podoby českých králů detailznámá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: zikmund lucemburský na císařské majestátní pečeti

Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Zikmund Lucemburský na císařské majestátní pečeti

Letošní šestisté padesáté výročí narození římského císaře, uherského a českého krále Zikmunda Lucemburského je bezpochyby příležitostí k uspořádání podobné výstavy, respektive výstav, kterých jsme se dočkali v roce 2016, kdy uběhlo sedm set let od narození Zikmundova otce Karla IV. Bohužel se asi žádné výstavy nedočkáme, proto musíme zavzpomínat na úžasnou a zároveň objevnou výstavu „SIGISMUNDUS – REX ET IMPERATOR“, která byla v roce 2006 k vidění nejprve v Budapešti a poté v Lucemburku. Jednalo se o velkolepý výstavní projekt, který představil Zikmunda Lucemburského a především umění a kulturu jeho doby ve zcela novém světle.

Je těžké vybrat z mnoha vystavených exponátů jeden, který je významným svědectvím o době svého vzniku a zároveň je i „nositelem“ Zikmundova vypodobnění. Nakonec jsme vybrali jednu z pečetí, které se sice těší zájmu historiků i historiků umění, ale jejich vypovídací hodnota jako vizuálního pramene bývá různá.

Nejzajímavější a po stránce umělecké nejcennější je majestátní Zikmundova pečeť jako římského císaře. Jedná se o pečeť, která je v katalogu k výstavě datována rokem 1417. Již tato datace zarazí, protože Zikmund byl na císaře korunován až roku 1433. Přesto je možné, že si její vyhotovení, tedy přesněji vyhotovení typáře objednal s časovým předstihem, a samotnou pečeť pak začal používat až po své císařské korunovaci.

Oboustranná vosková pečeť má průměr 133 mm. Na přední straně je vyobrazen císař v majestátu, tedy sedící na trůnu, s císařskou korunou na hlavě, která zasahuje až do opisu, v pravé ruce drží dlouhé žezlo, v levé pak císařské jablko, které je zakončeno křížkem. Vyvýšený trůn stojí na dvou sloupech, mezi nimiž je znak Lucemburska, a drží jej na svých ocasních pérech heraldičtí dvouhlaví orli, kteří se právě za vlády Zikmunda Lucemburského stáli oficiálním říšským znakem, a to až po jeho císařské korunovaci.

Zikmund je obklopen celkem pěti znaky: Svaté říše římské, oběma uherskými erby, znakem Českého království a již výše zmíněného Lucemburska. Čtyři z nich pak drží ve svých drápech, respektive v zobácích orli. Neobvyklým motivem je plaménkový kříž vedle císařovy hlavy, který byl jedním ze znaků proslulého Dračího řádu, který Zikmund založil v roce 1408. U nohou má pak ještě vyobrazeného do kruhu stočeného draka, kterým byl dalším řádovým symbolem.

Velkou novinkou je, že panovník není vyobrazen frontálně, ale dívá se stranou. Oděn je v albu, štolu má překříženou, nejvýraznější je pak plášť, který má sepnutý na hrudi. Co je ale z hlediska panovnické ikonografie nejvýznamnější, máme před sebou vladaře s jeho skutečnými, fyziognomickými rysy, jak je známe z jeho jiných dochovaných dobových vyobrazení. Nejmarkantnější je pak na dvě části rozdělený plnovous.

Opis přední strany je ve dvou pásech. Na vnějším čteme: SIGISMVNDVS DEI GRACIA ROMANORUM IMPERATOR SEMPER AVGVSTVS AC HUNGARIE BOHEMIE DALMACIE, na vnitřním pak: CROACIE RAME SERVIE GALICIE LODOMERIE CVMANIE BVLGARIEQ(ue) REX ET LVCEMBVRGENSIS HERES.

Na zadní straně je vyobrazen dvouhlavý orel, jenž má kolem obou hlav svatozář, což souvisí s opisem zadní strany, který poukazuje na vizi konce světa. Je zde napsáno: + AQVILA EZECHIELIS SPONSE MISSA EST DE CELIS VOLAT IPSE SINE META QVO NEC VATES NEC PROPHETA EVOLABIT ALCIVS.

O císařské majestátní pečeti se ví, že si ji objednal Zikmund Lucemburský u Arnolda van Boemela, nizozemského zlatníka, který působil na počátku 15. století v Paříži, za 200 zlatých v roce 1417, když pobýval v Kostnici. Dochoval se o tom dokonce písemný záznam protonotáře a dvorního písaře Johannese Kirchena z 5. listopadu 1417: „… cum magistro Arnoldo de Bomel aurifabro conveni in hunc modum, videlicet quod idem Arnoldus facere debebit duo magna sigilla imperialis maiestatis: unum in quo persona imperialis cum pomo et ceptro sedet super duabus aquilis quarum quelkibet habet duo capita, et debent esse quinque clipei circumcirca personam et in circumferentia tituli etcetera; item et aliud in quo simpliciter sculpta est imperialis aquila habens duo capita etcetera.“ Zlatník měl obdržet i potřebný materiál, celkem šest marek stříbra.

V opisu se ale Zikmund Lucemburský označuje jako český král, což v roce 1417 nebylo reálné, protože českým králem byl jeho nevlastní bratr Václav IV. Je ale možné, že základní podoba typáře byla stanovena již v roce 1417, ale její konečná forma i s opisem je mladším dílem, např. až z roku 1419, kdy Václav IV. zemřel.

Velký význam pro pochopení osobnosti Zikmunda Lucemburského má ale pro nás i samotné písemné svědectví z listopadu 1417, z něhož jasně plyne, že Zikmund již v té době počítal se svou císařskou korunovací.

 

Marek Zágora

 

Foto z katalogu Sigismundus Rex et Imperator. Kunst und Kultur zur Zeit Sigismunds von Luxemburg (1387-1437), Mainz a Rhein 2006.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru