podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: václav iii. jako uherský král ve vídeňské obrázkové kronice

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Václav III. jako uherský král ve Vídeňské obrázkové kronice

Poslední český král z rodu Přemyslovců Václav III. byl ve Zbraslavské kronice líčen převážně negativně jako panovník, který se nechal lehce zmanipulovat svým okolím. V poslední době se ale objevilo několik nových písemných pramenů, na jejichž základě můžeme trochu poopravit výsledný obraz sedmého českého krále, který byl ale krátce také králem uherským a polským.

Začteme-li se do první královy biografie z pera Karla Maráze „Václav III. (1289-1306) Poslední Přemyslovec na českém trůně" (více na: www.stavitele-katedral.cz/ceske-budejovice-vaclav-iii-biografie-posledniho-krale-z-rodu-premyslovcu/) dozvíme se o Václavově trnité cestě za uherskou korunou, která nakonec skončila útěkem a návratem zpět do Čech. Karel Maráz se pokusil zhodnotit také Václavovu uherskou vládu, jež ale nebyla samostatná, protože Václav byl v době svého uherského „dobrodružství" velice mladý, a proto vládl pod silným vlivem otcových rádců. Po smrti svého otce, českého a polského krále Václava II. roku 1305, se dostal mladý panovník do svízelné situace, která byla nakonec „vyřešena" o rok později královou vraždou v Olomouci.

Václav III. se dostal do podobné situace jako např. český a římský král Václav IV. Lucemburský. Oba totiž byli srovnáváni se svými velice úspěšnými otci, což jim v očích dobových kronikářů moc nepomohlo. A ani krátká a násilně ukončená vláda Václava III. bohužel nemohla naznačit, zda by se svému otci vyrovnal, či jej dokonce překonal.

Králových vyobrazení, jež vznikla ve středověku, se nám bohužel mnoho nedochovalo. Přesto existuje jeden významný rukopis, který vznikl asi půl století po Václavově smrti, a v němž nalezneme rovnou dvě miniatury, které jej vypodobňují jako uherského krále. Tím rukopisem je Vídeňská obrázková kronika popisující dějiny Uherského království.

Obrázková kronika vznikla kolem roku 1360 za vlády uherského krále Ludvíka I. Velikého z rodu Anjou († 1382). Jejím autorem byl pravděpodobně budínský duchovní Marek z Kaltu. Latinský rukopis napsaný na pergamenových listech o rozměrech cca. 30 x 21 cm popisuje uherské dějiny od příchodů Maďarů až po vládu uherského krále Karla Roberta († 1342). Obsahuje velice bohatý obrazový doprovod, celkem 147 miniatur je zajímavým pramenem poznání nejen politických dějin, ale také životního stylu, kultury, tradic a legend středověkých Uher. Iluminace jsou vysoké kvality a obstojí ve srovnání s obdobnými rukopisy, jež vznikly ve stejné době v západní Evropě, zejména ve Francii. Do roku 1932 se rukopis nacházel ve vídeňské Hofbibliothek, odtud také pochází pojmenování Vídeňská obrázková kronika, poté byl navrácen do Budapešti, kde dnes patří mezi nejvzácnější manuskripty místní Národní knihovny (Országos Széchényi Könyvtár).

Na foliu 67 začíná kapitola věnována Václavu III., který v Uhrách vládl jako Ladislav V. V roce 1303 se ale proti Václavovi postavil samotný papež Bonifác VIII., který prohlásil za krále Karla Roberta z Anjou. O rok později byl pak donucen vrátit se zpátky do Čech. Na první iluminaci, přesněji iniciále P, je mladý kralevic vyobrazen na cestě do Uher. Jede na koni a je oděn podle poslední módy v přiléhavý kabátec, opasek má posunutý na boky a na nohách má úzké nohavice. Jeho hlavu pak chrání pokrývka, kterou lze označit za cestovní čapku. Václavova tvář je ozdobena krátkým plnovousem. Doprovází jej dva družiníci.

Ve druhé iniciále P je zachycen Václav na nucené cestě z Uher. Před sebou máme na koni jedoucího krále Ladislava V., o čemž svědčí královská koruna na jeho hlavě. Pod ní má pravděpodobně malou kapuci, která byla součástí jeho cestovního oděvu, který tentokrát doplňuje plášť, který měl chránit před nepříznivým počasím. Mladý král rozmlouvá s jezdcem vedle něj. Bohužel při návratu do Čech neměl již jako uherský král žádné pravomoci.

Vyobrazení jsou velice zajímavá, ale je nutno si uvědomit minimálně jeden fakt. V době, kdy přijížděl Václav do Uherského království mu bylo pouhých dvanáct let, při návratu pak patnáct. Vyobrazený panovník je ale zobrazen mnohem starší. Pro iluminátora nebyl důležitý věk a králova fyzická podoba, ale jen poznatek, že se jednalo o panovníka, uherského vladaře. Vyobrazený panovník je tedy hlavně symbolem mladého krále a takových vyobrazení vzniklo ve středověku nepřeberné množství. Většina z nich je pak anonymní, takže jméno vyobrazeného panovníka často ani neznáme. V případě Václava III. ve Vídeňské obrázkové kronice ale máme štěstí.

 

Marek Zágora

 

Celý rukopis si lze prohlédnout na:

http://konyv-e.hu/pdf/Chronica_Picta.pdf

http://www.kepeskronika.net/

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru