Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Trůnící Karel IV. v nejstarším latinském opisu Vita Caroli

Na česko-bavorské zemské výstavě „Císař Karel IV. 1316-2016“, která je k vidění do 25. září 2016 ve Valdštejnské jízdárně v Praze, je Karel IV. z rodu Lucemburků prezentován mimo jiné též jako moudrý, na svou dobu mimořádně vzdělaný panovník, jenž proslul i jako spisovatel.

Jeho nejznámějším dílem je latinsky psaný Vlastní životopis (Vita Caroli), jehož podstatná část vznikla nejpravděpodobněji v roce 1350, kdy byl vladař po těžkém úrazu při turnaji dlouhodobě upoután na lůžko. Odborníci se ale v datování neshodují. Samotný Karel IV. je autorem pouze prvních čtrnácti kapitol, které přibližují jeho život od dětství až do roku 1340. Jedná se o příběhy, z nichž vždy plyne nějaké ponaučení, které adresuje svým nástupcům. Druhou, menší část díla (šest kapitol) napsal s určitým časovým odstupem neznámý autor, který přiblížil události let 1341-1346. Tato část má více kronikářský charakter a celé dílo končí Karlovou volbou římským králem.

Dílo „Vita Caroli“ se dochovalo do současnosti v několika opisech, nejen v latině, ale i v překladu do staročeštiny a němčiny. Na výše zmíněné výstavě je pak představen nejstarší dochovaný latinský opis díla, který se dnes nachází v Rakouské národní knihovně ve Vídni. Rukopis (cod. 556) vznikl nejpravděpodobněji v Praze mezi roky 1385-1390 pro Karlova nejstaršího syna a nástupce Václava IV. Manuskript zdobený vazbou z roku 1753 má rozměry 23 x 17,5 cm a obsahuje celkem 106 pergamenových a osm papírových listů. Vlastní životopis Karla IV. najdeme na foliích 3r-52r, za ním pak následují další texty: Morality, Korunovační řád českých králů a pohřební řeč druhého pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, kterou měl pronést při Karlově pohřbu na konci roku 1378 (pravděpodobněji ji ale pronesl jeho synovec a zároveň nástupce v úřadu Jan z Jenštejna).

V Rakouské národní knihovně najdeme hned několik zajímavých opisů Karlova Vlastního životopisu. Určitě nejznámější je staročeský, bohatě iluminovaný překlad z roku 1472 (cod. s. n. 2618), který byl u nás vystaven v roce 2012 v Kutné Hoře na mezinárodní výstavě „Europa Jagellonica (1386-1572). Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců“. Obdobně „ilustrovaný“ je též staročeský exemplář z počátku 16. století (cod. 581). Z latinských opisů je zajímavý rukopis (cod. 619), který vznikl v Praze roku 1396.

V nejstarším latinském opisu (cod. 556) najdeme na foliu 3r iniciálu S(ecundis) a v ní vypodobnění trůnícího císaře Karla IV. Je zajímavé, že v mladších opisech (latinských i českých) je v titulní iniciále vždy vyobrazen císař i s císařovnou.

Karel Lucemburský sedí na pomyslném trůnu, který je zakrytý látkou, která visí i za samotným vladařem. Panovník sám pak sedí ještě na polštáři. Na hlavě má císařskou korunu s kamarou. Karel IV. má kratší prošedivělé vlasy a plnovous rozdělený do dvou pramenů tak, jak to známe např. z vyobrazení Karlova syna Zikmunda Lucemburského. Jeho pohled je upřen doprava. Malíř se pokusil zachytit i konkrétnější panovníkovy fyziognomické rysy, které ale nejsou nijak výrazné.

Vladařova postava je zahalena do pláště s dobře rozeznatelným kožešinovým límcem (pravděpodobně z hermelínu). Plášť je pak sepnutý pod levým ramenem. Zpod pláště „vylézá“ panovníkova špičatá obuv. V pravé ruce drží říšské jablko zakončené křížkem, v levici třímá žezlo. Obě insignie připomínají jablko a žezlo, které jsou dnes uloženy ve vídeňské Schatzkammer a jejichž kopie můžeme vidět v Rožmberském paláci na výstavě „Koruna na dlani. Věčná mince království“.

U iniciály S se jedná o reprezentativní vyobrazení římského císaře a českého krále, který se ve svém díle obrací především na své nástupce.

Marek Zágora

Foto z Die Autobiographie Karls IV. Vita Caroli Quarti, Alcorde Verlag, Essen 2016.

K vyobrazením Karla IV. v exemplářích díla „Vita Caroli“:

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-karel-iv-ve-videnskem-exemplari-vita-caroli-z-doby-vaclava-iv/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-karel-iv-v-iluminovanem-exemplari-staroceskeho-prekladu-vita-caroli/