KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: POZDNĚ STŘEDOVĚKÉ PROVOKATIVNÍ POUTNÍ ODZNAKY

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

Pozdně středověké provokativní poutní odznaky

(poutní odznak, procesí tří penisů s korunovanou vulvou na nosítkách, 5,6 x 4,5 cm, cín, kolem roku 1350/1375)

Mnohé milovníky středověku překvapí časté sexuální a erotické motivy, které se objevují také na místech, kde bychom je vůbec nečekali, např. na fasádách, ale i v interiérech sakrálních staveb. Příkladem mohou být vyobrazení mužského a ženského přirození na západním průčelí Svatoštěpánského dómu ve Vídni. Zde jsou však především symbolem mužského a ženského prvku, které společně, nedaleko od sebe tvoří dokonalou harmonii.

Jednotlivá dochovaná středověká vyobrazení genitálií či dokonce tvorů jim se podobajících mohou působit vulgárně a velice provokativně, přesto si však musíme uvědomit, že patří k tehdejší kultuře. I proto na ně můžeme narazit v okrajové výzdobě iluminovaných manuskriptů nebo, jak již bylo uvedeno výše, v sochařské výzdobě nejen sakrálních staveb.

Fenoménem, co se vyobrazení genitálií týče, jsou „erotické“ cínové poutní odznaky, které byly masově produkovány v pozdním středověku, zejména v období od druhé poloviny 14. do poloviny 15. století. Je až překvapivé a pro někoho možná až pobuřující, kolik různých námětů se dochovalo do současnosti.

Ano, velice častá byla vyobrazení oživlých a antropomorfních genitálií. Jen v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu se nachází hned osmnáct exemplářů takto pojatých odznaků. Jejich náměty opravdu pobaví. Mezi dochovanými exempláři např. narazíme na vulvu jako poutnici v klobouku, která v jedné ruce drží poutnickou hůl zakončenou penisem a v druhé růženec. Mnohem častěji se ale objevují mužské orgány, většinou jako falická zvířata tvořená ztopořenými penisy s varlaty, která navíc bývají ještě doplněná nožičkami, křidélky (možná narážka na tolik populární sokolnictví) a ocásky. Některé bývají dokonce korunované a na některých najdeme i funkční rolničku. Že by chtěli mít jejich „majitelé“ přehled, kde se jejich „orgán“ právě nachází? Těžko říct…

Vyobrazení samostatných mužských pohlavních orgánů byla ve středověku docela populární. Mužské penisy byly dokonce přirovnávány k dobrému ovoci, proto se objevovaly na tzv. Stromech plodnosti, jejichž vyobrazení jsou známá hlavně z Itálie, Francie nebo Německa. Většinou se snaží jejich plody = penisy očesat ženy, které dokonce o ně mezi sebou zápasí. Strom s takovýmito plody mohl patrně symbolizovat živočišnou posedlost žen sexualitou.

Vraťme se ale k provokativním poutním odznakům. Mezi mnoha najdeme jeden, který na první pohled zaujme svým vtipným námětem. Jedná se cínový odznak o rozměru 5,6 x 4,5 cm, který ztvárňuje procesí tří penisů, které nesou na ramenou nosítka s korunovanou vulvou, která symbolizuje „Vrouw Minne“, „bohyni“ lásky. Jde o vtipnou narážku na ve své době velice populární náboženská procesí, během nichž se za hojné účasti lidu nosily kultovní sochy světců, převážně Panny Marie. Erotický odznak, který přebírá náboženský odkaz, si dělá zcela nesvatým způsobem legraci z dobových procesí a zpochybňuje posvátnost křesťanských symbolů. Jedná se o jasnou formu satirické konfrontace s církví a zavedeným řádem.

A k čemu sloužily výše popsané odznaky? Nosili je lidé veřejně na svých oděvech stejně jako jiné poutní odznaky? Podle některých badatelů se mohly nosit za trest jako jakási znamení hanby, podle jiných měly chránit poutníky na jejich cestách. Bývají ale rovněž dávány do souvislostí s obdobím karnevalu, kdy v době bujarých oslav vtipným způsobem zpochybňovaly společenské normy. Nejpravděpodobněji se však jedná o předměty, které svým obrazem přímo odkazovaly ke kurtoazním podobám lásky (minne). Jednoznačnou odpověď už ale asi nikdy nezískáme…

Marek Zágora

Posledních deset dílů seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-%E2%80%9Ekulturiste%E2%80%9C-adam-a-eva/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-giovannino-de-grassi-a-%E2%80%9Ejeho%E2%80%9C-rozverna-abeceda/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-souboj-opice-s-jednorozcem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-kolo-stesteny-aneb-jednou-jsi-dole-jednou-nahore/

http://stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-opice-utesujici-kralova-pejska/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-podivam-se-ti-na-zoubek/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-opila-zena-stavitele-domu-sv-alzbety-v-kosicich/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-nahy-kral-vaclav-iv-a-lazebnice/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-veverka-jako-domaci-mazlicek/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-stara-zena-zhlizejici-se-v-%E2%80%9Ezrcadle%E2%80%9C/