Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Zikmund Lucemburský v kapli Panny Marie v obci Rifiano

V letech 2016 až 2019 jsme si připomněli, resp. si připomeneme hned čtyři významná výročí spjata s u nás vládnoucími Lucemburky. V květnu 2016 jsme si připomněli sedmisté výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV., které bylo slaveno mimo jiné i několika podnětnými výstavními projekty, z nichž nejzajímavější – Císař Karel IV. 1316-2016 – byl postupně k vidění v Praze a Norimberku.

Letos, tedy v roce 2017, si připomínáme 580. výročí vymření Lucemburků po meči. Devátého února 1437 zemřel ve Znojmě římský císař, uherský a český král Zikmund Lucemburský, jenž po sobě zanechal pouze dceru Alžbětu. Synové Karla IV., Václav IV., Zikmund a Jan Zhořelecký tak měli dohromady pouze dva legitimní potomky, druhá Alžběta Lucemburská byla dcerou Jana Zhořeleckého.

Se Zikmundem je spjato i výročí k roku 2018. V polovině února si připomeneme 650. výročí jeho narození. Poslední lucemburské výročí pak připadá na rok 2019, kdy v srpnu uplyne rovných šest set let od smrti římského a českého krále Václava IV.

Ze tří synů Karla IV., kteří se dožili dospělosti, byl nejschopnější ten prostřední – Zikmund - který se narodil Karlově poslední manželce Alžbětě Pomořanské, jež římskému císaři a českému králi porodila celkem šest dětí.

Podobně jako jeho otec si i Zikmund uvědomoval význam výtvarného umění pro svou reprezentaci a zároveň prezentaci královské či císařské moci. Právě jeho dobových vyobrazení se dochovalo do současnosti nejvíce. Zikmund se objevuje v nástěnné, deskové i knižní malbě, výjimkou není ani sochařství. Nesmíme též zapomenout ani na pečeti, mince a medaile. Vedle zřejmých portrétů máme k dispozici především velké množství kryptoportrétů. Jeden z nich se nachází v italské obci Rifiano.

Obec Rifiano najdeme nedaleko Merana. Na kopci se pak nachází malá pohřební kaple čtvercového půdorysu zasvěcená Panně Marii. Samotná stavba pochází z 15. století a v ní se dochovaly nástěnné malby, které pokrývají stěny i klenby. Provedeny jsou technikou fresco-secco.

Výzdoba je opravdu velice zajímavá. Vznikla asi roku 1415 a je dílem mistra Václava, jenž je ztotožňován s autorem proslulého cyklu Měsíců v Orlí věži hradu Buonconsiglio v severoitalském Tridentu. Malíř pocházel z Čech a před rokem 1407 se stal malířem tridentského biskupa Jiřího z Lichtenštejna. Z jeho díla lze vyčíst vlivy knižní i nástěnné malby. Inspiraci čerpal nejen z v jeho době tolik populárních gotických vzorníků a náčrtníků, ale i z dobové literatury, hlavně poezie. Často maloval i to, co viděl ve svém okolí, a dokázal mistrovsky propojit kupř. činnosti šlechty s každodenními pracemi rolníků a řemeslníků. Velkým kladem je jeho úžasný smysl pro detail.

Prohlédneme-li si výzdobu kaple, zaujme nás na první pohled malba na západní straně kaple s několika scénami z Legendy pravého Kříže a Pádem idolů za císaře Heraklea. Pádu idolů na pravé straně západní stěny přihlíží početná skupina mužů a žen. „Nejzřetelnější“ z mužů je císař s plasticky provedenou císařskou korunou na hlavě, jenž má jasné fysiognomické rysy tehdejšího římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Nejtypičtější je jeho účes a pak hlavně plnovous rozdělený do dvou pramenů, který najdeme i na jeho dalších dobových vyobrazeních. Oděn je pak v plášť s bohatým hermelínovým límcem. Z celé skupiny také nejvíce gestikuluje. Podobné rysy jako císař má pak i jeho syn s mečem, což ale neodpovídá realitě, protože Zikmund měl, jak bylo výše uvedeno, jen jednu dceru.

Před císařem ještě klečí žena s výrazným copem omotaným kolem a hlavy a královskou korunou, z čehož můžeme usuzovat, že máme před sebou i kryptoportrét Zikmundovy druhé manželky Barbory Celské (1392-1451). Toto vypodobnění je dokonce považováno za její nejvěrnější portrét, což je podloženo i dobou vzniku samotné malby.

U skupiny „císařské rodiny“ ještě zaujme i malířův smysl pro detail, což je patrné zejména u oděvů a zbraní. Šperky a koruny zdobí puncy a všechny kovové předměty byly původně pokryty plátkovým zlatem.

Marek Zágora

Foto z Daniela Dvořáková, Barbora Celjská. Čierná kráľovná. Životný príbeh uhorskej, rímsko-nemeckej a českej kráľovnej (1392-1451), Budmerice – Bratislava 2013.