Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Ludvík Jagellonský na korunovační medaili z roku 1508

Letos se v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře uskutečnila monumentální výstava „Europa Jagellonica 1386-1572" s podtitulem „Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců", na níž byla mimo jiné prezentována i dochovaná výtvarná díla „nesoucí" portréty a další zobrazení jednotlivých panovníků z tohoto významného rodu.

Několik zajímavých zobrazení českých králů z rodu Jagellonců bylo k vidění také v malé části věnované medailím. Medaili si nemohl pořídit každý, protože její zhotovení bylo velice nákladné, zejména pak v případě, že se jednalo o exemplář ze vzácného kovu, především pak zlata. Medaile byla také jednou z forem reprezentace.

Portrétovaný byl představen tak, jak sám chtěl být prezentován na veřejnosti. Medaile se buď vyměňovaly s lidmi stejného společenského postavení, byly symbolem přátelství a náklonnosti, nebo se udělovaly lidem nižšího postavení, např. jako odměna či vyznamenání.

Jednou z nejzajímavějších medailí z období vlády Jagellonců u nás je bez pochyby stříbrná pamětní medaile z roku 1508, jež byla ražena u příležitosti korunovace Ludvíka Jagellonského na uherského krále. Malý kralevic měl v době korunovace pouhé dva roky a byl prvním a nakonec i jediným synem krále Vladislava. Právě tato medaile názorně ukazovala zajištěné nástupnictví v rámci nové vládnoucí dynastie.

Dvaapadesátiletý český a uherský král Vladislav Jagellonský nechal na jedné straně zobrazit svou tvář z profilu (avers: *WLADISLAVS*D*G*R*VNGARIE*ET*BOHEMIE), na druhé straně byl pak vypodobněn jeho syn Ludvík, malý chlapec sedící na polštáři s korunou na hlavě (revers: *LVDOVICVS*FILIVS*R*VNGARIE*E*BOHEMI*1508/*CORONATUS). Král Vladislav II. je otočen vlevo, má dlouhé vlasy a na hlavě korunu. U Ludvíka se pak jedná o jedno z mála vyobrazení českých panovníků v raném dětství.

Medaile o průměru tři centimetry byla ve své době i později velice oblíbená, o čemž svědčí fakt, že její revers okopíroval v roce 1544 kremnický medailér Kryštof Fueszl, jehož činnost je doložena v letech 1530 až 1550. Použil jej na medaili, jež byla reakcí na nový turecký vpád do Uher, kdy se budínský paša zmocnil mimo jiné Višegradu, kde byly již od 14. století uloženy uherské korunovační klenoty.

Na reversu tak opět vidíme malého, dvouletého uherského krále s korunou na hlavě, jak sedí na polštáři (*LVDOVICVS*FILIVS*R*VNGARIE*E*BOHEMI*1508/*CORONATUS). Na aversu je pak šestiřádkový nápis: *1544*/BVDA*/POTENS*ET*/PANNONY*GENS*/ MARTIE*REGNI*/QVOD*FVIT*ESSET*/SI*VIV ERET*ISTE*/ *PVER*/V*G (1544 Buda. Mocný a bojovný národ Panonie, jehož království bylo by i dále, kdyby byl tento hoch živ). Medaile o průměru tří centimetrů byla ražena ve zlatě a také ve stříbře. Hmotnost zlaté medaile (10,48g) odpovídala třem dukátům.

Marek Zágora