Z hlediska panovnické ikonografie je jednou z nejvýznamnějších prostor jedinečná Svatováclavská kaple, nejposvátnější část Svatovítské katedrály. Architektura kaple a její výzdoba do výše římsy byla blíže představena v textu o vyobrazeních císaře Karla IV. a jeho syna a následníka Václava IV. (viz odkaz dole).
Další malířská výzdoba se nachází nad římsou s obloučkovým vlysem. Jednotlivé malby vyprávějí legendu o životě sv. Václava, jeho mučednické smrti, převezení jeho těla ze Staré Boleslavi do Prahy a zázracích. Celý cyklus je rozdělen do celkem dvaceti devíti scén ve třech pásech o celkové ploše 233 m². Obrazy z legendy měly kapli zdobit již za vlády Karla IV., ale nakonec nebyla tato výzdoba provedena.
Celý cyklus byl vymalován až za vlády krále Vladislava Jagellonského, pravděpodobně před rokem 1509, kdy se v katedrále konala slavnostní korunovace jeho malého syna Ludvíka na českého krále. Sám Vladislav Jagellonský je pak vyobrazen na čelní východní stěně kaple vedle okna. Na druhé straně okna je pak namalovaná jeho manželka Anna z Foix a Candale, která ale v době vzniku maleb byla již po smrti. Oba portréty mají vysokou uměleckou hodnotu.
Za hlavního autora svatováclavského cyklu je považován tzv. Mistr litoměřického oltáře, jenž přišel do Prahy kolem roku 1500 z jihoněmecké oblasti. Na malbách pracoval se svými pomocníky.
Nad římsou najdeme ještě starší malby pocházející z roku 1484. Jedná se o malby zemských patronů a andělů doprovázejících nádhernou sochu sv. Václava, která je jedním z největších skvostů celé kaple.
Socha je umístěna na římse nad hlavním oltářem, uprostřed východní stěny. Je vysoká dva metry a byla vytesána z jednoho bloku karbonátového prachovce, z lomařského hlediska označovaného jako opuka. Světec má na hlavě knížecí čapku, dlouhé vlnité vlasy a upravené vousy. Oblečen je do rytířské zbroje druhé poloviny 14. století, z ramen na zem mu splývá dlouhý plášť. Určitě zaujme též jeho luxusní pás, který má módně umístěný až na bocích. Výrazná je pak i spona v podobě orlice. V pravé ruce drží kopí, v levé pak nese za horní okraj štít se svatováclavskou orlicí.
Socha sv. Václava, která je nejvýznamnějším sochařským dílem Svatovítské katedrály, je vyjádřením středověkého ideálu ctnostného rytíře a dobrotivého panovníka. Zajímavostí je, že autor sochy s vysokou pravděpodobností využil skutečné lebky světce k vymodelování hlavy sochy. Svědčí o tom superprojekce lebky knížete Václava do parléřovského sochařského portrétu, kterou provedl v roce 1976 profesor Emanuel Vlček.
Autorem sochy, která je zezadu jen hrubě opracovaná, protože se počítalo, že bude umístěna u stěny, byl s největší pravděpodobností samotný Petr Parléř, ale často je v souvislostech s jejím vznikem skloňováno i jméno kameníka Jindřicha, který byl identifikován jako jeho synovec. Je možné, že právě on se podílel na přípravných, resp. dokončovacích pracích. Socha vznikla buď v letech 1372-1373, nejpozději roku 1373. Polychromii sochy zhotovil mistr Osvald, jak o tom svědčí záznam v účtech svatovítské hutě ze září 1373.
Od dalších osudech nádherné sochy máme jen kusé informace. Nevíme ani, zda a do jaké míry se dotkly sochy události let 1420 (oloupení hrobu sv. Václava vojsky Zikmunda Lucemburského), 1421 (ničení uměleckých děl pražskou radikální chudinou), 1541 (rozsáhlý požár Pražského hradu), 1619 (kalvínská očista katedrály) nebo 1757 (bombardování katedrály při pruském obléhání Prahy).
Již asi také nikdy nezjistíme, kde socha původně stála… Na konci 15. století ale byla již na svém dnešním místě. Později byla umístěna venku na opěrném pilíři nad nárožím Svatováclavské kaple. Byla sejmuta před rokem 1826 a roku 1866 ji nahradila ca. 265 cm vysoká volná kopie z pískovce, zhotovená převážně Eduardem Veselým na objednávku Jednoty pro dostavění hlavního chrámu sv. Víta na hradě Pražském. Na originálu pak byly ve stejném roce provedeny i doplňky z opuky, tehdy byl ze sochy pravděpodobně odstraněn jílec meče, který známe z jejích dřívějších vyobrazení. Socha se pak do Svatováclavské kaple vrátila až v roce 1912 a následující rok byla obnovena a doplněna její polychromie a připojeno nové měděné kopí.
Marek Zágora
Foto Peter Kováč
K vyobrazení Karla IV. a Václava IV. ve Svatováclavské kapli:
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru