známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: václav iv. v okrajové výzdobě tzv. bible václava iv. – 1. část
Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Václav IV. v okrajové výzdobě tzv. Bible Václava IV. – 1. část
Šestnáctého srpna 2019 uplyne rovných šest set let od chvíle, kdy na Novém hradě u Kunratic vydechl naposledy český a římský král Václav IV. z rodu Lucemburků. Jedná se o panovníka, který stále zůstává ve stínu svých „úspěšnějších“ příbuzných, především pak svého otce Karla IV. a nevlastního bratra Zikmunda Lucemburského. Bohužel stále je vnímán jako neschopný a líný král, jenž uvedl celé České království do hluboké krize, která vyvrcholila husitskými válkami.
Letošní rok by měl být proto příležitostí k zamyšlení nejen nad Václavovou vládou a jeho životem, ale celkově i nad jeho velice komplikovanou osobností. Jak se v posledních letech ukazuje, nebyl Václav IV. tak neschopným králem, nýbrž měl tu smůlu, že vládl ve špatné době.
S problémy, s nimiž se musel potýkat, by měl navíc určitě velké potíže i jeho otec, římský císař Karel IV. Za většinu z nich pak mohl právě samotný Otec vlasti. Za všechny uveďme papežské schizma, kdy od roku 1378 měla církev dva pontifiky, jednoho v Římě a druhého v Avignonu, dále vysoké dluhy, které musel Václav jako Karlův nástupce splácet, nebo započaté Karlovy finančně nákladné stavební projekty, které měl Václav IV. dovést ke zdárnému konci.
Je pochopitelné, že si chtěl od všech problémů občas i odpočinout a věnovat se svým zálibám, z nichž nejznámější jsou lov a bibliofilie. Právě jeho lásce k bohatě zdobeným rukopisům byla v posledních desetiletích věnována největší pozornost. Václava IV. bychom tak měli vnímat jako vzdělaného, inteligentního a uměnímilovného vladaře, kterého zajímala nejenom výtvarná stránka jednotlivých manuskriptů, ale i jejich obsah. Nádherné rukopisy sbíral a víme, že vlastnil jednu z největších soukromých knihoven ve střední Evropě.
Jiný pohled na královu bibliotéku, ale i jeho osobnost nabízí tajuplná výzdoba těch několika málo kodexů, které se dochovaly až do současnosti. Fascinující je pak zejména výzdoba proslulé Bible Václava IV.
Jedná se o monumentální fragment německého překladu bible, který nedá spát jak historikům, tak ani historikům umění. Na rukopisu se začalo pravděpodobně pracovat již na počátku 80. let 14. věku a práce ustály na konci stejného století, kdy musel král řešit řadu různých problémů v království i v Říši. Je jisté, že ve stejné době řešil i finanční problémy. Originál, který vznikl v Praze, je dnes svázán do šesti svazků a nachází se v Rakouské národní knihovně ve Vídni (cod. 2759 – 2764).
V úchvatné výzdobě, která čítá 654 miniatur a iniciál a velké množství dalších vyobrazení v droleriích a bordurách, najdeme mnohokrát zobrazeného i samotného Václava IV. Ten tím dával jasně najevo, že vznik díla je přímo spjat s jeho osobností. Nejznámější jsou králova reprezentativní vyobrazení, kterým již dříve byla v tomto cyklu věnována zvýšená pozornost (viz odkazy za textem).
Českého a římského krále ale objevíme i v okrajové výzdobě rukopisu, a to často ve velice choulostivých situacích, které jakoby nesouvisely s biblickými texty. Právě těm nejzajímavějším bude věnováno několik částí tohoto cyklu.
Václav IV. je většinou vypodobněn jako pouhý šlechtic, či přesněji dvořan, zcela bez panovnických insignií. Jak tedy poznáme, že se jedná o zobrazení českého a římského krále?
Tím, že máme k dispozici relativně dostatečné množství různých králových dobových vypodobnění, můžeme jej identifikovat podle jeho podoby. Pravdou je, že některá vyobrazení jsou zavádějící. Dokonce někteří historici umění jsou názoru, že se nejedná o králova vyobrazení. Před sebou tak podle nich máme jen jakýsi typ anonymního dvořana. Na druhou stranu je dalším vodítkem k Václavově identifikaci jeho slabost pro pánskou módu konce 14. století. A tak podle oděvu a jeho výzdoby je rovněž možné identifikovat jednotlivá králova vyobrazení.
První královo vyobrazení najdeme již v 1. svazku tzv. Bible Václava IV., a to na foliu 10r, jemuž vévodí miniatura se stavbou Babylonské věže. V dolní drolerii je Václav vyobrazen hned dvakrát. Vlevo je uvězněn v kládě ve tvaru písmene E, která je pojata docela realisticky. Václav je oděn pouze do módního vycpávaného kabátce se širokými rukávy, zpod něhož pak vyčuhuje královo spodní prádlo. Nohavice zcela chybí. Že by to byl znak toho, že patří i mezi obyčejné smrtelníky?!
Zajímavým detailem je pak na bocích položený zlatý pás, který svědčí o majitelově bohatství. Kolem krku má volně uvázanou bílou točenici, což je v rozporu s jinými vyobrazeními, kdy je točenice většinou pevně uvázaná kolem vybrané části králova těla. V levé volné ruce pak drží mluvící pásku se svou devízou „thoho bzde thoho“, která je dnes „překládána“ jako „na věky věků“. Obličej nese typické královy fysiognomické rysy, které známe z jeho reprezentativních zobrazení. Typické jsem nakadeřené vlasy a upravený plnovous. Panovník je jakoby svázán povinnostmi, hlavně dodržovat zákony. Zároveň je představen jako zástupce svého lidu, člověk z masa a kostí.
Vpravo je s vysokou pravděpodobností rovněž vyobrazen samotný Lucemburk. Je zcela nahý a v péči dvou lazebnic, které se o něj pečlivě starají. Jedna z nich myje králi vlasy, resp. se stará o jeho účes. Druhá, která stojí před ním, jej drží za pravou ruku, zatímco v druhé ruce drží vědérko. Vypadá to, jakoby se panovník dostal ze sevření klády, byl osvobozen a „poslušný lid“ v podobě dvou lazebnic se o něj stará.
Na dalším foliu, 21r s hlavní miniaturou, na níž je namalována Rebeka u studny, nacházíme v drolerii opět v kládě uvězněného krále. Kláda má ale podobu písmena W. Možná se v tomto případě jedná o počáteční písmeno jeho jména. Václav je oděn podle poslední módy, které vévodí vedle kabátce, s tentokrát s úzkými rukávy, úzké dvojbarevné nohavice zakončené tolik módními „zobáky“. K němu pak (snad na pomoc) přichází lazebnice s rozpuštěnými světlými vlasy (většina lazebnic má vlasy schované pod síťkou) a s vědérkem a věníkem v rukách. Můžeme vyslovit domněnku, že se zde jedná o vyobrazení samotné královny…
Marek Zágora
Foto faksimile ADEVA.
K reprezentativním vyobrazením Václava IV. v Bibli Václava IV.:
Copyright (c) 2008
stavitele-katedral.cz |
Tisk |
Kontakty |
XHTML 1.0 Strict |
Statistiky toplist |
Zpět nahoru