faksimile detailnejkrásnější středověké rukopisy xvi. – bellifortis konráda kyesera z eichstättu

Nejkrásnější středověké rukopisy XVI. – Bellifortis Konráda Kyesera z Eichstättu

Letos si připomínáme šestisté výročí úmrtí římského a českého krále Václava IV., jenž mimo jiné proslul svou soukromou knihovnou, která patřila ve své době k největším ve střední Evropě. Jedním z rukopisů, který měl být původně věnován nástupci římského císaře Karla IV., ale nakonec se tak nestalo, je autorský exemplář spisu „Bellifortis“ Konráda Kyesera.

Konrád Kyeser z Eichstättu se narodil 26. srpna 1366 v Eichstättu ve Francích a zemřel asi v roce 1405, kdy dokončil svůj autorský exemplář, resp. o rok později. Byl velice vzdělaný a původně se věnoval medicíně. Převážnou část svého života strávil u dvora.

Jeho život je spjat hned s dvěma Lucemburky. V roce 1396 se po boku uherského krále Zikmunda Lucemburského zúčastnil křížového tažení proti Turkům, jež skončilo krvavou porážkou křesťanských vojsk u Nikopole. Tato prohra musela na Kyesera silně zapůsobit a byla asi i jedním z podnětů, které jej vedly k sepsání „Bellifortis“. Nechtěl totiž, aby se v budoucnu opakovalo něco podobného. Od Nikopole si přivezl také averzi vůči Zikmundovi, jehož považoval za hlavního viníka drtivé porážky.

Na konci 14. století pak přesídlil do Českého království na dvůr Václava IV., kde začal kolem roku 1402 psát Bellifortis. Víme, že nepatřil mezi Václavovy dvořany a nebyl obdařen žádným dvorským úřadem. Králi zůstal věrný a podporoval jej i v době, kdy byl zajat a uvězněn svým nevlastním bratrem Zikmundem Lucemburským (1402). Krátce poté se ale od Václava odvrátil.

„Bellifortis“ (Ten, kdo je silný ve válce) je příručkou válečnického umění a zároveň nejstarším známým „Kriegsbuchem“ na našem území. Do popředí se ale v posledních letech dostal i názor, že se jedná spíše o sbírku dobových kuriozit. Samotný text je napsán v latinských hexametrech, bohužel autorův jazyk je velice složitý, a proto odborná terminologie a některé části textu jsou pro současné badatele méně srozumitelné.

Spis byl v době svého vzniku velice oblíbený, o čemž svědčí fakt, že se do současnosti dochovalo více než třicet exemplářů. Nejproslulejší z nich se dnes nachází v Göttingenu (Niedersächsische Landes-und Universitätsbibliothek, Ms. philos. 63). Jedná se s vysokou pravděpodobností o autorský exemplář, který byl původně určen pro Václava IV. Zajímavý je navíc ještě tím, že v něm najdeme i některé osobní Kyeserovy nákresy.

Manuskript obsahuje celkem 140 pergamenových listů o velikosti 24 x 32 cm. Jeho kožená vazba pochází asi z 16. století. Rukopis vznikl na území Českého království, v době, kdy byl Konrád Kyeser stoupencem českého krále Václava IV. O jeho loajálním vztahu k českému králi vypovídají i některá vyobrazení v göttingenském exempláři, hlavně zobrazení královského stanu (fol. 85r) s některými typickými symboly Václava IV. (točenice, písmeno W).

Autorský rukopis byl dokončen 23. července 1405 asi po třech letech práce. Do Göttingenu se dostal roku 1773, kdy byl v Norimberku zakoupen tehdejší kurfiřtskou hannoverskou univerzitní knihovnou. O jeho dřívějších osudech bohužel nic nevíme.

Samotnému spisu předchází předmluva a dlouhé věnování římskému králi Ruprechtovi Falckému, do jehož služeb se chtěl Konrád Kyeser pravděpodobně dostat. Bohužel se již asi nikdy nedozvíme, proč své dílko nakonec nevěnoval Václavu IV. a proč se přiklonil na stranu Václavova rivala.

Kyeser rozdělil svůj spis do celkem deseti kapitol, v nichž se věnoval různým tématům:

I. kapitola průvod planet a útočné zbraně do bitvy

II. kapitola dobývací zbraně

III. kapitola vodní technika

IV. kapitola zařízení ke stoupání na hradby a vysoké věže

V. kapitola vrhací stroje a balistika

VI. kapitola obranná technika

VII. kapitola mírové využití ohně a „kouzelné“ recepty

VIII. kapitola válečné využití ohně, rakety, výroba střelného prachu

IX. kapitola různé návody: stavba lázní, recepty, domácí léky

X. kapitola mučicí nástroje, „kouzelné“ recepty, podkovy, praky, pás cudnosti a další

Na závěr svého díla zařadil Kyeser „epichedion“, žalozpěv nad vlastním osudem, dále pak vlastní epitaf, za nímž je namalován „portrét“ autora s osobními údaji (o rodičích a narození) a zapsán horoskop z května 1402.

Z rukopisu bylo bohužel vyříznuto minimálně dvanáct listů, u nichž nevíme, zda byly všechny vymalovány. Velkou ztrátou je především vyříznutí folia s vyobrazením jezdce představujícího planetu Venuši. Jinak je ale stav manuskriptu velice dobrý.

Výzdoba autorského exempláře díla „Bellifortis“ je velice bohatá. Jednotlivé ilustrace jsou doplněny vysvětlujícími texty různé délky. Na některých listech ale nacházíme i obrázky bez popisu, takže nejsme občas schopni určit, co přesně je vyobrazeno. Zajímavá jsou vyobrazení obléhacích scén, které jsou zasazeny do krajiny. Můžeme je tak považovat za rané „krajinomalby“. Kvalita obrazové výzdoby má kolísavou tendenci. Přesto je zřejmé, že se na výzdobě podíleli také někteří dvorní malíři pracující v Praze pro Václava IV.

„Bellifortis“ Konráda Kyesera je zdařilou kompilací známých děl vojenského inženýrství a techniky autorovy doby. Známe dokonce některá díla, z nichž Kyeser při psaní vycházel, např. ze spisu „De mirabilibus mundi“ nebo z „Liber ignium“ Marka Graeka. Některé části díla ale vycházejí i z praxe. Tak máme před sebou zbraně a stavby, jejichž zobrazení odpovídají skutečnosti. Výjimečné ale nejsou i autorovy fantaskní vynálezy, o jejichž funkčnosti nemá smysl diskutovat. Někdy bývá Kyeserovo dílo dáváno dokonce do souvislostí s vynálezy, které nakreslil a popsal Leonardo da Vinci.

Na začátek svého díla zařadil Kyeser slavnostní průvod sedmi jezdců, kteří symbolizují jednotlivé planety, jež mají vliv na lidský osud a významně zasahují do všech lidských činností. Každý jezdec má svou barvu: Saturn je černý a dává schopnost rozlišovat a logicky uvažovat, Jupiter je zelený, Mars a Merkur jsou ohnivě červení, modrá je barvou Venuše a Luny. Zvláštní postavení má pak Slunce, jež je ve všech dochovaných exemplářích vypodobněno jako císař. Jezdci jsou mladí, krásní, odění do nádherných kostýmů, jsou jasnou oslavou života.

V göttingenském exempláři zaujme na první pohled právě vyobrazení „slunečního“ jezdce (fol. 9r). Jezdec ve zlatém šatu a v plášti s hermelínem je oděn podle módy přelomu 14. a 15. věku, tedy v úzké nohavice a špičaté střevíce, nechybí vatovaný kabátec. Uzdu drží levou rukou, v pravé pak třímá císařské jablko. Jeho hlavu zdobí císařská koruna, která spočívá na točenici, jejíž dva konce vlají ve větru. Rysy jezdcova obličeje jasně naznačují, že se malíř pokusil zachytit konkrétní tvář. Je možné, že máme před sebou vyobrazení samotného Václava IV., který sice nikdy nebyl korunován císařem, ale zisk této koruny byl dlouho jeho velkým snem.

 

Marek Zágora

 

Foto faksimile.

 

Předchozí díly cyklu Nejkrásnější středověké rukopisy:

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-i-zlata-bula/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-ii-%E2%80%93-les-belles-heures-du-duc-de-berry/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-iii-%E2%80%93-liber-viaticus/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-iv-%E2%80%93-cesty-rytire-jana-z-mandevillu/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-v-%E2%80%93-kodex-manesse/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-vi-vysehradsky-kodex/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-vii-%E2%80%93-bamberska-apokalypsa/

http://stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-viii-%E2%80%93-bible-vaclava-iv/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-ix-%E2%80%93-kniha-o-lovu-gastona-z-foix/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-x-%E2%80%93-velislavova-bible/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-xi-%E2%80%93-vidensky-astrologicko-astronomicky-sbornik-vaclava-iv/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-xii-%E2%80%93-kostnicky-exemplar-kroniky-kostnickeho-koncilu-ulricha-richentala/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-xiii-%E2%80%93-historia-plantarum-rimskeho-a-ceskeho-krale-vaclava-iv/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-xiv-%E2%80%93-mnichovsky-astrologicky-sbornik-vaclava-iv/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-xv-%E2%80%93-cesta-cisare-jindricha-vii-lucemburskeho-do-rima-balduineum-i/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru