podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: karel iv. ve scéně klanění tří králů tzv. morganova diptychu

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Karel IV. ve scéně Klanění tří králů tzv. Morganova diptychu

Čtrnáctého května si připomeneme sedmisté výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV., bezpochyby jednoho z nejvýznamnějších panovníků českého i evropského středověku. Karel IV. je dnes vnímán hlavně jako ideální středověký vladař, jenž si uvědomoval význam a moc výtvarného umění pro svou sebeprezentaci a panovnickou reprezentaci. I proto proslul jako mecenáš a zakladatel, jenž kladl velký důraz na své vyobrazování na místech veřejných i čistě soukromých.

Do naší současnosti se dochovalo docela velké množství Karlových převážně reprezentativních vypodobnění. Vedle oficiálních, u nichž je jasné, že se jedná o jeho zobrazení, existuje i docela dost panovníkových kryptoportrétů (identifikačních podobizen). Jedná se o vyobrazení nějaké postavy, která má Karlovy konkrétní fyziognomické rysy, podle nichž jsme jej schopni identifikovat.

Nejčastěji se s kryptoportréty setkáváme ve scénách Klanění tří králů. Při pohledu na dochovaná vyobrazení římského císaře a českého krále zjistíme, že jej najdeme hned na několika takovýchto scénách. Nejznámější se nachází v Kapli sv. Kříže na Karlštejně. Jedná se o nástěnnou malbu a Karlovu podobu „nese“ poslední král v zástupu, který navíc ostatní východní mudrce převyšuje svou velikostí. Jako druhý příklad pak můžeme uvést iniciálu O(mnes) v Liber viatiku Jana ze Středy (fol. 97r), kde Karlovu podobu má prostřední král.

V posledních letech se asi nejvíce napsalo o Karlově vyobrazení na tzv. Morganově diptychu, který vznikl v Praze pravděpodobně kolem roku 1360, a dnes se nachází v Pierpont Morgan Library v New Yorku (inv. číslo AZO 22.1-2). Jedná se malý diptych původně určený k soukromé zbožnosti, na němž jsou vyobrazeny vedle sebe dva neobvyklé náměty. Při bližším pohledu zjistíme, že samotné dílo má v sobě skrytý politický podtext.

V první scéně – Klanění tří králů – je více než jasné, že máme před sebou kryptoportrét Karla IV. Na druhé scéně s vyobrazením Smrti Panny Marie, které nahradilo tradiční výjev Ukřižování, pak sv. Petr s třístupňovou tiárou na hlavě je kryptoportrétem papeže Inocence VI. (papežem v letech 1352-1362). Dílo tak můžeme vnímat jako oslavu císařské a zároveň papežské moci (imperium et sacerdotium). Spolupráce těchto dvou osobností byla ve své době klíčová. Bez papežovy podpory by Karel IV. neměl moc velkou šanci dosáhnout císařské korunovace. Naopak bez císařovy pomoci by papež mohl zapomenout na svůj „návrat“ zpět do Říma.

Diptych na dřevěné podložce potažené plátnem o rozměrech 30,8 krát 19,7 cm (Klanění tří králů) a 30,8 krát 20,3 cm (Smrt Panny Marie) vznikl, jak již bylo uvedeno, s největší pravděpodobností v Praze. Je dokonce možné, že jeho objednavatelem byl samotný Karel IV. Mohlo se dokonce jednat o diplomatický dar pro papeže Inocence VI.

Malba, i když je dnes hodně poškozená (odřené okraje, na několika místech odpadlá barevná vrstva), vykazuje vysokou uměleckou kvalitu. Dvorní malíř nazývaný Mistr Morganova diptychu je považován za předchůdce mistra Theodorika. Jsou mu připisována i další díla, kupř. miniaturní Madona z Bostonu (kolem 1355-1360) nebo Laus Mariae Konráda z Haimburku (po 1360).

Zaměřme se ale na vyobrazení Karla IV. Císařovy fyziognomické rysy nacházíme u prostředního z východních mudrců. Srovnáme-li si toto zobrazení s jeho dalšími dochovanými vyobrazeními (kupř. s nástěnnými malbami na Karlštejně), je jasné, že před sebou máme identifikační podobiznu římského císaře a českého krále. Výrazné jsou jeho oči, dlouhý a rovný nos, hnědé vlasy sahající až na ramena a plnovous stejné barvy. Jeho hlavu zdobí královská koruna. Navíc dalším identifikačním prvkem je jeho luxusní, bohatě zdobený oděv, zejména pak červený plášť se zlatem vyšívanými říšskými znaky.

Ve spojení se scénou Klanění tří králů lze dokonce vyslovit ještě jednu, velice odvážnou myšlenku, že i u nejmladšího krále se jedná o „kryptoportrét“. Mohlo by se jednat o vypodobnění Karlova nejstaršího syna Václava IV. Problémem je pak ale datování vzniku díla.

Dnes je jeho vznik kladen do období kolem roku 1360. Václav IV. se ale narodil až v únoru 1361. Je tedy možné, že diptych vznikl mezi roky 1361-1362, v období mezi narozením Václava IV. a smrtí papeže Inocence VI. To, že je Václav na obraze vyobrazen jako mladík, odpovídá samotné scéně. Následník trůnu se tak stává součástí výjevu, který v kombinaci se scénou Smrti Panny Marie završuje politický podtext díla. Vypodobněná harmonie mezi světskou a církevní mocí by měla pokračovat i za vlády Karlových nástupců.

 

Marek Zágora

 

Foto Peter Kováč.

 

Ke Karlově vyobrazení v Liber viatiku:

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-karel-iv-jako-jeden-ze-tri-kralu-v-iniciale-o-v-liber-viatiku/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru