Naumburg: Monumentální katalog o díle Naumburského mistra nyní doplnil třetí díl příspěvků z vědecké konference (Der Naumburger Meister - Bildhauer und Architekt im Europa der Kathedralen, Band 3)

Anotace nakladatelství:

Vorliegende Publikation ist der Ergänzungsband zum zweibändigen Katalog, der zur Landesausstellung Sachsen-Anhalt 2011 erschien. Die Beiträge liefern die Ergebnisse eines internationalen wissenschaftlichen Kolloquiums und nähern sich aus verschiedenen Perspektiven den Fragestellungen um die Kunstwerke des Naumburger Meisters und seiner Werkstatt. Aspekte wie Liturgie, Philosophie, Musik und Literatur finden genauso Beachtung wie mittelalterliche Gedächtnispraxis, Politik und Reliquienverehrung. Neue Erkenntnisse zur Baugestalt des Westchors, zu Kleidung und Ausdrucksformen der Stifterfiguren sowie zu Glas, Buch und Wandmalerei werden in die europaweiten Bezüge mittelalterlicher Bildkünste gesetzt.

Recenze:

Monumentální dvoudílný katalog o slavném sochaři 13. století, kterého provizorně nazýváme Naumburský mistr, byl v závěru loňského roku doplněn ještě třetím dílem, který vydalo německé nakladatelství Michael Imhof Verlag.

Třetí svazek vyšel v rámci edice Schriftenreihe der Vereinigten Domstifter zu Merseburg und Naumburg und des Kollegiatstifts Zeitz, jeho grafická úprava je však zcela stejná jako v případě dvousvazkového katalogu, takže celek pod společným názvem Der Naumburger Meister - Bildhauer und Architekt im Europa der Kathedralen má v konečné podobě tři díly.

První a druhý díl je věnován esejům a vědeckému katalogu exponátů vystavených v Naumburgu od června do listopadu 2011 a třetí díl obsahuje odborné příspěvky z vědecké konference, která se konala u příležitosti výstavy v říjnu 2011. Komplet je v němčině, pouze některé příspěvky ve třetím dílu jsou i v angličtině.

Třetí svazek je rozdělen na několik samostatných částí. První z nich je věnována pohledu na západní chór katedrály v Naumburgu z hlediska perspektivy estetického a umělecko-historického bádání. Druhá část se týká katedrály v Naumburgu a jejímu západnímu chóru především z hlediska liturgie, funkce, provozované církevní hudby a vztahu k pojmu memoria.

Bruno Klein (Fragen zum Naumburger Westchor) tu rozvíjí hypotézu, že ve 13. století ve Francii nastala značná specializace a oddělení profese architekta od profese sochaře. Sochaři dokonce některé plastiky připravovaly dlouho předtím, než byly osazeny do architektonického rámce, jak naznačují příklady Remeše a Paříže. Podle Kleina tomu bylo podobně i v Naumburgu a architekt západního chóru katedrály nebyl totožný s Naumburským mistrem jako vedoucím sochařem dílny, která tu pracovala.

Andreas Odenthal (Gottesdienst und Memoria im Naumburger Dom : eine liturgiewissenschaftliche Problemanzeige anhand des Liber Ordinarius von 1487) se zabýval bohoslužbami a liturgii v naumburské katedrále , zejména z hlediska zachovaných pramenů z roku 1487. Závěrem pečlivého rozboru je žel pouze konstatování, že nejsme schopni z těchto zdrojů rozšifrovat funkci i ikonografii západního chóru se slavnými světskými figurami Naumburského mistra.

Celá třetí část třetího dílu je speciálně věnována plastikám donátorů či tzv. prvním zakladatelům, které nacházíme v západním chóru katedrály v Maumburgu. Robert Suckale (Einige Gesichtspunkte zum Verständnis der Naumburger Dom-Skulpturen) tvrdí, že v žádném případě nejde o nějaké reprezentativní dvorské shromáždění, to by muži nebyli ozbrojeni a neměli by tak emoční výrazy ve tvářích, ale asi tu jde o vyobrazení vzájemně si konkurujících zemských oligarchů. Soubor má svoje nadčasové, ale i aktuální politické poselství adresované do doby Fridricha II., kdy se zcela uvolnila centrální moc a v mnoha ohledech vládla anarchie.

Dagmar Schmengler (Das "Baukastenprinzip" der Reimser Bildhauer und das "Naturstudium" : zur Konstruktion von Gesichtern) sleduje vzájemné vztahy mezi různými výrazy tváří masek z remešské katedrály a podobně vyhrocenými výrazy tváří u soch Naumburského mistra. Kerstin Merkel (Neue Beobachtungen zur Kleidung der Naumburger Stifterfiguren) nabízí zajímavé poznámky o dobové dvorské módě, jak ji zobrazil ve svých sochách velmi realisticky Naumburský mistr.

Stefan Trinks (Von Santiago nach Naumburg und zurück: die Naumburger Stifterfiguren in ihren europäischen Außenbezügen) a Henrik Karge (Meissen - Constance - Burgo : European sculpture and dynastic politics in the thirteenth century) se zabývají vzájemnými vztahy naumburských donátorů a vyobrazení panovníků, jaké nacházíme z podobné doby ve Španělsku (Burgos) a překvapivě zajímavé analogie naznačuje i srovnáním figur z Naumburgu a z hlavního portálu katedrály v Santiago de Compostela. Dokládá to jistou „internacionálnost" umění 13. století.

Přes četnost článků v katalogu i sborníku však zbývá mnoho otázek. Co vlastně měly sochy Naumburského mistra v západním chóru vyjadřovat, proč se některé z postav tváří vysloveně bázlivě, proč se někteří dokonce skrývají za štít a proč se jiní usmívají. Měly tyto emoce svůj ikonografický a politický význam? Bylo vše součástí nějakého poselství z minulosti, které bylo adresováno do současnosti 13. století? Proč byl pro tento „expresivní děj" a zvláštní dialog postav mezi sebou vybráno právě kněžiště, tedy sakrální místo v katedrále?

Čtvrtý oddíl třetího dílu je věnován speciálně západnímu lettneru katedrály v Naumburgu. Hlavní příspěvek tu má sám autor výstavního projektu Hartmut Krohm (Der Westlettner des Naumburger Doms: Erzählkunst vor dem Hintergrund französischer Kathedralskulptur), který srovnává naumburský lettner s lettnery francouzských katedrál. Susanne Ruf (Der erhöhte Christus als Richter und Erlöser: das Gemälde im Giebelfeld des Naumburger Westlettners) se detailně věnovala dosud opomíjenému vyobrazení Krista nad vchodem do chóru, což je dosti poškozená malba, doplněná plastickými motivy. Kristus tu byl obklopen anděly s nástroji umučení a autorka věnuje pozornost genezi této ikonografie a rekonstrukci scény.

Pátý oddíl je věnován sklomalbám v západním chóru. Hlavním článek je tu od Guido Sieberta (Glasmalerei als Bildhauerzeichnung?: Überlegungen zum Konnex von Gestaltfindung und Stilaneignung zwischen Glasmalerei und Skulptur), jenž se vitrajím z Naumburgu věnoval ve speciální knize a zde se konkrétně zabýval vztahem mezi sklomalbami západního chóru a plastikami Naumburského mistra. Typy figur, kánon postav, uspořádání draperie, to vše je téměř totožné a je zajímavou otázkou, zda sochař nebyl i autorem kresebných návrhů pro tyto sklomalby.

Závěrečný šestý oddíl je věnován speciálně architektuře zejména naumburské katedrály v širokém kontextu doby: zejména Marc Carel Schurr (Zu wieviellt war der "Naumburger Meister"?: Überlegungen zu Stil und Medialität des Naumburger Westchors) a Christoph Brachmann (Naumburg und der Westen). Úplný závěr třetího svazku nabízí užitečnou koordinační tabulku, která slouží jako unikátně připravený rejstřík vystavených exponátů.

Celý soubor všech tří dílů, dohromady je to přes dva tisíce stran (!) a asi stejný je i počet reprodukcí, představuje dosud největší publikační počin, který byl věnován jedné tvůrčí osobnosti z doby katedrální gotiky 13. století. Úctyhodné dílo, které plně odpovídá velkorysosti a rozhledu, s jakou byla připravena a prezentována výstava o Naumburském mistru v areálu naumburské katedrály v roce 2011.

PhDr. Peter Kováč

Hartmut Krohm a Holger Kunde (ed.), Der Naumburger Meister Bildhauer und Architekt im Europa der Kathedralen Band 3 (Schriftenreihe der Vereinigten Domstifter zu Merseburg und Naumburg und des Kollegiatstifts Zeitz, Band 5), 21 x 28 cm, 560 Seiten, 397 Farb- und 96 S/W-Abbildungen, Hardcover, ISBN 978-3-86568-742-5, Euro (D) 69,00.

Internet:

http://www.imhof-verlag.de/neuerscheinungen/index41.html

Viz též:

http://stavitele-katedral.cz/naumburg-uzasny-katalog-vystavy-der-naumburger-meister-bildhauer-und-architekt-im-europa-der-kathedralen/

Seznam příspěvků:

I. Der Westchor des Naumburger Doms und die Stifterfiguren aus wissenschaftshistorischer Perspektive

„Ich rede nur von erlebten Dingen" - Hat Friedrich Nietzsche den Naumburger Meister „erlebt"?

Tilmann Buddensieg

Naumburg und Cluny - Vergleichende Internationalitäts - begriffe in der europäischen und amerikanischen Kunst wissenschaft um 1920

Kathryn Brush

II. Der Naumburger Dom und sein Westchor - Kunst, Liturgie und Memoria im Diskurs

Fragen zum Naumburger Westchor

Bruno Klein

Gottesdienst und Memoria im Naumburger Dom - Eine liturgiewissenschaftliche Problemanzeige anhand des Liber Ordinarius von 1487

Andreas Odenthal

Das Schweißtuch im Westchor des Naumburger Doms - Eine „Merckwürdigkeit [...] der Hohen Stiffts-Kirche"

Georg Geml

Ungehörte Musik - Das verklungene Singen der mittel alterlichen Kleriker im Naumburger Dom

Volker Mertens

Das Kenotaph des Bischofs Hildeward im Rahmen der Inszenierung von Stiftergrabmälern im 13. und 14. Jahrhundert

Johannes Tripps

Memoria und politische Repräsentation - Das Grabmal Königin Margarethes von Dänemark († 1282) in der Zisterzienserkirche zu Doberan

Juliane von Fircks

III. Die Stifterfiguren im Westchor des Naumburger Doms

Einige Gesichtspunkte zum Verständnis der Naumburger Dom-Skulpturen

Robert Suckale

Medialität und Intensität der Naumburger Stifterfiguren

Michael Viktor Schwarz

Sprache des Körpers - Sprache des Gefühls. Grundlagen von Emotion und Affekt in den Arbeiten der Naumburger Werkstatt

Klaus Niehr

Das „Baukastenprinzip" der Reimser Bildhauer und das „Naturstudium" - Zur Konstruktion von Gesichtern

Dagmar Schmengler

Das Lachen der Reglindis zwischen Gottesferne und Erlösung

Gesine Mierke

Neue Beobachtungen zur Kleidung der Naumburger Stifterfiguren

Kerstin Merkel

Gothic Symulachra: The „Naumburger Stifterfiguren"

Assaf Pinkus

Von Santiago nach Naumburg und zurück - Die Naumburger Stifterfiguren in ihren europäischen Außenbezügen

Stefan Trinks

Meissen - Constance - Burgos. European Sculpture and Dynastic Politics in the Thirteenth Century

Henrik Karge

IV. Der Westlettner des Naumburger Doms

Der Westlettner des Naumburger Doms - Erzählkunst vor dem Hintergrund französischer Kathedralskulptur

Hartmut Krohm

Zum Kontext der Triumphkreuzgruppe aus der Naumburger Moritzkirche

Tobias Kunz

Der erhöhte Christus als Richter und Erlöser - Das Gemälde im Giebelfeld des Naumburger Westlettners

Susanne Ruf

Heinrich der Erlauchte und die Primi Fundatores - Überlegungen zu den Entstehungszusammenhängen von Westchor und Lettner

Gerhard Lutz

Gibt es vergleichbare Entwicklungen in Literatur und Kunst des hohen Mittelalters? Fragen aus literaturhistorischer Perspektive mit Blick auf die Naumburger Skulpturen

Peter Göhler

V. Die Glasmalerei des Naumburger Westchors

Glasmalerei als Bildhauerzeichnung? Überlegungen zum Konnex von Gestaltfindung und Stilaneignung zwischen Glasmalerei und Skulptur

Guido Siebert

Die Bildkünste im Dialog. Konzeptuelle Zusammenführung. Programmatische Abstimmung. Stiltransfer

Daniel Parello

Zu den mittelalterlichen Fragmenten figürlicher Wandmalerei am westlichen Vierungsbogen der Stadtkirche zu Freyburg

Torsten Arnold /Elisabeth Rüber-Schütte /Reinhard Schmitt

Werkstattarbeit oder Einzelstück? Forschungsfragen an das Zisterzienserlektionar Cod. in scrin. 1 der Staats- und Universitätsbibliothek Hamburg

Hans-Walter Stork

Chemische Untersuchungen an Farbglasscheiben aus den Westchor-Fenstern des Naumburger Doms

Karl Hans Wedepohl /Andreas Kronz

Aspekte von Glasherstellung und Glasgebrauch im 12./13. Jahrhundert in Mitteleuropa - Fächerübergreifende Forschungsperspektiven aus der Sicht der Archäologie

Hans-Georg Stephan

VI. Die Architektur des Naumburger Westchors

Zu wievielt war der „Naumburger Meister"? Überlegungen zu Stil und Medialität des

Naumburger Westchors

Marc Carel Schurr

¨

Naumburg und der Westen

Christoph Brachmann

Die Maßwerkfenster in Naumburg, Schulpforte und Meißen

Leonhard Helten

Steinversatz des Naumburger Werktrupps im Vergleich zum Meißner Dom

Katja Schröck

Nachtrag zu Reims und Naumburg: Die Kapitelle des Castello Maniace in Syrakus

Stefan Zorner

Meister und Werkstatt - Arbeitsorganisation im Spiegel der Baurechnungen von

Westminster Abbey und Exeter Cathedral

Jens Rüffer

Objektregister des Ausstellungskatalogs