podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: český král vladislav i. na tzv. korunovačním denáru

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Český král Vladislav I. na tzv. korunovačním denáru

V roce 2013 si připomínáme 855 let od korunovace Vladislava II. na druhého českého krále. Přemyslovec Vladislav získal královský titul především za vojenskou pomoc římskému císaři Fridrichu I. Barbarossovi proti odbojnému Milánu. V lednu 1158 vsadil v Řezně císař Vladislavovi na hlavu „circulum", ale stále jej tituloval jako knížete. Na počátku září téhož roku kapitulovalo město Milán a Vladislav byl následně korunován samotným císařem královskou korunou.

Právě s Vladislavovou korunovací, pravděpodobněji tou řezenskou je spojen tzv. korunovační denár (Cach, č. 600). Vidíme na něm vpravo trůnícího panovníka - císaře Fridricha I. Barbarossu. Jeho hlavu zdobí koruna, v levé ruce drží žezlo, v pravé pak třímá královskou korunu s výrazným křížkem na vrcholu. Tu předává mužské postavě stojící po jeho pravici. Vyobrazeným mužem není nikdo jiný než Vladislav II. z rodu Přemyslovců. Vyobrazená scéna je velice reprezentativní a zároveň má politický obsah. Na reversu je zobrazeno poprsí s praporcem.

Z období Vladislavovy knížecí a královské vlády se nám dochovalo docela velké množství denárů (14 typů z doby knížecí a dvacet z doby královské), mezi nimiž tzv. královský denár zaujímá zcela výsostné postavení. Ještě jeden denár se označuje jako královský a to v českém mincovnictví zcela výjimečná „nápisová" mince (Cach, č. 601), na jejíž přední straně je čtyřřádkový nápis REX/ VVLAD/ISLA/VS a na reversu pak IV/DITA/ REGI/NA. Tento denár byl pravděpodobně přímo inspirován milánskou ražbou Fridricha Barbarossy.

Korunovační nápisový denár byl ražen zřejmě přímo k intronizaci či korunovaci. U výše popsaného korunovačního denáru (Cach, č. 600) je datace komplikovanější. Je pravděpodobnější, že byl ražen krátce po roce 1158, tedy souvisel se samotnou korunovací. Objevují se ale i názory, že se tento typ používal až mnohem později, dokonce až na počátku 70. let 12. století.

S korunovačním denárem bývá často spojován proslulý fragment reliéfu z východního průčelí jižní Malostranské mostecké věže bývalého Juditina mostu. Opukový reliéf vysoké kvality se zbytky polychromie tvoří dvě fragmentárně zachované postavy. Postava vpravo sedí na vysokém trůnu. Chybí jí velká část hlavy, úplně pak holeně, předloktí pravé paže a část levé paže. Oblečena je do delšího spodního šatu a pláště (chlamysu, jenž byl mimo jiné insignií světských vladařů) sepjatého na pravém rameni fibulí.

Levá postava klečící na pravém koleně je zachovalá mnohem lépe. Předloktí obou rukou jsou natažena vodorovně, ruce bohužel chybí. Postava je oděna do přepásané tuniky a nemá plášť. K postavě patří dochovaná mužská hlava, jež klečící postavu charakterizuje jako mladého, bezvousého a prostovlasého muže. Dnes je uložena ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy.

Bohužel fragmentárnost reliéfu způsobuje, že dodnes není jasné, co tato dedikační scéna původně zobrazovala. Odborníci, historici a historici umění již několik desetiletí přicházejí s různými názory, co se zejména ikonografie a rovněž datace týče.

Reliéf je nejpravděpodobněji spjat se vznikem Juditina mostu, který byl postaven na popud českého krále Vladislava I. a jeho druhé ženy Judity na konci 60., resp. počátku 70. let 12. století. V souvislosti s tím by pak trůnící postavou mohl být český král Vladislav I. a klečícím mužem anonymní stavitel kamenného mostu přes Vltavu, který držel v rukou model mostní architektury.

Nejvíce se ale prosadil jiný názor. V trůnícím vladaři je viděn samotný císař Fridrich I. Barbarossa a v klečícím pak Přemyslovec Vladislav přijímající od císaře královskou korunu, resp. jiné královské insignie. K této identifikaci vedl odborníky právě „podobný" korunovační výjev výše popsaného korunovačního denáru.

Tento názor ale můžeme vyloučit. Český panovník by asi nenechal na veřejném místě zobrazit scénu, jež by takovýmto způsobem prezentovala jeho podřízenost císaři. Je tedy mnohem pravděpodobnější, že se jednalo o zobrazení trůnícího českého krále Vladislava I.

V poslední době se ale objevil další, rovněž velice zajímavý názor, s nímž přišel historik umění Pavol Černý. Podle něj by se mohlo jednat o vyobrazení trůnícího sv. Václava.

U klečící postavy je identifikace rovněž velice složitá. Největší neznámou je především předmět, jež držela v rukou. Obě postavy jsou od sebe docela dost vzdálené, z čehož je možno soudit, že se jednalo o větší, resp. delší předmět. Zdá se proto nejpravděpodobnější, že jim byl podlouhlý model mostu, což by podpořilo i názor Pavola Černého, že tato stavba byla svěřována pod ochranu trůnícího sv. Václava.

Vlastním donátorem, tedy klečící postavou by pak byl ne architekt či stavitel Juditina mostu, ale samotný český král Vladislav I., i když jeho zobrazení postrádá veškeré symboly jeho vladařského postavení (chybí panovnické insignie a také oděv klečící postavy nepatří panovníkovi). Jeho postavení je pak pravděpodobně pouze naznačeno a to malým soklem, na němž klečí svou pravou nohou. Podobné výjevy můžeme objevit na některých starších zobrazeních adorujících vladařů.

Marek Zágora

 

Foto:

Odlitek tzv. Mosteckého reliéfu, Ostravské muzeum

Korunovační denár, reprodukce z knihy: Kolektiv autorů, Cesta ke Zlaté bule sicilské I.,
Ostrava 2012


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru