podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: císař karel iv. s václavem iv. v erbovní knize herolda z geldern

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Císař Karel IV. s Václavem IV. v erbovní knize herolda z Geldern

Nedávno skončil karlovský rok, který různou formou (četné výstavy, přednášky, knihy, koncerty) připomněl sedmisté výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV. z dynastie Lucemburků. Pomalu se pak blíží rok 2019, kdy si připomene další lucemburské výročí, šest set let od úmrtí Karlova nejstaršího syna, římského a českého krále Václava IV. Již nyní se dá konstatovat, že Českou republiku asi nezasáhne žádná „václavománie“, i když se samozřejmě můžeme mýlit.

Do současnosti se nám dochovalo hned několik středověkých vizuálních pramenů, na nichž můžeme sledovat otce i syna vedle sebe. Z těch nejznámějších jmenujme např. sochy na východním průčelí Staroměstské mostecké věže, iluminaci v nejluxusnějším opisu Karlovy Zlaté buly, Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi nebo nádhernou miniaturu z Olomoucké městské knihy písaře Václava z Jihlavy, kde jsou oba vyobrazeni společně s dalším Lucemburkem, moravským markrabím Joštem.

Velice zajímavé vyobrazení Karla IV. a jeho nejstaršího syna a zároveň nástupce najdeme v proslulé erbovní knize, Armorialu de Gelre, která vznikla převážně v poslední třetině 14. století. Název tohoto známého znakového rukopisu je odvozen od jeho autora Claese Heinenzoona (asi 1345-1414), básníka a herolda vévodů z Geldern. Manuskript je významný nejen barevným vyobrazením více než tisíce osmi set erbů z celé Evropy, ale i celostránkovou iluminací s vypodobněním císaře a sedmi kurfiřtů. Pergamenový rukopis o velikosti 24 x 14 cm se dnes nachází v Bibliothèque Royale de Belgique v Bruselu.

Na foliu 26r najdeme velkou celostránkovou iluminaci s trůnícím římským císařem Karlem IV., jenž je z obou stran obklopen sedmi kurfiřty. Centrální pozici zaujímá na trůnu s výraznou zvířecí výzdobou sedící Karel IV., který je vyobrazen jako panovník v pokročilém věku. Jeho tvář zdobí dlouhý plnovous rozdělený na dvě části. Na hlavě pak má císařskou korunu, která je hlavním atributem jeho majestátu. V pravici drží obnažený meč jako symbol své soudní pravomoci, v levici pak má císařské jablko s výrazným křížem. U jeho pasu pak vidíme pravděpodobně další meč, i když by se mělo spíše jednat o dýku. Panovník je oděn v brnění, které je viditelné hlavně na pažích a nohách. Výrazný je pak jeho plášť, do něhož je částečně zahalen. Můžeme říci, že máme před sebou panovníka v cestovním oděvu, čemuž by mohl odpovídat i přenosný trůn, na němž sedí.

Po císařově pravici stojí tři duchovní kurfiřti: arcibiskupové z Mohuče, Kolína nad Rýnem a Trevíru, kteří jsou oděni podle svého postavení. Bohužel nemůžeme je blíže identifikovat. Z jejich oděvu nejvíce zaujmou krásně zdobené mitry, berly v levé ruce a bohatě zdobené rukavice. Gestem pravé ruky se pak obracejí přímo na Karla IV. Po jeho levici pak vidíme čtyři světské kurfiřty: českého krále, vévodu saského, markrabího braniborského a falckraběte rýnského. I oni se gestem pravé ruky obracejí přímo k císaři. Jedná se nejpravděpodobněji o gesto přísahy, mohlo by se ale též jednat o zachycení nějakého hlasování.

Ze světských volitelů římského panovníka můžeme identifikovat pouze českého krále, který stojí nejblíže k císaři, což je i důkaz jeho mimořádného postavení v rámci kurfiřtského kolegia, jak ho uzákonil Karel IV. v tzv. Zlaté bule, říšském zákoníku z roku 1356. Panovníkova identifikace je ulehčena zobrazenou královskou korunou, kterou má český vladař na hlavě. V levici pak třímá královské žezlo.

Je více než jasné, že Karel IV. je na iluminaci zachycen pouze jako římský císař. Českým králem je pak jeho syn a nástupce v jedné osobě, Václav IV., který byl na českého krále korunován již v roce 1363 v pouhých dvou letech. Římským králem byl pak zvolen a korunován v roce 1376. Zajímavý je i jeden detail: tvář českého krále je bezvousá, což můžeme brát jako důkaz panovníkova mladého věku, který chtěl autor iluminace zdůraznit. Jeho tvář je tak dána do kontrastu se stařeckou a vousatou tváří jeho otce.

 

Marek Zágora

 

Foto z Katharina Heinemann (Hrsg.), Kaiser – Reich - Stadt. Die Kaiserburg Nürnberg, Petersberg, 2013.

 

Ke společným vyobrazením Karla IV. a Václava IV.:

 

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-karel-iv-s-vaclavem-iv-na-votivnim-obrazu-jana-ocka-z-vlasimi/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-karel-iv-ve-scene-klaneni-tri-kralu-tzv-morganova-diptychu/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-slavnostni-vjezd-cisare-karla-iv-a-vaclava-iv-do-parize-4-ledna-1378/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-karel-iv-a-vaclav-iv-na-vychodnim-pruceli-staromestske-mostecke-veze/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-ve-videnskem-exemplari-zlate-buly/

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru