KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: STROM PLODNOSTI

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

Strom plodnosti

(freska na zdi městské kašny Fonte dellʼAbbondanza, Massa Marittima, Toskánsko, 1265)

Sexuální a erotické motivy byly ve středověku běžné a setkáváme se s nimi často na místech, kde bychom je vůbec neočekávali. Jedním z nich je zeď městské kašny v toskánském městečku Massa Marittima, která je „ozdobena“ velkoplošnou freskou (5 x 6 metrů) s tzv. Stromem plodnosti (Albero della Feconditá), což není nic jiného než strom posetý četnými penisy.

Vyobrazení samostatných mužských pohlavních orgánů byla ve středověku docela populární. Mužské penisy byly dokonce na některých obrazech přirovnávány k dobrému ovoci. „Stromů plodnosti“ se do současnosti sice nedochovalo mnoho, ale protože jsou známy z Itálie, Francie nebo Německa, je zřejmé, že ve své době byla jejich vypodobnění docela běžná. Kořeny samotného námětu jsou pak hledány ve starověkých kultech plodnosti.

Malba na zdi městské kašny v Massa Marittima je zřejmě nejstarším příkladem této ikonografie. Vidíme nejen strom obsypaný více než dvaceti penisy, ale i skupinu žen, které se snaží „ovoce“ očesat. Některé se snaží dostat k plodům pomocí dlouhých bidel, jiné už získaly své „vysněné ovoce“, dvě pak o jeden z plodů dokonce svádějí zuřivý boj. Na malbě ale zaujmou také velcí černí ptáci (havrani, krkavci??) poletující kolem.

Co symbolizuje tento „strom plodnosti“? Freska bývala často dávána do politických souvislostí, ale ty si necháme až na úplný závěr. Pravděpodobněji vyznívá interpretace, která vidí ve vyobrazení mizogynní narážku na středověkou představu o ženské necudnosti a touze vládnout mužům prostřednictvím sexuality. Strom s plody v podobě penisů měl patrně ukazovat živočišnou posedlost žen sexualitou. Zároveň měl pak ještě demonstrovat zhoubné důsledky situace, kdy by ženy mohly začít uspokojovat svůj chtíč a sexuální nenasytnost zcela nezávisle na mužích. Některé z pudem ovládaných žen totiž neznají správnou míru a nevystačí si pouze s jedním mužem (jedním penisem). Jiné jsou zase ochotny mezi sebou o výjimečný úd (muže) i zápasit.

Dá se tedy konstatovat, že stromy plodnosti, tedy spíše stromy s penisy, a ženy, které se je snaží očesat, jsou symbolem ženského chtíče a jejich neukojitelnosti.

Máme zde ale ještě možnou, i když v poslední době čím dál tím více upozaďovanou politickou interpretaci. Někteří odborníci totiž vidí v tmavých ptácích orly, kteří byli a jsou spojováni s ghibellinskou (císařskou) stranou. Orlu je však z pětice opeřenců podobný jen jeden, a to ten zcela vlevo. Bývá interpretován jako symbol Pisy a zároveň heraldický znak Svaté říše římské. Samotná Massa Marittima byla totiž až do roku 1266 ghibellinským městem.

Výše zmíněný orel vypadá, že stojí na hlavě jedné z žen, což však celkově působí velice nepatřičně. Je tedy možné, že tento „orel“ byl domalován později, snad v poslední čtvrtině 13. století. Proč? Mohl mít na tom někdo zájem? Ano, guelfská (papežská) strana, která chtěla dát zřetelně najevo, že celá, morálně závadná freska je spjata s ghibellinskou stranou, a guelfové s ní nemají vůbec nic společného.

Marek Zágora

Foto Peter Kováč.

Předchozí díly seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-rytir-bojujici-se-snekem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-divy-muz-zapasici-s-ceskym-heraldickym-lvem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zvedavci-z-kostela-sv-fides-v-conques/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zajic-slechticem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-prisera-s-vejirovityma-usima/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-akvamanile-s-nametem-aristotela-a-phyllis/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zapas-psa-s-kockou-ze-svatovitske-katedraly/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-hrad-lasky-%E2%80%93-psi-proti-zajicum/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-pohreb-lisaka-renarta/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-tanec-blaznu/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-naha-zena-letici-na-falickem-zvireti/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-muz-s-nahym-zadkem-na-vezi-radnice/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-carodejinice-na-kosteti/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-ze-by-to-byl-tygr/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-iluminator-a-nezbedna-mys/

http://stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-ovineni-opicaci/