Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Karel IV. v Sercambiho Kronice města Lucca

Mezi nejznámější a nejvýznamnější pozdně středověké kroniky sepsané v lidovém jazyce patří dvousvazková kronika toskánského města Luccy, jejímž autorem je měšťan, lékárník, diplomat, spisovatel a kronikář Giovanni Sercambi (1348-1424).

Sercambi se narodil v Lucce, kde také i zemřel jako zámožný a vážený občan, který se aktivně podílel na politickém životě. Psal lidovým jazykem a do současnosti se dochovalo hned několik jeho děl, z nichž jsou asi nejznámější a nejvydávanější „Novely“ (Il noveliere), které napsal pod vlivem díla Giovanniho Boccaccia.

Dále napsal celkem dvě kroniky, které se dnes nacházejí ve Státním archivu v Lucce. První kronika nazvaná „Di parte de`fatti di Lucca“ (Bib. Mss. 107) je rozdělena do tří částí a přibližuje dějiny města od roku 1164 do roku 1400. Druhá kronika (Bib. Mss. 204) je pak zasvěcena dějinám světa, které zachytil v letech 1400 až 1423. Na prvním díle začal pracovat kolem roku 1400. Zajímavostí je, že se do současnosti dochovaly originály. První svazek je navíc doplněn bohatým obrazovým doprovodem, na němž se autorsky podílel pravděpodobně i samotný Sercambi.

Tím, že se od roku 1368 aktivně podílel na životě ve městě, měl informace z první ruky a dokázal je dokonale zapracovat do svého rozsáhlého díla. Od konce 14. století byl jednou nejvýznamnějších osobností společenského života ve městě, ale věnoval se nejen politice, ale i literatuře a historiografii. Na druhém dílu, který nedokončil, pracoval až do své smrti. U obou svazků se jedná o konečnou verzi díla, které věnoval jednomu z členů mu blízké rodiny Guinigi.

První kronika je zajímavá svým bohatým obrazovým doprovodem, který tvoří pět set čtyřicet kolorovaných perokreseb různého formátu, které živě doplňují text. Najdeme na nich velké množství postav, které byly spjaty nejen s dějinami města. Vidíme na nich korunovace králů i papežů, stavbu městského opevnění, diplomatická vyjednávání i bitvy.

Z pohledu českých dějin jsou významné Sercambiho zmínky o pobytech římského krále, resp. císaře Karla IV., který si město velice oblíbil již v době, kdy Lucca patřila k signorii jeho otce, českého krále Jana Lucemburského. Tehdy ve městě pobýval několik týdnů, Sercambi tomuto pobytu ale nevěnoval vůbec žádnou pozornost. O Karlovi se zmínil poprvé až v souvislostech s jeho první římskou jízdou v letech 1354-1355. Velkou pozornost pak věnoval i druhé římské jízdě a hlavně roku 1369, kdy byla Lucca osvobozena Karlem IV. ze závislosti na Pise. Tehdy navíc císař udělil městu řadu svobod a privilegií.

Karla IV. najdeme též vyobrazeného hned na několika místech kroniky, v některých scénách pak i s jeho manželkami, císařovnami Annou Svídnickou a Alžbětou Pomořanskou. S Karlovým vypodobněním se v kronice setkáme celkem dvaadvacetkrát. Většinou je zobrazen z profilu.

Samozřejmě nemá smysl v těchto vyobrazeních hledat panovníkovy portrétní rysy, i když při pohledu na Karlovy vousy je zřejmá snaha o zachycení skutečné fyziognomie. Máme před sebou jakýsi vývoj jeho vyobrazení. Na scénách z první římské jízdy vidíme mladého muže s menší bradkou, na scénách z druhé římské jízdy pak najdeme staršího císaře s dlouhým, uprostřed rozděleným vousem, jak to známe z některých vyobrazení, která vznikla ještě za jeho života.

Podívejme se na některé perokresby blíže. Na foliu 57r najdeme hned dvě kolorované kresby s vypodobněním Karla IV. V horní polovině vidíme popravu rebela Altina Chastracaniho, které se osobně zúčastnil i samotný císař. Zajímavější je ale druhá, na níž je vyobrazen Karel IV. s císařovnou Annou Svídnickou při cestě z Itálie zpět do Říše. Oba jedou na koni uprostřed svého početného doprovodu, který je zachycen jen ve zkratce. Hlavy obou zdobí koruny, císařovna má na hlavě „klasickou“ ženskou korunu, Karel pak výraznou císařskou korunu s kamárou. V pravé ruce drží žezlo.

Na foliu 82r vidíme scénu s obléháním paláce San Michele v Lucce, jemuž přihlíží i samotný císař sedící na trůně a zahalený v purpurový plášť. Na hlavě má korunu (nejedná se o císařskou), v pravé ruce drží žezlo, v levici pak vladařské jablko, což jsou jasné panovnické insignie, podle nichž měl být panovník identifikován. K jeho identifikaci pak slouží i dva rytíři po stranách trůnu s císařskými korouhvemi.

Sercambiho kronika je nejen významným pramenem k dějinám města Luccy, ale i důležitým zdrojem informací o první a druhé římské jízdě Karla IV. Vysoký počet panovníkových vypodobnění pak činí z díla cenný zdroj poznatků k panovnické a karlovské ikonografii.

Marek Zágora

Seznam ilustrací s vyobrazením Karla IV., resp. některé z jeho manželek v Kronice města Lucca Giovanniho Sercambiho:

Urban V. a Karel IV. pod žehnajícím Spasitelem (fol. 9r)

Pohřeb Jana Lucemburského a odjezd Karla IV. do Itálie (fol. 51r)

Karlova korunovace železnou korunou v Miláně (fol. 52r)

Karlův slavnostní vjezd do Luccy 14. ledna 1355 (fol. 52v)

Anna Svídnická vjíždí do Luccy 7. února 1355 (fol. 53r)

Karlova korunovace v Římě (fol. 53r)

Poprava rebela Altina Chastracaniho (fol. 57r)

Císařův návrat do Říše (fol. 57r)

Císař společně s Alžbětou Pomořanskou vjíždí do Milána v červenci 1368 (fol. 68r)

Karel IV. přijímá v Lombardii vyslance Johanniho dell`Agnello (fol. 68v)

Osvobození Luccy Karlem IV. (fol. 69r)

Starší města (anziani) posílají Karlovi IV. depeši do Parmy (fol. 70v)

Císařovo setkání s Johannim dell`Agnello před vjezdem do Luccy (fol. 70v)

Karel IV. vysílá do Pisy svého patriarchu (fol. 72r)

Císařův odjezd do Říma za papežem Urbanem V. 2. října 1368 (fol. 74r)

Kartel IV. se vrací z Říma do Luccy s kardinálem Guidonem (fol. 74v)

Personifikace Luccy v podobě ženské korunované postavy prosí císaře o osvobození (fol. 75r)

Upálení sodomity (fol 76v)

Karel IV. zřizuje v loggii na náměstí městskou správu (fol. 77v)

Obléhání paláce San Michele v Lucce (fol. 82r)

Karel IV. dává v Lucce postavit císařský hrad (fol. 83v)

Císař znovu osvobozuje Luccu v červnu 1369 a pasuje na rytíře Carla Ronghiho (fol. 83r)

Karlův odjezd z Luccy v červenci 369 (fol. 84r)