podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: karel iv. na svých zlatých mincích

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Karel IV. na svých zlatých mincích

Lucemburské mincovnictví je docela zajímavou kapitolou, zejména pak v souvislostech s ražbou zlatých mincí. V celé Evropě bylo až do konce 13. století dominujícím mincovním kovem stříbro. V českých zemích tomu tak bylo až do vlády krále Jana Lucemburského, který začal od roku 1325 razit zlaté mince – florény. Základem měnového systému ale zůstávaly stříbrné pražské groše, které byly zavedeny roku 1300 měnovou reformou Václava II.

Zlaté florény začaly být raženy v polovině 13. století ve Florencii. Na líci byla lilie (znak Florencie) a na rubu stojící sv. Jan Křtitel. Florencie a její zlato začalo ovlivňovat mincovní politiku, a proto se prototyp tamního florénu stal velice rychle vzorem nejen pro českého krále. Mince byly napodobovány, což bylo dáno i snahou o jejich rychlé začlenění do peněžního oběhu. U mincí o váze 3,5 g, které z florentských ražeb vycházely, se nejčastěji měnil opis, tedy jméno mincovních pánů.

Český král Jan Lucemburský začal razit florény s přímou pomocí florentských finančníků. Zlaté mince ražené v Praze pak používal výhradně pro své potřeby. Janovy florény se liší od florentských ražeb jménem panovníka a rubní značkou (helma nebo malý český lev u hlavy Jana Křtitele).

Také římský císař a český král Karel IV. razil zlaté mince. Nepokračoval ale v ražbě napodobenin florentských mincí, ale nechal razit mince nové – dukáty (i když za jeho vlády se jim stále říkalo florény), které jsou považovány za jedny z nejkrásnějších mincí z období pozdního středověku. Zároveň reprezentovaly a legitimizovaly Karlovu panovnickou moc. Z období jeho vlády se nám dochovaly dvě skupiny ražeb, kterým se někdy říká „portrétní dukáty“. Numismatici ale rozlišují tzv. „královské“ a „císařské“ dukáty, které jsou po obrazové stránce zcela nové.

Na lícní straně královského typu (dochovalo se jich mnohem více, než typu císařského), který byl ražen od roku 1347, je zobrazena polopostava panovníka v majestátu s královskými insigniemi. Na hlavě má královskou korunu s liliemi, v pravé ruce drží žezlo, v levici pak třímá královské jablko s výrazným křížkem. Král má delší vlasy a v jeho tváři je vidět snaha umělce o zachycení individuálních, portrétních rysů mladého panovníka. Velice výrazný je i plášť sepnutý na hrudi velkou sponou. Na rubu je vyobrazen český dvouocasý lev. Opis zlaté mince o průměru kolem 21 - 22 mm a váze kolem 3,5 g přechází z líce na rub: KAROLVS DEI GRATIA – ROMANORUM ET BOEMIE REX.

Císařský typ ražený od roku, resp. po roce 1355 vychází z typu královského. K největším změnám došlo na lícní straně. Vidíme zde opět polopostavu panovníka v majestátu se všemi potřebnými insigniemi, ale hlavní proměnou prošla koruna, která byla doplněna o „císařský“ oblouk (kamaru). Žezlo drží stejně jako na prvním typu v pravé ruce, císařské jablko s křížkem pak v ruce levé. Proměnou prošel ale i panovníkův obličej. Již nemáme před sebou mladého panovníka, ale muže v letech, jehož tvář zdobí delší vlasy a především plnovous, což jsou Karlovy charakteristické rysy, které známe i z jeho pozdějších portrétů. Spona na plášti pak má tvar štítu. Opis mince se nezměnil: KAROLVS DEI GRATIA – ROMANORUM ET BOEMIE REX.

Zcela mimořádné postavení mezi Karlovými zlatými mincemi zaujímá „écu d’or“ (zlatý štít). Mince o průměru téměř 3 cm a váze kolem 4,5 g vychází z nejstarších francouzských zlatých mincí, které byly raženy již od 12. století. Stejně jako florény, tak i tyto peníze byly hojně napodobovány. Inspirovat se nechal i římský císař a český král Karel IV., který nechal tyto mince razit po roce 1355 pravděpodobně v Antverpách. Na přelomu let 1356 a 1357 je pak nechal rozhazovat do davu během proslulého říšského sněmu v Metách, kde bylo slavnostně vyhlášeno konečné znění nového říšského zákoníku, později nazvaného Zlatá bula. Ze strany panovníka to bylo především gesto štědrosti.

Zastavme se nad lícní, majestátní stranou. Karel IV. se nechal vypodobnit jako trůnící císař. Sedí na gotickém, architektonicky řešeném trůnu. Na hlavě má císařskou korunu s kamarou. V pravé ruce drží obnažený meč, v levici pak štít s říšským znakem. Podíváme-li se blíže na jeho tvář, zjistíme, že máme před sebou bezvousého mladíka. Skutečné fyziognomické rysy Karla IV. asi nemá smysl hledat. Je znát, že obraz panovníka byl z větší části převzat ze starších typů této francouzské mince. Opis zní: KAROLLVS DEI GRA ROMANORVM IMP.

 

Marek Zágora

 

Foto z Lenka Bobková – František Šmahel a kol., Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, Praha, 2012 a Jan Richter - Peter Knüvener – Kurt Winkler (Hrsg.), Karl IV. Ein Kaiser in Brandenburg, Berlín, 2016.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru