Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Český král Jindřich Korutanský v Balduineu

Český král Jindřich Korutanský (1306, 1307-1310) byl ve své době velice kritizován Petrem Žitavským, autorem Zbraslavské kroniky, jenž byl velkým obdivovatelem Elišky Přemyslovny, která se v roce 1310 provdala za Jana Lucemburského. Dodnes je Jindřich Korutanský, který se oženil s Eliščinou starší sestrou Annou, vnímán velice negativně a jako český král bývá i přehlížen. I když na konci roku 1310 opustil i se svou chotí Prahu, užíval titul českého krále až do své smrti v roce 1335.

Nejznámější a pravděpodobně i jediné dochované Jindřichovo vyobrazení jako českého krále, najdeme v tzv. Balduineu I., sbírce důležitých listin, které se týkaly trevírského arcibiskupství. Jeho součástí je velice zajímavý obrazový rukopis zachycující římskou jízdu krále Jindřicha VII. Lucemburského, kterou v letech 1310-1313 podnikl se svými bratry arcibiskupem Balduinem Trevírským a Walramem Lucemburským. Cesty se zúčastnila též Jindřichova manželka Markéta Brabantská. Jindřich VII. chtěl získat nejen císařskou korunu, ale i obnovit vládu nad „říšskou" Itálií. Dnes se tento vzácný manuskript nachází v Zemském archivu v Koblenzi.

Celkem třicet šest listů z třiceti sedmi o rozměrech 24 x 34 cm zdobí vždy dvě lavírované kresby perem nad sebou, jejichž rozměry jsou přibližně 15 krát 11 cm. Každá má vlastní rám a obě jsou pak navíc ještě orámovány společně. Prostor mezi orámováním vyplňují krátké vysvětlující texty v latině. Dva listy se ale zcela liší od zbytku rukopisu. Folio 10r je celé vymalováno, pravděpodobně jako vzor, jak měl vypadat celý obrazový rukopis po svém dokončení, k němuž ale bohužel nedošlo. Na posledním listu (fol. 37r) je pak celostránkové vyobrazení náhrobku císaře Jindřicha VII. v Pise.

Datace vzniku manuskriptu není konečná. Nabízí se rok 1340, kdy bylo vytvořeno celé Balduineum, nemůže však vyloučit ani jeho dřívější vznik kolem roku 1330. Přesto tvoří obrazový rukopis a za ním zařazené listiny jeden celek.

V úvodu obrazového rukopisu jsou vyobrazeny hlavní události let 1308-1310, jež předcházely samotné cestě. Jednou z nejdůležitějších byla volba Jindřicha Lucemburského římsko-německým králem.

V dolní polovině folia 3r je sice zobrazena Jindřichova volba římským králem, jak dokazuje i latinský nápis: Septe[m] el[e]c[t]ores eligu[n]t Henr[icum] co[m]ite[m] Lützill[imburgensem] i[n] rege[m] ro[manorum] F[ra]nk[ofordi]e XXVII die Noue[m]b[ri]s, ale ne vše odpovídá skutečnosti.

Volba se uskutečnila 27. listopadu 1308 v dominikánském kostele ve Frankfurtu nad Mohanem. Na kresbě vidíme všech sedm kurfiřtů, volitelů římsko-německého panovníka, jak sedí vedle sebe. Scéna je zasazena do architektonického rámce, aby bylo jasné, že se volba udála v interiéru. Nad hlavami kurfiřtů jsou namalovány jejich erby, aby byli dobře identifikovatelní. Zleva doprava tak vidíme, tři arcibiskupy: Jindřicha Kolínského, Petra z Aspeltu jako arcibiskupa mohučského a Balduina Lucemburského, trevírského arcibiskupa a Jindřichova bratra. Následují falckrabě rýnský Rudolf, vévoda Rudolf saský a braniborský markrabě Waldemar. Zcela vpravo pak sedí český král Jindřich Korutanský. Kurfiřti mají podobné obličeje, takže všichni vypadají jako blízcí příbuzní, stejný mají i oděv.

Z písemných pramenů ale víme, že se volby jako jediný nezúčastnil právě český král Jindřich Korutanský. Jeho přítomnost na kresbě je většinou interpretována jako symbol uzavřenosti a jednomyslnosti volebního kolegia, což je vyjádřeno i jejich jednotným oděvem.

Český král je přesto z kurfiřtské společnosti jakoby vyloučen. Volitelé, kteří se volby opravdu zúčastnili, spolu velice živě komunikují, jak to vidíme např. u Balduina Trevírského, který se tělem i gestem levé ruky obrací k Rudolfovi, falckraběti rýnskému. Jen český král Jindřich Korutanský nemá s kým komunikovat… Možná, že právě jeho umístěním na samotný okraj scény chtěl autor zobrazení vyjádřit, že se český král na volbě Jindřicha Lucemburského aktivně nepodílel.

Marek Zágora

Foto z Michel Margue – Michel Pauly – Wolfgang Schmid, Der Weg zur Kaiserkrone. Der Romzug Heinrichs VII. inder Darstellung Erzbischof Balduins von Trier, Trier 2009