podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: trůnící karel iv. se znaky svých čtyř manželek

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Trůnící Karel IV. se znaky svých čtyř manželek

K sedmistému výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV. z rodu Lucemburků bylo připraveno velké množství různě rozsáhlých výstav, na nichž je mimo jiné ukázáno, jak velký důraz kladl Karel IV. na svou sebeprezentaci a reprezentaci, k čemuž využíval hlavně díla výtvarného umění.

Máme tak před sebou nejen nádherná umělecká díla, ale často se jedná o prostředky panovnické propagandy, které ztělesňovaly Karlovu vladařskou ideologii. Jedním z takových děl je malba na pergamenu s trůnícím panovníkem a znaky jeho čtyř manželek. Iluminace je mimochodem k vidění na současné výstavě „Císař Karel IV. 1316-2016“ ve Valdštejnské jízdárně v Praze.

Výše zmíněná malba na pergamenu o velikosti 26,8 x 17,8 cm s trůnícím římským císařem a českým králem pochází pravděpodobně z období kolem roku 1430, byla tedy namalována asi padesát let po Karlově smrti (datace v odborné literatuře však kolísá mezi roky 1400 až 1450). Vyobrazení vzniklo nejpravděpodobněji v Norimberku, které se za Karlovy vlády stalo jedním z nejvýznamnějších uměleckých center jeho říše.

Karel IV. sedí podobně jako na majestátních pečetích na kamenném, architektonicky vyvedeném trůnu. Na hlavě má císařskou korunu, v pravé ruce drží žezlo, levicí pak přidržuje císařské jablko, které má jinak položené na koleni. Panovník má delší šedé vlasy a vousy s bradkou stejné barvy. Jeho postava je zahalena do pláště, z pod něhož vidíme jen část Karlova kabátce a dlaně se žezlem a jablkem. Po Karlově pravici (heraldicky vpravo) je navíc vyobrazen znak Svaté říše římské, po jeho levici pak znak s českým stříbrným dvouocasým lvem. Nad iluminací je latinský nápis Karolus. IIII Quartus.

Iluminace vznikla podle starší předlohy z roku 1360, jak dosvědčuje letopočet uvedený vlevo vedle trůnu. Někdy bývá dávána do souvislostí s nedochovanou malbou na skle ze stejného roku. Originál iluminace se dnes nachází v Berlíně (Staatliche Museen–Preußischer Kulturbesitz, Kupferstichkabinett, sign. 1748).

Na spodním okraji jsou namalovány erby všech čtyř Karlových manželek. Je ale zajímavé, že nejsou ve správném chronologickém pořadí. Je možné, že jsou namalovány podle vážnosti jejich hodností. Proto máme uprostřed znaky obou císařoven, Alžběty Pomořanské a Anny Svídnické. Na krajích pak najdeme erby „pouhých“ královen (Blanka z Valois a Anna Falcká).

Podívejme se však na jednotlivé znaky opatřené nápisy (ty jsou pravděpodobně mladší) blíže. Jako první je erb Blanky z Valois, o čemž svědčí i nápis pod znakem fraw Blancz von franckreich. Na druhém místě je nesprávně Karlova poslední manželka Alžběta Pomořanská (nápis pod znakem: fraw Elspet von Stetin). Až na třetím místě je namalován erb Karlovy druhé choti Anny Svídnické, přičemž nápis chybně uvádí fraw Margarete von der Sweidnitz. Na posledním místě je pak vyobrazen znak v pořadí druhé Karlovy ženy Anny Falcké (s chybným nápisem fraw Metz von Peyrn).

Vypodobnění Karla IV. se znaky jeho manželek může prezentovat též jeho úspěšnou sňatkovou politiku, která vedla k rozšíření území, kterému vládl. První sňatek domluvil Karlův otec Jan Lucemburský a neplynuly z něj žádné územní, ale „jen“ politické zisky. Naopak zbývající tři manželství byla motivována jak politicky, tak i územně.

Musíme si však uvědomit ještě jeden důležitý fakt: malba vznikla pravděpodobně za vlády Zikmunda Lucemburského, syna Karla IV. a jeho poslední manželky Alžběty Pomořanské. Zikmund kladl podobně jako jeho otec velký důraz na svůj původ a zároveň nárok na vládu nejen v Říši, ale především pak v Českém království. Je tedy možné, že se jedná o ukázku panovnické propagandy, kdy chtěl Zikmund Lucemburský zdůraznit svůj nárok na vládu v Českém království.

Podíváme-li se ještě navíc blíže na vyobrazení panovníka na trůnu a porovnáme jej s dochovanými vyobrazeními Zikmunda Lucemburského, můžeme dokonce uvažovat o tom, že sice máme před sebou vyobrazení Karla IV., o čemž svědčí nápis Karolus Quartus nahoře, ale že panovník nese ve skutečnosti některé fyziognomické rysy Zikmunda Lucemburského.

 

Marek Zágora

 

Foto Peter Kováč


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru