podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: václav iv. v mnichovském astronomickém sborníku

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Václav IV. v Mnichovském astronomickém sborníku

V roce 2019 si připomeneme šestisté výročí úmrtí římského a českého krále Václava IV., nejstaršího syna římského císaře a českého krále Karla IV. z rodu Lucemburků. Ze všech u nás vládnoucích Lucemburků má Václav nejhorší pověst, pověst líného a nerozhodného krále, který se mnohem raději než vladařským povinnostem věnoval např. lovu nebo sbírání bohatě iluminovaných manuskriptů.

Mimořádná pozornost odborníků byla a je většinou věnována jeho skvostné knihovně, z níž se nám bohužel dochoval jen fragment. Mezi rukopisy bychom našli různé žánry, které mimo jiné svědčí i o Václavových zájmech. Hned tři dochované manuskripty jsou věnovány astronomii a astrologii. Nejméně známý z nich je pak tzv. Mnichovský astrologicko-astronomický sborník, uložený dnes v Bavorské státní knihovně (Clm. 826).

Rukopis vznikl v Praze po roce 1400 a bohužel nebyl dokončen. Přesto se jedná o výjimečné dílo, které zaujme nejen jednotlivými texty, ale i velice bohatou výzdobou, která je převážně nedělitelnou součástí latinsky psaných spisů. Na celkem 53 pergamenových listech o rozměrech 46,7 x 34,6 cm najdeme ohromující výzdobu, na níž se podíleli dva dvorští iluminátoři. Rukopis zaujme i tím, že text není psán na výšku pergamenu, jak je obvyklé, ale ve třech sloupcích na šířku.

Rukopis byl podle výzdoby, v níž se objevují klasické symboly rukopisů Václava IV. (iniciály e a w nebo lazebnice), určen králi, není ale jisté, zda ten byl přímo jeho objednavatelem. Z dalších osudů fragmentu víme, že na počátku 16. století patřil norimberskému patriciji Wilhelmu Hallerovi, jenž byl znám svou láskou k astronomii. Do Bavorské dvorní knihovny se manuskript dostal roku 1618, o čemž svědčí exlibris na vazbě.

S největší pravděpodobností jej sestavil v Praze pracující astronom a astrolog přezdívaný Terzysko (Teříšek), o němž víme, že např. v roce 1405 zakoupil dům na Novém Městě pražském. Předpokládá se, že pracoval na rukopisu přímo s lepším ze dvou iluminátorů, jenž dostatečně prokázal své malířské umění. Samotný Terzysko je pak vyobrazen na foliu 8r, jak sedí u psacího pultíku a pozoruje hvězdy. Před sebou má voskovou tabulku, na níž je napsána jeho přezdívka. Stejný autor pak společně s dalším dvorským astronomem Buškem sestavil pro Václava IV. pravděpodobně i astronomický atlas, o němž víme, že jej roku 1407 nechal král převézt z Karlštejna na hrad Točník.

Texty sborníku jsou ukázkou vývoje středověké astronomie. Středověcí vladaři měli velký zájem o astronomii a astrologii, a tak si pořizovali kodexy s latinskými překlady stěžejních děl pozdně antické a arabsko-židovské astrologie a astronomie, které bývaly doplňovány novějšími spisy, jež navazovaly na starší tradici.

Na foliích 1 až 11r najdeme úvodní cyklus základních schémat a diagramů, jež vizuálně shrnují klíčové koncepty k vyhodnocování astrologických předpovědí. Máme tak před sebou např. zobrazeno působení planet nebo vztahy jednotlivých znamení zvěrokruhu k planetám. Již tato úvodní část rukopisu zůstala nedokončena.

První spis najdeme na foliích 11v až 27r. Avenares (1093-1167) připravil pod názvem „Principium sapientiae“ přepracované latinské vydání vlivného arabského spisu „Introductorium maius“, jehož autorem byl Albumasar (787-886), perský matematik, astronom a astrolog. Albumasarův text byl přeložen do hebrejštiny a tato verze se pak stala podkladem pro francouzské vydání z druhé poloviny 13. století. Petr z Abana (1250-1316) vyšel roku 1293 z francouzského překladu a připravil jeho latinskou verzi. Nedílnou součástí textu je bohatý obrazový doprovod, jenž přináší ilustrace zachycující jednotlivá souhvězdí (paranatellonta) vepsaná do desetistupňových sekcí zvěrokruhu, kterým se říká dekany. Ke každému znamení zvěrokruhu patří tři iluminace. Mnichovský sborník tak na malém formátu sdružuje více než šest desítek kombinací poloh hvězd. Ty byly převzaty z různých tradic: řecké, persko-arabsko-egyptské a indické, což je mimo jiné důkazem tolerance pražského dvora k cizím vědeckým poznatkům.

Na foliích 27v až 32v je zapsáno pojednání o planetách, jehož autory byli Albumasar a Abú Said Shadan. Na foliích 46r až 53v pak najdeme fragment kompilace arabského anonymního autora, tzv. „Liber novem iudicum in iudiciisastrorum“.

Nejkrásnější iluminace najdeme na foliích 35r až 42v s nedokončeným hvězdným atlasem představujícím pouze osmnáct ze čtyřiceti šesti souhvězdí severní oblohy podle Ptolemaiova hvězdného katalogu, který v 10. století přepracoval Abd al-Rahman al-Sufi.

Z hlediska královské ikonografie je zajímavá iniciála D folia 27v. V ní je pravděpodobně vyobrazen Alfons X., král Kastílie a Leonu (1221-1284). Podíváme-li se však pořádně, zjistíme, že král má fysiognomické rysy Václava IV., které známe z jeho dobových vyobrazení, zejména pak z rukopisů jeho knihovny.

Scéna je orámována gotickou architekturou. Panovník sedí na trůnu pokrytém zlatem vyšívanou textilií, která tvoří z větší části pozadí celé scény. Na hlavě má výraznou královskou korunu. Účes a upravené vousy odpovídají módě přelomu 14. a 15. století. Zahalen je v dlouhý modrý plášť se zelenou podšívkou a rukama se obrací k třem mužům, kteří za ním přišli. Je možné, že se jedná o astronomy pracující na královském dvoře.

Jak již bylo uvedeno výše, je vysoce pravděpodobné, že se jedná o kryptoportrét římského a českého krále Václava IV., o čemž nejvíce svědčí rysy panovníkovy tváře, které můžeme objevit i na dalších jeho vyobrazeních v rukopisech královy knihovny, zejména pak v jeho nedokončené Bibli.

 

Marek Zágora

 

K vyobrazením Václava IV. v astronomicko-astrologických rukopisech:

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-jako-rimsky-kral-ve-videnskem-astronomickem-sborniku/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-na-titulnim-listu-ptolemaiova-dila-quadripartitus/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-vaclav-iv-jako-alfons-kastilsky-ve-videnskem-astronomickem-sborniku/

http://www.stavitele-katedral.cz/znama-a-neznama-vyobrazeni-ceskych-panovniku-ve-stredoveku-rimsky-a-cesky-kral-vaclav-iv-na-kole-fortuny-ve-videnskem-astronomickem-sborniku/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru