovítské katedrále.

Zikmundovo manželství s Barborou bylo obdařeno bohužel jen jedním dítětem, dcerou Alžbětou (1409-1442), která byla již ve dvou letech zasnoubena s Albrechtem V. Habsburským (1397-1439). V roce 1421 se pak konala svatba.

Alžběta Lucemburská zdědila hodně vlastností po svém otci, což se projevilo i tím, že časem získala zásadní vliv na svého manžela. Byla velice krásná, měla světlé vlasy, bílou a pleť a jemnou tvář. Albrecht jí zcela podléhal.

V roce 1432 se jim narodilo první dítě, dcera Anna († 1462). O tři roky později se narodil vytoužený syn Georg (Jiří), ale po několika měsících zemřel. V roce 1436 pak přišla na svět dcera Alžběta († 1505).

V závěru života prožila pět krušných let. V roce 1437 se nejprve rozkmotřila se svou matkou, Barborou Celskou, která chtěla pro své plány s Jagellonci využít její malé dcery. Na konci téhož roku pak zemřel její otec Zikmund Lucemburský. Albrecht se stal postupně římským, uherským i českým králem. Nevládl však dlouho, zemřel na konci října 1439 na úplavici.

Královna Alžběta byla v nezáviděníhodné situaci. V době manželovy smrti byla těhotná a tušila, že porodí syna. V únoru narozený syn dostal jméno Ladislav (řečený Pohrobek) a Alžběta dělala vše, aby pro něj získala svatoštěpánskou korunu a udržela otcovo dědictví. Jen několik týdnů po Ladislavově narození se jí podařilo uskutečnit jeho korunovaci uherským králem, ale neměla ještě vyhráno, protože jeho korunovaci většina uherské šlechty neuznala. Navíc byla nucena do sňatku s polským králem Vladislavem III. Jagellonským (1424-1444), jemuž se ale chtěla vyhnout.

Vladislav byl v Uhrách přijat za krále, čímž byly popřeny veškeré Ladislavovy nároky. Alžběta byla zásadně proti, a tak došlo k boji mezi oběma stranami. Závěrečná mírová jednání, na nichž měl velký zájem mimo jiné i papež, se uskutečnila v Rábu. Krátce před polovinou prosince byl nakonec podepsán mír, ale Alžběta si jej dlouho neužila. Zemřela náhle 19. prosince. Podle některých zpráv byla otrávena. Pohřbena byla vedle svého muže ve Stoličném Bělehradu.

Skutečnou dědičkou Alžběty Lucemburské se pak stala její dcera Alžběta, která se roku 1454 provdala za bratra Vladislava III., polského krále a litevského velkoknížete Kazimíra IV. (1427-1492). Je zvána „matka králů“, protože hned čtyři její synové se stali králi. Jedním z nich byl i český král Vladislav II. Jagellonský…

 

Marek Zágora

 

Příště: Zvolení a korunovace římským králem (1410-1414):

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-7-cast-zvoleni-a-korunovace-rimskym-kralem-1410-1414/

 

Foto z katalogu Sigismundus Rex et Imperator. Kunst und Kultur zur Zeit Sigismunds von Luxemburg (1387-1437), Mainz a Rhein 2006.

 

Předchozí díly seriálu:

 

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-1-cast-narozeni-1368//

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-2-cast-detstvi-a-mladi-1368-1382/

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-3-cast-uherskym-kralem-1382-1387/

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-4-cast-bitva-u-nikopole-1396/

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-5-cast-v-zajeti-uherske-slechty-a-neurovnane-pomery-v-cechach-1399-1404/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru