podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: jan lucemburský na titulní iluminaci k aktům procesu s robertem iii. z artois

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Jan Lucemburský na titulní iluminaci k aktům procesu s Robertem III. z Artois

Český král Jan Lucemburský (1310-1346) je u nás stále vnímán především jako král cizinec, panovník, který se do českých zemí vracel hlavně v případech, kdy potřeboval peníze na své další cesty. Západní Evropa jej ale viděla a vidí ve zcela jiném světle. Král Jan byl ideálním rytířem se všemi ctnostmi, velice schopným a zároveň vlivným diplomatem a také vyhledávaným soudcem. O jeho výjimečném postavení nás informují nejen dochované písemné prameny různé povahy, ale i některé prameny vizuální.

Mezi nejzajímavější vizuální prameny, jež vypovídají o postavení a vnímání českého krále Jana Lucemburského v západní Evropě, patří titulní iluminace k aktům procesu s Robertem III. z Artois, která se dnes nacházejí ve Francouzské národní knihovně v Paříži (BNF fr. 18 437). Jedinečnou iluminaci z roku 1336 najdeme na foliu 2r.

Titulní iluminace zachycuje „politickou společnost“ Francie za vlády krále Filipa VI. z rodu Valois. Nejvýše posazeným je francouzský král s královskou korunou na hlavě a v modrém plášti posetém zlatými liliemi. Gesto pravé ruky i pohled míří k dvěma postavám, které jsou nadřazeny pairům a církevním hodnostářům, kteří jsou vyobrazeni zase o „stupínek“ níže.

Podle erbů lze určit obě výše zmíněné postavy. Vlevo se jedná o navarrského krále Filipa z Evreux, blíže francouzskému králi pak sedí český král Jan Lucemburský. Právě k němu je namířeno i gesto levé ruky, přesněji ukazováčku Filipa VI., což lze považovat za potvrzení Janova významu.

Vlevo od krále sedí šest biskupů, z Remeše, Noyonu, Laonu, Châlonsu, Beauvais a Langres). Ti jsou nadřazeni osmi světským pánům, kteří jsou identifikováni jako vévoda normanský, vévodové burgundský s bourbonským, hrabě flanderský, vévoda bretaňský, hrabě z Étampes a vévoda z Guyenne. Na zemi pak sedí pravděpodobně královi dvořané a nejníže jsou vyobrazeni představitelé významných (tzv. dobrých) měst.

Jan Lucemburský vystoupil ve sporu francouzského krále Filipa VI. s Robertem z Artois (1287-1342) jako jeden z dvanácti panských soudců, tzv. pairů. Robert z Artois byl královým švagrem, který bojoval dlouhá léta o dědictví po svém dědovi. Filip VI. se stal francouzským králem i díky Robertu z Artois, který byl roku 1329 povýšen mezi pairy. Po tomto roce začal ještě usilovněji bojovat o své dědictví a jako důkaz předložil padělané listiny, které měly doložit, že Robertův dědeček Robert II. z Artois zanechal závěť, podle níž měl dědit jeho syn Filip, respektive jeho mužští potomci, tedy hrabě Robert III. z Artois. Na padělky se ale přišlo a hrabě byl roku 1331 odsouzen podmínečně k vyhnanství a ke konfiskaci majetku. Usadil se na dvoře brabantského vévody Jana III. (1312-1355), odkud kul dál pikle proti francouzskému králi.

Filip VI. byl nakonec donucen poslat do Brabantska vojsko pod vedením Jana Lucemburského, které mělo situaci uklidnit. Tažení skončilo brabantským příměřím s francouzským králem a Robert z Artois odešel do Anglie na dvůr krále Eduarda III. (1327-1377).

Vratmě se ale zpět k vyobrazení českého krále Jana Lucemburského. V jeho obličeji nenajdeme žádné královy portrétní rysy. Podíváme-li se na tváře všech vyobrazených postav, zjistíme, že jsou téměř stejné. To, že se jedná o českého krále, je ve skutečnosti určeno jen erbem nad jeho hlavou. Jan nemá ani žádné panovnické insignie, jeho hlavu nezdobí královská koruna a nedrží ani žezlo, ani královské jablko.

Jediný, kdo má na hlavě korunu, je nejvýše sedící francouzský král. Ani oděv Jana Lucemburského není královským oděvem. Přesto Janovo vyobrazení v největší blízkosti francouzského krále Filipa VI. jasně naznačuje jeho zcela výjimečné postavení v rámci francouzské politické společnosti.

 

Marek Zágora

 

Foto z Michel MARGUE (ed.), Un itinéraire europeén. Jean l`Aveugle, comte de Luxembourg et roi de Bohême (1296-1346), Bruxelles 1996.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru