historie detailzikmund lucemburský 1368/1437: život císaře, uherského a českého krále zikmunda lucemburského. 8. část: kostnický koncil i. (1414-1418)

ZIKMUND LUCEMBURSKÝ 1368/1437: Život císaře, uherského a českého krále Zikmunda Lucemburského. 8. část: Kostnický koncil I. (1414-1418)

Od svého zvolení římským králem se Zikmund Lucemburský pustil do řady vojenských akcí a diplomatických jednání, které tak oddálily jeho cášskou korunovaci.

Zikmund nedůvěřoval Polsku, kterému se již dříve snažil rozmluvit válku s řádem německých rytířů, ale nebyl úspěšný. Po porážce německých rytířů v bitvě u Grunwaldu (15. července 1410) řád nadále podporoval, i když ten byl donucen uzavřít s Polskem mír. Zikmund se neúspěšně pokusil získat na svou stranu litevského velkoknížete Vitolda, s nímž jednal v Budíně, čímž chtěl vrazit klín mezi něj a jeho bratrance, polského krále Vladislava II. Jagella. Později si ale uvědomil, že nemá smysl vést hned několik válek na různých frontách, a tak nakonec uzavřel na jaře 1412 ve Staré Ľubovni s polským králem mír.

Další komplikované vztahy byly na jihu s Benátskou republikou. Zikmund se snažil získat zpět území Dalmácie, které Benátčanům prodal za 100 000 zlatých Zikmundův konkurent Ladislav Neapolský. Zikmund ale tuto transakci neuznal, takže chtěl získat území zpět. Šlo mu především o přístup k moři, který byl pro Uherské království velice důležitý. Války s Benátkami vedl v letech 1411-1413. V dubnu 1413 musel Zikmund uzavřít s Benátkami příměří, které mělo trvat pět let s podmínkou, že si každý ponechá to území, které během válek ovládli.

Největší diplomatickou akci, kterou se významně zapsal nejen do dějin katolické církve, započal v říjnu 1413, kdy už pobýval rok mimo své království. Rozhodl se, že odstraní papežské schizma, protože od roku 1409 „úřadovali“ hned tři papežové. V severoitalském městě Como se setkal s vyslanci papeže Jana XXIII. a 30. října 1413 ohlásil, že svolává obecný koncil do říšského města Kostnice na břehu Bodamského jezera. Začít měl 1. listopadu 1414. O měsíc později se setkal v Lodi i se samotným pontifikem, jenž konání koncilu na daném místě i ve stanoveném termínu potvrdil. Papež sice chtěl, aby se koncil konal v některém z italských měst, ale Zikmund nakonec prosadil svou.

Zikmund Lucemburský tušil, že se zahájení koncilu osobně nezúčastní, protože řešil říšské otázky. Nejdůležitější pak byla jeho korunovace římským králem, která se uskutečnila 8. listopadu 1414 v Cáchách. Šestačtyřicetiletý Lucemburk byl korunován společně se svou manželkou Barborou Celskou. Do Kostnice se vydali až v půli prosince.

Kostnický koncil, od jehož konce uplynulo letos šest set let, byl jednou z nejvýznamnějších událostí pozdního středověku, protože se na něm podařilo odstranit papežské schizma, když všichni tři tehdejší papežové abdikovali, respektive byli sesazeni, a byl zvolen papež jediný, kterého uznávali všichni účastníci koncilu.

Zikmund si velice dobře uvědomoval nebezpečnost církevního rozkolu. Západní křesťanství chtěl ale sjednotit i z pragmatických důvodů, protože Evropě stále více hrozilo turecké nebezpečí. Již od konce 14. století vedli Turci četné války s balkánskými národy a Zikmundovo Uherské království bylo ohroženo nejvíce.

Na druhé straně je velice zajímavé, že se právě Zikmund snažil vyřešit papežské schizma. Byl sice křesťanem, účastnil se pravidelně církevních obřadů a platil za příkladného křesťanského panovníka, ale zbožnost a náboženské otázky přenechával svým rádcům a duchovním královského dvora. Uvědomoval si však, že úspěch koncilu by byl i jeho velkým úspěchem, který by zvýraznil jeho postavení v tehdejší Evropě.

Kostnický koncil byl zcela výjimečnou událostí. Zúčastnilo se ho dvacet devět kardinálů, asi dvě stě arcibiskupů a biskupů, sto padesát opatů, tři sta doktorů teologie ze všech významných evropských univerzit, řada vyslanců evropských panovníků, mnoho knížat, duchovních, rytířů i měšťanů. Papežové Řehoř XII. a Benedikt XIII. vyslali do Kostnice své legáty, jen Jan XXIII. se dostavil osobně. Město, které mělo asi šest tisíc obyvatel, se po dobu trvání koncilu stalo pomyslným „hlavním“ městem tehdejší Evropy, zavítalo do něj přes 74 000 hostů.

Hlavními úkoly koncilu bylo odstranit již několik desetiletí trvající papežské schizma, reforma církve v hlavě i v údech a vyřešení věroučných problémů. Vědělo se, že o řadě věcí se bude hlasovat, a proto bylo rozhodnuto, že se bude hlasovat podle způsobu starých univerzit, tedy podle národů. Byly vytvořeny čtyři národy: italský, francouzský, anglický a německý. Do německého národa patřili také Češi, Poláci, Dánové, představitelé skandinávských zemí a Uhři. V roce 1416 ještě vznikl pátý národ: španělský.

Zikmund Lucemburský dorazil do Kostnice za svitu pochodní 25. prosince 1414 ráno. A ještě před svítáním vstoupil slavnostně po krátkém odpočinku do biskupského kostela, kde jej očekával Jan XXIII. Během mše Zikmund ministroval při oltáři v oděvu diákona a po mši přijal od papeže posvěcený meč, kterým měl chránit církev.

Papežova situace nebyla vůbec jednoduchá. Na jedné straně svolal koncil, na straně druhé na něj naléhali, aby se vzdal svého úřadu, což se mu vůbec nechtělo. Jan XXIII. chtěl přesunout koncil do některého z italských měst, protože by tam měl pevnější postavení. Nakonec v březnu 1415 v převleku z města raději uprchl, ale byl chycen a navrácen zpět do Kostnice, kde byl uvržen do vězení.

V tu chvíli to vypadalo, že se koncil rozejde a že Zikmund nedosáhne svého cíle. Ten ale zachoval chladnou hlavu, uklidnil situaci ve městě a slíbil účastníkům koncilu, že jej bude chránit svou mocí před jakýmkoliv nebezpečím. Na dalším shromáždění koncilu pak bylo vyhlášeno, že koncil reprezentuje celou církev, má pravomoc od samotného Ježíše Krista a má se mu podrobit každý křesťan a dokonce i papež. Koncil se pak nerozejde dřív, dokud nebude vyřešeno papežské schizma.

Koncem května 1415 sesadil koncil Jana XXIII. a nechal ho ve vězení. Řehoř XII. se začátkem července sám vzdal svého úřadu. Benedikt XIII. se ale nechtěl vzdát dobrovolně své hodnosti. Zikmund za ním odjel a osobně jednal o jeho abdikaci, ale neuspěl. Přesto se mu nakonec podařilo papeže izolovat, když uzavřel v prosinci 1415 smlouvu s aragonským králem a dalšími vládci na Pyrenejském poloostrově, kteří se od Benedikta XIII. odklonili a přidali se ke koncilu. Benedikt byl nakonec jako kacíř a schizmatik sesazen v červenci 1417. Své sesazení ale nikdy neuznal a papežský titul používal až do své smrti v roce 1424.

Zikmund mezitím pokračoval ve své diplomatické cestě po západní Evropě. Na jaře 1416 dorazil do Paříže, kde nějaký čas strávil na francouzském královském dvoře. Chtěl zprostředkovat usmíření mezi francouzským králem Karlem VI. a anglickým králem Jindřichem V. O rok dříve byly obnoveny boje mezi Anglií a Francií a Angličané porazili Francouze v bitvě u Azincourtu. Zikmund se tehdy zabýval jinými problémy, tak do sporu nemohl zasáhnout, ale o rok později byl již aktivnější, protože se jednalo i o lucemburské zájmy.

Zikmund svou cestou po západní Evropě dost riskoval, protože neměl s sebou dostatek vojáků, kteří by jej bránili, kdyby došlo k jeho napadení. V zapeklitých situacích si ale dokázal vždy poradit. I když nebyl na francouzském dvoře úspěšný, využil svůj pobyt k najmutí četných umělců a řemeslníků, které následně poslal do Uherského království, kde se měli podílet na výzdobě královského paláce v Budíně.

Jeho další cesta vedla z Francie do Anglie. Hlavním výsledkem jeho mise byla smlouva z Canterbury, kterou podepsal s anglickým králem Jindřichem V. 16. srpna 1416. I když chtěl Zikmund původně vystupovat jako nestranný rozhodčí mezi Francií a Anglií, přidal se nakonec na anglickou stranu, která nebyla ochotna přijmout žádné Zikmundovy návrhy. A tak Zikmund uznal Jindřichovy nároky na francouzské území. Anglický král mu zase přislíbil pomoc při získávání říšských území, která obsadili Francouzi. Dohody se ale týkaly i další spolupráce, např. byl zabezpečen svobodný obchod mezi Anglií a Svatou říší římskou.

Zikmundovy diplomatické cesty do Francie a Anglie nepřinesly žádný významnější výsledek. Jeho zprostředkovatelská role nevyšla a je možné, že si vůbec neuvědomil, že jeho vliv jako římského krále nesahá až tak daleko. Jeho cesty byly svým způsobem zbytečné a hlavně velice nákladné, neustále si půjčoval peníze a hned několikrát máme doloženo, že nechal zastavit část darů, které obdržel na královských dvorech.

Z Anglie se Zikmund Lucemburský odebral do Lucemburska, kde chtěl uspořádat poměry. Do Kostnice se pak vrátil až v lednu 1417 a strávil tam celkem čtrnáct měsíců…

 

PS: Ve spojení s koncilem se často mluví o odsouzení Jana Husa a Zikmundově roli, kterou v Husově procesu sehrál. K ní se ale vrátíme až v 10. díle tohoto seriálu.

 

Marek Zágora

 

Příště: Kostnický koncil II. (1414-1418)

Foto z Ulrich Richental, Chronik des Konzils zu Konstanz 1414-1418, Theiss Verlag, Stuttgart 2013.

 

Předchozí díly seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-1-cast-narozeni-1368//

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-2-cast-detstvi-a-mladi-1368-1382/

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-3-cast-uherskym-kralem-1382-1387/

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-4-cast-bitva-u-nikopole-1396/

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-5-cast-v-zajeti-uherske-slechty-a-neurovnane-pomery-v-cechach-1399-1404/

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-6-cast-zeny-zikmunda-lucemburskeho-1368-1437/

http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-7-cast-zvoleni-a-korunovace-rimskym-kralem-1410-1414/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru