V sobotu 16. srpna 2014 uplynulo 595 let od smrti českého krále Václava IV. O jeho smrti se vyprávělo ledacos. Například, že se mu přitížilo hned poté, co se dozvěděl o pražské defenestraci z 30. července 1419. Realita však byla jiná. Václav IV. čtyři dny po převratu schválil nové novoměstské konšely, čímž celý akt legalizoval. Je tedy zřejmé, že nemohl být v kritickém zdravotním stavu. Několik dní před svou smrtí si soustavně stěžoval na bolest levé ruky. V osudný den večer dostal na Novém hradě u Kunratic, kde pobýval, infarkt a brzy skonal v přítomnosti svých milců.
Václavovo nejreprezentativnější zobrazení na našem území najdeme na mohutné Staroměstské mostecké věži, která patřila mezi nejvýraznější dominanty středověkého Starého Města a Prahy vůbec. Byla postavena z pečlivě přitesaných kamenných kvádrů a je vysoká 47 metrů nad rovinou mostu. Členěna je celkem do tří pater a byla bezpochyby umělecky nejvýznamnější stavbou na královské korunovační cestě. Práce na ní byly zahájeny v roce 1357, kdy se začal stavět nový most přes Vltavu, její výzdoba pak byla dokončena v průběhu 70. a 80. let 14. století.
Na jižní straně se nachází hranolovitý přístavek se schodištěm a vlastní střechou, kudy vede vstup do vyšších pater věže. Střecha věže byla původně pokryta leštěným zlatým plechem, podobně jak tomu bylo u dvou věží Pražského hradu.
Určitě zaujme architektonické členění věže, nejvíce pak především její jedinečná, reprezentativní sochařská výzdoba, která se bohužel dochovala pouze na staroměstské straně věže. Výzdoba směrem na Malou Stranu a k Pražskému hradu byla silně poškozena Švédy v roce 1648. O její podobě se vedou diskuze.
První úroveň věže tvoří veliké portály průjezdu, který byl uzavíratelný mříží. V nejnižší části se dochovaly drobné konzolové plastiky (dívka a student, stařec a nevěstka). Na staroměstské straně nad portálem najdeme erby zemí, kterým Lucemburkové v době vzniku věže vládli (nejčastější identifikace: Nisko, Vratislav, Svídnicko, Moravské markrabství, Římská říše, České království, Lucemburské hrabství, Zhořelecko, Budyšínsko, Dolní Lužice).
Klenba průjezdu a vlastně celá sochařská výzdoba je dílem huti Petra Parléře. Klenba přímo odkazuje na klenbu vysokého chóru Svatovítské katedrály. V jejím středu je pak místo svorníku zobrazena královská koruna, jež je reprezentací královské moci. V průjezdu se dochovaly také původní gotické malby zobrazující Václavovy lazebnice v bílých košilkách s věníky a vědry v rukou, nechybí ani četné točenice s ledňáčky. Málokdo z procházejících si všimne namalovaného veraikonu neseného dvěma anděly. V letech 1877 a 1878 malby zrestauroval a domaloval Petr Maixner.
Druhá etáž věže připomíná po stránce architektonické průřez sakrální stavbou, u níž nalezneme řadu typických gotických prvků (kupř. kraby, fiály). V dolní části vidíme model mostu tvořený dvěma oblouky, nad ním je v mělké nice umístěna socha sv. Víta. Ten drží v rukou panovnické insignie – královské jablko a žezlo. Nad hlavou má baldachýn zdobený znakem Říše a také Českého království. Nad baldachýnem je pak Svatováclavská orlice a nad ní plastika lva. Sv. Vít je prezentován jako vladař, ochránce Říše římské i zemí Koruny české, pražského mostu i cesty, která vede průjezdem až na Pražský hrad ke Svatovítské katedrále.
Po obou stranách modelu mostu byly umístěny monumentální sochy panovníků v plném majestátu, kteří nemají přímý kontakt s divákem. Jsou zobrazeni jakoby mimo čas a tím jsou blízcí ostatním vyobrazeným světců. Sochy byly původně polychromované a jejich pláště původně zlacené, čímž jakoby nebyli z tohoto světa. Nad nimi jsou podobné baldachýny jako v případě sv. Víta.
Na pravé straně sochy sv. Víta vidíme císaře Karla IV. (výška sochy 216 cm), jehož hlavu zdobí císařská koruna. Mezi ním a světcem je zobrazen znak s říšskou orlicí zdobený helmicí s bohatým klenotem, který se sklání směrem k sv. Vítu. Karel IV. drží v pravé ruce obnažený meč, pravděpodobně symbol spravedlnosti a soudní moci, v levici tříme císařské jablko s křížkem. Panovník je oblečen v spodní šat s dlouhými rukávy, přes něj má přehozený plášť, do něhož je císařova postava z velké části zahalena. Na nohou má zobatou obuv.
Císař je zobrazen v pro něj typickém úklonu, který byl pravděpodobně důsledkem jeho těžkého úrazu z roku 1350. Rovněž při pohledu na jeho tvář, zjistíme, že nese řadu fyziognomických rysů, které známe i z jiných Karlových vyobrazení. Zřejmá je i podobnost s Karlovou bustou v triforiu Svatovítské katedrály. Je prezentován jako Bohem povýšený a posvěcený, skutečný zástupce Krista na zemi.
Vlevo od sv. Víta pak trůní Karlův syn a nástupce Václav IV. (výška sochy 213 cm) s královskou korunou na hlavě. Rovněž mezi ním a světcem je umístěn znak s helmicí s bohatým klenotem. Tentokrát se jedná o znak Českého království, jenž se také sklání k postavě sv. Víta. Václav IV. drží v pravici žezlo, v levé ruce pak tříme královské jablko. Pod pláštěm, který mu na hrudi spíná výrazná spona s erbem uprostřed, má oblečené pravděpodobně brnění, ale ve skutečnosti nikdy neválčil na bitevním poli. Na rukou má pravděpodobně rukavice, jeho nohy zdobí zobatá obuv.
I zde je zřejmá snaha sochaře o zachycení individuálních rysů panovníka. Václavova hlava je dokonce považována za jeden z nejlepších portrétů parléřovského sochařství. Václav má pečlivě upravené vlasy a vousy, podobnou úpravu rovněž nalezneme na jeho četných zobrazeních v rukopisech vytvořených pro jeho knihovnu, kupř. ve Václavově bibli z poslední dekády 14. století. Václav IV. je na Staroměstské mostecké věži prezentován jako římský a český král, přímý nástupce Karla IV.
Originály všech důležitých soch věže jsou dnes uloženy v Lapidáriu Národního muzea, na jejich místa byly usazeny pískovcové kopie.
Ve třetím patře, které je členěno slepým kružbovím jsou umístěny sochy dvou zemských patronů, sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda. Pod nimi je zobrazen již výše zmíněný lev. Sv. Václav je na věži zastoupen formou Svatováclavské orlice, kterou vidíme na vrcholu druhé etáže. Traduje se, že každoročně o letním slunovratu v poledne vrhá plastika lva po velmi krátkou dobu stín právě na tento erb.
Stavba věže byla zahájena ještě za Karlova života, ve stavbě pak pokračoval jeho syn Václav IV., za jehož vlády byla pravděpodobně dokončena sochařská výzdoba. Zároveň byly na věž doplněny četné Václavovy symboly, např. ledňáčci v točenici.
Interiéry schodiště prodělaly v průběhu staletí časté změny, jejich současná podoba je výsledkem rekonstrukce z 19. století. Na vrcholu schodiště na ochozu věže je umístěna jedna z nejzáhadnějších gotických soch v Praze, kterou nechal postavit Václav IV. Jedná se o sochu věžníka nebo hrbáče, která je jakýmsi protikladem postav na východním průčelí věže.
Tři patra symbolizují tři sféry: první je pozemská zastoupená scénami konzol a gotickými malbami s lazebnicemi, druhá je panovnická s majestátními Karlem IV. a Václavem IV. Poslední je pak sféra nadpozemská, věčná zastoupená postavami světců. Staroměstská mostecká věž není pouhou fortifikací, ale zároveň má charakter triumfálního oblouku, který je svým členěním a ikonografií sochařské výzdoby oslavou lucemburského rodu a především pak jeho vlády v Říši a v zemích Koruny české, kterou chrání zemští patroni.
Marek Zágora
Foto Marek Zágora
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru