Cáchy (Aachen): Publikace k výstavě Karl der Grosse / charlemagne. Orte der Macht – eseje a katalog (Begleitpublikationen zur Ausstellung Orte der Macht)

Před 1200 lety – 28. ledna 814 – zemřel v Cáchách císař Karel Veliký a právě z tohoto důvodu je rok 2014 označován rokem Karla Velikého. S jeho životem a vládou je úzce spjato město Cáchy, jakési neoficiální „hlavní“ město Karlovy říše, kde byl také pohřben. Cáchy si výročí tohoto významného středověkého panovníka připomínají velkým mezinárodním výstavním projektem nazvaným „Karl der Grosse / charlemagne“, jehož součástí jsou tři samostatné výstavy, které jsou otevřeny do 21. září 2014.

První kulturněhistorická výstava - Orte der Macht - je k vidění v Korunovačním sále cášské radnice, kde se mimochodem konala první velká výstava o životě a době Karla Velikého již v roce 1965. Cílem výstavy je seznámit návštěvníka především s fungováním a se životem panovnického dvora.

Další výstava projektu nazvaná „Karls Kunst“ se koná v nově vzniklém Centru Karla Velikého. Přibližuje umění karolínského období, zejména pak umělecká díla cášské dvorské školy (rukopisy, práce ze slonoviny a zlatnická díla), která vznikla za vlády Karla Velikého. Poslední výstavu – Verlorene Schätze - hostí pokladnice cášského dómu. Expozice představuje předměty, které kdysi byly součástí chrámového pokladu, ale během staletí se různými způsoby dostaly do zahraničí.

K výstavě „Orte der Macht“ byly vydány hned dva doprovodné svazky. První obsahuje texty předních odborníků na sledované období, druhý je samostatným katalogem. Cílem obou publikací je nejen přiblížit osobnost a vládu Karla Velikého, ale i život karolínského dvora.

V prvním, obsáhlejším svazku najdeme v celkem deseti oddílech čtyřicet sedm příspěvků předních evropských odborníků (historiků, archeologů, historiků umění…), kteří přinášejí nejnovější poznatky o životě a době Karla Velikého. Sledované téma je nahlíženo z mnoha různých úhlů, a tak se dočteme o Karlově vládnutí, cestách, falcích a palácích, diplomatických vztazích či struktuře panovnického dvora. Opomenuta nejsou ani další zásadní témata: kupř. vztahu státu a církve, podobně jako problematika Karlovy zbožnosti.

Středobodem zájmu většiny textů je samozřejmě osobnost Karla Velikého. Úvodní eseje jsou věnovány jeho smrti, zajímavý je pak příspěvek o jeho umírání, jak jej zachytili Karlovi současníci (kupř. Einhard). Dá se zároveň konstatovat, že jeho smrtí v lednu 814 skončila nejen jeho čtyřicet pět let dlouhá vláda, ale i jedna významná epocha a začala nová. Zároveň se začal rodit mýtus Karla Velikého, „otce Evropy“, který přežívá v některých evropských zemích i v současnosti.

Karel Veliký vládl z koně, byl téměř neustále na cestách, což byl jediný možný způsob, jak udržet velkou říši pohromadě. I proto neměla jeho říše hlavní, resp. panovník neměl sídelní město. Vládě Karla Velikého je věnováno hned několik statí. Obdobným způsobem vládli i další panovníci raného středověku a v praxi byla tato „forma“ vlády uplatňována i později.

Významnou roli hrála i jeho spolupráce s papežem, šíření křesťanství a své důležité místo v jeho panování zaujímají i četné války, které vedl.

Základem jeho moci bylo rovněž produktivní hospodářství. Karel provedl řadu reforem, které zásadním způsobem ovlivnily nejen oblast hospodářství, ale i kultury. Panovník se potřeboval zároveň opřít o významná mocenská centra (Orte der Macht), kterými se stávala především stará „římská“ města, ale také falce a přední kláštery. Hlavně falcím je v textech věnována mimořádná pozornost, největší pak Karlově nejoblíbenější v Cáchách.

V karolínském období došlo k nebývalému rozkvětu vzdělanosti a umění („karolínská renesance“). Ten se projevoval kupř. v knižní malbě, ale rozkvět zaznamenala i architektura, čehož důkazem je proslulá cášská kaple. Inspirace stavbami Apeninského poloostrova je více než zřejmá.

Karlův dvůr se stal významným centrem vzdělanosti, na jeho dvoře působily přední osobnosti a vzdělanci doby, které za ním přijížděly i ze vzdálených zemí (např. Rabanus Maurus, Alkuin). Ve dvorském prostředí se dařilo přírodním vědám, vzniklo zde i velké množství literárních děl.

Zlomovým rokem Karlovy vlády byl i rok 800, kdy bylo jeho císařskou korunovací obnoveno císařství na Západě. I tento moment měl vliv na vztah státu a církve, jemuž je věnován jeden z oddílů esejů. Vývoj vztahu světské a církevní moci byl jedním z nejvýznamnějších hybatelů středověkých dějin.

Jeden z oddílů je věnován také druhému životu Karla Velikého, který prošel řadou proměn, od franského krále až po „otce Evropy“. Jedním z vrcholů jeho druhého života bylo svatořečení v roce 1165, kdy se Karel Veliký kromě jiného stal německým říšským světcem.

Velkým kladem knihy esejů je bezpochyby její bohatý obrazový doprovod, který tvoří na dvě stě šedesát převážně barevných fotografií, plánků, rekonstrukcí a map, které doplňují jednotlivé stati.

K výstavě „Orte der Macht“ byl vydán také zajímavý katalog, který je rozdělen do osmi oddílů. V katalogu najdeme celkem tři sta patnáct katalogových hesel doplněných bohatým, většinou barevným obrazovým doprovodem. Vybrané exponáty pak přinášejí cenné svědectví o karolinské době.

Jednotlivé oddíly svým způsobem navazují na svazek esejí. Některé oddíly jsou ještě dál členěny do menších částí, které jsou stejně jako každý oddíl uvozeny krátkým textem. Hned první oddíl katalogu je věnován mobilitě a komunikaci. Panovník byl často na cestách, vládl z koně, o čemž svědčí hlavně archeologické nálezy. O významu komunikace pak vypovídají kupř. dochované listiny a pečetě.

Velká pozornost je věnována životu na venkově, zejména pak výtvorům soudobých řemeslníků. Obdobně je tomu u architektury, kdy jsou představeny hlavně karolínské pozůstatky z důležitých Karlových falcí (Paderborn, Nimwegen, Ingelheim). Samostatný oddíl je pak zasvěcen Cáchám.

Pěkná je část věnovaná životu Karlova dvora a dvorské společnosti. Některé exponáty zaujmou na první pohled, např. křišťálové šachové figurky. Své místo má v katalogu i vztah státu a církve, jedním z jeho „projevů“ je určitě cášský kostel Panny Marie. Velkou záhadou je původní poloha Karlova hrobu. Ten byl minimálně dvakrát otevřen, v roce 1000 za přítomnosti Oty III. a v roce 1165 u příležitosti Karlova svatořečení. Za posledních 200 let se uvažuje o celkem jedenácti místech, kde mohl být Karel Veliký původně pohřben.

Poslední oddíl katalogu – Macht und Mythos. Karl der Grosse – představuje druhý život tohoto panovníka, např. jeho pozdější vypodobnění nebo freskový cyklus z Karlova života od Alfreda Rethela z cášské radnice. Své katalogové heslo zde má také říšská koruna nebo tzv. cappenbergská hlava, proslulý relikviář s vypodobněním Fridricha I. Barbarossy, který nechal Karla Velikého svatořečit.

Součástí katalogu je ještě časová tabulka s událostmi od Karlova narození až po jeho svatořečení v roce 1165 a rodokmen Karlovců od Karla Martela až po vnuky Karla Velikého.

Jednotlivé texty i katalogová hesla obou publikací k výstavě „Karl der Grosse / charlemagne. Orte der Macht“ nabízejí nejnovější poznatky nejen o „obou“ životech Karla Velikého, ale i o jeho době a především pak o fungování panovnického dvora, který se stal jedním z nejvýznamnějších kulturních center tehdejší Evropy. Oba svazky jsou zajímavým a zároveň podnětným čtením a neměly by chybět v knihovně žádného zájemce o období raného středověku.

Marek Zágora

Frank Pohle – Stadt Aachen (Hrsg.), Karl der Große / charlemagne. Orte der Macht. Essays, Sandstein Verlag, Dresden 2014, 504 stran, doporučená cena 49,80 euro

Frank Pohle – Stadt Aachen (Hrsg.), Karl der Grosse / charlemagne. Orte der Macht. Katalog, Sandstein Verlag, Dresden 2014, 320 stran, doporučená cena 39,80 euro

Resumé:

Am 28. Januar 814 starb in Aachen Kaiser Karl der Große. Im Jahre 2014 gab es also 1200 Jahre von seinem Tod und man spricht auch vom Karlsjahr 2014. In Aachen kann man vom 20. Juni bis zum 21. September 2014 drei Sonderausstellungen besuchen. Im Krönungssaal des Rathauses findet die flächenmäßig größte Sonderausstellung  - „Orte der Macht“ - statt. Zu dieser Ausstellung erschienen zwei Begleitpublikationen. Im ersten Band gibt es 47 Aufsätze der Historiker, Kunsthistoriker und anderer Forscher, die z. B. das höfische Leben der Karolingerzeit, die Herrschaftspraxis Karls oder das Verhältnis von Staat und Kirche zeigen. Sie entfalten alle Facetten karolingischer Macht und Geschichte. Die zweite Publikation ist ein schöner Katalog, in dem mehr als 300 Sachzeugen aus karolingischer Vergangenheit abgebildet, erläutert und in den Kontext der Epoche gestellt werden. Beide Publikationen sind die bedeutenden Beiträge nicht nur zum Thema Karls des Großen, einer der größten europäischen Gestalt, sondern auch zum Thema des Alltags – und höfischen Lebens in seiner Zeit.

Internet:

http://verlag.sandstein.de/product_info.php?cPath=22&products_id=422

http://verlag.sandstein.de/product_info.php?cPath=22&products_id=421

Oficiální stránky výstavy:

http://www.karldergrosse2014.de/

Naše recenze výstavy:

http://stavitele-katedral.cz/cachy-aachen-karel-veliky-misto-tri-vystav-by-stacila-jedna-ale-poradna-karl-der-grosse-macht-kunst-schatze/

Obsah svazku esejů:

Max Kerner, Karl der Große und Europa: Einheit in der Vielfalt – damals und heute

Frank Pohle, Orte der Macht: Zum Begleitband der kulturgeschichtlichen Ausstellung im Krönungssaal des Aachener Rathauses

28. Januar 814 – Tod Karls des Großen in Aachen

Rudolf Schieffer, Karl der Große, † 814

Lars Hageneier, Sterben und Tod Karls des Großen

Wege zur Macht – Mobilität und ¬Kommunikation

Caspar Ehlers, Der reisende Herrscher: Organisation und Kommunikation

Thomas Szabó, Die Infrastruktur des Karolingerreiches

Malte Prietzel, Lernen durch Kriege: Die Feldzüge Karls des Großen und die Weltsicht der politischen Elite

Achim Thomas Hack, Welterfahrung durch Diplomatie zur Zeit Karls des Großen

Wege zur Macht – Ressourcen

Thomas Zotz, Pfalzen und Reichsgut: Zentren und Grundlagen der königlichen Herrschaftspraxis im frühen Mittelalter

Jean-Pierre Devroey – Alexis Wilkin, Die Landwirtschaft in der Karolingerzeit

Michael Herdick, Pfalzen als Produktionsstandorte des Handwerks: Anmerkungen zu einem Forschungsdesiderat

Ausdruck der Macht – Internationale Repräsentationsarchitektur

Manfred Luchterhandt, Rom und Aachen: Die Karolinger und der päpstliche Hof um 800

Antonella Ranaldi – Paola Novara, Karl der Große, Ravenna und Aachen

Lourdes Diego Barrado – Fernando Galtier Martí, Der Palast des Theoderich in ¬Ravenna

Gian Pietro Brogiolo, Die Paläste der langobardischen Könige und Herzöge

Jonathan Bardill, Der große Palast in Konstantinopel zur Zeit Karls des Großen

Ausdruck der Macht – Karolingische Repräsentationsarchitektur

Steffen Patzold, Die Kaiseridee Karls des Großen

Cord Meckseper, Antikenrezeption in der Baukunst Karls des Großen: Rückbezug oder Fortschreibung?

Josiane Barbier, Machtzentren des fränkischen Königtums im »alten« Frankenreich

Jan Thijssen, Die Pfalz Nimwegen: Eine Anlage auf dem Standort eines spätrömischen castellum

Holger Grewe, Die Pfalz zu Ingelheim am Rhein: Ausgewählte Baubefunde und ihre Interpretation

Im Zentrum der Macht – Aachen-Pfalz

Frans Theuws, Das mittlere Maastal und wie es zu einem Kerngebiet des Karolingerreichs wurde

Alain Dierkens, Im Zentrum der karolingischen Macht im 8. Jahrhundert: Herstal, Jupille und Chèvremont

Frank Pohle, Die Gestalt der Aachener Pfalz: 200 Jahre Forschung – 150 Jahre Rekonstruktion

Sebastian Ristow, Alles Karl? Zum Problem der Bauphasenabfolge der Pfalzanlage Aachen

Judith Ley – Marc Wietheger, Der karolingische Palast König Davids in Aachen: Neue bauhistorische Untersuchungen zu Königshalle und Granusturm

Harald Müller – Andreas Schaub, Die Pfalzsiedlung: Aachen in karolingischer Zeit

Im Zentrum der Macht – Die Hofgesellschaft

Matthias Becher, Hof und Herrschaft Karls des Großen

Achim Thomas Hack, Ritual und Zeremoniell um 800

Johannes Fried, Ars in aula: Kultur und Wissenschaft unter Karl dem Großen

Rosamond McKitterick, Bildung und Bücher am Hof Karls des Großen

Dietrich Lohrmann, Textwissenschaft am Karlshof

Walter Oberschelp, Der Karlshof als Zentrum der Naturwissenschaften

Heinz Erich Stiene, Die Literatur am Hofe Karls des Großen: Lateinische und volkssprachliche Dichtungen

Im Zentrum der Macht – Staat und Kirche

Florence Close, Staat und Kirche im Reich Karls des Großen

Yitzhak Hen, Die karolingische Liturgie und Rom

Wilfried Hartmann, Aachen als Zentrum der karolingischen Kirchenpolitik

Ulrike Heckner, Der Tempel Salomos in Aachen: Neues zur Baugeschichte der Marienkirche

Tanja Kohlberger-Schaub – Andreas Schaub, Neues zu Bau und Bauplatz der Marienkirche: Die Domgrabung 2007 bis 2011

Bernward Schmidt, Heilig bis heidnisch: Aspekte der Frömmigkeit zur Zeit Karls des Großen

Macht und Mythos – Karl der Große

Clemens M. M. Bayer, Das Grab Karls des Großen

Theo Kölzer, Schwindendes Zentrum: Aachen und die Karolinger nach Karl dem Großen  Max Kerner, Mythos Karl: Wie die Nachwelt Karl den Großen sieht

Matthias M. Tischler, Karl der Große in der Erinnerung des 8. bis 10. Jahrhunderts

Knut Görich, Die Heiligsprechung Karls des Großen

Jürgen Udolph, Der Karlsname in der Geschichte

Janet L. Nelson, Pater Europae? Karl der Große und Europa

Macht und ¬Mythos – Orte der Macht heute

Axel Sowa, Vom Ort der Macht zum Ort der Ermächtigung

Ines Soldwisch, Braucht Macht einen Ort?: Architektur für das Europäische Parlament als postmoderne Institution

Obsah katalogu:

Wege zur Macht – Mobilität und ¬Kommunikation

Unterwegs zu Lande und zu Wasser

Mobilität in einer statischen Gesellschaft

Vom Reagieren zum Normieren

Wege zur Macht – Ressourcen

Das Leben auf dem Lande

Handwerker des Königs?

Herstal – Pfalz ohne Gesicht

Der Adelssitz auf dem Thier d’Olne

Ausdruck der Macht – Internationale Repräsentations¬architektur

Ausdruck der Macht – Karolingische Repräsentations¬architektur

Paderborn

Nimwegen

Ingelheim

Im Zentrum der Macht – Aachen-Pfalz

Im Zentrum der Macht – Die Hofgesellschaft

Wein, Weib und Gesang? – Vom Leben am Karlshof

Vom Einmaleins zur hohen Kunst – ¬Wissenschaft am Karlshof

Im Zentrum der Macht – Staat und Kirche

Karl und die Kirche

Ein Wunder ihrer Zeit – die Aachener ¬Marienkirche

Ein ungelöstes Rätsel – das Grab Karls des Großen

Macht und Mythos – Karl der Große