Budmerice - Bratislava: Druhé, rozšířené vydání úžasné knihy Rytier a jeho kráľ

budmerice - bratislava: druhé, rozšířené vydání úžasné knihy rytier a jeho kráľ

Budmerice - Bratislava: Druhé, rozšířené vydání úžasné knihy Rytier a jeho kráľ

Na konci roku 2010 vyšlo druhé, rozšířené vydání velice oceňované knihy Daniely Dvořákové „Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský" s podtitulem „Sonda do života stredovekého uhorského šľachtica s osobitným zreteľom na územie Slovenska".

Když kniha vyšla před léty poprvé (2003), stala se událostí roku. Získala cenu Literárneho fondu za nejlepší knihu roku v kategorii společenských věd. Brzy pak následoval její překlad do maďarštiny, který měl rovněž velký ohlas.

Daniela Dvořáková na svém zatím „největším" díle pracovala i v dalších letech a rozšířila jej hned o několik desítek stran. Proto i čtenář, který četl první vydání této podnětné knihy, bude překvapen mnoha dalšími zajímavými poznatky ze života „uherské" šlechty na přelomu 14. a 15. století.

„Rytier a jeho kráľ" ale není čistě knihou o dějinách Uherského království a životě v něm. Autorka totiž uvádí i řadu příkladů z dalších oblastí středověké Evropy a četný je i „citovaný" srovnávací „materiál" z Českého království.

Jak naznačuje název a podtitul, má práce Daniely Dvořákové dva hlavní hrdiny, ale ve skutečnosti nejsou dva ale tři. Prvním je uherský a římský král, později i císař Zikmund Lucemburský, jehož osobnosti a vládě bylo v posledních letech věnováno hodně pozornosti. Stačí připomenout např. úspěšnou výstavu „Sigismundus - rex et imperator".

Druhým hlavním protagonistou knihy je šlechtic a králův rytíř Stibor zo Stiboríc, který patřil ve své době k nejvýznamnějším a nejbohatším „uherským" šlechticům, kteří měli rozsáhlé majetky také na území dnešního Slovenska.

Posledním mužem, jemuž je v knize věnován velký prostor, je pak Stiborův jediný syn, Stibor mladší. V současnosti je významným svědectvím o jejich bohatství „zřícenina" hradu Beckov. Oba šlechtici zemřeli dříve než jejich král, tedy před rokem 1437. Přesto jsou jejich osudy propleteny až do posledních dnů Zikmundova života, jak autorka doložila hned na několika místech.

Celý text je rozdělený do dvaceti kapitol, v nichž Daniela Dvořáková přibližuje dobu a především pak život za vlády Zikmunda Lucemburského. Některé kapitoly se věnují hlavním „protagonistům" podrobněji, v jiných jsou pouze zmíněni v úvodních pasážích a dané téma je pak přiblíženo z mnohem širšího hlediska. Autorka se neomezuje pouze na život krále a vysoké šlechty, ale všímá si také života měšťanů a prostého lidu.

První kapitoly jsou věnovány zejména Zikmundovi, jeho „komplikovanému" nástupu na trůn, upevňování moci v Uherském království i neúspěšnému boji proti Turkům (porážka u Nikopole). V rozhodujících momentech stojí po králově boku jeho rytíř Stibor zo Stiboríc, jenž v roce 1395 použil na svou dobu velice sebevědomý titul „pán celej rieky Váh". Právě jemu, respektive jeho jedinému synovi je pak věnována většina zbývajících kapitol.

Daniela Dvořáková si postupně v jednotlivých kapitolách všímá více např. odívání, cestování, stravování, péči o zdraví, trávení volného času (lovu, společenských her), posledních věcí člověka a podobně. Samostatná kapitola je věnovaná i tématům, jež jsou bohužel někdy opomíjena, např. ženám nebo vzdělanosti ve středověku.

Velká pozornost je dopřána samozřejmě rytířství a jeho pojímání ve 14. a 15. století. V této souvislosti nechybí např. pasáže o založení a fungování proslulého Dračího řádu, jehož „duchovním otcem" byl Zikmund Lucemburský.

Dvacátá kapitola je vlastním epilogem celého „příběhu", v němž jsou Stibor zo Stiboríc a jeho syn představeni jako velká inspirace pro umělce, především pak slovenské básníky 19. století.

Kniha, jejímuž přebalu vévodí jedno ze známých vyobrazení Zikmunda Lucemburského (detail střední desky oltáře z Hronského Beňadiku z roku 1427), zaujme čtenáře na první pohled. Téměř šestisetstránkový, po stránce grafické nádherný svazek se stane ozdobou každé knihovny.

Pro čtenáře je ale rozhodující obsah samotné knihy a ten je bezesporu fascinující. Již samotné listování publikací je velkým zážitkem. Text má nádherný, převážně černobílý obrazový doprovod (reprodukce, kresby, plánky, mapky), který je jeho důležitou součástí. Nechybí ani barevné obrazové přílohy.

Zvláštní přílohy pak tvoří rodokmen Stiborovců, abecední seznam v písemných pramenech doložených služebníků tohoto rodu, itinerář obou nejvýznamnějších členů rodu od roku 1383 až do počátku 30. let 15. století. Záslužné je určitě i zařazení textu o peněžních měnách, které se používaly v Uherském království.

Nádherná kniha Daniely Dvořákové „Rytier a jeho kráľ" by neměla chybět v žádné větší knihovně a již nyní ji lze považovat za základní „četbu" pro všechny zájemce o život středověké šlechty na přelomu 14. a 15. věku. Rozsahem a hloubkou zůstane tato podnětná publikace asi dlouho nepřekonána a myslím si, že si najde čtenáře nejen mezi odborníky, ale i laiky, kteří se k ní budou rádi i po letech vracet.

Marek Zágora

Daniela Dvořáková, Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský. Sonda do života stredovekého uhorského šľachtica s osobitným zreteľom na územie Slovenska, vydavateľstvo RAK - VEDA, vydavateľstvo SAV, Budmerice - Bratislava 2010, 600 stran, doporučená cena 23 euro.

Obsah:

I. V službách Žigmunda

II. Smrť kráľovnej

III. Nikopolská potupa

IV. Skúška vernosti

V. Na výslní

VI. Stiborov dvor

VII. Večný pán rieky Váh

VIII. Luxus v stredoveku

IX. Kratochvíle beckovských pánov

X. Rytierom Draka

XI. Krutý pán z Beckova